- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

Postup Ukrajiny k členství v NATO: integrace, nebo imitace?

Přinášíme analytický článek o postupu Ukrajiny směrem k členství v NATO. Tento článek exkluzivně zpracovali experti pracující pro Ukrajinskou strategickou iniciativu (USI) [1] speciálně pro čtenáře webových stránek mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm. Autoři studie hodnotili, jak se naplňoval Roční národní program pod záštitou komise Ukrajina-NATO na rok 2019.


26. května podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj výnos o Ročním národním programu (RNP) pod záštitou komise Ukrajina-NATO na rok 2020. V této souvislosti je na místě zhodnotit realizaci RNP za rok 2019 a zanalyzovat, jak úspěšně byl tento program realizován a jak se Ukrajina přiblížila k členství v Severoatlantické alianci.


Část I: POLITICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ OTÁZKY

„Bílá kniha“

Zde není žádný větší průlom vidět. Co zbývá říct, když dosud nebyla zveřejněna „Bílá kniha“ Ministerstva obrany za rok 2019 (redakční poznámka: Bílá kniha Ukrajiny je každoroční vydání Ministerstva obrany Ukrajiny a Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny, které vychází od roku 2005 v ukrajinštině a angličtině). Nepozorujeme žádné zefektivnění protikorupčních orgánů a nezávislých kontrolních institucí za účelem snížení korupčních rizik v rámci činnosti obranných sborů. Není vůbec jasné, jak chce Ministerstvo obrany příslušně zaměřené reformy provádět: návrhová kancelář Ministerstva obrany pro reformy byla zrušena a ostatně za Zelenského stejně téměř nefungovala. Kroky směrem ke snížení korupčních rizik ve sféře veřejných zakázek prostřednictvím dalšího zajišťování jejich transparentnosti a soutěžnosti zatím působí chabě: vládní návrh zákona o státních obranných zakázkách dosud nebyl schválen jako celek (navíc je terčem kritických připomínek ze strany západních partnerů Ukrajiny).

Potírání korupce

V uplynulém roce shledal Ústavní soud Ukrajiny, že ustanovení Trestního zákona o odpovědnosti za bezdůvodné obohacení jsou protiústavní, což způsobilo na straně západních partnerů Ukrajiny negativní reakci. Nejvyšší rada Ukrajiny v 9. funkčním období však schválila zákon o bezdůvodném obohacení v novém znění.

Volební legislativa

Vloni byl konečně schválen nový Volební zákoník, který očekávání severoatlantického společenství celkem splňuje. Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva a Benátská komise vyhodnotili tento zákoník dost pozitivně, je samozřejmé, že by západní partneři přáli jistá vylepšení, i zatím vede ukrajinská strana o těchto věcech permanentní dialog. Nicméně způsobují znepokojení možné změny volební legislativy „kvůli volbám v tzv. lidových republikách“, které prosazuje vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Pokud jde o systém státní správy, zde prezident nastínil směr zlepšování elektronického úřadování („stát v chytrém telefonu“) a vytvoření elektronických rejstříků. Tomu by mohlo prospět zřízené novou vládou profilové ministerstvo. Také se účinně implementuje kurz „100 šampionů“ pro úředníky, s podporou NATO se pořádají tréninky pro různé profesní kategorie obyvatel.

Decentralizace

V tomto ohledu je patrný regres. Můžeme mluvit o tom, že v této fázi nebyly splněny úkoly vytýčené v RNP 2019. Třeba pokud jde o úkol vytvořit řádné hmotné, finanční a organizační podmínky k tomu, aby orgány místní samosprávy mohly vykonávat jak vlastní, tak přenesenou působnost, vidíme nejen pokles, ale dokonce ústup z některých výdobytků decentralizační reformy. Místní komunity si stěžují na „vypumpování“ financí pro potřeby státního rozpočtu. Postup vzniku územních komunit je zbrzděn, i když např. předchozí vláda Oleksije Hončaruka se snažila vytvářet nabídky pro naplnění cílů tohoto bodu. Vzbuzuje neklid také nápad prezidentského týmu zakotvit decentralizaci v ústavě, přestože to RNP 2019 nepožadoval.

Svoboda slova

Ani zde není žádný pokrok. V aktuální fázi se na něčem pracuje v rámci zavedení sítě veřejnoprávního vysílání. Pokud jde o ostatní priority, zde jsou trendy pouze negativní, zejména vezmeme-li v potaz prověřování televizí Prjamyj nebo Espreso, které jsou vůči vládě v opozici. Tento cíl RNP 2019 splněn nebyl.

