Okupanti neodejdou, dokud se nezhroutí.

Hned poté, co se ministři obrany Ukrajiny a Moldavska domluvili, že Ukrajina poskytne koridor pro odchod ruské armády z okupovaného Podněstří, prohlásil předák zdejšího separatistického režimu Jevgenij Ševčuk, že by s tímto rozhodnutím nikdy nesouhlasil. Ruské okupanty Ševčuk označil za „fundament mírové operace“. Což bylo dokázati.

Je to stará taktika Moskvy. Ruská strana ukazuje mírumilovnost a konstruktivní přístup, uznává územní integritu, navrhuje vyřešit logistické problémy: jak jinak přece máme stáhnout vojska z Moldavska než přes Ukrajinu, ta nám to však nechce dovolit! A když se ukáže, že všechny problémy lze vyřešit, okamžitě se objeví další loutka, která se stala prezidentem z moskevské milosti a je zcela závislá na kremelských milodarech, a hrdě vyřkne, že „lid je proti“.

Bylo tomu tak docela nedávno i s rozhodnutím „normandské čtyřky“ o ozbrojené policejní misi OBSE: do Moskvy byli speciálně povoláni Pušilin a Dějněgo, aby oznámili „vůli lidu“. Totéž se opakovalo i nyní s Podněstřím.

Z toho můžeme vyvodit jediný velmi jednoduchý závěr: okupanti neodejdou, dokud se nezhroutí. Z evropských zemí, které okupoval Stalin po Druhé světové válce, odešli ve chvíli, kdy komunistický režim přišel o své tesáky, ani o den dříve. Okupace pobaltských zemí skončila teprve poté, co Ukrajina, Moldavsko a další sovětské republiky vyhlásily samostatnost, ani o den dříve. Nebude tomu jinak ani tentokrát.

Vůbec nezáleží na tom, jak se s nimi budeme snažit domluvit a na jaké ústupky půjdeme – špinavá bota nepřítele zůstane tamtéž, kde byla. Můžeme si zvolit proruskou vládu ochotnou se před Ruskem plazit, jen aby získala své území zpět – nebude to nic platné.

Gruzíni upřímně věřili, že nahrazení nepředvídatelného a excentrického disidenta Zviada Gamsachurdia bývalým členem politbyra ÚV KSSS Eduardem Ševardnadzem pomůže vyřešit ruskou okupaci Abcházie a Jižní Osetie, měli z toho však ostudu a etnickou čistku.

Moldavský prezident, komunista Vladimir Voronin si byl jistý, že právě jemu Moskva kontrolu nad Podněstřím určitě přenechá. V Kremlu mu však bylo vysvětleno: územní integritu lze obnovit jen pod podmínkou, že okupační kontingent zůstane ve svých kasárnách.

Dnes nový kremelský protežé Igor Dodon vypráví svým spoluobčanům báchorky o federalizaci a navrácení Podněstří. I kdyby Dodon prezidentské volby vyhrál, k žádnému navrácení nedojde. Rusové neodejdou.

A nejde ani o to, že by Dodon vědomě lhal. Skutečně to nechápe. Stejně jako nechápal Ševardnadze, mnohem moudřejší a zkušenější politik než nějaký Dodon. Stejně jako nechápal Voronin, který měl za sebou školu nesrovnatelnou s tou Dodonovou. Stejně jako nechápe jakýsi Medvedčuk, který si jistě myslí, že kdyby dostal darem od Putina Ukrajinu, vrátili by mu i Krym a Donbas. Houby s octem!

Moskva nepotřebuje spojence, ani ty nejloajálnější. Moskva potřebuje otroky.

Autor: Vitalij Portnykov
Zdroj: NEWSru.ua, 8. listopadu 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol