Přinášíme třetí díl vyšetřování k tzv. berkuťákům, kteří byli identifikováni ve sboru minského AMAPu (OMONu), jednotky těžkooděnců, na kterou USA oficiálně uvalily sankce. Vedení AMAPu čelí také sankcím Evropské unie, Kanady a Velké Británie.
S přípravou tohoto dílu vyšetřování nám významně pomohlo samotné běloruské Ministerstvo vnitra tím, že nevědomky poskytlo požadované informace a takto potvrdilo závěry vyšetřování minulých.
Rozsáhlý únik informací z Ministerstva vnitra Běloruska
V roce 2018 došlo k snad největšímu úniku osobních údajů personálu strukturální složky běloruského Ministerstva vnitra v hlavním městě této země. Hlavní úřad vnitra Minského městského výkonného výboru zveřejnil na webu jména svých zaměstnanců, kteří jsou vedeni v pořadníku na bydlení v místě výkonu služby. Na těchto seznamech figurovalo 2.149 (!) osob.
Vedle zaměstnanců Hlavního úřadu vnitra obsahovaly seznamy také údaje o příslušnících pořádkových sborů ze všech devíti obvodních útvarů vnitra v metropoli a z Minského oddělení vnitra pro dopravu. Z tohoto penza informací měla pro naše vyšetřování největší význam zveřejněná data o 345 příslušnících Minského zvláštního policejního oddílu. Vzhledem k jen nepatrnému úbytku personálu (do roku 2020) a malému počtu příslušníků přeložených k jiným útvarům můžeme mít za to, že naprostá většina uvedených osob sloužila u tohoto útvaru donedávna.
Screenshot z webu Hlavního úřadu vnitra Minského městského výkonného výboru s osobními údaji příslušníků zvláštních jednotek
Tyto informace byly přístupné na webu Minského městského výkonného výboru až do března 2019. Dnes jsou tyto seznamy pečlivě zarchivovány a jsou k dispozici všem zájemcům k nahlédnutí.
Stojí za zmínku, že tyto zveřejněné informace plně potvrzují správnost informací, které poskytla iniciativa BYPOL o personálním obsazení minského zvláštního policejního oddílu.
Na tomto seznamu minských těžkooděnců, kteří jsou vedeni v pořadníku na ubytování, najdeme větší počet příslušníků Berkutu, které jsme v Bělorusku dohledali, a to až osm osob.
Osm expříslušníků Berkutu v pořadníku na bydlení mezi příslušníky AMAPu Hlavního úřadu vnitra Minského městského výkonného výboru
Téměř na konci seznamu pod číslem 333 je mykolajivský „berkuťák“ Serhij Panasenko. Tohoto poněkud předběhl Mykola Stohorňak, který má pozici č. 329, a poměrně velký náskok má jejich kolega z Oděsy Serhij Kiminčyžy, který má místo pod č. 291. O těchto osobách jsme již psali v minulých vyšetřováních.
Zajímavé je, že další pětice někdejších „berkuťáků“ je zapsána v pořadníku společně jako skupina, na pozicích 255 až 259. První místo v této skupině obsadila bývalá příslušnice zvláštní policejní roty Berkut Hlavního ředitelství Ministerstva vnitra Ukrajiny pro Mykolajivskou oblast Jevhenija Lysaková.
Její jméno bylo také zaznamenáno v kontaktech účastníků minulých vyšetřování, kteří dnes společně s ní slouží u minského AMAPu.
Z dětské zubařky v Mykolajivě paramedičkou minského AMAPu
Jevhenija Mykolajivna Lysaková (Лисак Євгенія Миколаївна) se narodila 8. září 1984 v Rize, Lotyšská SSR. Žila v ukrajinském Mykolajivě. V roce 2002 ukončila Mykolajivskou střední zdravotní školu (dnes Mykolajivská bázová zdravotní kolej).
