Po zničení ruského bombardéru Su-24, který vnikl do tureckého vzdušného prostoru, a nedávném návrhu pro pravoslavnou Černou Horu, aby se připojila k Severoatlantické alianci a stala se jejím 29. členem, dostává se konfrontace mezi Moskvou a NATO na novou úroveň. Z úst ruských politických činitelů již zaznívají výhrůžky symetrickou odpovědí NATO na navyšování jejího vlivu a rozšiřování aliance a zahraničněpolitický resort RF mluví o „výslovně konfrontačním kroku, který si žádá přiměřenou reakci“. V této souvislosti dostává nový rozměr a nabírá na aktuálnosti problematika zřízení ruské letecké základny a přesunu jednotek ruského útočného letectva do Běloruska. Na tuto otázku je však třeba nahlížet i prizmatem realizace scénáře hypotetické totální ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Nejprve se věnujme časovému sledu událostí, abychom pochopili, jak vážné jsou ruské záměry s využitím běloruského území pro své vojenské cíle.
- Dne 23. dubna 2013 ministr obrany RF S. Šojgu při setkání s Lukašenkem v Minsku poprvé prohlásil, že Rusko plánuje rozmístit na běloruském území letecký stíhací pluk.
- Dne 26. června 2013 vrchní velitel letectva RF Viktor Bondarev prohlásil, že jako místo pro ruskou leteckou základnu byla vybrána 116. gardová útočná letecká základna v Lidě, kde se plánuje rozmístit upravené stíhačky Su-27SM3.
- Dne 8. prosince 2013 kvůli vyhrocené politické situaci v Ukrajině se na 61. stíhací leteckou základnu v Baranavičy z ruské letecké základny Běsovec (2. letecká skupina, 7000. letecký prapor, vojenský útvar č. 23326-2, Běsovec/Petrozavodsk, bývalý 159. gardový stíhací letecký pluk) přesouvá za účelem bojového hlídkování letecká stíhací četa (1, 2) i s technickým personálem a přidělenými zbraněmi:
– Su-27, palubní číslo 15 červené, RF-95518;
– Su-27P, palubní č. 19 červené, RF-95517;
– Su-27P, palubní č. 36 červené, RF – n/d;
– Su-27P, palubní č. 37 červené, RF-90746.
- Dne 13. března 2014 z důvodu zahájení ruské vojenské agrese proti Ukrajině a pod záminkou kontroly bojeschopnosti Jednotného regionálního systému (JRS) protiletecké obrany Běloruské republiky a RF míří do areálu letecké základny v Babrujsku opět z letecké základny Běsovec tři vojenská dopravní letadla s leteckým technickým personálem Západního vojenského okruhu Ozbrojených sil RF a šest stíhaček:
– Su-27P, palubní číslo 10 červené (RF-90740);
– Su-27 palubní č. 15 červené (RF-95518), dříve spatřeno na 61. letecké základně v Baranavičy;
– Su-27P palubní č. 19 červené (RF-95517), dříve spatřeno na 61. letecké základně v Baranavičy;
– Su-27 palubní č. 20 červené (RF-95516);
– Su-27 palubní č. 50 červené (RF-90737);
– Su-27UB palubní č. 65 červené (RF-90715).
Ruské Su-27 na letecké základně Babrujsk / Google Earth
- Dne 14. března 2014 byly na vojenské letiště Luniněc, které leží pouhých 50 km od hranic s Ukrajinou, přeloženy stíhačky MiG-29, pravděpodobně z 61. stíhací letecké základny.
- Dne 15. března 2014 bylo na letiště 61. letecké základny v Baranavičy přeloženo letadlo pro dálkové radiolokační zjišťování A-50, palubní č. 42 červené, RF 50610 (archiv), jehož dopravně technické charakteristiky umožňují výrazně rozšířit možnosti radiolokační rozvědky, zaměřování stíhacího letectva a řízení pohotovostních sil protiletadlové obrany.
