- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

K čemu potřebuje Surkov soukromou armádu: SDD jako rezerva Ruské gardy

Na informaci z května 2015, že ruští loutkáři zabalili projekt Novorusko, navazovala tisková konference, která se konala v Moskvě dne 27. srpna 2015 a byla věnována vzniku tzv. meziregionálního občanského sdružení Svaz dobrovolníků Donbasu (dále jen SDD). Do čela tohoto spolku se postavil expremiér „DLR“ Alexandr Borodaj. Už v říjnu se konal první sjezd této organizace, která jako svůj hlavní cíl deklaruje sdružování, zaměstnávání a pomoc „dobrovolníkům“ z války na Donbasu.

Vedení ani členové SDD se hned od začátku netajili tím, že jejich zaměstnavatelem (i když vhodnější je termín „otrokář“) je asistent prezidenta RF Vladislav Surkov [1], jemuž se říká šedá eminence Kremlu. Na to, proč Surkov začal vytvářet a financovat SDD, zkusíme přijít v aktuálním vyšetřování, k němuž použijeme archivy korespondence místopředsedy SDD A. Pinčuka [2].

Po krachu projektu Novorusko a odvolání ruských politických technologů a vojenských specialistů, kteří se stačili zviditelnit, z východu Ukrajiny ruské vládnoucí špičky výrazně omezily pravomoc V. Surkova (tehdy ještě hlavního kurátora ukrajinské otázky). V Surkovových kompetencích na okupovaném území Donbasu byly ponechány záležitosti přímo související s politikou (schůzky v rámci Minských dohod [3], tvorba příznivého mediálního obrazu pro „lídry“ „lidových republik“, volby na Donbasu, rozjíždění hnutí á la „Doněcká a Luhanská republika“ atd.). Všechny ostatní sféry působnosti byly rozděleny mezi ruskými tajnými službami (FSB a GRU RF) a profilovými ministerstvy RF (Ministerstvo pro hospodářský rozvoj aj.).

Později byly Surkovovy snahy o ovlivňování donbaské agendy, která přesahovala jeho působnost, potlačovány konkurenty. Největšího úspěchu v tom dosáhl první náměstek ředitele FSB Vladimir Grigorjevič Kulišov [4]. Můžeme se důvodně domnívat, že po pomyslném uzavření projektu Novorusko právě on má na starosti veškerá jmenování na okupovaném území, kontroluje vše, co se sem dostane přes „pásku“, a nemá vůbec rád, když mu někdo leze do zelí.

Kremelská šedá eminence vnímala tento stav jako velkou křivdu, Surkov tak jako zkušený oportunista vytvořil konformní hurá-patriotickou organizaci odpovídající ruskému trendu v domnění, že mu tento nástroj pomůže v nejbližší době obnovit a posílit svůj vliv nejen na Donbasu, ale i v dalších regionech a oblastech patřících do sféry národní bezpečnosti RF.

Surkovovu osobní zainteresovanost na činnosti SDD potvrzuje i skutečnost, že tuto organizaci financuje jeho podnikatelský partner Sergej Alexandrovič Astanin (generální ředitel Nadace na podporu a rozvoj vzdělávání a kultury národů světa).

Pro začátek rozeberme hlavní výsledky činnosti SDD: pomůže nám to zjistit skutečné cíle, které sledoval Surkov založením této organizace. K začátku roku 2017 Surkov prostřednictvím Borodaje dokázal:

V rámci SDD byla zřízena tzv. Rada velitelů, jejímž posláním je sledovat situaci na Donbasu a reagovat na její změny. Někteří z velitelů dodnes velí v „DLR“, jako např. speciální zplnomocněný zástupce SDD Oleg Anatoljevič Mamijev (velitel brigády Pjatnaška).

Jen kozácký ataman Kozicyn přitom Surkovovi slíbil, že pro něj hned na první výzvu vyčlení až 40–50 tisíc kozáků [9].

Velmi vřelý pracovní vztah vybudovalo vedení SDD s jistým „soudruhem Alexem“, zástupcem tzv. Svazu výsadkářů Ruska, ve skutečnosti vysoce postaveným příslušníkem GRU Generálního štábu Ministerstva obrany RF, který na tuto organizaci dohlíží (tato postava a její role na anexi Krymu si zaslouží samostatné novinářské vyšetřování).

O možném podílu členů SDD na pokusu o převrat v Černé Hoře již nejednou psala média [10].

Můžeme jen dodat, že dne 30. září 2016 do Černé Hory z pověření A. Pinčuka (Surkov to musel vědět) dorazil protřelý terorista z „DLR“, ruský státní občan Stanislav Alexandrovič Orlov (přezdívka Španěl, někdejší velitel průzkumné roty v Horlivce, viz video o něm natočené s přispěním SDD: https://www.youtube.com/watch?v=3abIsGWd1nc [11]). Připomeňme, že podle černohorské prokuratury teroristé plánovali likvidaci premiéra této země na 16. říjen 2016).

Sken dokladu Stanislava Orlova
[12]

Toto vše dokládá, že se členové SDD podíleli na přípravě státního převratu v Černé Hoře. Surkov by patrně velice rád sdílel vavříny vítězů v případě, že by tato operace uspěla.

