- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

Legie informační obrany v boji s kremelskou propagandou

Autorem článku je Georgij Molodini, vedoucí Centra strategických komunikací v Gruzii. Poprvé publikováno na Georgia Today [1].


Co chce Rusko?

Jsem si jistý, že ve velké strategii kremelských špiček, tedy nejvyšších činitelů subjektů dnešní Ruské federace, je pomyšlení na jednotnou a hospodářsky silnou Gruzie větším bolákem. Gruzie zůstává pro Kreml černou dírou ve vztazích mezi Západem a Východem, z pohledu politické geografie pak vážnou překážkou ve vztazích mezi Severem a Jihem (Sever znamená Moskvu, která nemá přímé pozemní spojení s Arménií, tudíž také s Blízkým Východem). Mám-li být stručný, geopolitiku zatím nikdo nezrušil.

K naplnění svých vnitrostátních a zahraničněpolitických cílů Kreml často používá hrubou vojenskou sílu, jak tomu bylo v případě Čečenska, Gruzie, Ukrajiny nebo Sýrie.
Moskva také často opovrhuje právy obvyklými v mezinárodních vztazích, přesto však úspěšně dokáže zůstat mezi hráči, aniž by poskytla státům dostatečnou záminku k úplné izolaci.
Uplatnění hrubé síly v tomto směru není vždy vhodné ani možné, přesto Kreml neustává ve snahách o naplnění zahraničněpolitických cílů, jen mění zbraně za něco, co je pro něj důvěrně známé a blízké.

Touto zbraní je politická hra proti konkrétnímu státu, tzv. „politická subverze“, kdy se do středu pozornosti dostávají informačně psychologické operace. To znamená únosy a vraždy gruzínských občanů, pokoutné posouvání hranic, informační útoky na Lugarovu laboratoř, podněcování odporu ve společnosti, provokování nenávisti vůči většině ze strany etnické menšiny – toto vše patří do informačně psychologické kampaně, která je válkou proti Gruzii sledující cíl podkopat její státnost.

Informační dimenze ruské hybridní války proti Gruzii

Jde o vyloženě komunikační postup, kdy se lidé snaží řídit situaci, změnit a/nebo vylepšit realitu za pomoci informací.
Těm, co tyto operace řídí, dnešní informační prostor jen usnadňuje schopnost ovlivnit povědomí společnosti, jednotlivců a skupin.

Dokonce i ze zběžné analýzy informační politiky rusko-ukrajinské a rusko-gruzínské války a poválečného období je zřejmé, že hlavním cílem vojenskopolitických elit RF bylo ovlivnit postup rozhodování těch, kdo řídí stát, oslabit bojeschopnost ozbrojených sil a podlomit vůli společnosti k odporu.
Tyto cíle a aktivity z ruské strany jsou stále aktuální.

Jaké cíle má ruská hybridní válka v Gruzii v dlouhodobém výhledu?

Jak efektivně reaguje stát?

Nesouhlasím s názorem, že efektivitu vlády je nutné hodnotit z pohledu její reakce na útok proti Lugarově laboratoři.

Za prvé útok na tzv. Lugarovu laboratoř není cílem, ale úkolem na strategické úrovni. Těmito a jím podobnými způsoby se Kreml snaží zvýšit tlak na vládu, aby uvedl do omylu osoby zodpovědné za rozhodování.
Jako příklad může sloužit jednak pro gruzínskou stranu naprosto nevýhodné politické smlouvání s cílem snížit tlak kvůli laboratoři a dosáhnout dohody o ústupcích, jednak zastrašování gruzínské společnosti propagováním moci Kremlu a bezradnosti gruzínské vlády.
Rozsévání strachu ve společnosti a vyvolávání pocitu bezradnosti jsou vůbec stěžejní složky ruské informačně psychologické války. Za pomoci různých metod a taktik se Kreml snaží gruzínskou společnost přesvědčit, že vzdorovat Kremlu přijde gruzínskou stranu draho.

