3. září 2026 cca o 17:00 hod byl v osadě Probužděnije u povolžského Engelsu spáchán atentát na vysoce postaveného důstojníka Vzdušně-kosmických sil RF. Jako cíl atentátu identifikovala řada zdrojů generálmajora Nikolaje Varpachoviče, velitele 22. těžké bombardovací letecké divize Dálkového letectva Vzdušně-kosmických sil RF, vojenský útvar č. 06987. Ruské bezpečnostní složky však jméno poškozeného zatím oficiálně nesdělily. Vyšetřovací výbor RF potvrdil, že k atentátu jako takovému došlo, zahájil úkony trestního řízení pro pokus o vraždu a nedovolené nakládání se zbraněmi; na místě byly zajištěny střely a nábojnice. Po urgentním ošetření byl vážně zraněný speciálním letem dopraven do Moskvy.
Zvláštní souvislost spočívá v tom, že pouhé tři dny před atentátem, 31. srpna 2026, SBU a Kancelář Nejvyššího prokurátora Ukrajiny na dálku sdělily Varpachovičovi podezření ze spáchání válečného zločinu pro útok na dětskou nemocnici Ochmatdyt.
Časový souběh je zjevný, nejsou však k dispozici žádné údaje o ukrajinské účasti na atentátu nebo jeho souvislosti s novým podezřením.
OSINT k válečným zločincům RF
Varpachovičův příběh je důležitý nejen kvůli událostem z 3. září. Ukazuje, jak v průběhu dlouhých let OSINT a trestní stíhání mění abstraktní pojem „ruské strategické letectvo“ v konkrétní jména, funkce a velitelskou hierarchii.
Již v listopadu 2015 poté, co začala ruská letecká kampaň v Sýrii, InformNapalm identifikoval členy posádek strategických bombardérů Tu-160 a personál 6950. gardové letecké základny v Engelsu. Tu-160 a Tu-95MS od tohoto svazku střílely po Sýrii raketami s plochou dráhou letu Ch-55SM, Ch-555 a Ch-101.
Již v roce 2016 zveřejnil InformNapalm penzum osobních údajů 116 ruských pilotů a navigátorů. Základní myšlenka byla jednoduchá: dokud se pachatel může skrývat za neosobními pojmy „Vzdušně-kosmické síly RF“ nebo „ruský důstojník“, může doufat v beztrestnost. Úkolem OSINT je tedy identifikovat konkrétní osoby a pokládat základ pro osobní odpovědnost.
Zveřejnění osobních údajů členů posádek Vzdušně-kosmických sil RF v roce 2016 vzbudilo hysterii v ruských médiích, která ji označovala za „únik utajovaných informací“.
Současně se ruské ministerstvo zahraničí snažilo prostřednictvím svých diplomatických kanálů vydírat země, v nichž byly umístěny servery s hostingem mirrorů webu InformNapalm.org, a dožadovalo se vyřazení webu z provozu, tyto snahy však nebyly úspěšné.
V březnu 2021 InformNapalm vyjádřil přímé varování: důstojníci Dálkového letectva, které dobrovolníci identifikovali v době operace v Sýrii, by mohli být v případě totální války zapojeni také do útoků již proti obyvatelům a obráncům Ukrajiny.
Za necelý rok se z této prognózy stala skutečnost.
Varpachovič: od praktických odpalů raket k velení vojenského útvaru č. 06987
Nikolaj Varpachovič, narozen 1970, je důstojníkem Dálkového letectva z povolání. Podle Hlavního rozvědného úřadu Ukrajiny ovládá Tu-95MS a Tu-95MSM, má kvalifikaci vojenského letce odstřelovače a nejméně 2500 nalétaných hodin.
V prosinci 2014 stanul v čele 43. centra pro bitevní uplatnění a přeškolování letového personálu Dálkového letectva v Ďagilevu u Rjazaně. Hlavní rozvědný úřad datuje jeho převelení na pozici velitele 22. těžké bombardovací letecké divize listopadem 2021. Kompletní služební složka Varpachoviče od Hlavního rozvědného úřadu.
V září 2022 zveřejnil projekt OSINT Bees v exkluzivním blogu, který vycházel na webových stránkách mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm, další údaje, kdy byl Varpachovič označen za velitele gardové těžké bombardovací letecké divize a náčelníka Engelské posádky. Varpachoviče zmiňuje i další OSINT publikace s údaji o letovém personálu letiště dálkového letectva Ďagilevo. Jeho osoba a velicí postavení tedy byly veřejně zdokumentovány již léta před aktuálním atentátem.