V době aktivní fáze bojů Ozbrojených sil RF proti Ukrajině v roce 2014 tedy čítalo ruské letecké uskupení v Bělorusku cca pět vojenských dopravních letadel, letadlo pro dálkové radiolokační zjišťování A-50 a téměř celou letku stíhaček Su-27 v různých modifikacích. Je nutno rovněž poukázat, že stíhačky, které měly domovské letiště na základně v Babrujsku a byly ve stavu nepřetržité bojové pohotovosti až do uzavření prvních minských dohod o příměří, se vrátily na leteckou základnu Běsovec dva dny po jejich podpisu, a sice 7. září 2014 (archiv).
- Dne 15. září 2014 vrchní velitel letectva RF generálplukovník Viktor Bondarev potvrzuje ruský úmysl zřídit leteckou základnu již v Babrujsku v roce 2016, a to pro stíhačky Su-27.
Od září 2015 se ruská strana snaží záležitost urychlit:
- Dne 8. září 2015 vychází nařízení prezidenta RF V. Putina o podpisu dohody mezi RF a Běloruskou republikou ohledně ruské letecké základny;
- Dne 24. listopadu 2015 náčelník operačního velitelství hlavního komisařství Vojensko-kosmických sil RF generálmajor Alexandr Ljapkin neodvolatelně prohlašuje, že složení ruské letecké základny a systematizace personálu již byly schváleny a veškeré požadované dokumenty odsouhlaseny s běloruskou stranou. Na základně v Babrujsku se podle něj plánuje provozovat jednu letku stíhaček (12 bitevních letadel) a vrtulníkovou četu (4 dopravní a bitevní vrtulníky Mi-8).
Ruské rozhodnutí zřídit leteckou základnu v Babrujsku je podle všeho diktováno více příčinami. Za prvé, na rozdíl od leteckých základen v Baranavičy a Lidě, je mimo dosah vysoce přesných plochodrážních raket AGM-158 JASSM, kterými vybavuje své letectvo Polsko; za druhé zde hraje významnou roli větší plocha a vybavenost letiště, které sloužilo jako základna pro dálkové bombardovací letectvo, za třetí má velmi důležitý význam strategická poloha letecké základny, která umožňuje vojenské operace proti Ukrajině. Ruské letecké základny mají přitom značný potenciál využití a po zřízení základny v Babrujsku tak budou obklopovat Ukrajinu prakticky ze všech stran.
Pro krytí letecké základny v Babrujsku se počítá s protiletadlovými raketovými systémy dlouhého doletu S-300V ze 147. protiletadlové raketové brigády letectva a vojsk protiletecké obrany Ozbrojených sil Běloruska.
Poloha letecké základny Babrujsk a krycí 147. protiletadlové raketové brigády / Google Earth
V případě realizace konfrontačního scénáře a případné invaze ruského pozemního vojenského uskupení do Ukrajiny z běloruského území bude letecká základna v Babrujsku hrát nezastupitelnou roli při zajišťování jeho krytí a postupu. Jedním z prvořadých úkolů letecké skupiny Babrujsk bude neutralizace systémů protiletecké obrany Ukrajiny a získání převahy nad ukrajinským letectvem ve vzduchu. Argumentem ve prospěch této verze jsou takticko-technické charakteristiky letadel Su-27SM3, s nimiž dost možná pro nasazení na letecké základně počítá. Tyto útočné stíhačky jsou vybaveny novým palubním systémem pro řízení zbraní, který umožňuje používat nejen samospádové a řízené letecké pumy, ale i víceúčelové rakety třídy vzduch-země Ch-59ME, Ch-59M2E, Ch-59MK2 nebo protiradiolokační rakety Ch-58E, Ch-58UŠE, Ch-58UŠKE a Ch-31PD určené pro zničení radiolokačních systémů protiletecké a protiraketové obrany. Jedním z hlavních úkolů letecké základny v případě hypotetické velké války v regionu by mohlo být kladení odporu polskému letectvu nebo neutralizace objektů evropské protiraketové obrany rozmístěných na území Polska. Vedle všeho ostatního bude ruské letecké uskupení v Babrujsku zajišťovat odstranění větší překážky pro ruské strategické zadržovací síly.
Výhledově by se tu mohly objevit i ruské frontové bombardéry Su-34, které se např. účastní přehlídek v Minsku, nebo stíhače MiG-31. V sovětských dobách na letišti Babrujsk měl základnu 200. gardový Brestský letecký pluk, nelze proto také vyloučit, že by Rusko mohlo sem vrátit nadzvukové raketové bombardéry Tu-22M3.
