- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

Rozbor arménských a ázerbájdžánských informačních provokací snažících se zatáhnout Gruzii do válečného konfliktu

Tento článek nabízí analýzu informačních provokací ze strany Arménie a Ázerbájdžánu, které si kladou za cíl zatáhnout do jejich vzájemného válečného střetu také Gruzii. Fake news, informační trendy, radikální prohlášení a skryté narážky vycházející z různých stran a od jejich špiček rozebírá speciálně pro čtenáře InformNapalmu gruzínský politolog Andro Džaši.

Fake news a manipulace z arménské strany

„Proč Gruzie zachovává neutralitu? Proč Gruzíni v klidu pozorují, jak Ázerbájdžánci a Turci likvidují jejich arménské souvěrce? Proč gruzínský lid mlčí a neprotestuje proti zneužívání gruzínského vzdušného prostoru k dodávkám vojenského materiálu, které probíhají pod zástěrkou nákladních přeprav z Turecka a Izraele?“ Toto je nikoli úplný výčet informačních manipulací a otázek, které od konce září 2020 vznáší arménská veřejnost (v některých případech dokonce i úřední osoby) na pozadí rozsáhlých bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Tyto otázky a manipulace mají původ zcela banální, Gruzie totiž má společné hranice s oběma stranami konfliktu. Doba vzniku podobných výčitek a požadavků je však otázkou komplexní a náročnou, která vyžaduje důkladnější posouzení.

[1]

Pro začátek zmíníme, že jak arménské [2], tak ázerbájdžánské zdroje permanentně šíří manipulativní informace ohledně stanoviska gruzínského státu k tomuto válečnému střetu. Od začátku této totální války vznikla kolem Gruzie virtuální informační fronta, kdy nejaktivněji šířenými daty jsou publikace na Fligthradar24. Na základě screenshotů mluví autoři statusů [3] a komentářů k nim přesvědčivou formou o gruzínské účasti na poskytování vojenské pomoci Ázerbájdžánu pocházející z Turecka nebo Izraele. Je příznačné, že jistý segment proarménsky smýšlejících uživatelů sociálních sítí, zejména Arméni žijící v Gruzii, se stávají oběťmi dezinformací, což přispívá k růstu protigruzínských nálad. Dalším potvrzením tohoto stavu jsou protestní vystoupení Arménů žijících v gruzínském regionu Samcche-Džavachetii, jejichž účastníci na rovinu tvrdí, že informace o tom, že Gruzie umožňuje tranzit nákladů pro vojenské účely do Ázerbájdžánu, získali [4] ze sociálních sítí.

[5]

Z příspěvků a komentářů na sociálních sítích lze usoudit, že arménská strana požaduje „rovnoprávné“ postavení, tzn. otevření koridoru pro dodávky zbraní z RF, aniž by se bralo v potaz, že hned od začátku konfliktu Gruzie zakázala tranzit veškerých nákladů pro vojenské účely přes své území. Arménské zdroje však toto prohlášení gruzínské strany prostě zamlčují.

Nároky ze strany Arménie nyní zaznívají dokonce i na nejvyšší státní úrovni. Třeba arménský premiér Nikol Pašinjan zveřejnil na své osobní facebookové stránce status a fotografie na podporu demonstrací konaných pod hesly solidarity s Arménií, které pořádají arménské diaspory po celém světě. Na těchto fotografiích jsou všechny území toponymy uvedeny v oficiálním mezinárodním znění, až na region Samcche-Džavachetie (gruzínská oblast se souvislým arménským osídlením), který je označen [6] jako Džavach.

Podle arménských nacionalistů je „Džavach“ arménským územím, které by se mělo připojit k Arménii. Současně, i když oficiální Jerevan podobné stanovisko nikdy nevyjádřil, jistý (stále početnější) segment arménské veřejnosti tuto možnost vítá, čemuž nasvědčuje rostoucí množství vyjádření [7] v tomto smyslu na veřejně přístupných webech a sociálních sítích. Ukázku s markerem podobných iniciativ představuje prohlášení Karena Ochandžanijana [8], který zveřejnil provokativní výzvu k vyhlášení samostatnosti „Džavachu“. Tato hysterie vyvrcholila prohlášením [9] místopředsedkyně arménského parlamentu Leny Nazarjanové, že za samostatnost Gruzie bojují arménští vojáci v Archachu, čímž myslí, že by Gruzie měla Arménii podpořit.

