- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

Nezdvořilé chování „zdvořilých lidí“

Rvačky a dopravní nehody s následkem smrti, šikana a finanční delikty, výtržnosti a nepovolené opouštění základen se staly na okupovaném Krymu běžným jevem.

[1]

Foto: vk.com/deniskin92 Ivan Děniskin je uprostřed

„Vojáci z povolání teď mřou jako mouchy“

[2]Teprve několik měsíců před tragédií Ivan ukončil Uljanovské vyšší učiliště civilního letectva. Po kratším odpočinku podal doklady na vojenskou službu na základě kontraktu. 9. září dorazil do vojenského útvaru č. 43071 v Sevastopolu [3], kam byl přidělen. Již 14. září však Ivanově matce zatelefonovali a řekli, že je její syn v bezvědomí v kritickém stavu. Téhož dne zemřel. Zanedlouho se na stránce „Výbor matek vojáků [4] – pomoc brancům“ na VKontaktě objevila výzva pro Sevastopolany, aby se podělili alespoň o nějaké informace, co se Ivanovi stalo.

Zjistit podrobnosti tragédie s pomocí uživatelů sociálních sítí nebo médií nebylo vůbec snadné. Osvětlit příčiny úmrtí ruského vojáka z povolání se podařilo jen díky podkladům z vyšetřovacího výboru „krymské prokuratury“ Ruské federace, které se nám dostaly do rukou. Prozradily mj. tyto informace: „Dne 10. září 2015 dočasně pověřený velením první průzkumné roty vojenského útvaru č. 43071 kapitánporučík I. V. Paramzin svévolně, bez příslušného rozhodnutí velitele vojenského útvaru č. 43071 uspořádal kontrolu tělesné zdatnosti I. V. Děniskina, který se do předmětného vojenského útvaru dostavil za účelem výkonu vojenské služby na základě kontraktu. Poté, co I. V. Děniskin vykonal řadu cviků, I. V. Paramzin, aniž by znal Děniskinovy fyzické dispozice a sportovní dovednosti, uspořádal sparring (cvičný zápas – pozn. autora) mezi I. V. Děniskinem a jiným vojákem, seržantem V. Ju. Kozlovem. V průběhu konání sparringu dne 10. září v cca 11:25 hod seržant V. Ju. Kozlov uhodil I. V. Děniskina pěstí ruky s navlečenou boxerskou rukavicí do oblasti tváře. Hned poté se Děniskinovi udělalo špatně, omdlel a byl v kómatu hospitalizován na Městské nemocnici č. 1 N. I. Pirogova v Sevastopolu, kde zemřel dne 14. září 2015“.

[5] [6]

Uživatele VKontaktě to, co se Děniskinovi stalo, vůbec nepřekvapilo. „Panebože… zase mrtvý kluk… A zase velení mlčí. Kdy tyto nehoráznosti skončí, proč musí matky v době míru přicházet o své syny?“, pokládá otázku Anželika Činagajeva z Uljanovsku. „Vojáci z povolání teď mřou jako mouchy. Kdyby se psalo o všech, byli byste z těch počtů hotoví“, dodává uživatel Bad Boy z Joškar-Oly. „Ivan strávil na útvaru pouhých 3,5 hodiny, jednu noc přespal, ráno byl přidělen do roty, kde se právě testovala tělesná zdatnost. Dostal úraz hlavy, upadl do kómatu a konec, tak říkají na útvaru“, napsal o něco později Andrej Golovin z Urjupinsku.

[7]

„Vojáci doráželi oběť kopanci“

Tato smrt rukama ruských vojáků nebyla vloni na okupovaném Krymu zdaleka jediná. Zpráva místní „prokuratury“ o nejrůznějších pochybných „hrdinstvích“ ze strany těch, komu ruská propaganda v roce 2014 říkala „zdvořilí lidé“ [8], zjištěných jen za poslední čtvrtletí 2015 obsahuje hned několik podobných případů.

Třeba tento: „Dne 1. května 2015 v cca 5:45 hod před prostorami nočního klubu Baterfljaj v Sevastopolu profesionální vojáci z vojenského útvaru č. 67606 Ju. Ju. Gukov a V. V. Zavjalov jednající ve skupině způsobili občanu D. I. Kulikovovi újmu na zdraví, které D. I. Kulikov podlehl“.

Tato událost se setkala s dost velkou odezvou: „V Sevastopolu byl brutálně zbit bývalý příslušník Berkutu, který rozháněl Majdan, zemřel kvůli nedbalosti lékařů [9]“ – podobné titulky doslova zaplnily internet. Ukázalo se, že se obětí vojáků stal 25letý Dmitrij Kulikov, ruský policista a bývalý příslušník zvláštní jednotky Berkut, která svého času stála proti aktivistům na kyjevském Majdanu.

Společně s manželkou v noci na 1. května opustil noční klub, kde došlo ke konfliktu s dvěma hosty z Baterfljaje. Jeden z nich okamžitě uhodil policistu do hlavy, ten spadl a praštil se hlavou o obrubník. Pak začali oba útočníci svou oběť dorážet. Manželka, která zavolala záchranku, čekala více než hodinu, než přijeli zdravotníci. Celou tuto dobu musela dávat manželovi umělé dýchání, protože Dmitrij ztratil vědomí a nevykazoval známky života.

V první městské nemocnici, kam byl zraněný dopraven, mu také nedokázali poskytnout požadovanou pomoc. Tou dobou zde měla službu mladá lékařka a všichni zkušení specialisté slavili jeden z hlavních sovětských svátků, Den mezinárodní solidarity pracujících.

V omšelém pokoji na neurologickém oddělení, kam umístila Kulikova službukonající lékařka, tento strávil tři dny, kdy se jeho stav stále zhoršoval. Třetí den dostal Dmitrij otok mozku a upadl do kómatu, z nějž se již neprobral.

Ututlat vraždu jednoho z hrdinů „Krymského jara [10]“ se nepodařilo. Osoby, které napadly policistu, místní „ochránci práv“ rychle identifikovali z venkovních bezpečnostních kamer, a ukázalo se, že jde o vojáky. Ze začátku je velení odmítalo vydat a nepouštělo ze základny. Mimochodem právě oné pro Kulikova osudné noci se jeden z útočníků vyznamenal i v jiné rvačce. „Dne 1. května 2015 v cca 5:45 hod poblíž prostor nočního klubu Baterfljaj na adrese Sevastopol, ul. Seňavina 1, profesionální voják z vojenského útvaru č. 67606 (127. samostatná průzkumná brigáda) Ju. Ju. Gukov z výtržnických pohnutek způsobil občanu V. V. Viťukovi velké množství ran rukama“, uvádějí spisy „prokuratury“ Krymu.

O dalších letálních případech s účastí ruských vojáků se již dalo najít v médiích jen málo. To, co by se v demokratických zemích jistě setkalo s velkou odezvou a vzbudilo bedlivou pozornost novinářů, se na Krymu všemožnými způsoby zamlčuje a často se vůbec nedostane na veřejnost. Listujeme ve strohých zprávách krymských „prokurátorů“ dál.

„Hrdinské činy“ námořníků ve „městě ruské slávy“

Spisy poloostrovní „prokuratury“ ukazují, že dopravní nehody s vážnými následky, mj. v opilém stavu, které páchají vojáci Ruské federace, se staly na okupovaném Krymu rutinní záležitostí.

[11]

Zde je několik dalších hrdinských stránek ze života „velkých obránců země ruské“:

Hrdinské činy dnešních obránců „města ruské slávy“ ohromují svou udatností a odvahou. „Dne 24. září 2015 profesionální voják z vojenského útvaru č. 83576, poručík A. V. Movenko v Sevastopolu několikrát vystřelil z airsoftové pistole na psa“.

[12]

Chlorové vápno místo čaje

Mimochodem zdaleka ne všichni ruští vojáci jsou ochotni plnit svou vojenskou povinnost vůči matičce vlasti. Společně s armádou přišel na Krym i tak rozšířený v RF jev, jakým je nedovolené opouštění základny.

Někteří námořníci jsou ochotni pít kdejaké svinstvo, jen aby nemuseli věrně sloužit Rusku: „Ve dnech 10. až 15. prosince 2014 voják z vojenského útvaru č. 84213, námořník D. A. Čajkin úmyslně požíval roztok chlorového vápna s úmyslem docílit zproštění služebních povinností a prohlášení za nezpůsobilého k výkonu vojenské služby“.

[13]

Fiktivní protokol – škoda pro stát

Palmu prvenství mezi osobami, které jsou věrny odkazu „zdvořilých lidí“, však na Krymu drží finanční delikty.

Úplatkářství zástupců Černomořské flotily RF a protiprávní jednání příslušníků svatyně svatých Ruské federace, FSB, statistika „prokuratury“ Krymu rovněž zachycuje:

Tento seznam trestné činnosti „osvoboditelů“ Krymu samozřejmě není zdaleka úplný. V rámci mnoha zpráv od nejrůznějších misí na ochranu lidských práv bylo shromážděno mnoho dalších důkazů pro válečné zločiny na poloostrově. Zejména se jednalo o přivlastnění cizí věci bez válečné potřeby, donucování ke službě u ruských Ozbrojených sil bez možnosti volby, útoky a únosy obyvatel Krymu [14] nebo hromadný přesun ruských občanů na území nového federálního okruhu.

Na samotném Krymu je přitom hrdinství vojáků nadále vynášeno do nebes. Někteří se snaží opileckých a zločineckých výstřelků novodobých „hrdinů“ nevšímat. Vše, co Krymanům zbývá, je nepřijít v nepravou chvíli do kontaktu s domácími nebo příchozími z Velké země vojáky a rychle přebíhat přes silnici, aby nějaký podnapilý důstojník někoho nezranil nebo náhodou neposlal na onen svět.

Autor: Dmytro Lisunov

Tento příspěvek byl publikován už dříve, v dubnu 2016, vzhledem k aktuálnosti problematiky ho však uveřejňujeme na žádost občanského sdružení „Mediální klub pro občanský dialog Europrostor“ (Simferopol, Ukrajina)

(CC BY) Informace poskytnuty autorem exkluzivně speciálně pro web InformNapalm.org [15], v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.

Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění materiálů z vyšetřování dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.

[16]


Originál publikován dne 25. června 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol [17]