Identifikovali jsme profesionálního vojáka ze 4. cchinvalské ruské okupační vojenské základny přiděleného k nezákonné ozbrojené formaci Čeburaška.
Za dobu své tříleté činnosti identifikovala mezinárodní zpravodajská komunita InformNapalm přes 75 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF, které se svými vojáky a prostředky podílely na nevyhlášené válce proti Ukrajině. Velká část identifikovaných jednotek připadá na vojska Jižního vojenského okruhu, zejména na ruské vojenské základny v okupovaných regionech Gruzie.
O „rostovsko-ukrajinských misích“ vojáků ze 7. ruské okupační základny 49. armády Jižního vojenského okruhu (vojenský útvar č. 09332 v Gudautě, Abcházie, Gruzie) se už toho řeklo víc než dost. Tento svazek figuruje v 28 (!) našich vyšetřováních a jeho donbaská epopej zahrnuje období 2014 až 2016.
O účasti vojáků ze 4. ruské okupační základny 58. armády Jižního vojenského okruhu (vojenský útvar č. 66431, Cchinvalský region (tzv. Jižní Osetie), Gruzie) ve válce proti Ukrajině toho pro změnu víme dost málo. Jednou ze spojených se 4. vojenskou základnou epizod, která způsobila rozruch, se stala zachycená technika od tohoto svazku na Donbase, zejména pancéřových automobilů Vystrel (KamAZ 43269) koncem roku 2014 až začátkem 2015, viz Ruské pancéřové automobily z okupační základny v gruzínském Cchinvali přesunuty do Luhansku (rusky). Informace o účasti vojáků ze 4. základny ve válce proti Ukrajině však dosud chyběly.
V rámci nového OSINT vyšetřování se podařilo identifikovat profesionálního vojáka z této jednotky, který prošel „ukrajinskou misí“.
Objekt vyšetřování
Andrej Sergejevič Vertělko
Od srpna 2015 se eviduje na Donbase v rámci nezákonných ozbrojených formací ve směru Novoazovsk, zejména u tzv. 3. stalingradské roty praporu Čeburaška.
Na sociálních sítích: VKontaktě č. 1 (archivy profilu, alba č. 1, 2, kontaktů) neaktivní, VKontaktě č. 2 (archivy profilu, alba č. 1, 2, kontaktů) aktivní.
Skutečnost, že A. Vertěpko byl od roku 2013 a později, zejména v době „ukrajinské mise“ 2015, v aktivní službě jako voják u 4. vojenské základny, dokládají sdílené v jeho fotoalbech záběry z Ruskem okupovaného Chvinvalského regionu Gruzie, zejména nahrané v prosinci 2013 fotky s puškou SVDs a okupanty vydrancovanou a zničenou gruzínskou vesnicí v pozadí a záběry z jara a léta 2015: fotka před typickou pro 4. základnu zelenou ubikací (figurant je označen červenou šipkou), panoramatický záběr s identickou ubikací, snímky zobrazující sochu Sv. Jiřího.
Pro případ, že by to nestačilo, se nám podařilo zjistit, že před přesunem na Donbas, tedy na jaře 2015, absolvoval Vertělko výcvik na operátora bezpilotních letounů v Kolomně nedaleko Moskvy, kde sídli mezidruhové Středisko pro bojové nasazení bezpilotního letectva (nasvědčují tomu geolokační značky na několika záběrech).
Mimochodem na záběrech z téže série (z nichž byla část nahrána na druhý figurantův profil později, v roce 2016) se nám podařilo identifikovat Vertělkova kolegu ze 4. vojenské základny Alana Kevrosova (označen modrou šipkou), s nímž náš figurant společně absolvoval výcvik na operátora dronů na škole pro nižší specialisty.
O A. Kevrosovovi se podařilo obstarat tyto informace:
Alan Kazbegovič Kevrosov
Z uvedeného postavení „účastníka bojů“ a spojení s hlavním figurantem A. Vertělkem můžeme usoudit, že se i Kevrosov také zúčastnil nevyhlášené války proti Ukrajině. Z vojenské služby byl propuštěn v roce 2016 s odůvodněním „porušení ujednání kontraktu“, pravděpodobným důvodem bylo odmítnutí další „ukrajinské mise“.
Na sociálních sítích: VKontaktě č. 1 (archivy profilu, alba, kontaktů) aktivní, VKontaktě č. 2 a VKontaktě č. 3 neaktivní profily. Stručné CV na webu Kariérista.
