InformNapalm.org (Čeština)

Hybridní podnikání ve službách Kremlu: blokování Kerčského průlivu

V posledních dnech Ukrajinský militární portál identifikoval civilní plavidla, která byla použita k blokování plaveb ukrajinských válečných lodí pod obloukem tzv. Krymského mostu, který ruské okupační úřady v rozporu s veškerými mezinárodním předpisy nechaly postavit přes Kerčský průliv. InformNapalm získal k dispozici další fotku z místa dění z 25. listopadu, tedy jeden den před ostřelováním a ukořistěním ukrajinských lodí. Na této fotce je vedle již identifikovaných lodí, a sice tankeru Neyma a remorkérů Bystryj a Handvik, v popředí vidět ještě další remorkér.

Identifikovat tohoto plavidlo nebylo nikterak obtížné. Ukázalo se, že jde o remorkér Eltihen, který je stejně jako ostatní plavidla ve vlastnictví TOV „Juvas-Trans“. Na následujících fotkách můžeme porovnat remorkér z místa blokády s fotografií remorkéru Eltihen.

Jak můžeme snadno vytušit, lodě od Juvas-Transu se pod mostem neoctly náhodou. Posádky těchto plavidel svůj postup zjevně koordinovaly s ruskými vojáky.

Co je to za firmu, že se tak lehce uchýlila k porušování mezinárodních norem?

TOV „Juvas-Trans“ už v roce 2013 uzavřela dohodu s Fondem státního majetku Ukrajiny o odkoupení uceleného majetkového souboru Kerčských opravárenských loděnic. Privatizační konkurz byl vyhlášen a proběhl v prosinci 2013, v době vrcholícího Euromajdanu. Koncem ledna 2014 bylo do státního rozpočtu převedeno 30.250.000 hřiven (cca 3.780.000 USD dle tehdejšího oficiálního kurzu Národní banky Ukrajiny).

Dne 11. července 2014, tedy několik měsíců poté, co Kerčské opravárenské loděnice přešly do soukromých rukou, firma revitalizovala dok č. 2, který se za dost zvláštních okolností potopil v roce 2013, když továrna ještě patřila státu. Renovaci provedly TOV „Kerčenskyj sudoremontnyj zavod“ (Kerčské opravárenské loděnice) a TOV „Juvas-Trans-Verf“. Tehdy se renovace dočkal i remorkér Eltihen, který přes 10 let kotvil u přístavů Kerčských opravárenských loděnic.

Společníky v TOV „Juvas-Trans“ jsou Jaroslav Anatolijovyč Narodyckyj (65 %), Anatolij Leonidovyč Narodyckyj (25 %) a Oleh Volodymyrovyč Vasenko (10 %). První dva jsou otec a syn. Všichni tři společníci mají trvalý pobyt v Kerči.

Jaroslav Anatolijovyč Narodyckyj je společníkem v 8 společnostech zapsaných v Ruské federaci.

Anatolij Leonidovyč Narodyckyj v pěti.

Zároveň však vidíme, že i na Ukrajině jsou zapsáni jako společníci v různých firmách.

Jaroslav Anatolijovyč Narodyckyj:

Anatolij Leonidovyč Narodyckyj:

Podle informací z veřejných zdrojů Narodyčtí mají prsty nejen v soustavném porušování sankčního režimu s Krymem, ale i v různých pašeráckých schématech mimo ukrajinské území. Třeba tanker Goeast, který je ve vlastnictví UVAS-TRANS LTD a pluje pod vlajkou Komorských ostrovů, byl ostřelován libyjskou pobřežní stráží v říjnu 2017 kvůli vývozu pašovaného paliva.

O stínových pašeráckých schématech vypovídá i epizoda se zadržením lodi Smolnyj ruskými pohraničníky, která je rovněž ve vlastnictví Narodyckých.

Anatolij Narodyckyj ve vyjádření pro Gazeta.ru potvrdil, že toto schéma používají záměrně kvůli obcházení protiruských sankcí zavedených v reakci na protiprávní anexi Krymu.

Peněz však nebývá nikdy příliš, proto Narodyčtí plně využívají všech předností obchodování se zahraničními společnosti jménem ukrajinských firem. Zejména také se zeměmi Evropské unie. Na zahraničních webech je Juvas-Trans vedena právě jako ukrajinská společnost. Třeba na portálu MarineBunker Eschange (MABUX) je v kolonce „země“ uvedena Ukrajina a kontaktní telefony jsou taktéž ukrajinské.