Před nástupem ke zvláštní policejní rotě Berkut Hlavního ředitelství Ministerstva vnitra Ukrajiny pro Mykolajivskou oblast působila na všeobecně vzdělávací škole sociální rehabilitace a na městské dětské stomatologické poliklinice v Mykolajivě.
Byla identifikována na skupinové fotce příslušníků mykolajivského Berkutu z porady této jednotky, patrně z roku 2011.
Jevhenija Lysaková je zakroužkována. Foto: news.pn
Na rozdíl od většiny svých kolegů z mykolajivské jednotky Berkut, dnešních minských těžkooděnců, Lysaková nikdy neskrývala, kde od roku 2014 žije. Na svém profilu na sociální síti Odnoklassniki uvedla jako bydliště běloruské hlavní město.
Dle iniciativy BYPOL Jevhenija Lysaková pracuje jako paramedička u 2. operační roty AMAPu Hlavního úřadu vnitra Minského městského výkonného výboru a má hodnost nadpraporčice milice.
Vyšetřování odhalilo skupinovou fotku příslušníků této roty, na níž s velkou pravděpodobností vidíme právě Jevheniju Lysakovou.
Příslušníci 2. operační roty AMAPu Hlavního úřadu vnitra Minského městského výkonného výboru. Foto: Novy čas
Hned za Jevhenijou Lysakovou se do pořadníku minských těžkooděnců na bydlení pod číslem 256 zařadil její kolega, mykolajivský „berkuťák“ Mykola Čerepin
Mykola Mykolajovyč Čerepin
Na sociálních sítích je velmi opatrný. K dnešnímu dni jsme našli jediný jeho profil, a to na ruské sociální síti Moj mir@Mail.ru.
Mykola Čerepnin byl identifikován na videu od státní televize STV, která již předtím zachytila figuranta minulého vyšetřování kapitána milice Dmytra Ancupova. V příspěvku sdíleném na YouTube jde o vykonávání zkoušky minskými těžkooděnci na právo nosit černou baretu. Kvalifikační testy se konaly 20. listopadu 2019 poblíž Minsku a v sídle AMAPU v metropoli na adrese ul. Herojau 120-j dyvizii 42.
Na videu můžeme vidět, jak v poslední fázi zkoušek kameraman natáčí dynamickou scénu sparringu těžkooděnců, i kamera sleduje jejich pohyb na improvizovaném ringu. Objektiv přitom zachycuje i další příslušníky, kteří zápas sledují. Mykolu Čerepina zabírá doslova na několik málo vteřin (v čase 1:27 až 1:31). I to však postačilo k jeho identifikaci.
Záběr z videa od STV. Mykola Čerepin je zakroužkován
Dále porovnejme záběr z videa od STV s fotografiemi Mykoly Čerepina, které sdíleli na sociálních sítích jeho rodiče a které pomohly s jeho identifikací.
Dle iniciativy BYPOL je Mykola Čerepin velitelem 9. čety 3. operační roty AMAPu Hlavního úřadu vnitra Minského městského výkonného výboru a má hodnost praporčíka milice.
Zajímavé je, že ke dni, kdy Čerepina natočila televize STV (20. listopad 2019), měl hodnost staršiny milice.
Vyšetřování odhalilo, že v létě 2014 využívala rodina Mykoly Čerepina služeb dopravních a spedičních společností za účelem dopravy nábytku z Mykolajiva do Minsku. Dle informací zveřejněných na webových stránkách přepravce byl náklad o hmotnosti až 2 tuny naložen do stěhovacího vozidla 17. srpna 2014 (1, 2).
To je další doklad pobytu Čerepinovy rodily v Minsku v létě 2014.
Dále bylo zjištěno, že o půlroku později, v únoru 2015, hledala jeho rodina někoho, kdo by jim umožnil přihlášení k trvalému pobytu v Minsku nebo Minské oblasti, a dala inzerát, že hledá byt k pronájmu v minské čtvrti Uručča, kde, jak připomínáme, se nachází základna zdejšího AMAPu.