Dne 15. června 2015 koordinátor Ředitelství generálních inspektorů Ministerstva obrany RF armádní generál Jurij Jakubov prohlásil, že existují záměry v nejbližší době výrazně obměnit ruské všeobecné vojenské uskupení v Bělorusku v případě, že by se u východních hranic NATO objevila těžká bojová technika USA. Na běloruském území ovšem žádné takové uskupení zatím není, jsou tu pouze dvě ruské základny: 43. komunikační středisko námořnictva RF Vilejka obstarávající za pomoci radiostanice Antej spojení s atomovými raketovými ponorkami a radiolokační stanice pro varování před raketovým útokem Volha Kosmických vojsk RF, která je integrována do Jednotného regionálního systému protiletecké obrany BR a RF. Na letišti Baranavičy také má dosud základnu četa ze čtyř stíhaček Su-27, které hlídají vzdušný prostor západních hranic tzv. Svazového státu, a to stále, s rotacemi personálu a techniky.
Radiolokační systém pro varování před raketovým útokem Volha (7 km od města Hancavičy) (1, 2, 3)
Lze předpokládat, že vojenské velení RF pracuje na plánu vytvoření pozemního uskupení, které by mělo základnu v Bělorusku cca 500 km západně od hranic RF, což by mu poskytlo strategickou výhodu, umožnilo vybudovat obrannou linii na běloruském území a kontrolovat pozemní koridor na Kaliningrad. Pak by realizace krymského scénáře v Bělorusku vstoupila do závěrečné fáze.
Všechny tyto události jsou důsledkem toho, že je Bělorusko rukojmím politiky jednoty s Ruskem, kterou uplatňuje Lukašenko v posledních dvou desetiletích. Při realizaci svého „spojeneckého“ poslání se mu daří dostávat od Ruska dotační injekce, levné energetické zdroje a zajistit pro běloruské produkty volný přístup na ruský trh. Tento hospodářský model se velice dobře osvědčil a nevyžadoval žádné vážnější strukturální změny ani hospodářské reformy za celou poslední dobu. V této souvislosti výroky, že se Lukašenko údajně obrací k Západu, zní velmi hloupě, protože by podobný obrat předpokládal zásadní změnu celého tohoto ustáleného hospodářského a politického modelu státu. Pro vládnoucí elitu v Bělorusku by takové změny znamenaly smrt, zejména s ohledem na skutečnost, že velká část nejvyššího vojenskopolitického vedení země jsou potenciální agenti vlivu Ruské federace. Ze všeho shora uvedeného lze vyvodit závěr: Lukašenko je schopen pouze maximálně oddálit zřízení ruské základny s tím, že si vysmlouvá nejrůznější hospodářské preference. Zahrávání se Západem je pouhé blufování. Zároveň ve vzniklé situaci, která hrozí vtažením státu do vojenských avantýr Kremlu a zvyšuje pravděpodobnost realizace krymského scénáře v samotném Bělorusku, musí proběloruská část ozbrojených složek a funkcionářů maximálně sabotovat proces vzniku dalších ruských vojenských základen a napomáhat ochraně ústavně neutrálního postavení Běloruska.
Velmi pozitivním faktorem zároveň je, že Ukrajina věnuje dostatečnou pozornost posilování protiletecké obrany. Tajemník Rady pro národní bezpečnost a obranu Olexandr Turčynov učinil prohlášení, kdy hodnotí nebezpečí nasazení ruského letectva v případě vyhrocení konfliktu na Východě Ukrajiny jako velmi reálné. Vzhledem k tomu zařadil mezi prioritní úkoly Ozbrojených sil Ukrajiny pro rok 2016 také obnovení potenciálu protiletecké obrany a vzdušných sil státu. Stojí za zmínku, že výrazné posílení protiletecké obrany je zapotřebí nejen podél frontové linie a hranic s RF, ale především také ve směru Běloruska.
Tento příspěvek zpracoval Dzianis Ivašyn speciálně pro InformNapalm.org
*Zkontrolováno redaktorem.
Originál publikován dne 15. prosince 2015
Překlad: Svatoslav Ščyhol