Podle našeho úsudku má malé množství informací o účasti vojáků ze 4. vojenské základny ve válce proti Ukrajině objektivní příčiny: na rozdíl od 4. vojenské základny 49. armády, která bývá tak často zmiňována v kontextu „rostovsko-ukrajinských misí“, podléhá 4. vojenská základny velení 58. armády a zeměpisně je od hranic s Ukrajinou značně vzdálena.
Např. zatímco přesuny praporových taktických skupin od 7. vojenské základny z Abcházie do Rostovské oblasti probíhají železniční dopravou a nejsou spojeny s většími problémy, v případě 4. vojenské základny je tomu jinak: nejbližší nástupní železniční stanice leží za Kavkazským hřebenem, přesun techniky a personálu by si tak vyžádal mnohakilometrový pochod z Cchinvali a Džavy do Severní Osetie. S ohledem na náročný horský terén a sezonní klimatické podmínky to není vždy proveditelné a navíc je dost drahé, zejména z pohledu amortizace motorických kapacit hlavní bojové složky, tanků T-72, BMP-2 a další pásové techniky, kterou má tento svazek ve výzbroji.
Dále je nutno vzít v potaz systém obsazování 4. základny personálem: slouží zde převážně vojáci základní služby, nikoli profesionálové. Takže zatímco se další svazky Jižního vojenského okruhu, ať už jde o 7. vojenskou základnu, 17., 8. nebo další motostřelecké brigády, staly „štamgasty“ tzv. rostovsko-ukrajinských misí, 4. základna se omezuje na vysílání ojedinělých profesionálů (nebo malých skupinek), které i v rámci nezákonných ozbrojených formací na Donbase jsou stále vedeny ve stavu tohoto svazku a pobírají od něj platy a diety.
Poznámka: je nutno vzdát hold centru Mírotvorce, které odvádí obrovskou práci na evidenci separatistů, žoldáků a ruských vojáků z povolání. Informace o A. Vertělkovi obsahuje databáze Očistec na Mírotvorci od letošního ledna. Náš figurant je tu veden jako ozbrojenec z nezákonné formace s tím, že není vyloučena ani jeho případná příslušnost k Ozbrojeným sílám RF. Jak vidíme, tato domněnka se potvrdila.
-
Informace o složení a výzbroji 4. vojenské základny
4. gardová Vapňarsko-Berlínská Rudopraporová vojenská základna, nositel řádů Suvorova a Bohdana Chmelnického, vojenský útvar č. 66431 (v Cchinvali a Džavě, Jižní Osetie, Gruzie).
Ve výzbroji: 40 ks T-72BM, 1 ks 1-72BK, 120 ks BMP-2, 36 ks BTR-80, 15 ks MT-LB, 18 ks BM-21 Grad, 36 ks 152mm samohybných houfnic 2S3M Akacija, 18 ks 120mm minometů 2S12 Sani, 12 ks 100mm kanónů MT-12 Rapira, 12 ks samohybných protitankových raketometů 9P149 Šturm-S, 4 ks BRDM-2, 6 ks BM 9A34(35) Strela-10, 6 ks samohybných protileteckých systémů 2S6M Tunguska, 27 ks protileteckých raketových kompletů 9K38 Igla.
Součástí základny je protiletecký raketový oddíl raketometů Buk-M1: KP 9S470M1, stanice pro vyhledávání a detekci cílů 9S18M1 Kupol-M1, četa spojařů a tři protiletecké raketové baterie s dvěma samohybnými palebnými komplety 9A310M1 a jedním spouštěcím a nabíjecím kompletem 9A39 u každé z nich, dále technické zásobovací a obslužné jednotky.
Přidávané prostředky: reaktivní dělostřelecká baterie raketometů 9K58 Smerč (od 439. reaktivní dělostřelecké brigády, vojenský útvar č. 48315): dvě mobilní 12hlavňová bojová vozidla 9A52 (9A52-2) a jeden dopravní nabíjecí stroj 9T234-2 (9T234-2), raketová baterie na OTRK 9K720 Iskander-M (1. raketová brigáda, vojenský útvar č. 31853); 2 ks SPU 9P78-1 a 2 ks TZM 9T250.
Zdroj: milkavkaz.net
Příspěvek připraven k publikaci na základě vlastního vyšetřování. Autor. Iraklij Komachidze
Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění vyšetřovacích podkladů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.
Překlad: Svatoslav Ščyhol