Připomínání kultu síly
Od srpna 2020 se režim zarputile snaží vzkřísit kult síly a obnovit roli vůdce, která byla typická pro sovětskou totalitní minulosti. Diktatuře v Bělorusku však k tomu chybějí jednak síly, jednak prostředky, především ale klíčový zdroj, jímž je souhlas mlčící většiny, přesto se běloruská odnož sovětského represivního systému snaží tak alespoň zvnějšku působit. Ruská federace, která je garantem zachování Lukašenkova režimu, mu zároveň poskytuje životně důležitou systémovou podporu.
Za těchto reálií nabývá demonstrativní sázka na ozbrojené složky strategického významu. Právě proto Lukašenko, obklopen ozbrojenci, osobně vyjíždí se zbraní na hlavní třídu v Minsku. Právě proto den před Novým rokem, 30. prosince 2020, navštěvuje základnu minského AMAPu, kde rozdává státní vyznamenání.
Právě proto byli 27. ledna 2021 do Paláce nezávislosti pozváni příslušníci zvláštních jednotek i s rodinami. Samozřejmě ne všichni, ale jen vyvolení. Celkem jsou na zveřejněných fotkách z Paláce nezávislosti vidět tváře přes 30 minských těžkooděnců a jejich rodinných příslušníků.
Mezi těmito osobami nechybí ani Mykola Čerepin, který byl identifikován na jedné z fotek z této návštěvy zveřejněných tiskovou kanceláří Hlavního úřadu vnitra Minského městského výkonného výboru.
Do objektivů tiskové služby se dostali také figuranti našich minulých vyšetřování. Na jedné ze společných fotografií z Lukašenkova sídla je zachycen Serhij Kiminčyžy a také s velkou pravděpodobností ještě jeden bývalý „berkuťák“ Serhij Panasenko. Kvalita fotografií to neumožňuje tvrdit s jistotou, jisté znaky však umožňují vznést příslušnou domněnku.
Tímto pozváním těžkooděnců do svého hlavního sídla Lukašenkův režim vyjádřil uznání a respekt příslušníkům minského AMAPu, mezi nimiž nechyběli někdejší „berkuťáci“, účastníci střetů na Majdanu. Je podivuhodné, že tisková kancelář minského Městského úřadu vnitra otevřeně zveřejňuje fotografie jak samotných těžkooděnců, tak členů jejich rodin, zatímco na státní úrovni je jejich identifikace v médiích a při soudních zasedáních záměrně stěžována.
Další pozice v pořadníku minských těžkooděnců na bydlení mají figuranti minulých vyšetřování Serhij Havryljak a Anatolij Prymak, jímž patří čísla 257 a 258. Skupinu z pěti mykolajivských „berkuťáků“ uzavírá jejich kolega Ihor Zapaluch pod číslem 259.
Ihor Jurijovyč Zapaluch
Ihor Jurijovyč Zapaluch (Запалух Ігор Юрійович) se narodil 17. dubna 1984 v Kucurubu, Očakivský okres, Mykolajivská oblast, USSR. Po vojenské službě byl zařazen ke zvláštní policejní rotě Berkut Hlavního ředitelství Ministerstva vnitra Ukrajiny pro Mykolajivskou oblast. Pravděpodobně s touto jednotkou byl koncem listopadu 2013 převelen do Kyjeva jako posila. Společně s dalšími kolegy po vítězství Revoluce důstojnosti odešel do Běloruska. Je zaměstnán u AMAPu Hlavního úřadu vnitra Minského městského výkonného výboru.
Ihor Zapaluch byl identifikován na společné fotografii příslušníků mykolajivského Berkutu z července 2009. Na této fotce je přítomen také figurant minulého vyšetřování Dmytro Ancupov.