Informační útok na Lugarovu laboratoř je také prostředkem k dosažení cíle. Kdyby se Kremlu podařilo do této laboratoře dostat za jím požadovaných podmínek, dokázalo by to znovu neschopnost gruzínské vlády a posílilo přesvědčení té poloviny gruzínské společnosti, která má za to, že klíče ke všem konfliktům má Kreml a že nemá smysl s ním bojovat a dráždit ho.
Popravdě řečeno však Kreml žádnou záminku k podráždění nepotřebuje. Dokud existuje samostatná Gruzie, bude podrážděn stále.

Kdo se zajímá o rusko-gruzínské vztahy, ví, že pokud si znovu projdeme prohlášení vojenskopolitických elit Kremlu týkající se Gruzie, najdeme tu dvě hlavní vlastnosti jejich způsobu komunikace.
Jsou to cynismus a vyhrožování.

Jako cynické můžeme označit třeba prohlášení prezidenta RF, že jeho postoj vůči gruzínskému lidu zůstává vždy přátelský, dokonce i v tak náročných dobách jako je Srpnová válka.

V tomto případě je důležité si uvědomit důvody jeho optimismu, kdy má jistotu, že my jako cílové obecenstvo vezmeme jeho slova jako pravdivá. Prezident RF tedy věří, že dokáže ovlivnit část gruzínské společnosti, zejména zástupce obchodu, politiky a společenských elit.

Vyhrožování je druhým indikátorem postoje Moskvy vůči Tbilisi. Přední osoby RF nám často připomínají, že za významné a rozhodné kroky směřující k euroatlantické integraci nás může stihnout tvrdý trest.
Vnucováním svých narativů se tedy Kreml snaží ovlivnit politické rozhodování svého cílového obecenstva v Gruzii.
Cynické a výhružné narativy by měly na místě (on the ground) obecně způsobit hlavní výsledek, který je pro Kreml nejžádanější: společnost by měla ztratit bojeschopnost a stabilní odolnost. Zmatené, rozdělené a nerozhodné skupiny lidí nemusí být schopny se nechat spojit ideami nezávislosti, deokupace a svobody.

Jakou roli má na této cestě Legie informační obrany?

Meir Elran z výzkumného ústavu národní bezpečnosti (INSS) na telavivské univerzitě říká, že nejnovější analýza bezpečnostního prostředí (na příkladě Izraele) dokazuje, že národní bezpečnost je něco víc než jen bezpečnost fyzická. Podle něj je nutné zajistit především mentální, sociální, kulturní a politickou bezpečnost občanů.

Meir Elran klade důraz na význam vzdělávání a zvyšování informovanosti občanů, což vede ke zvýšení jejich odolnosti: „aktivní společnost je společnost odolná, zatímco ta pasivní je snadno zranitelná“.

Skutečnost, že odolnost jednotlivců a různých sociálních skupin tvoří základ národní politické stability, tedy základ pro zajištění sebeobrany a bezpečnosti, definuje doktrína Lima Sionga Guana, jednoho z tvůrců systému totální bezpečnosti v Singapuru. Dle této doktríny „případné rozdělení společnosti kvůli sociální nerovnosti může ohrozit jednotu Singapuru. Proto strategie totální bezpečnosti Singapuru přikládá velký význam psychologické obraně… Nebudou-li mít singapurští občané pocit, že musí bojovat za svou zemi, protože právě tato země je místem pro jejich lepší budoucnost, zhroutí se vše ostatní samo“.

Legie informační obrany (tento projekt vznikl s finančním přispěním USAID a za aktivní podpory EWMI) se snaží prostřednictvím aktivní, účinné a pravidelné komunikační strategie zajistit bezpečnost informačního pole co největší části gruzínské společnosti. Nečekáme, až nepřítel rozšíří další lež s úmyslem uvést lidi v omyl a až vyplní mezery v informačním poli svými sděleními. Snažíme se naše obecenstvo předem informovat o skutečných úmyslech a cílech nepřítele. Chceme přispět k zajištění ochrany občanů před sociálním, kulturním a politickým ovlivňováním.

Legie informační obrany se tedy snaží sehrát svou roli v budování jednotného, silného a demokratického státu.


Čtěte také další příspěvky k tématu od InformNapalmu:


Partner InformNapalmu v Litvě: Res Publica – Centrum občanského odporu

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka InformNapalmu v češtině: InformNapalm Česko [14].

[15]


Překlad: Svatoslav Ščyhol [16]