- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

Experti od InformNapalmu přednášeli na Resilience League 2016 v Estonsku

V neustálém vyšetřovacím shonu a v situaci totálního nedostatku volného času jsme delší dobu odkládali publikaci vyprávění o jedné zajímavé akci, o níž jsme již dlouho chtěli povědět našim přátelům a čtenářům. Lepší je však pozdě, než nikdy. Aby za letošním rokem, který se chýlí ke konci, nezůstaly nedokončené věci, povíme to dnes.

Ve dnech 25. až 29. října se OSINT experti z mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm jako přednášející zúčastnili konference podzimní baltsko-ukrajinské školy Resilience League 2016, která se konala v Estonsku a pokrývala tematiku informační a psychologické resistence vůči moderním hybridním hrozbám.

Volba účastníků nebyla náhodná: Ukrajinci dnes v přímém slova smyslu čelí na všech frontách ruské agresi, zatímco pobaltské země jsou permanentně na informační mušce ruské propagandy. Společný nepřítel je jasný, co si s ním však v době vývoje hybridních válek počít?

Hosty akce byly dost známé u sebe doma a v zahraničí veřejné osobnosti, političtí experti, vojenští analytikové a novináři. Zahájil podzimní školu Eric Povel, důstojník odboru pro tisk a informace NATO zodpovědný za rozvoj a realizaci informačních programů v Afghánistánu. V uvítacím proslovu se dotkl problematiky strategické komunikace a specifik odporu vůči informačně psychologickým operacím Ruské federace.

Jedním z prvních hostů školy se stal Jevhen Mahda, známý politický expert, novinář, historik, ředitel Agentury pro potírání hybridní války. Všeobecným překvapením se stala přítomnost na „zasedání“ podzimní školy Mariny Kaljurand, estonské političky, zkušené diplomatky, která vedla zahraničněpolitický resort. Dost živá diskuze s Tomasem Jermalavičiusem, vedoucím výzkumu na Mezinárodním centru pro obranu a bezpečnost (ICDS), jedním z předních expertů na témata spojená s řízením v obranné a bezpečnostní sféře, známým analytikem obranného potenciálu států, se stala jednou z třešniček na dortu v rámci této akce. Dost přesvědčivě a argumentovaně pověděl účastníkům školy o vojenské síle jako komunikačním nástroji.

Navíc byli účastníci poctěni setkáním s prezidentkou Estonska Kersti Kaljulaidovou, což opět potvrdilo vysokou společenskou prestiž [1] této baltsko-ukrajinské akce.

V rámci informativních a praktických schůzí vystoupili Dr. Kristina Kallas, ředitelka Narvské koleje Tartuské univerzity; Alexej Günter, poradce vládní agentury Estonské republiky pro komunikace; Vjačeslav Husarov, expert Centra pro vojenskopolitické studie; Andis Kudors, výkonný ředitel Centra pro výzkum politiky Východní Evropy; plukovník Vytautas Reklaitis, šéf správy Kompetenčního centra strategických komunikací NATO;

Oleh Pokalčuk, ukrajinský sociální psycholog a vedoucí operativní informační sítě Centra pro sociální inženýrství „Rozpoznávání a analýza nesystémového chování“; Dmytro Zolotuchin, poradce Ministerstva informační politiky Ukrajiny; Nerijus Maliukevičius, litevský profesor z Ústavu pro mezinárodní vztahy a politické vědy Vilniuské univerzity; Oleksandr Holubov, politický komentátor, zpravodaj DW v Kyjevě, a další.

Byla projednána, zanalyzována a prostudována všechna klíčová témata spojená s informační a psychologickou resistencí vůči moderním ruským hybridním hrozbám, což jistě přispěje k tomu, že se baltsko-ukrajinské vztahy ve sféře zajištění národní bezpečnosti dostanou na kvalitativně novou úroveň.

Estonsko

Estonsko nás přivítalo… sněhem. Na počasí jsme se samozřejmě dívali a chápali, že tu bude chladněji než doma, na první sníh jsme však nebyli až tak úplně připraveni. I když v přátelské atmosféře aklimatizační proces proběhl nepozorovaně.

[2]

Zatímco na Ukrajině bylo slunečno, v Estonsku nás už přivítal první sníh

[3]

Kontrastní počasí: nádherná zelená a první sníh

Samotná akce se konala v lázeňském městě Narva-Jõesuu, které leží v ústí řeky Narvy, 14 kilometrů od stejnojmenného města. Pozoruhodné je, že diskuze o hlavním problému regionu, tedy Rusku a jeho vidění světa, probíhaly v těsné blízkosti státních hranic RF. Na protějším břehu Narvy se na nás nevlídně dívaly šikovně schované v lese strážní věže a znudění ruští pohraničníci.

Naše delegace téměř hned vyrazila prozkoumat místní pamětihodnosti a objevila pro sebe Baltské moře: kilometry ideálně rovných širokých pláží, pobřežní linie mizející za obzorem na jedné straně a bořící se do jehličnatých lesů na straně druhé. Zdejší příroda je nádherná, možná se nám ještě podaří navštívit tento region v teplejším ročním období.

Denní program

Na seminářích se denně diskutovalo o pracovních metodách ruské propagandy a způsobech boje proti nim. Bylo zajímavé pozorovat odlišné přístupy k boji proti propagandě. Často se mluvilo o zvyšování mediální gramotnosti obyvatelstva a výchově kritického myšlení u lidí. I když ani metodu kontrapropagandy nikdo nevyloučil.

