InformNapalm.org (Čeština)

MikropriborLeaks. Jak Rusko vybudovalo vojenskou továrnu na západním vybavení

svatoslav

Z tohoto textu se dozvíte:

V dnešní publikaci zveme naše čtenáře k prohlídce ruské obranné továrny Mikropribor, která se nachází v Konakovu, Tverská oblast, RF. Tato továrna se podílí na výrobě nového ruského bitevního letadla Su-57. Zcela nedávno, a sice v říjnu 2024 napsalo britské vydání The Telegraph o problémech s tímto projektem kvůli nedostatku součástek pro zařízení MPPU-50, která vyrábí právě Mikropribor.

Letecký komplet 5. generace Su-57 je klíčovým prvkem ruské propagandy ve stylu „nemá obdoby“, což je soubor tvrzení o technologické převaze ruského vojenského průmyslu nad soupeři. Důkazy analytiků, o nichž píše The Telegraph, však svědčí o tom, že výroba palubního vybavení pro Su-57 není možná bez západních součástek, jejichž dodávky do Ruska i přes sankce pokračují.

Dobrovolníci z InformNapalmu již ukázali, jak ruská společnost Planar prostřednictvím své pobočky v USA dodává požadované elektronické součástky, a to i pro Mikropribor.
Stojí za zmínku, že oba příspěvky vyšly díky údajům, které poskytli hacktivisté ze skupiny Cyber Odboj. Operace se sledováním Mikropriboru se však od mnoha předchozích liší. Trvala dva roky a byla umožněna díky spolupráci se soukromou analytickou a zpravodajskou společností Dallas. Zejména do interní sítě továrny se podařilo nahrát špionážní software. Díky tomu byly získány takticko-technické charakteristiky zbraní, na jejichž výrobě se podílí Mikropribor. Data byla předána zahraničním partnerům Ukrajiny. Pracovníci Dallasu se zhostili shromažďování primárních informací o cíli a také hacktivistům pomohli s úspěšným zpřístupněním informací.

Dosud byla zveřejněna jen malá část z penza informací získaných sledováním Mikropriboru. Nyní máme možnost toho říct o něco víc. Shromážděné údaje umožňují zkoumat situaci v ruském vojenském průmyslu v širším výhledu než pouhé dodávky západní elektroniky.

Formálně ruský průmysl už dlouho usiluje o deklarovaný cíl nahradit dovoz vybavení a součástek. Tento směr Kreml vytýčil už dlouho před totální invazí do Ukrajiny. Existuje dost argumentů ve prospěch toho, že celkově se Rusku splnění tohoto úkolu nepodařilo. Dokladem tomu je zejména rozsah stínového dovozu.

Jeden z dokumentů AO „Mikropribor“ prozrazuje informace o systému výrobních prostředků v této továrně. Jde o analytickou poznámku o stavu podniku na začátku roku 2022. Z této je patrné, že podstatná část kapacit ruské továrny je zajišťována zahraničním vybavením.

Ačkoli necelá polovina tuzemského vybavení je výsledek docela slušný, moderní frézka a frézka sovětská jsou z hlediska provozní hodnoty dost odlišné přístroje. Proto bychom si měli všímat stáří toho kterého zařízení.

Uvedený výňatek se týká sekce mechanického obrábění. Z toho vyplývá, že nejnovější vybavení (staré max. 5 let) je kompletně zahraniční a že podíl Číny, která je s Ruskem spřátelená, není vysoký.

S vybavením starým 5 až 10 let je situace o něco lepší, nejméně polovina však opět pochází ze zahraničí (a sice z Německa a Tchaj-wanu).

Významná stránka spočívá v tom, že před 12 lety podíl nového ruského vybavení v továrně byl vyšší než před sedmi lety, ačkoli s ohledem na politiku RF se mělo stát právě naopak.

V montážním provozu bylo ruských přístrojů víc než v mechanickém obrábění.

Na kontrolním a měřicím oddělení je pak hlavní část vybavení již zahraniční. Stejně jako v předchozích případech není Čína zdaleka jediným dodavatelem vybavení z dovozu.

Z dokumentu vyplývá, že západní výrobci rozhodujícím způsobem přispěli k zavedení výroby v továrně Mikropribor. Důležité je, že jde právě o vojenskou továrnu pracující na „prioritních typech výzbroje“. Tuto skutečnost přímo vyzdvihují sami autoři analytické poznámky.

Zejména 45 ze 100 kusů nové techniky (staré až 10 let) pro výrobu ruských zbraní (např. Su-57) tvořilo vybavení dovezené ze zahraničí. Procentuální ukazatel dováženého vybavení byl ještě vyšší pro nejmodernější techniku starou max. pět let, tj. 18 z 29 kusů (62 %). Připomeňme, že v době sepsání analytické poznámky (2022) trvala ruská agrese proti Ukrajině již osm let. Rozjíždění ruské protizápadní propagandy pak ještě déle. Dnešní Mikropribor jsou tchajwanské stroje MCV-300 (výrobce Long Chang Machinery Co ltd), japonsko-německé DMG CTX 310, německé Alzmetall ALZTRONIC 9, české Ergonomic, italské ATS DSI 192, americké Mini-Circu atd.

Už jen samotná předmětná analytická poznámka prezentuje ještě mnoho dat o stavu výroby na Mikropriboru. Třeba statistické informace o zaměstnancích. Plná verze je k nahlédnutí na odkazu.

