Začátkem května přinesla mezinárodní zpravodajská komunita InformNapalm CYBINT vyšetřování Analýza nabourání komunikací náměstka ministra obrany RF Pavla Fradkova, které se mj. týkalo podnikatelských zájmů Kadyrova a Kabajeva na ukrajinském území v dočasně ruské okupaci. V novém příspěvku toto téma dále rozvíjíme díky novým datům získaných od ukrajinské hackerské skupiny 256. Kyber Útočná.
V prvním díle bylo popsáno, jak se v Kremlu určují společnosti čerpající ze státního rozpočtu na dočasně okupovaném území. K tomu bývají přibíráni úředníci vyšší šarže jako je Pavel Fradkov, náměstek ministra obrany RF.
V tomto díle pak budou prezentovány údaje o ruské společnosti a osobách, které se zabývají zpracováním bytových domů a staveb zničených v rámci ruské agrese na druhotnou stavební surovinu, která se používá k další výstavbě na kostech obětí ruské agrese, zejména v Mariupolu. V roce 2023 se tato situace dočkala značné odezvy kvůli podloženým tvrzením, že by se v troskách mohla nacházet těla nepohřbených obětí války. Samotná instituce, o niž jde, je celý ústav, jemuž dlouho šéfoval akademik Ruské akademie věd.
Soutěž o mariupolské zříceniny
Po okupaci Mariupolu v květnu 2022 se ruské úřady rychle pustily do obvyklých praktik, tedy vytváření alternativní reality. Město bylo v troskách, média však vyrobila odlišný obrázek. Rusové se pustili do rychlé předváděcí výstavby několika „vzorových“ (tedy Potěmkinových) čtvrtí. Jeden z podobných objektů v květnu 2023 osobně navštívil válečný zločinec a terorista č. 1 Vladimir Putin.
Putin v areálu tzv. „mikrorajonu Něvskij“ v Mariupolu. Screenshot z videa
Podobné lokality byly a zůstávají spíše „Potěmkinovými vesnicemi“ v zničeném městě. V srpnu 2022 prezentovali Rusové plán na přestavbu města, dle nějž měl být Mariupol obnoven už v roce 2025. Jedním z úkolů bylo zpracovat pozůstatky původního města v nový stavební materiál. V únoru 2023 hlásila ruská média, že do města bylo dopraveno speciální zařízení k přeměně stavebního odpadu v druhotnou surovinu.
Dle zprávy zajistilo osm těchto zařízení Ministerstvo stavebnictví RF. Soukromá iniciativa v této oblasti však také nenechala na sebe dlouho čekat.
Kdo se obohacuje z trosek ukrajinských měst
Hackerská skupina 256. Kyber Útočná získala přístup k značnému penzu dat, které se týkají stavebních prací na dočasně okupovaném území. V současnosti pokračuje analýza těchto informací pro Síly obrany Ukrajiny. Část dat, které by mohly být výhledově zajímavé pro další rozšíření mezinárodních sankcí, pak byla předána OSINT analytikům od InformNapalmu ke zpracování a prezentaci širokému obecenstvu.
V rámci analýzy datového dumpu byla zaznamenána jedna z těchto e-mailových zpráv:
Nápadné je, že samotní Rusové na podvědomé úrovni nepovažují dočasně okupované území za Rusko. Naopak v komunikaci neustále píšou něco na způsob „agenda k Ukrajině“.
Zpráva má připojených 14 souborů, o jakou konkrétní „agendu k Ukrajině“ však jde? Jeden ze souborů se jmenuje „K DLR – LLR…“. Jde o technický článek z roku 2022 z ruského časopisu Těchnologii, jehož autoři prosazují myšlenku urychleného zpracování stavebního odpadu na beton pro nosné konstrukce nových staveb na dočasně okupovaném ukrajinském území.
Kompletní příspěvek viz odkaz
Z příspěvku vyplývá, že se téma expresního odklizení trosek v okupovaných městech prosazovalo prostřednictvím kapesní kremelské strany LDPR (jíž kdysi předsedal Vladimir Žirinovskij a současným šéfem je Leonid Sluckij).
Dále víme, že jako klíčový dodavatel technologií na rychlé zpracování trosek na okupovaném území se plánuje Ústav mechaniky materiálů a efektivních technologií (IMET). V Rusku je zapsána řada korporací (s.r.o., veřejných a neveřejných a.s.) s názvy „Moskovskij IMET“ nebo „Meždunarodnyj IMET“, které jsou vzájemně provázané. Jejich spojovacím článkem byl po delší dobu Marsel Bikbau. Jedná se o ruského inženýra projektanta a člena představenstva Ruské akademie přírodních věd. Tento v polovině roku 2024 zemřel, předtím však účinně prosazoval své služby na okupovaném území, zejména v Mariupolu.
Po Bikbauově smrti byl „Meždunarodnyj IMET“ přepsán na jakéhosi Serdžia Anatoljeviče Viskontiho (stejné DIČ dříve patřilo Sergeji Anatoljeviči Kozačenkovi).
