- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

Jak lze zneužít „politicky neutrální“ informace: Polská mořeplavba, Rádio Štětín a ruská informační válka

Polské loďstvo mělo loď Lvov už před Druhou světovou válkou, šlo o cvičnou plachetnici. Úřadující šéf Polské mořeplavby Paweł Brzezicki má za to, že nové názvy jejích plavidel nebudou politicky kontroverzní. Bylo nakoupeno pět lodí, z nichž jedna ponese název Lvov. Jde o název politicky neutrální, dlouhá léta se totiž jedna z našich lodí jmenovala Lvovská orlata a nikomu to nevadilo, samotný název Lvov tedy patrně také nikoho neurazí, říká Brzezicki.

[Část publikace na webu Radio Szczecin [1]] Bylo by zvláštní, kdyby v době horké fáze informační války a agrese Ruské federace proti Ukrajině tento postup nevzbudil mediální odezvu v zemi nad Dněprem. Informace o plánovaném pojmenování v Číně zakoupených lodí Lvov a Ternopil, které má provozovat Polská mořeplavba, se dostala na Ukrajinu 15. ledna (dva dny po publikaci na webu Rádia Štětín). Mezi prvními ji rozšířil portál Espreso.

[2]

Po něm zprávu převzaly i jiné ukrajinské zpravodajské agentury. Mezi nimi nechyběla oblíbená mediální centra, kterým se klade za vinu šíření informací v podání nahrávajícím Kremlu.

[3] [4]

Informace o plánech Polské mořeplavby doputovaly daleko na východ. Ruská zpravodajská agentura s odkazem na publikaci Rádia Štětín použila výrok Pawla Brzezického, aby zvěrohodnila své tvrzení, že v Polsku narůstá „stesk po ztracených východních krajích“. Publikace Strach banderovce: Rusko a Polsko rozdělí Ukrajinu po řece Zbruč navozuje dojem společného zájmu Ruska a Polska, který by mohl být naplněn rozdělením Ukrajiny mezi tyto dva státy. „Řešení, které nevzbudí žádné spory“ tak přímo posloužilo Rusku k šíření dezinformací určených ruským spotřebitelům. Ruský mediální diskurz o údajně existujícím společném zájmu a o narůstajícím stesku mezi Poláky po východním území meziválečné Polské republiky byl využit k pokračování v informační kampani, jejímž posláním bylo Rusy přesvědčit, že dochází k vážnému vyhrocení konfliktu mez Kyjevem a Varšavou. Tato informace zapadá také do narativu, že se Polsko a Maďarsko stále více vzdalují Bruselu a hledají porozumění s Moskvou.

[5]

Zprávu RIA Novosti zveřejnila polská mutace portálu Sputnik, hlásné trouby ruské propagandy, která působí v polském informačním prostoru. Tato publikace se zaměřovala již na polské čtenáře. Příspěvek má výmluvný titulek: Polské lodě vystrašily ukrajinské nacionalisty [Polskie okręty wystraszyły ukraińskich nacjonalistów [6]]. Tento článek plně zapadá do dezinformační kampaně, která má Polákům vykreslit Ukrajinu jako stát v zajetí „banderovského nacionalismu“.

[7]

Je důležité pochopit, že národ, který již čtyři roky vede obrannou válku, kdy byla část jeho území anektována agresorem, má úplně jinou úroveň zranitelnosti než občan státu, který žije v míru. Poláky by nemělo překvapit, že Ukrajinci vnímají podobné iniciativy jako potenciální hrozbu, že je zneklidňuje, když sousední stát (byť jen v symbolické rovině) „sáhne“ po území, které leží mimo jeho hranice.

Když to shrneme: je pravda, že věci odehrávající se v symbolické rovině, jako je třeba „pojmenovávání“ polských lodí po ukrajinských městech (dokonce i těch, která jsou neoddělitelně spjata s dějinami obou států), nemají dobrý vliv na stav polsko-ukrajinských vztahů. Ba ještě hůř: boří kladný obraz Polska na Ukrajině a škodí pověsti Polska jako spojence, který dobře chápe hrozbu ze strany Moskvy.

Doufám, že k chybám podobného druhu dochází pouze z nedostatku empatie a kvůli nepochopení ukrajinské společenskopolitické situace, mohou totiž zasadit ránu dobrým sousedským vztahům mezi Polskem a Ukrajinou. Měli bychom si uvědomit, že každé podobné počínání z polské strany zneužije Rusko k dosažení svých cílů na informační frontě, jak se to stalo v popisovaném případě. Má smysl upozornit, že kontroverzní výrok Pawla Brzezického nejen vyvolá na Ukrajině negativní reakci, ale také se použije v dezinformačním procesu jak pro ruskou „vnitřní spotřebu“ (ovlivňování domácích čtenářů), tak pro „zahraniční trh“ (ovlivňování Poláků a Ukrajinců navštěvujících ruské informační portály).


Příspěvek zpracován speciálně pro InformNapalm [8].

Autor: Michał Marek [9]

V případě použití informací je nutno uvést funkční odkaz na zdroj
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0 [10])

Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko [11] na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol [12]