Spatříme tu i jméno generálního manažera (General Manager) Uvas-Trans Ltd. Oleksandra Kelzona (Aleksandr Kelzon). Mezi společníky TOV „Juvas-Trans“ sice nefiguruje, podle dokladů je však Oleksandr Viktorovyč Kelzon jednatelem TOV „Juvas-Hazservis“.

Ukrajinské veřejné rejstříky uvádějí pro TOV „Juvas-Hazservis“ opět stejnou osobu.

Kelzon je dále statutárním orgánem TOV „Ravnovesije“, která je oficiálním dealerem Ťumeňského akumulátorového závodu a továrny TUBOR na Krymu.

Kelzon je v Kerči velmi známé jméno. V 1990. letech Viktor Kelzon šéfoval jedné ze dvou nejsilnějších zločineckých skupin, které držely v šachu celé město. Kelzonův gang kontroloval kerčský přístav. Oleksandr Viktorovyč Kelzon je podle všeho synem Viktora Kelzona, který zahynul v přestřelce v roce 1996, Oleksandrova účast na trestních kauzách proto nijak zvlášť nepřekvapuje. Vraťme se však k Narodyckým a Juvas-Transu (UVAS-TRANS). Jeden z námořníků ve svém stručném životopise (zveřejněném v roce 2016) uvádí, že působil na tankerech, které přepravovaly ropné produkty v letech 2012 až 2016 pro UVAS-TRANS a ve společnosti jménem Arida tradeLTD (s tím, že posádku nabrala UVAS-TRANS). Tentýž životopis zmiňuje i Libyjci ostřelovanou GOEAST, stejně tak zadrženou ruskými pohraničníky loď SMOLNY (Smolnyj).

Zmíněný tanker AL Muntazah můžeme sledovat zde a spatřit informace, že např. v roce 2017 navštívil námořní přístav Cherson nebo se často pohyboval v Černém moři poblíž Kerče. Opět se vynořuje Arida trade, tentokrát však nikoli Arida trade LTD, ale Arida trade LLP.

Arida Trade LLP je zapsána ve Skotsku se sídlem Suite 20 196 Rose Street, Edinburgh, United Kingdom, EH2 4AT. Opět se objevuje jméno Jaroslava Narodyckého (i když s překlepem), uvádí se kontaktní adresa v Praze a ukrajinské státní občanství, patrně se stejným účelem: realizovat transakce umožňující obcházení sankcí.

Zpráva o finančním stavu společnosti s informací o milionových obratech v librách je k přečtení zde. Nahlédneme-li do starších dokumentů, najdeme zmínku o Arida trade LLP a již zmíněném tankeru Al Muntazah, tentokrát však pod vlajkou Moldavska. Podle těchto dokumentů byl tento tanker vyslán do přístavu Mykolajiv na loděnice PAT Čornomorskyj Sudnobudivnyj Zavod v roce 2013.

Na síti najdeme potvrzení, že toto plavidlo bylo opraveno v létě 2014.

Chapadla společností propojených s Narodyckými však sahají nejen do Edinburghu. Pořádně se rozlezla i po kontinentální Ukrajině. Na seznamu společníků těchto firem nechybí Elina Anatolijivna Narodycka (sestra Jaroslava Anatolijovyče Narodyckého a dcera Anatolije Leonidovyče Narodyckého) a Oleh Oleksandrovyč Solomacha z Charkova. Navíc s trvalým pobytem v Dnipru a Charkově.

Elina Anatolijivna Narodycka.

Pašeráctví, soustavné porušování ukrajinských zákonů a mezinárodního práva, možné krácení daní ve velkém rozsahu, podezření na dvojí občanství, organizace zločinecké sítě, nakonec jako třešnička na dortu nedávné blokování ukrajinských lodí. A to jsou teprve informace, které tým InformNapalmu dokázal vyhledat vrážením lopaty do země na půl žerdi. Co by měli Narodyčtí a jejich komplici ještě provést, aby ukrajinské orgány činné v trestním řízení konečně věnovaly jejich trestné činnosti pozornost? Na ukrajinském sankčním seznamu jejich jména nenajdeme, o významnějších soudních kauzách kolem těchto společností také není nic slyšet. Proč své podnikání dál v klidu rozvíjejí? Nebo bychom možná měli položit otázku jinak: kdo u orgánů činných v trestním řízení jim poskytuje „krytí“?


Příspěvek zpracován speciálně pro web InformNapalm.
V případě používání informací je nutno uvést funkční odkaz na zdroj
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku


Překlad: Svatoslav Ščyhol

Exit mobile version