Rusko mohlo na dálku ovládat raketomet Tor, který sestřelil ukrajinské letadlo nad Íránem

svatoslav

4 years ago

Ruská federace byla na sestřelení ukrajinského dopravního letadla na lince PS752 na Blízkém Východě zainteresována a měla technickou možnost na dálku zasáhnout do funkce protiletadlového raketového kompletu TOR, který má Írán ve výzbroji. V komentáři pro Guildhall to řekli přední ukrajinští experti na bezpečnost a obranu.

„S ohledem na následnou konfrontaci mezi USA a Íránem a její dopad na trh s uhlovodíky mělo Rusko na sestřelení ukrajinského letadla na Blízkém Východě zájem, dnešní ceny ropy jsou totiž pro RF kritické. Po třech sériích bezvýsledného ostřelování amerických objektů ze strany Íránu potřebovalo Rusko novou eskalaci, která měla maximálně zasáhnout NATO, zejména Kanadu, k čemuž je sestřelení dopravního letadla skvělým nástrojem. Tento nástroj byl vhodný i z pohledu hybridní složky, de iure totiž letadlo sestřelili Íránci. Když se vztahy mezi Íránem a Západem zhorší, ceny ropy vyletí vzhůru, zkomplikuje se logistika ropných produktů pro USA, EU a především Saúdskou Arábii, úměrně tedy roste poptávka na ropné produkty ruské. S ohledem na snižování západních investic do ruské ekonomiky by mohlo jít také o nástroj pro donucování k investicím: „když nemůžete odebírat potrubím, vyrobte nám tankery“, míní ukrajinský vojenský expert Jurij Kolesnykov.

Čtěte také: Shrnutí InformNapalmu: Likvidace íránského generála Sulejmáního a nebezpečí pro Ukrajinu

„Ruská agenturní síť má u Armády strážců islámské revoluce (Íránských revolučních gard) velmi slušné zastoupení. Vezmeme-li v potaz, že nevíme, které provedení raketového kompletu TOR vystřelilo, technologicky Rusko mělo možnost do provozu kompletu dálkově zasáhnout. Je dost možné, že personál na místě do funkce zařízení vůbec nezasahoval, mohl být vydán jakýkoli příkaz, nicméně komplet zafungoval. Dálkové navádění palby a dálkový příkaz k odpálení rakety lze také provést z území státu výrobce, tedy z RF. Dovolím si připomenout, že před časem Rusové takto přistáli s polským letadlem mimo ranvej, a to byl rok 2010“, uvádí expert.

Možnost dálkového zásahu do činnosti protiletadlového raketového kompletu TOR v Íránu potvrzuje také vojenský komentátor portálu Defence Express, bývalý tiskový mluvčí podniku Ukroboronprom Oleh Katkov, který podotýká, že ode dne sestřelení provedla RF systémovou informační kampaň za účelem „očištění“ z účasti na katastrofě.

„Existují různá provedení protiletadlových raketometů TOR, od verze M-1 však mohou fungovat v rámci systému „jednotné protiletecké obrany“. To znamená, že existuje speciální systém umožňující dálkově ovládat komplety protiletecké obrany, zejména TOR M-1. A pokud mají Íránské revoluční gardy ve výzbroji právě toto provedení, možné to je. Raketový komplet TOR byl vyvinut koncem 80. let právě jako systém pro záchyt plochodrážních a protilodních raket. Komplet má minimální rozhled a reakci, protože oblast jeho dosahu raketa překoná jen za několik málo vteřin, i kvůli minimalizaci časové náročnosti vše provádí automatika. Jeden z vývojářů TORů v rozhovoru o kompletu řekl, že „sestřelujeme cokoliv, co se hýbe“. Bohužel sestřelili skutečně vše, na co dosáhli. Informace, že ruští specialisté posuzují možnost obsluhování kompletů TOR v Íránu, přicházely již v roce 2015“, řekl Oleh Katkov.

Čtěte také: Přehled zpráv v zahraničních médiích o havárii letu PS572. Írán přiznal své zavinění

„Stojí za zmínku, že jakmile došly informace o havárii, zahájila RF systémovou informační kampaň s úmyslem „očistit se“ z podezření ohledně své vlastní účasti. Důsledně se rozšiřovaly informace, že letadlo nemohlo být sestřeleno, ale spadlo samo. Když však země disponující zpravodajskými daty, zejména USA, prohlásily, že mají informace o jeho sestřelení, musel Írán svou účast přiznat, a to podle všeho bez odsouhlasení s RF. Z článku o raketovém kompletu TOR na Wikipedii byla odstraněna informace právě o možnosti automatického zasahování cílů a přidán odstavec o „nutné účasti operátora“, který tu předtím nebyl.

Samotný tento komplet Rusové propagovali právě jako stroj schopný automatický zasahovat cíle ve speciálním automatickém režimu“, dodává komentátor.

Jak informuje portál The Telegraf, napětí mezi íránskou vládou a Íránskými revolučními gardami se dostalo na veřejnost, když prezidentská kancelář obvinila tuto elitní ozbrojenou složku, že ji s nehodou ukrajinského letadla uvedla v omyl. Na pozadí již třetí den trvajících protestů v Íránu kvůli situaci s ukrajinským Boeingem, který byl 8. ledna sestřelen u Teheránu, zaměřují spojenci demokraticky zvoleného prezidenta Hasana Rúháního hněv veřejnosti proti svým tvrdším rivalům z Íránských revolučních gard.

Čtěte další vyšetřování od InformNapalmu

Přihlaste se k odběru novinek na stránce InformNapalm Česko na Facebooku a sledujte nové publikace od naší komunity v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol