- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

Nezdary ruské GRU na pozadí pandemie COVIDu-19

Nabízíme informační shrnutí, které vyšlo na stránkách internetového média Ukrajinský týden [1] 31. července 2020. Toto shrnutí zpracoval zakladatel mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm [2] Roman Burko. Důležité informace nebo inside z okupovaného území Krymu či Donbasu, které mohou být použity pro nové přehledové příspěvky na toto téma, můžete autorovi hlásit [3] na Facebook i vy.


Od kybernetického terorismu v EU přes ovlivňování běloruských voleb až k invazi do Ukrajiny

Pandemie COVIDu-19 se stala pro lidstvo skutečnou zkouškou. Dosah této choroby lze jen těžko přecenit, a stejně tak bychom neměli podceňovat ani další neméně nebezpečnou a zákeřnou věc ohrožující mnoho zemí světa, a sice hybridní agresi Ruské federace. Má s koronavirem mnoho společného: někdo ji prodělá téměř bez příznaků, stále častěji však na mnoha místech světa „stoupne teplota“ a začne horečka. Pak je to jako v lidském organismu, záleží na imunitě, v jaké míře je schopen nemoc porazit nebo učinit preventivní opatření k její rychlé lokalizaci.

Neuplyne jediný týden, aniž by svět zburcovala informace o dalších hybridních útocích proti samostatným státům z podnětu ruských tajných služeb. V minulém shrnutí jsme upozorňovali [4] na skandál kolem pravděpodobné účasti ruských tajných služeb a vlády na financování terorismu v Afghánistánu a na „pohrávání svaly“ poblíž ukrajinských hranic. Před dvěma týdny šlo pro změnu o halasný skandál kvůli kybernetickým sabotážím ruských hackerů [5], kteří pracují pro ruskou rozvědku a snažili se ukrást výzkumy týkající se vakcín a léčby COVIDu-19 z akademických a farmaceutických ústavů po celém světě. Tento týden se některá z těchto témat dočkala pokračování.

Sankce EU proti příslušníkům ruské GRU

30. července EU uvalila sankce na čtveřici ruských hackerů pracujících pro Hlavní úřad Generálního štábu Ozbrojených sil RF (tato zpravodajská struktura je více povědomá pod starším názvem jako Hlavní rozvědný úřad neboli GRU). O sankcích bylo informováno [6] na stránkách oficiálního zpravodaje Evropské unie. Evropská trestná opatření postihla příslušníky GRU Alexeje Morence, Alexeje Minina, Olega Sotnikova a Jevgenije Serebrjakova, kteří předtím čelili také podezření z operací v USA, Nizozemsku, Brazílii, Malajsii a Švýcarsku. EU také uvalila sankce na jednu ze známých struktur GRU, Hlavní centrum speciálních technologií Hlavního úřadu Generálního štábu ruských Ozbrojených sil. Podle zprávy jak jednotlivci, tak celé složky zpravodajských struktur RF, kteří čelí sankcím Evropské unie, se podíleli na útocích proti Organizaci pro zákaz chemických zbrání, útocích WannaCry a Cloud Hopper a pro Ukrajince velmi povědomém útoku s použitím viru NotPetya. Dovolíme si připomenout, že v roce 2017 poškodil ruský vir NotPetya ukrajinské finanční společnosti, energetické, telekomunikační, mediální a státní struktury. Mezi poškozené patřily zejména letiště Boryspil, Ukrpošta, Ukrtelekom, Ministerstvo infrastruktury Ukrajiny a další.

Zde nezbývá než připomenout rozhovor [7] s exvelitelem Ozbrojených sil USA v Evropě, expertem Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA), generálporučíkem (ve výslužbě) Benem Hodgesem, který vyšel na stránkách Týdne 10. července. V tomto rozhovoru Ben Hodges uvádí, že pokud se Kreml odhodlá k nové ofenzivě proti Ukrajině, mají Ukrajinci očekávat silné kybernetické útoky, jejichž cílem bude zlikvidovat komunikační a řídicí systémy (webové stránky komunity InformNapalm uvádějí přetisk tohoto rozhovoru [8], který dobrovolníci přeložili do 12 světových jazyků).

Bělorusko na ruské mušce

O interních či externích příslušnících Hlavního úřadu Generálního štábu Ozbrojených sil RF se ovšem tento týden nemluvilo jen v kontextu ovlivňování počítačových sítí v různých zemích světa.

29. července bylo v Bělorusku zadrženo 33 státních občanů RF, kteří patřili do skupiny ruských záškodníků v rámci tzv. SVS Vagner, což je proxy formace, kterou používá Hlavní úřad Generálního štábu Ozbrojených sil RF k realizaci nelegálních vojenských operací v zahraničí. Tzv. SVS Vagner aktivně používala Ruská federace ve válkách jak v Ukrajině, tak v Sýrii, Libyi a dalších válečných konfliktech. Běloruské tajné služby také uvedly, že jde jen o část skupiny z 200 osob, které do země přišly, aby destabilizovaly situaci v době voleb.