Soudní soustava

Dosud vláda udělala hodně k tomu, aby tento cíl nebyl splněn. Reforma Nejvyššího soudu (jíž se také říká „Portnovova“) totiž odporuje zásadám, které jsou pro euroatlantické společenství obvyklé. I když nechybí ani pozitivní stránky, např. zahájil činnost nejvyšší protikorupční soud.

Prokuratura

Západní partneři splnění tohoto úkolu spojovali s minulým obsazením prokuratury. Byl tu skutečný posun co se týče reformy orgánů prokuratury, zejména byla prokuratuře odebrána působnost vedení vyšetřování. Od výměny týmu kanceláře nejvyššího prokurátora mají reformy pauzu.

Strategický cíl

Mluvíme-li celkově o STRATEGICKÉM CÍLU 1.4. Vytvoření moderního tržního hospodářství, pak je to s jeho naplňováním patrně nejhůř ze všech cílů vytýčených v RNP 2019. S tím, že nejde jen o úpravy hospodářské politiky státu v důsledku epidemie COVIDu-19.

Je třeba se zvlášť pozastavit u STRATEGICKÉHO CÍLE 1.6. Zajištění základních národních zájmů Ukrajiny.

Takže CÍL 1.6.1. Dosažení členství v NATO. RNP 2019 k tomu říká následující:

Do konce roku 2020 se plánuje:

Naplňuje se permanentně.

Nesplněno.

Naplňuje se pravidelně.

Celkem se naplňuje.

Prioritní úkoly:

Nesplněno. Reforma SBU nebyla provedena. Nebyl odhlasován návrh zákona o rozvědce, nehlasovalo se o návrhu zákona o parlamentním dohledu nad tajnými službami.

Pravidelně se naplňuje. I když vláda doporučením NATO nenaslouchá, např. předložený vládní návrh zákona o reformě SBU byl západními partnery zkritizován s tím, že v něm chybí řada ustanovení, které zdůrazňovalo Zastoupení NATO v Ukrajině.

Pravidelně se naplňuje.

Pravidelně se naplňuje.

Vyhodnotit úroveň odbornosti je dost náročné, protože na jedné straně dialog mezi občanskou společností a úřady má zjevně velké mezery, takže občané dokážou jen těžko posoudit stav odbornosti úředníků ve sféře euroatlantické integrace, na druhé straně střídání personálu neumožňuje tvrdit, že by přišli lidé s dostatečnou odborností.

Další zajímavý bod: CÍL 1.6.2. Dosažení plnohodnotného členství v Evropské unii. Do konce roku 2020 se plánuje:

Prioritní úkol: zvýšit úroveň odbornosti státních úředníků a funkcionářů místní samosprávy ve věcech evropské integrace.

Je to stejné jako v případě dialogu s NATO: opatření se uplatňují, ale k logickému závěru mají ještě velmi daleko. Stejně tak je těžké posoudit odbornost úředníků: ukrajinská strana se dopouští mnoha přehmatů na všech úrovních.

Zvlášť vyzdvihneme také CÍL 1.6.3. Ukončení ozbrojené agrese Ruské federace proti Ukrajině politickými a diplomatickými prostředky a obnovení územní celistvosti Ukrajiny. Zde se strany celkem drží téže politiky, která tu byla před letem 2019, i když někteří členové NATO nebo i samotný Kyjev občas vyjadřují stanoviska, kdy jde o nevhodné ústupky agresorskému státu.


Část II: OBRANNÉ A VOJENSKÉ OTÁZKY

Práci na obranném a bezpečnostním směru vedou s různým úspěchem všechna profilová ministerstva a úřady, negativní je však skutečnost, že na legislativní úrovni nebylo schváleno prakticky nic s výjimkou „O změně některých legislativních předpisů Ukrajiny o plnění branné povinnosti a výkonu vojenské služby“ (č. 0906).

Také Generální štáb a Ministerstvo obrany začínají postupně přecházet na natovské standardy řízení (J struktura). Byly od sebe odděleny funkce nejvyššího velitele Ozbrojených sil a náčelníka Generálního štábu, jak požaduje NATO.

Se vším ostatním je to dost tristní. Už jsme shora napsali, že zákon o národní bezpečnosti nebyl dosud proveden. Nebyl schválen zákon o parlamentním dohledu nad tajnými službami, zákony ohledně reformy SBU, které parlament projednával, nebyly schváleny, a dokonce i ty, které se před poslance přece jen dostaly, mají spoustu připomínek ze strany západních partnerů Ukrajiny, Zastoupení NATO, Poradní mise Evropské unie a velvyslanectví členských států Aliance.