V popředí (před obrněným transportérem): Dmytro Ancupov (druhý zleva) a Ihor Zapaluch (třetí zleva)
Stejně jako Mykola Čerepin i Ihor Zapaluch se chová opatrně a nezveřejňuje vlastní fotky na sociálních sítích. Nicméně shromáždit všechny požadované informace o jeho osobě opět pomohli příbuzní.
Příbuzní Ihora Zapalucha mají mnoho společných fotek s ním z běloruské metropole. Je to typické pro většinu návštěvníků Minsku, kteří se kochají zdejšími architektonickými památkami a malebnými výhledy. A na jednom z profilů se dokonce našla fotka, která vznikla před takřka hlavním symbolem a atributem represivní pořádkové jednotky, kde Zapaluch slouží.
Fotka příbuzných Ihora Zapalucha u antonu (před Národním výstavním centrem BelExpo)
Vyšetřování odhalilo, že se Ihor Zapaluch libuje také v myslivosti. Na profilech jeho příbuzných se našly společné fotky s ním a dalšími myslivci, jak předvádějí své úlovky. Tyto záběry patrně vznikly v Mykolajivské oblasti ještě před „berkuťákovým“ útěkem do Běloruska.
Ihor Zapaluch je uprostřed
Ihor Zapaluch je druhý zleva
Průzkum veřejně přístupných zdrojů dále pomohl zjistit, že se Ihor Zapaluch zúčastnil závodů a přeborů Ministerstva vnitra Ukrajiny v aplikované střelbě a víceboji mezi odstřelovači. S týmem Hlavního ředitelství mykolajivské milice ve dnech 26. až 29. dubna 2010 se třeba zúčastnil přeboru Ministerstva vnitra Ukrajiny v profesně aplikovaném sportu, které se konalo na půdě Záporožské vysoké školy právnické a cvičiště školicího centra vojenského útvaru č. 3033. Účastníci soutěžili v aplikované střelbě z pistole Makarova a samopalu Kalašnikova.
Tým mykolajivské milice v aplikované střelbě. Ihor Zapaluch je první vpravo
Ve dnech 14. až 17. srpna 2012 se Zapaluch zúčastnil přeboru Ministerstva vnitra Ukrajiny ve víceboji mezi odstřelovači, který se konal v Doněcku a na cvičišti vojenského útvaru č. 3037 v Jasynuvaté (která je dnes stejně jako Doněck pod kontrolou ruské armády). Na těchto závodech se podílely týmy oblastních jednotek ukrajinské milice.
Ihor Zapaluch (vpravo) se členy týmu mykolajivské milice, Doněck, srpen 2012
Program přeboru zahrnoval cvičení ve střelbě z pistole Makarova, odstřelovačských pušek ráže 5,6 mm a 7,62 mm a v duelové střelbě.
Střelnice vojenského útvaru č. 3037. Ihor Zapaluch je v popředí uprostřed. Doněck, srpen 2012
Již na běloruském území byl Ihor Zapaluch identifikován na společném záběru příslušníků ozbrojených sborů vyfoceném po resortních závodech.
Ihor Zapaluch je zakroužkován
Dle iniciativy BYPOL je Ihor Zapaluch zástupcem velitele skupiny čety operačně bojového určení (22. četa) AMAPu Hlavního úřadu vnitra Minského městského výkonného výboru a má hodnost nadporučíka milice. Dle systematizace pracovníků tuto funkci slučuje s pozicí střelce odstřelovače.
Četa operačně bojového určení ve struktuře minského AMAPu vznikla teprve v dubnu 2018. Tato jednotka je samostatná a nespadá pod žádnou operační rotu. Jednou z jejích hlavních funkcí je poskytování podpory státním orgánům v nutných případech při bezpečnostních operacích.
Personál do této čety se vybírá z nejlépe vycvičených a prověřených příslušníků oddílu. Dle systematizace pracovníků se skládá ze 4 sedmičlenných skupin. Každou z těchto taktických jednotek tvoří velitel jednotky, jeho zástupce odstřelovač, kulometčík, specialista na minování a pyrotechniku, dva střelci s lezeckým výcvikem a policejní řidič.