Čtěte také: Ozbrojence z SVS Vagner zradila vojenská štábní kultura: dotazníky, pasy, čestná prohlášení [9]

Na webových stránkách mezinárodní zpravodajské komunity InformNaplam byl zveřejněn velký počet vyšetřování [10] této hybridní struktury z ozbrojenců, kteří plní špinavé a krvavé úkoly Kremlu pod kuratelou ruské rozvědky. Tento další nezdar ruských tajných služeb nemohl uniknout snahám rozostřit tuto událost záplavou fake news, dezinformací a konspiračních teorií, které se snad každou minutu vhazovaly do informačního prostoru ze strany Ruska a jím kontrolovaných médií. Do výmluv byla zapojena i „těžká munice“: k situaci se vyjádřili tiskový mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov a velvyslanec RF v Bělorusku Dmitrij Mezencev. Posledně jmenovaný dokonce sdílel svou fantastickou verzi důvodu pobytu „vagnerovců“ v lázeňském domě Bělarusačka poblíž Minsku. Ruští ozbrojenci byli údajně obyčejní bodyguardi, kteří Minskem jen projížděli, nestihli letadlo do Turecka a museli se přechodně ubytovat v lázních. Tato verze neobstojí v mnoha ohledech. Zkusme si jen představit, jak by zareagovaly turecké tajné služby, kdyby se do jejich země skutečně přesunula celá četa od tzv. SVS Vagner – proxy formace ruské GRU, jíž čelili jak vojáci USA v Sýrii, tak turečtí vojáci v Libyi. Turečtí vojáci tyto ruské jednotky účinně likvidovali útočnými drony a považují je za své přímé nepřátele.

30. července vyšla na webu mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm dvě samostatná vyšetřování, která z této ruské verze nenechávají kámen na kameni.

Publikace TOP 9 faktů: co v Bělorusku skutečně dělala skupina ruských ozbrojenců ze SVS Vagner [11] rozkládá po poličkách každou stránku, která boří nešikovné snahy ruské strany o vysvětlení přítomnosti celé čety ozbrojenců. Mezi zadrženými nechybí ani osoby, za nimiž se táhne krvavá stopa účasti ve válce proti Ukrajině nebo plnění vojenských úkolů na Blízkém Východě a v Africe.

V anglicky psané zprávě „Rusko se chystá na ovlivňování běloruských voleb“ (Russia gearing up for meddling in elections in Belarus [12]), kterou zpracovali analytici z The Institute for Global Threats and Democracies Studies (IGTDS), šlo o to, že zadržení skupiny „vagnerovců“, mezi nimiž nechybí odstřelovači s bojovými zkušenostmi, by mohlo ukazovat na to, že Kreml připravuje destabilizaci se střelbou na účastníky poklidných protestů, k nímž bude pravděpodobně docházet na pozadí běloruských voleb. Tento scénář velice připomíná události z kyjevského Majdanu v únoru 2014. Konečným cílem Ruska v případě uplatnění tohoto scénáře je nasazení „vojenských mírových sborů“ kvůli údajné stabilizaci situace a de facto anšlus Běloruska.

Redaktor běloruské jazykové mutace webových stránek InformNapalm Dzjanis Ivašyn sdílel na své facebookové stránce [13] zajímavou mapu, kterou okomentoval tak, že lázeňský dům Bělarusačka, kde byli ruští záškodníci zadrženi, stojí na břehu přehrady Drazdy ve vzdálenosti pouhých 5.200 metrů od sídla běloruského prezidenta. Neodsouhlasené ubytování ruských žoldáků a odstřelovačů takřka Lukašenkovi pod okny mohlo také vzbudit paniku u běloruského prezidenta, což právě může být důvodem tak tvrdé reakce na ruský postup a zveřejnění těchto událostí.

Zde je na místě uvést, že v tomto případě jedna Bělorusko zcela transparentně a překvapivě přiměřeně, což vylučuje „konspirační teorii“ o údajné společné operaci ruských a běloruských tajných služeb s cílem „zvýšit preference Alexandra Lukašenka před volbami“. Za prvé by tento vývoj jen stěží pomohl přesvědčit Lukašenkovy odpůrce, aby ho začali podporovat, za druhé je pochybné, že by prorusky smýšlející skupiny obyvatel svůj kladný postoj k „ruskému světu“ najednou změnily, přihlédneme-li k tomu, že i mezi lídry běloruského protestního hnutí [14] jsou otevření „vaťáci“, kteří podporovali anexi ukrajinského Krymu.

Medializace zajetí „vagnerovců“ celostátními běloruskými televizemi již zasadila citelnou ránu zahraničněpolitické pověsti Ruska a ukázala světu, že jde o agresorský stát, který je schopen nasadit celé čety svých žoldáků dokonce i proti svým nejbližším spojencům. Bělorusové sdíleli video ze zadržení celé skupiny ruských ozbrojenců, ukázali jejich pasy, žetony s osobními čísly tzv. SVS Vagner, předvolali velvyslance RF a Ukrajiny. S tím, že ukrajinští diplomaté nebyli pozváni proto, že někteří ze zadržených mají vedle ruského pasu také ukrajinský, ale s cílem informovat Ukrajinu [15] o situaci a požádat ji o pomoc. Zadržení ozbrojenci budou totiž prověřování na předmět účasti na páchání trestné činnosti v Ukrajině v rámci války na Donbase.