Stejně tak nebyl schválen zákon o rozvědce ani zákon o státních obranných zakázkách. Výborům nebyl předložen k posouzení žádný návrh zákona, který by reformoval záležitosti státního tajemství.

Namísto toho vláda přichází s hromadou rozporuplných návrhů, které odporují předpisům a standardům bezpečnostního a obranného sektoru členských států Aliance. Třeba byl předložen návrh zákona č. 3105, který měl vnutit Národní gardě působnost, jež jí není vlastní, což by kopírovalo působnost národní policie a odporovalo standardům NATO. Je však pravda, že tento návrh poslanci nepodpořili.


Část III: OTÁZKY ZDROJŮ

S naplňováním tohoto bodu zamávaly hospodářské potíže. Plánování a řízení zdrojů má zatím k euroatlantickým standardům daleko. Státní obranné zakázky mají vážnější problémy (nebyly formulovány, stát dluží na výplatách za předchozí zakázky).


Část IV: BEZPEČNOSTNÍ OTÁZKY

O otázkách ochrany informací a kybernetické bezpečností se stále debatuje na různých úrovních u profilových institucí, proces probíhá permanentně, o jeho dotažení k logickému závěru je však zatím předčasné mluvit.


Část V: PRÁVNÍ OTÁZKY

Oproti prvnímu pololetí 2019 i tento směr poněkud zpomalil. Mluvíme-li o jednom z cílů, a sice o vytvoření účinných právních mechanismů pro zajištění oborové spolupráce mezi Ukrajinou a Severoatlantickou aliancí, nebyla vláda v této sféře příliš produktivní. Vedle legislativních iniciativ, o nichž tento text už zmiňoval, můžeme uvést snad jedině vyhlášku Kabinetu ministrů „O změně dodatku Postupu pro využívání finančních prostředků, s nimiž se počítá ve státním rozpočtu pro zaplacení příspěvků Ukrajiny do rozpočtů OSN, orgánů a specializovaných úřadů systému OSN, dalších mezinárodních organizací a konvenčních orgánů“, VÝNOS PREZIDENTA UKRAJINY č. 784/2019 „Otázky Komise pro koordinaci euroatlantické integrace Ukrajiny“, prohlášení Nejvyšší rady Ukrajiny o přednostních krocích k zajištění euroatlantické integrace Ukrajiny – dosažení plnohodnotného členství Ukrajiny v Organizaci severoatlantické smlouvy“ a nařízení Kabinetu ministrů „O dobrovolném příspěvku Ukrajiny na Organizaci severoatlantické smlouvy (NATO)“.

Závěry

Sečteno a podtrženo, ze shora popsaných skutečností je patrné, že tu sice nemáme ústup k „neutralitě“ a „multivektoritě“, přesto se postup k členství zbrzdil: možná uměle, možná kvůli odporu ze strany některých osob v prezidentově okolí, možná přirozeně kvůli nedostatku odbornosti vládních úředníků a poslanců, i když spíše platí obojí. Rétoriky o nutnosti vstoupit do NATO ze strany úředních osob oproti roku 2019 a předchozím letům výrazně ubylo. Třeba hlavní pozornost Vládní kanceláře pro koordinaci evropské a euroatlantické integrace je dle analýzy zpráv na jejich oficiální facebookové stránce věnována otázce spolupráce s EU, zatímco otázka NATO je nápadně odsunuta do pozadí, stejně tak tomu nasvědčují nikoli ojedinělá prohlášení předních osobností ze Zelenského týmu.

Jediné můžeme tvrdit s jistotou: ke konci května 2020 není RNP 2019 splněn kompletně. Vypadá to, že úkolem RNP 2020 bude dohnat to, co se nedodělalo v rámci ročního programu 2019.


Tento článek zpracovali experti z Ukrajinské strategické iniciativy (USI [2]) speciálně pro čtenáře webových stránek mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm [3].


Čtěte a sdílejte další zajímavé příspěvky od InformNapalmu


Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka komunity InformNapalm v češtině: InformNapalm Česko [13].

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlády ani od dárců. Proto prosíme čtenáře, aby InformNapalm podpořili [14] dobročinnými příspěvky nebo aktivním sdílením našich vyšetřování na sociálních sítích.


Překlad: Svatoslav Ščyhol [15]