Pro začátek vedení SDD pověřilo územní složky, aby vytvořily síť soukromých bezpečnostních agentur na území Ruska a na okupovaném Krymu, což by mělo vyřešit otázku zaměstnanosti bývalých ozbrojenců v regionech a navíc, což není zanedbatelné, zpřístupnit jim legální zbraně. Je nutno říct, že tento proces vzbudil dost silný odpor ze strany místních orgánů FSB, protože bezpečností agentury jsou tradiční doménou jejich vysloužilých příslušníků, tzn. místo je dávno obsazeno.

Souběžně Borodaj a spol. pracují na otázce tvorby Záložního dobrovolnického sboru Ruské gardy z členů SDD. Hlavním úkolem Ruské gardy je ochrana vládnoucích špiček RF v případě propuknutí revoluční nálady. V podstatě by se tento sbor v nutném případě stal nevládní sílou, která by dokázala rozdrtit protiputinovské mítinky a manifestace v regionech. Možná se Surkov snaží předvést svou oddanost a ochotu bránit Putina před Rusy, možná právě naopak: chystá vlastní soukromou vojenskou společnost ve vlastním zájmu.

Všechny tyto a další otázky Surkov projednal v členy spolku dne 4. listopadu 2016 v Prezident Hotelu [1] v rámci zasedání tzv. Rady velitelů SDD.

Do konceptu činnost SDD také zapadá nápomoc Ruské gardě se sběrem informací jak z veřejných zdrojů, tak skrze agenty. Dále se pracuje na možnosti zřízení výcvikových táborů (zakonspirovaných jako střediska pro výcvik bezpečnostních pracovníků) pro členy SDD po celém Rusku. Již dnes můžeme mluvit o provozu dvou takových táborů: poblíž Moskvy (obranný a sportovní areál Preobraženskij) a na okupovaném Krymu (základna Eski-Kermen, Bachčysarajský okres). Ozbrojenci zde formou vojenského a sportovního soustředění (v délce 24 dnů) absolvují fyzický, taktický, palebný, zdravotní a ženijní výcvik.

Sečteno a podtrženo

Surkov vytvořil mobilizační zálohu z ozbrojenců, která se dá nasadit nejen na Donbasu, v Černé Hoře a dalších zemích, ale i k dosažení vnitropolitických cílů v RF. Aktivně lobuje činnost této organizace. Činí tak proto, že na pozadí mezinárodních sankcí se mění vnitropolitická situace a rozložení sil v samotném Rusku, navíc RF mění taktiku na Donbasu: snaží se zdiskreditovat nepohodlné Minské dohody, uznává občanské průkazy „L/DLR“, „znárodňuje“ průmysl na okupovaném Donbasu, chystá se na další vyhrocení. Zvýšení sázek je nutné pro jednání za podmínek výhodnějších pro Kreml.

V dohledném budoucnu budou k destabilizaci situace na Donbasu opět zapotřebí ruští „dobrovolní“ marginálové, protože aktivnější nasazování regulérní armády výrazně zvyšuje riziko nových sankcí a dalších opatření, která nabývají stále zřetelnějších obrysů v kontextu žalob v Haagu. Dodat Putinovi tuto armádu „dobrovolníků“ dokáže, jak už jistě tušíte, Vladislav Surkov. Šedá eminence Kremlu si tak zařídí comeback a vytře zrak oponentům. Je to taková hra o více tazích.

Ani FSB však mezitím nezahálí a dělá si velké starosti o „své zelí“.
V roce 2016 vnitřní konflikt mezi FSB a Úřadem prezidenta RF způsobil, že Středisko pro informační bezpečnost FSB (které má mj. vazby na Malofejeva přes Ligu pro bezpečný Internet) ukořistilo splachovací nádržku fungující pod vývěskou Valihrach, a pak bylo obojí prostě obětováno s tím, že jako záminka posloužilo nabourání Surkovovy kanceláře a mailových schránek Ukrajinskou kybernetickou aliancí a další události popsané v příspěvku Za hackerským zrcadlem: proč začalo zavírání důstojníků FSB RF a hon na Valihracha [14].

Tento příklad ukazuje, že i ruští dobrovolní teroristé, kteří se sdružili pod Surkovovou vlajkou, riskují, že se jednoho krásného dne stanou výměnným zbožím. A pak se již v samotném Rusku začne zavírat, ještě před rozhodnutími o žalobách v Haagu. Souběžně se okupovaným územím Donbasu přežene další vlna čistek „velitelů banditských formací“, jak bylo již nedávno k vidění na příkladu Giviho nebo Anaščenka. Která z kremelských věží zvítězí a jaká role byla v této hře přidělena „ruské vzpouře“, ukáže čas. Je však evidentní, že hned po „ruském jaru“ pro Rusy nevyhnutelně nastane „…zima“. Správní přívlastek si vyberte sami.


Tento příspěvek zpracovali Dmytro Lisunov, Oleh Baturyn, Serhij Petrenko (občanské sdružení Europrostor) speciálně pro mezinárodní zpravodajskou komunity InformNapalm.

(CC BY 4.0) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org [15], v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na zdroj.

Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění vyšetřovacích podkladů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko [16] na Facebooku a dostávejte pohotové informace o nových příspěvcích přeložených do češtiny.


Překlad: Svatoslav Ščyhol [17]