- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

Rusko připravuje půdu pro přiznání „zdvořilé“ invaze na Ukrajinu?

Rusko již nejednou změnilo své oficiální stanovisko k mnoha věcem. Jen stěží se dá čekat něco jiného od země, jejíž minulost přepisuje každý nový vládce. Dnes jsme dost možná svědky situace, kdy Rusko začíná přiznávat svou účast ve válce proti Ukrajině. Dělat to však bude pozvolna a s cynismem Rusům vlastním.

Na začátku války proti Ukrajině Putin vyprávěl, že na Krymu jednaly síly místní „domobrany“ a že uniformy a výstroj se dají koupit v každém armyshopu. Časem však přece jen přiznal, že do blokování a odzbrojování ukrajinských jednotek byli zapojeni ruští vojáci z povolání. Vlastně to nejednou potvrdila i OSINT vyšetřování od mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm týkající se operace s okupací Krymu [1] [1], [2] [2].

Postupně ruští političtí technologové začínají zkoumat terén i pro přiznání invaze ruských vojsk na kontinentální Ukrajinu. Místní separatisté, početní ruští žoldáci a protagonisté „Novoruska“ ostatně vždy věděli o přítomnosti ruských vojáků z povolání a techniky na Ukrajině. Kvůli tomu vznikl dokonce i speciální eufemismus „severní vítr“ (samostatně můžeme ověřit [3], kdo a v jakém kontextu ho použil).

Ruská (a předtím sovětská) strana velmi často namísto obvyklých termínů používá jejich nepřímé obdoby nebo dokonce vymýšlí zcela nová označení. Třeba všem válkám, které Sovětský svaz vedl v zahraničí, se říkalo bratrská pomoc nebo internacionální povinnost, i když de facto šlo o agresi a vojenskou intervenci.

Třeba dodávkám vojenské techniky na Donbas se říká armyshop, ruským vojákům dovolenkáři nebo onitunejsou. Tato záměna je jemným psychologickým manévrem: třeba ze začátku nám byl prostřednictvím ruských médií vnucen výraz zelení mužíčkové, nakonec tedy i my sami namísto termínu ruská armáda používáme tuto mírnější formulaci. Jde o shodu náhod, nebo o profesionální práci psychologů od médií?

Do těchto nedávných záměn pojmů patří i Putinův vtipný komentář k fámám o Trumpových dobrodružstvích v Moskvě. Zatímco termín prostitutka by v tomto kontextu zněl příliš hrubě a přímočaře, slečny se sníženou sociální zodpovědností způsobily v médiích téměř nadšení. Opět náhoda, nebo práce profesionálních mediálních psychologů?

Vraťme se však k ruským snahám o zmapování terénu pro případné přiznání účasti ruské armády ve válce na Donbasu. Ve vysílání rádia Echo Moskvy dne 1. února 2017 v pořadu Osoboje mněnije [4] (Samostatný názor) vystoupil politolog Sergej Markov. Způsobem, jak vede konverzaci, tato postava v něčem připomíná raného Žirinovského. I úkol však tito dva mají podobný: co má Kreml na mysli, to mají oni na jazyku.

– Ano, já myslím, že armyshop existuje a dovolenkáři také. Podle mých informací se dovolenkáři zapojili dvakrát, pokaždé na jeden týden. Šlo o kritický moment v době Ilovajského kotle. Dovolenkáři dorazili jen ve velmi malém počtu a takříkajíc pomohli zajistit Ilovajský kotel, pak to zafungovalo i u Debalcevského kotle. Jinak se o vše většinou opravdu postarala armáda DLR/LLR, která je dnes v žebříčku Stockholmské univerzity strategických studií, myslím, pátou nebo šestou nejsilnější armádou v Evropě.

Hned nápadně působí používání náhražkových slov: „dovolenkáři“, „armyshop“. Markov přitom přímo mluví o účasti ruských jednotek ve válce proti Ukrajině v Ilovajsku a Debalceve, namísto přiznání agrese se nás však snaží uklidnit: stalo se, ale pouze dvakrát… Když jen trošku, tak se nepočítá?

Je možné, že v budoucnu nás čeká postupný přechod ruských propagandistů k tomuto podání této války. První tři roky trvání agrese klasická reakce Rusů vypadala: „Dokažte to!“ Postupem času se však rétorika může měnit. Prý jsme nemohli zůstat stranou, museli jsme dvakrát zasáhnout. Ale jen dvakrát. Pak dokonce i mnoho západních partnerů této verzi rádi „uvěří“.

Dovolíme si však připomenout, že prvního oficiálního ruského zajatce vzala ukrajinská armáda již 16.–17. července 2014, šlo o Andreje Balabanova, a došlo k tomu měsíc před Ilovajskem, začátkem srpna pak byli zajati dva další ruští vojáci, Pjotr Chochlov a Ruslan Garafijev. Zase před Ilovajskem.

Příslušníci GRU Alexandr Alexandrov a Jevgenij Jerofejev byli zadrženi 16. května 2015, již po Debalceve. Ruský major Vladimir Starkov se dostal do zajetí v létě 2015, opět po Debalceve.

Analytici z InformNapalmu pozorují aktivity ruských vojsk na Ukrajině [5] hned od začátku války až dodnes.

Kromě běžné pěchoty na Donbasu dlouhodobě působí vojáci z povolání [6] obsluhující náročnou techniku, kterou velmi často má ve výzbroji pouze ruská armáda.

Pro ukrajinskou stranu je důležité včas převzít iniciativu a ukázat stálou přítomnost ruské profesionální armády na Donbasu. Pozoruhodné je, že právě po prezentaci našich příspěvků na půdě NATO a OBSE se zaktivizovali propagandisté LLR/DLR [7], jejichž posláním bylo zesměšnit vyšetřování od ukrajinských dobrovolníků.

Dříve či později se začnou vydávat soudní rozhodnutí. Dříve či později bude oficiálně soudní cestou uznáno, že Rusko dodává zbraně na Donbas. Dříve či později se „severnímu větru“ začne říkat ruská profesionální armáda. A dříve či později bude Rusko muset platit Ukrajině reparace za způsobené škody a rozpoutanou válku, kde u pouhých dvou epizod nezústane.


Tento příspěvek připravil k publikaci Anton Pavluško [8]

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org [9], v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.


Překlad: Svatoslav Ščyhol [10]