Ihor Zapaluch na náměstí Kastryčnickaja v Minsku. Vzhledem ke specifičnosti úkolů mají příslušníci čety operačně bojového určení povolen nepředpisový vzhled
Dle (pro)ruského propagandistického média Strana.ua se Ihor Zapaluch nejenže zúčastnil střetu s obránci Majdanu, ale dokonce utrpěl lehké zranění. Stalo se to 18. února 2014, tedy v den, kdy začal útok na Majdan, rozhodující a nejtragičtější etapa Revoluce důstojnosti.
Ihor Zapaluch byl zraněn ve 14:00 hod v ulici Hruševskoho blízko Marijinského parku. Zde docházelo k násilným střetům mezi sbory vnitra a ozbrojenými chuligány (tzv. titušky) na jedné straně a obránci Majdanu na straně druhé.
Jedna z nejznámějších fotografií z toho dramatického dne. Kyjevští vědci, otec a syn Mykola a Ihor Kuzněcovovi, zbití příslušníky Berkutu. Foto Reuters
Kvůli zločinnému postupu Janukovyčova režimu během tohoto jediného dne zemřelo nejméně 20 protestujících a přes 500 jich utrpělo různě vážná zranění a úrazy.
Ukrajinské vyšetřovací orgány mají výlučné právo a plnou pravomoc vést vyšetřování aktivit Ihora Zapalucha jako střelce odstřelovače jednotky Berkut v době Revoluce důstojnosti. Nelze vyloučit, že by se to mohlo vyšetřovat v souvislosti se zkoumáním činů tzv. černé roty, jejíž příslušníci jsou podezíráni z hromadných poprav lidí v Kyjevě v únoru 2014.
Stojí za zmínku, že nalezený profil Ihora Zapalucha na sociální síti Odnoklassniki doslova přetéká sdíleními ze skupin Antimajdanu, ruských šovinistických a separatistických komunit založených v kontextu ruské hybridní války proti Ukrajině.
Výběr ze skupin, které Ihor Zapaluch sleduje
Zajímavý detail: Ihorův dědeček Zinovij Zapaluch na podzim 1990 uskutečnil v Očakivě vlasteneckou akci, kdy demonstrativně vyšel do centra města s národní modrožlutou vlajkou. I se svým spolubojovníkem byl tehdy krutě zbit zástupci komunistické strany, kteří také roztrhali a spálili ukrajinskou vlajku. Vlastenectví figurantova dědečka ani slib věrnosti ukrajinskému lidu, který Ihor Zapaluch pod touto vlajkou složil, mu však nezabránily v tom, že dnes slouží režimu, který je nejbližším satelitem agresorského státu, jenž tuto vlajku na okupovaném ukrajinském území pošlapává.
Pokračující realizace tzv. Svazového státu v dlouhodobém výhledu hrozí přímým zapojením vojenského potenciálu Běloruska do hybridní války mezi Ruskem a Ukrajinou. Někdejší „berkuťáci“ se můžou se zbraní v ruce vydat proti vlastním krajanům, jejichž životy a práva slíbili chránit s nasazením vlastních sil.
Sečteno a podtrženo, v Bělorusku se již našlo deset bývalých „berkuťáků“, z nichž je u devíti doložena služba u jednotek AMAPu Ministerstva vnitra BR. I když ani tyto údaje nejsou konečné.
Autor: Dzjanis Ivašyn,
redaktor InformNapalmu Bělorusko
Viz minulá vyšetřování:
- Příslušníci ukrajinského Berkutu, kteří uprchli do Ruska, už mlátí Rusy na mítincích
- Expříslušníci ukrajinského Berkutu ve službách běloruské policie
- Speciální vyšetřování: co střeží Berkut v Bělorusku. Díl I.
- Speciální vyšetřování: co střeží Berkut v Bělorusku? Díl II.
Překlad: Svatoslav Ščyhol