Tento příběh se však teprve začíná vyvíjet, i na cestě mohou čekat různá překvapení. Běloruské tajné služby (možná díky západním kolegům s ohledem na to, že v únoru 2020 Bělorusko poprvé oficiálně navštívil ministr zahraničí USA Mike Pompeo, který zdůraznil podporu samostatnosti Běloruska) zadržely velkou skupinu ozbrojenců pracujících pro ruskou vojenskou rozvědku. Akce této proxy formace Hlavního úřadu Generálního štábu Ozbrojených sil RF USA pečlivě monitorují a pravidelně uvalují sankce na osoby a struktury finančně napojené na tzv. SVS Vagner, sledují jejich pohyb po konfliktních oblastech. Členské státy NATO patrně také nechtějí mít u svých hranic základnu pro případnou ruskou agresi, která by z Běloruska mohla přeskočit dál do pobaltských zemí. Je tedy možné, že tento dílčí úspěch běloruských tajných služeb není žádnou náhodou a nemá osobní důvody, a za jeho medializací nestojí jen Lukašenkův strach, ale pragmaticky vykalkulovaná mediální součást odporu vůči ruské agresi. Vzdá se Putin kvůli tomuto velkému skandálu svých plánů na destabilizaci situace v Bělorusku? Donutí ho toto zadržení jedné ze skupin „vagnerovců“ odvolat zbývající ozbrojence a agresi odložit? Tyto otázky zůstávají otevřeny. Musíme však mít na paměti, že by obsazení Běloruska poskytlo Rusku prostor nejen pro postup na západ, ale také k útoku na Ukrajinu od severu, právě proto věnujeme tomuto tématu v sousední zemi velkou pozornost. Nemůžeme vyloučit ani jiné scénáře destabilizace Běloruska nebo agrese proti Ukrajině, kdyby se Putin rozhodl jít vabank.

Donbas: klid před bouří

Zatímco však téma agrese na Donbase má pro celý svět pauzu, prezident Ukrajiny se již pokolikáté snaží všechny přesvědčit, že „režim klidu zbraní“ je možný, přestože již přiznává, že Rusko nemůže „prostě přestat střílet“ a že k porušování přece jen dochází. Na tomto pozadí rezonuje zpráva, že v rámci jednání Stálé rady OBSE Ukrajina informovala mezinárodní společenství o průběhu obdobného příměří, které platilo ve dnech 21. července až 26. srpna 2020. Ozbrojené formace RF tehdy zavinily 4.226 případů porušení režimu klidu zbraní. Tato zpráva je významná tím, že tisková kancelář Operace spojených sil tehdy informovala o úplném klidu nebo jen ojedinělých případech ostřelování [16], což upoutalo pozornost dobrovolníků z InformNapalmu.

Ostřelování však není jediným mechanismem hybridní agrese. Střílení na Donbase sice skutečně ubylo, je to však spíše kvůli očekávání dalších dodávek munice z RF. 30. července zaslalo Ministerstvo zahraničí Ukrajiny [17] protestní nótu Rusku kvůli dalšímu „humanitárnímu“ konvoji, který vpadl na Donbas. Podobné „humanitární“ konvoje z Ruska někdy skrytě bez zbytečného poutání pozornosti [18], jindy dokonce zjevně pod zástěrkou propagandy o dodávkách „potravin a léků“ obyvatelům Donbasu dopravují do tzv. lidových republik nespecifikované náklady, které mohou obsahovat zbraně a munici. Dobrovolníci z InformNapalmu ve svých vyšetřováních také nejednou odhalili [19], že pod zástěrkou „humanitárních“ konvojů operuje ruská armáda. Bylo zjištěno, že se „humanitárních“ konvojů na Donbas zúčastnili vojáci ze 108. výsadkového útočného pluku RF. Také jeden z vojáků 22. zvláštní brigády ruské GRU, který se zúčastnil operace záboru Krymu, byl později spatřen jako účastník „humanitárních“ konvojů pod záštitou ruského Ministerstva pro mimořádné situace.

Další klid a pokles ostřelování tedy není důvodem k nadějím na postupné vyřešení konfliktu a ukončení války, ale jen příležitostí pro Ozbrojené síly RF k doplnění munice a přípravě sil na další eskalaci a zkoušení Ukrajiny na odolnost.


Čtěte také minulá shrnutí k tématu

Čtěte a sdílejte další důležité příspěvky od InformNapalmu


Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka komunity InformNapalm v češtině: InformNapalm Česko [32].

Zjistěte, jak můžete podpořit InformNapalm [33]


Překlad: Svatoslav Ščyhol [34]