Společnosti jako je IMET nepůsobí na okupovaném území samy. Jsou součástí výrobních sdružení, kdy je zpracování trosek jen jedním z článků. Pro porozumění, jak to funguje, uvádíme úryvek z nabídkového dopisu jednoho z konsorcií, kde je úloha ústavu a akademika objasněna více.
Dopis zdůrazňuje další důležité téma. Rusko má zájem na maximálním zlevnění výstavby na dočasně okupovaném území, které se již staly přítěží pro celostátní rozpočet RF. To s velkou pravděpodobností ovlivňuje kvalitu a bezpečnost „Potěmkinových vesnic“, z nichž jednu Putin v Mariupolu navštívil.
„Nanocement“ a spolehlivost nového bydlení v Mariupolu
Klíčovou myšlenkou, kterou navrhoval Bikbau a jím vedený IMET, je přeměna zřícenin domů na dočasně okupovaném území v beton, který lze využít k budování stěn nebo dokonce opěrných konstrukcí pro novou výstavbu.
Materiál byl patentován pod názvem nanocement již v roce 2013. Tehdy bylo v Rusku módní přidávat slovo „nano-„ ke kdečemu, což mělo zdůraznit primát „bezobdobné“ vědy a průmyslu.
Otázkou je, zda ruský patent skutečně dokládá bezpečnost a spolehlivost materiálů. InformNapalm získal k dispozici prezentaci z roku 2022 k „nanocementům“ od IMETu a Bikbaua. Na jedné ze stran je technologie tvorby „nanocementu“ ze stavebního odpadu prosazována právě pro „renovaci měst zničené Ukrajiny“.
Zejména se navrhuje míchat „nanocement“ a zpracované zbytky budov pro výrobu plniva v nových betonových konstrukcích.
Již na další straně prezentace však IMET uvádí, že stavební odpady stavaři v nových konstrukcích zpravidla nepoužívají kvůli „značnému poklesu únosnosti betonů“.
Kompletní prezentace viz odkaz
IMET tvrdí, že „nanocement“ tento problém řeší, de facto však máme co dělat se snahou otestovat na dočasně okupovaném ukrajinském území neověřenou technologii stavby kvůli podstatnému snížení její ceny. Můžeme jen hádat, jak dlouho reálně vydrží dům postavený z takového betonu.
Proč urychlené zpracování trosek na okupovaném území je zločin
Popsaný postoj okupantů k místům poškozeným boji způsobuje celou řadu problémů, od těch etických až k ničení důkazů válečných zločinů.
Ve vyšetřování od Human Rights Watch, Truth Hounds a SITU Research z dubna 2024 se zdůrazňovalo, že přesné počty obětí bojů v Mariupolů nelze odhadnout, protože „pozůstatky některých obětí mohly zůstat v troskách zničených budov“. Rusko nezorganizovalo přístup vyšetřovatelů a mezinárodních organizací k místům destrukcí za účelem normálního šetření.
První zprávy o případech, kdy se těla padlých odvážela společně se stavebním odpadem, začaly přicházet již od poloviny roku 2022. Zejména o tom informoval poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko.
Potvrzení případu přítomnosti značného množství těl obětí v troskách uvedlo v květnu 2022 vydání Al Jazeera.
V předběžné zprávě se k dopadům ruské ozbrojené agrese na okolí Mariupolu uvádí toto: „Vzhledem k tomu, že Rusové ve velkém zahájili urychlenou demontáž zničených domů, byly pozorovány situace, kdy bagry nakládaly tělesné pozůstatky do náklaďáků společně se stavebním odpadem“.
Ve zprávě se rovněž uvádělo, že v době jejího sepsání nebylo s jistotou známo, kam konkrétně a v jakém objemu vyvážejí Rusové stavební odpady, jak jsou ukládány a co se s nimi děje potom. Příběh s ruským ústavem mechaniky materiálů a efektivních technologií věc dost vyjasňuje.
Klíčovým cílem Rusů je udělat vše maximálně levně, aniž by se myslelo na kvalitu. Otázka etického zacházení s těly padlých (ani vůbec tento problém) se v materiálech od IMETu neobjevuje ani jednou.
Toto vše je přímým porušením mezinárodního humanitárního práva. Zejména Ženevské úmluvy po stranách vyžadují, aby zaručily, že těla zemřelých mají být pohřbena důstojně, pokud možno s náboženskými obřady, že bude provedena identifikace těl, jakož i pátrání po nezvěstných.
V situaci, kdy k mezinárodnímu soudu s ruskými válečnými zločinci a spolupachateli těchto zločinů zatím nedochází, jedním z mechanismů je uvalování ukrajinských a mezinárodních sankcí na společnosti a osoby, které se podobných zločinných postupů dopouštějí. To se stane první etapou jejich povolání k odpovědnosti a zaznamená názvy a jména pro budoucí soud. Proto je důležité uvalit sankce na moskevský IMET a další organizace, které realizují výstavbu na kostech obětí ruské agrese.
Čtěte také další tematické studie v části CYBINT
Překlad: Svatoslav Ščyhol