[10]

Fake news z ázerbájdžánské strany

Souběžně s arménským informačním proudem proti Gruzii dost aktivně působí také ázerbájdžánská strana, která na rozdíl od arménských zdrojů šíří o Gruzii tzv. pozitivní dezinformace. Jde třeba o status [11] s poděkováním Gruzii za to, že údajně umožnila pozemní tranzit vojenských nákladů z Turecka do Ázerbájdžánu, kdy jako důkaz jsou nabídnuty staré záběry, které se současného dění vůbec netýkají. Tuto dezinformaci včas odhalila gruzínská strana, nicméně i přes její vyvrácení [12], mj. ze strany arménského velvyslanectví v Gruzii, ji arménské zdroje převzaly a stále prezentují jako čerstvá fakta. Byly tu i další fake news, zejména že tbiliská televizní věž a most Míru byly údajně na podporu Ázerbájdžánu nasvíceny do barev ázerbájdžánské vlajky [13]. Zdrojem této zprávy se stala zpravodajská agentura Oxu.az. Tato další „medvědí služba“ Ázerbájdžánců zafungovala v neprospěch Gruzie a virálně se rozšířila jak na ázerbájdžánských, tak na arménských sociálních sítích, což situaci ještě více vyhrotilo.

[14]

Ruská hrozba a faktor vlivu agresora

Počátky informační války a odpovědi na shora vyjmenované nároky a obvinění můžeme najít i v územních problémech a konfliktech jihokavkazských států. K tomu je nutno dodat také ambice jejich severního souseda Ruska v Zakavkazsku a politickou situaci Gruzie, jejíhož území aktivně využívá ve svém zájmu řada států, z toho nejvíc Ázerbájdžán a Arménie. Toto vše ukazuje na vzájemnou hospodářskou závislost sousedících států.

Závěrem stojí za zmínku, že Arméni, zejména ti žijící v Gruzii a dalších zemích, stále častěji připomínají Gruzínům a Gruzii podporu, kterou mi vyjádřili v době ruské válečné agrese z roku 2008. I když ve skutečnosti mají vztahy mezi Arménií a Gruzií řadu mírně řečeno „nepohodlných stránek“, jež se arménské zdroje snaží nepřipomínat. Třeba někteří zástupci arménské vlády a opozice nejednou označovali Gruzii za agresora ve válce 2008, vyjadřovali podporu Rusku a tzv. Jižní Osetii (zejména Levon Ter-Petrosjan [16], Serž Sarkisjan [17] nebo Tigran Sarkisjan [18]). Navíc se v Gruzii dobře pamatuje na nikoli přátelské kroky Arménie, která nepodpořila rezoluci [19] OSN v otázce návratu gruzínských uprchlíků. Plus k tomu trend na sbližování [20] tzv. Náhorně-Karabašské republiky se separatistickými, dnes okupovanými gruzínskými regiony Abcházií a tzv. Jižní Osetií. A samozřejmě je tu také faktor [21] 102. ruské vojenské základny, která se nachází v Arménii. Personál a technika z této základny vyrazili v roce 2008 na základě poplachu a stali se útočnou sílou k invazi do Gruzie ze strany Arménie, letadla od 426. letecké skupiny z Erebuni nejednou porušila gruzínský vzdušný prostor, aniž by tomu arménská strana snažila bránit. Toto vše je v přímém rozporu s hlavním národním zájmem gruzínského státu, jímž je územní integrita, která je kvůli ruskému faktoru v permanentním ohrožení.

Jako shrnutí můžeme říct, že jakékoli ohnisko napětí a ozbrojený konflikt přináší potenciální ohrožení bezpečnosti a stability Gruzie. Konflikt v Náhorním Karabachu, který již vyústil v ázerbájdžánsko-arménskou válku, je tedy pro Gruzii novou výzvou a ohrožuje její svobodný a demokratický rozvoj.


Autor: Andro Džaši, Tbilisi, Gruzie. Speciálně pro webové stránky mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm


Čtěte také další příspěvky k tématu od InformNapalmu


Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka komunity InformNapalm v češtině: InformNapalm Česko [31].


Překlad: Svatoslav Ščyhol [32]