11. ledna se v Moskvě konala schůzka mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidentem RF Vladimirem Putinem. Ten druhý z nich v komentáři k ukrajinské otázce uvedl: „Zákon o zvláštním postavení Donbasu musí být časově neomezený a zakotvený v ukrajinské ústavě“. Tato vize prezidenta agresorského státu je pochopitelná. Důsledně zapadá do snah Kremlu udělat z Donbasu nárazníkové pásmo a jakýsi zhoubný nádor, který by rozežral celý organismus Ukrajiny, oslabil vůli státu a touhu po směřování do EU a NATO. V této souvislosti má smysl se podívat na to, jaké kroky činí ukrajinská vláda, aby realizaci těchto moskevských plánů zneutralizovala nebo ji naopak urychlila.
„Steinmeierova formule“ a kam směřuje ukrajinská vláda
Po schůzce v tzv. Normandském formátu následovalo mnoho diskuzí a otázek: s čím se na Ukrajinu vrátil Volodymyr Zelenskyj po této schůzce, do níž vkládal velké naděje? Jeho prohlášení ve smyslu, že tzv. Steinmeierova formule není nic zvláštního, ale je pouhým strašákem (video z tiskové konference v časové poloze 06:39) nasvědčuje cíleným manipulacím a snahám zatajit ukrajinské společnosti rozsah pravděpodobné plíživé a tiché kapitulace před Moskvou.
Volodymyr Zelenskyj zdůrazňoval, že zákon o zvláštním postavení Donbasu údajně začne platit pouze za předpokladu uspořádání místních voleb v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti podle ukrajinské právní úpravy, a to teprve poté, co OBSE zveřejní zprávu, že tyto volby splňovaly standardy této organizace, právě s tím podle něj tzv. Steinmeierova formule vlastně počítá.
Ďábel se však skrývá v drobnostech, i nová prohlášení Vladimira Putina požadující zakotvit „zvláštní postavení Donbasu“ v ukrajinské ústavě ukazují, že Moskva již chystá podhoubí pro další etapu naplňování svých plánů a spuštění logických pastí, do nichž se ukrajinský prezident nechal chytit tím, že avizoval prioritu zpráv OBSE, nikoli prioritu zájmu Ukrajiny.
Od začátku hybridní ruské agrese na Donbasu pro Ukrajinu stále měla zásadní význam otázka kontroly nad hranicemi a stažení ruských vojáků a žoldáků z okupovaného území. Dnes se však Volodymyr Zelenskyj svými prohlášeními de facto zavázal trvale implementovat zákon o zvláštním postavení Donbasu po zveřejnění zprávy OBSE, že volby na okupovaném území splňovaly standardy OBSE, nikoli standardy Ukrajiny.
Jinak řečeno Zelenskyj deklaruje, že má v úmyslu schválit výsledky a závěry úředníků z mezinárodní organizace, kteří nepodléhají ukrajinské jurisdikci, a na jejich základě trvale zakotvit účinnost zákona o Donbasu. V situaci, kdy ve sboru monitorovací mise OBSE neustále dochází ke kvantitativním a kvalitativním změnám, zejména k navyšování podílu Rusů, by to mohlo představovat nebezpečnou cestu ke kapitulaci.
Začátkem ledna 2020 dobrovolníci z mezinárodní komunity InformNapalm zaregistrovali, že se mezi pozorovateli od OBSE na Donbasu zvýšil počet Rusů. V hlášeních SMM OBSE pak byly zaznamenány manipulace, které se hodily právě ruské straně. Z nějakého záhadného důvodu (ani po řadě mezinárodních soudních řízení a rezolucí, které de facto označovaly Rusko za agresorský stát a válku na Donbasu za mezinárodní konflikt, v němž je RF jednou ze stran) ukrajinské úřady dosud nedaly podnět k zákazu působení pozorovatelů za RF u monitorovací mise OBSE na Donbasu. S tím, že žádný pozorovatel za Ukrajinu u této mise nepůsobí.
Monitorovací mise OBSE, stejně jako každá jiná mezinárodní struktura, na jejíž činnosti se podílejí zástupci agresorského státu a zástupci zemí vůči Rusku loajálních, které uznávají okupaci Krymu nebo důsledně podporují ruské priority v Radě bezpečnosti OSN, nezaručuje ani nemůže zaručit spravedlivé podmínky deokupace ukrajinského území. Spoléhat na její zprávu pro rozhodování o trvalé implementaci zákonů o zvláštním postavení Donbasu, která by vytvořila předpoklady pro destrukci ukrajinské státnosti, je tedy zradou národních zájmů na nejvyšší úrovni. A když zástupci státní moci deklarují ochotu uchýlit se k těmto krokům pod heslem „dosažení míru“, je to silné výstražné zazvonění, že kapitulace před Moskvou a tzv. Steinmeierova formule nejsou jen pouhým strašákem vyznačujícím „červené linie“ pro úřady, ale zcela reálnou a nebezpečnou situací na pomezí plíživé okupace a odevzdání státu do pařátů nepřítele.
Proto je mimořádně důležité, aby zákon o zvláštním postavení Donbasu nebyl trvale integrován do ústavy Ukrajiny skrze implementaci tzv. Steinmeierovy formule, a to navzdory rozmarům Kremlu a jeho přisluhovačů, kteří mohou na Ukrajině na tento proces pod různými záminkami tlačit.
Olena Volska
Překlad: Svatoslav Ščyhol