Tento životopis obsahuje samostatnou málo známou epizodu. V roce 2023 informovali OSINT Bees o smrti generálova mladšího syna Vladislava Varpachoviče, narozen 2002, který vykonával základní službu u vojenského útvaru č. 41521 v Rjazani. Zveřejněné kopie soudně lékařských podkladů ukazovaly na průstřel hlavy. Psychologicko-psychiatrický posudek, který OSINT Bees citovali, ho popisoval jako člověka v těžkém negativním psychoemočním stavu.
Je příznačné, že vojenský útvar č. 41521 je právě ono 43. centrum v Ďagilevu, jemuž před přeložením do Engelsu dlouhá léta velel Varpachovič starší.
Zveřejněné důkazy však nestačí k tomu, abychom mohli hodnověrně konstatovat, zda šlo o sebevraždu, vraždu nebo jiné okolnosti. Chybí také důkazy pro verzi s pomstou Varpachovičovi kvůli aktivitám jeho otce, uvádět tuto domněnku jako fakt by proto nebylo korektní.
Ochmatdyt: od OSINT ke zdroji u samotné divize
13. května 2024 zveřejnil Hlavní rozvědný úřad Ukrajiny výsledky systémové identifikace velení a personálu 22. těžké bombardovací letecké divize, vojenský útvar č. 06987, letiště Engels, který se podílel na plánování a provádění útoků proti civilní infrastruktuře Ukrajiny.
Jednotky této divize podle rozvědného úřadu používají Tu-95MS, Tu-160 a Tu-22M3 s raketami Ch-101/Ch-555/Ch-55 a Ch-22/Ch-32. Varpachovič patřil mezi ústřední figuranty seznamu.
Již po útoku na Ochmatdyt pak došlo k ještě významnějšímu posunu.
11. července 2024 informovala Ukrajinská pravda s odkazem na zdroje u Hlavního rozvědného úřadu, že ukrajinské zpravodajce kontaktoval pilot od samotné 22. divize. Podle osob, s nimiž médium hovořilo, tento byl útokem na dětskou nemocnici šokován a poskytl dokumentaci vojenského útvaru, dokumenty z osobních spisů, osobní fotografie velení a utajované dokumenty divize.
Pod číslem 28 byl také zmíněn Nikolaj Nikolajevič VARPACHOVIČ, velitel 22. těžké bombardovací letecké divize Vzdušně-kosmických sil RF
Většina z 30 důstojníků, kteří v doručeném penzu figurovali, již byla v té době Hlavnímu rozvědnému úřadu známa. Nyní se však informace po léta shromažďované prostřednictvím OSINT začaly doplňovat o interní dokumentaci k samotnému ruskému strategickému letectvu.
Od jednotlivého jména v OSINT složce až k sérii trestních řízení
V posledních letech se osobní údaje ruského válečného zločince Varpachoviče objevily již nejen ve zpravodajských databázích.
Podle ukrajinských vyšetřovatelů:
- v kauze útoku na kyjevskou televizní věž z 1. března 2022, při němž zemřelo pět civilistů, je Varpachovičovi inkriminováno předání bojového rozkazu podřízenému 121. těžkému bombardovacímu pluku;
- v kauze útoku Ch-101 na bytové družstvo Tiras v Oděse z 23. dubna 2022, kdy zemřelo osm lidí, policie Varpachoviče považuje za jednoho z organizátorů útoku;
- v kauze útoku na Umaň z 28. dubna 2023, kdy zemřelo 24 lidí, z toho šest dětí, mu bylo také sděleno podezření;
- k útoku na Kryvyj Rih z 13. července 2023 SBU zrekonstruovala velitelskou hierarchii od současného velení Vzdušně-kosmických sil až k Varpachovičovi a veliteli 121. pluku; Varpachovičovi je inkriminováno zaslání bitevního pokynu k zásahu civilních cílů;
- dotyčný figuruje také v kauze raketového útoku na Lvov ze 4. září 2024, kdy byly použity Ch-101 a Kinžaly.
- srpna 2026 pak SBU na tento seznam přidala Ochmatdyt.
Již předtím, 16. prosince 2024, Evropská unie zařadila Varpachoviče na personální sankční listinu. V oficiálním zdůvodnění EU je přímo uveden jako velitel 22. divize na základně Engels 2, samotná divize pak jako formace, jejíž Ch-101 zasáhla v červenci 2024 dětskou nemocnici Ochmatdyt.
Oficiální rozhodnutí EU k Varpachovičovi.
Závěry
Další atentát na vysoce postaveného ruského válečného zločince ukazuje, že anonymita končí dlouho před rozsudkem. A že sběr dat trvá léta.
Každý ruský voják, který plní zločinný rozkaz, si musí uvědomit, že bude zcela jistě identifikován podle velkého počtu dat na síti a že informace k němu mohou sdělit dokonce i jeho bývalí kolegové.
Spravedlnost může být pomalá. Osobní odpovědnost se však střádá léta a ukrýt se před ní je stále těžší.
Překlad: Svatoslav Ščyhol