Bylo zajímavé se podívat na to, jak podávají situaci v Estonsku ruská média: některé stránky se jako vejce vejci podobaly prezentaci situace na Ukrajině prizmatem ruských médií.

Na seminářích se často vynořil termín hybridní válka – jak proti ní bojovat a kdy čekat tanky. Také bylo užitečné pochopit, v jaké fázi konfliktu se nacházíme a co nás může čekat dál.

Jakkoli mocně však ruská propagandistická mašinérie působí, je důležité pochopit informačně psychologické stránky lidského chování v této situaci. Zajímavé bylo také pohlédnout na informace jako na zbraň. Samostatně to schytali novináři, jejichž práce byla rozebrána na několika příkladech. Vedle všeho ostatního byla nadhozena otázka informačních zpravodajských válek mezi NATO a RF.

[4]

InformNapalm: OSINT průzkum vlastníma rukama

[5]

Přednáška InformNapalmu na Resilience League 2016 (na straně je ukrytá vlajka NATO)

Poslední den vystoupili přednášející od InformNapalmu, kteří názorně předvedli praktické ukázky používání OSINT vyšetřování pro tvorbu informační politiky státu při kladení odporu ruské agresi.

Každý večer nás navštívil známý mluvčí a v režimu off the records vyprávěl o svých zkušenostech. Následovaly mnohahodinové diskuze, které se často protáhly do pozdních nočních hodin, poslední den místy až do rána. Tato komunikace na nejaktuálnější témata patřila snad mezi nejlepší vedlejší účinky podzimní školy.

Chatham House Rule

Všechny diskuze probíhaly podle pravidel Chatham House, jednoho z nejstarších britských analytických center: komunikuje se na principu anonymity diskuze, autoři jistých myšlenek či tvrzení nesmějí být jmenováni.

Právě tato stránka však vzbudila bouři nevole v prostředí estonské „vatové“ veřejností. Hlásné trouby místních proruských médií se pustily do psaní článků o „politrucích od NATO“, jak jim jedovatě říkaly. Neveřejný seminář na estonském zapadákově se díky proruským médiím dostal mezi hlavní události roku: lepší reklama pro tuto akci se snad ani nedala čekat.

[6]

Zkusme jako příklad ocenit krásu titulků ve zprávách (Evropský parlament přece nikoli nadarmo přirovnal ruská média k propagandě ISIL):

Jak můžeme vidět, ruští propagandisté slova nijak zvlášť nevybírali. Na slepou agresivitu však nereagujeme, nejspíš neznají klíčové pravidlo, že se veškerá diplomacie dělá za uzavřenými dveřmi.

Předběžné výsledky

OSINT experti od InformNapalmu se poprvé zúčastnili konference nebo schůze jako přednášející, podle ujištění mnoha přítomných však byly tyto přednášky velmi zajímavé a nasycené. V původní verzi nám vyšlo přes 300 snímků, několik klipů a mnoho dalších praktických podkladů. Nakonec jsme toho museli spoustu hodit přes palubu, abychom se vešli do vyměřených 4 (čtyř) hodin přednášky. Za začátku jsme si také mysleli, že 4 hodiny je hodně, ukázalo se však, že se přednáška dala rozdělit do více částí.

Náročné to bylo se samotným podáváním informací lidem, kteří mají k válce daleko, přesto jsme to zvládli.
Pro zajímavost: v průběhu přípravy na přednášku se doslova přímo na schůzi našel jeden velmi zajímavý materiál pro estonskou ********* (ano, pravidla Chatham House Rule v akci), vyšlo to velmi názorně a s místním koloritem.

Cesta do Narvy a základy diplomacie

Měli jsme velké štěstí, že právě v oněch dnech objížděla zemi nově zvolená estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová. Právě v té dobé navštívila Narvu a vystoupila před studenty Narvské koleje Tartuské univerzity a mohli u toho být i účastníci Resilience League 2016. Ani tak neškodná akce a naše účast na ní však neunikla pozornosti ruských médií [7]. Ukázalo se, že jsme prý stočili diskuzi z „mírové povahy“ do řečiště vojenské tematiky. Co má být, opět „zlí rusofobové“ obklíčili mírumilovné Rusko.

[8]

Projev estonské prezidentky na Narvské koleji

[9]

Nalevo estonská Narva, napravo ruský Ivangorod

Někdy mě udivuje logika ruských médií, která nejdříve nadšeně vyprávějí sousedům, že zvažují možnost rozdrtit svět na „radioaktivní popel“, a pak se diví, že sousedi Ruska, kteří stále výborně ovládají ruštinu, berou všechny tyto zprávy vážně. Resilience League 2016 je tak pokusem o nalezení odpovědí na ruskou hrozbu. Nebyli jsme první, kdo s tím začal, ale, jak pragmaticky shrnul jeden z vystupujících: „My, tedy Západ, stejně zvítězíme, máme jednoduše více zdrojů“. Když se Rusku zachtělo změřit síly se Západem na ideologické frontě, mělo by si raději připomenout, čím pro ně skončila Studená válka. Kdyby něco, dokážeme to zopakovat.


Tento příspěvek zpracovali Anton Pavluško [10] a Dzjanis Ivašyn [11]

(CC BY 4.0) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org [12], v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na zdroj.


Překlad: Svatoslav Ščyhol [13]