Odkaz na plnou verzi

K některým změnám po totální invazi skutečně došlo. Podrobnosti však přesvědčivě ukazují, že mají moc daleko k tomu, co by si přáli zastánci technologické izolace Ruska. Továrna se i nadále úspěšně „přezbrojuje“ nejmodernějším vybavením z dovozu.
Citovaná analytická poznámka vyzdvihuje, že na začátku roku 2022 disponovalo kontrolní a měřicí oddělení Mikropriboru čtyřmi spektrálními analyzátory německé výroby, jejichž výrobce však neuvádí. Spektrální analyzátory se používají třeba pro výrobu rádiového zařízení. Mikropribor přitom vyvíjí nejen díly Su-57, ale i ruské armádní vysílačky Arachis-2.

Dokumenty dokládají, že Mikropribor pokračoval v nákupech německých spektrálních analyzátorů v roce 2023. Už známe i výrobce, a sice Rohde&Swartz. OOO „AMTEST“ dodala tyto a podobné výrobky v hodnotě téměř 30 mil. rublů v lednu 2023.

OOO „Amtest“ nic neskrývá a nabízí dodávky měřicích přístrojů „od světových výrobců do všech ruských regionů“ na hlavní stránce svého webu.

O uvalení sankcí na Amtest zatím nejsou k dispozici žádné informace.

„Ruský“ stroj: německá přesnost a tchajwanská kvalita za čínské jüany

Nákupy velkých strojů po začátku totální invaze rovněž pokračují. 27. července 2022 je uzavřena smlouva s OOO „KAMI-GRUPP“ o dodání soustruhu KLE 360 se SNS od výrobce Siemens. Důležité je, že transakce obsahuje kompletní specifikaci zboží.

Ze specifikace je patrno, že formálně čínský stroj, jímž je KLE 360, využívá velkou část dílů tchajwanské výroby. Zejména od společností Auto Strong a HIWIN. Programové ovládání je od německé společnosti Siemens.

Odkaz na kompletní smlouvu

Z toho pozitivního je na místě zmínit, že OOO „KAMI-GRUPP“ čelí sankcím ze strany USA, EU a Švýcarska. Z toho negativního: značné znepokojení vzbuzuje úroveň průmyslové spolupráce a vzájemného průniku technologií Číny a Tchaj-wanu, které jsou na politické úrovni nepřáteli.

Na příkladě Mikropriboru je až do nejmenších drobností vidět, jak Čína „nahrazuje“ západní vybavení v Rusku. „Nahrazuje“ ovšem právě v uvozovkách.

V únoru 2023 nakupuje Mikropribor vybavení od OOO „DM TĚCHNOLODŽIS“. Tento kontrakt je význačný hned řadou ukazatelů.

Společnost „DM Těchnolodžis“ je v Rusku docela povědomá. Pro ruskou propagandu je to další symbol úspěšné „náhrady dovozu“. Koncem roku 2023 ruská média vítězoslavně hlásila spuštění výrobu ruských strojů v Uljanovsku pod značkou COBALT. Nejde však o výrobu novou.

Dokonce i z článku v listu Kommersant lze vyrozumět, že jde o přejmenování OOO „DMG MORI RUS“ (ruského zastoupení japonsko-německé korporace na výrobu obráběcích strojů), která již v Uljanovsku kapacity měla.

Přejdeme-li na web „DM Těchnolodžis“, jsou tu skutečně nabízeny stroje pod vlastní značkou. Zejména frézka FM 9000V.

Právě takovou zakoupil Mikropribor od „DM Těchnolodžis“ v únoru 2023.

V kontraktu najdeme překvapení: ruská továrna kupuje od ruské společnosti ruský stroj, platí ho však z nějakého důvodu v čínských jüanech. O překlep tu nejde.

Proč tomu tak je? Investigativci z projektu The Insider to vysvětlili na základě ruských celních dokladů. Když to zestručníme, všechny stroje byly dovezeny z Číny a v Rusku na ně jen připlácnou tabulku se značkou DMT. Kontrakt Mikropriboru však umožňuje nahlédnout stroji FM 9000V pod kapotu. Zde se nám odhalí mnohem hlubší problémy.

Odkaz na plné znění smlouvy

Žlutě zarámované položky jsou systémy, které nejsou vůbec čínského původu. Ovládací programový komplet je tradičně od německé Siemens. Měřicí sonda pro minimalizaci lidského faktoru při výrobě je pak od rovněž německé společnosti Blum-Novotest.

Poznamenejme, že screenshot byl pořízen z webu Blum-Novotest, který má stále funkční mutaci v ruštině. Na mapě zastoupení zůstává značka v Moskvě. Sídlo a továrny společnosti se nacházejí v Německu.

Otočný stůl TJR FAR 125b byl vyroben na Tchaj-wanu, samotná společnost patří mezi ty přední ve svém oboru. Máme tak další ukázku kooperace mezi Čínou a Tchaj-wanem v údajně nevojenské sféře, která (což je vidět na příkladě Mikropriboru) přímo souvisí s vojenským průmyslem.

PS

Stojí za zmínku, že na OOO „DM Těchnolodžis“ uvalily sankce USA v prosinci 2023. Nemáme však žádné informace, zda došlo k nějakým restrikcím a tlaku na kontrahenty společnosti v Číně. To nejdůležitější však na konec: na společnosti z jiných jurisdikcí jako je Tchaj-wan nebo Německo stále nejsou kladeny doplňkové požadavky, že mají vyžadovat informace o koncovém odběrateli jejich produktů. Za dodávky svého zboží do Ruska nejdou tyto společnosti nijak zodpovědné. Cena jejich výrobků pro ruské odběratele proto zůstává dostupná.

Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Zajišťovat provoz webu pomáhají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a naši čtenáři. Mezi dobrovolníky se můžete zapojit i vy. Také vás prosíme, abyste rozvoj jedinečného dobrovolnického zpravodajského média InformNapalm podpořili svými příspěvky:

Překlad: Svatoslav Ščyhol

Exit mobile version