![](\"https:\/\/informnapalm.org\/wp-content\/uploads\/2017\/03\/turkey_spiegel.jpg\")
<\/p>\nNa 16.\u00a0duben 2017 se v\u00a0Turecku pl\u00e1nuje \u00fastavn\u00ed referendum, kter\u00e9 vzbudilo obavy u\u00a0mnoha evropsk\u00fdch politik\u016f. Mnoz\u00ed v\u00a0tomto referendu spat\u0159uj\u00ed snahu prezidenta Erdo\u011fana o\u00a0pos\u00edlen\u00ed prezidentsk\u00e9 moci a oslaben\u00ed vlivu tureck\u00e9ho parlamentu. Nakonec by se tak z\u00a0Turecka stala prezidentsk\u00e1 republika prezidenta Erdo\u011fana, kter\u00fd v\u00a0posledn\u00edch letech velmi intenzivn\u011b odkl\u00edzel konkurenty z\u00a0politick\u00e9ho prostoru.<\/p>\n
Po dlouh\u00e1 l\u00e9ta b\u00fdvalo Turecko \u0159azeno mezi nejstabiln\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b v\u00a0regionu. Je \u010dlensk\u00fdm st\u00e1tem NATO od roku 1952. P\u0159\u00edstupov\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed Turecka s\u00a0EU se v\u0161ak prot\u00e1hla na desetilet\u00ed. Ji\u017e v\u00a0roce 1987 podali Turci svou prvn\u00ed p\u0159ihl\u00e1\u0161ku do EU (tehdy je\u0161t\u011b EHS), kter\u00e1 v\u0161ak byla zam\u00edtnuta na summitu v\u00a0roce 1989. Podruh\u00e9 byla ot\u00e1zka \u010dlenstv\u00ed v\u00a0EU vznesena teprve v\u00a0roce 1997 na summitu EU v\u00a0Lucemburku\u00a0\u2013 tehdy se dohodlo, \u017ee tuto v\u011bc projednaj\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. O\u00a0rok pozd\u011bji v\u0161ak za\u010dala jedn\u00e1n\u00ed o\u00a0p\u0159istoupen\u00ed v\u00fdchodoevropsk\u00fdch zem\u00ed a na Turecko se vzpomn\u011blo teprve dal\u0161\u00ed rok nato: od 11.\u00a0prosince 1999 je Turecko ofici\u00e1ln\u00edm \u010dekatelem na \u010dlenstv\u00ed v\u00a0EU. N\u00e1sledovala dlouh\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed o\u00a0demokratizaci zem\u011b a harmonizaci legislativy. Odtehdy se Turecko \u010dlenstv\u00ed v\u00a0EU st\u0159\u00eddav\u011b p\u0159ibli\u017eovalo a vzdalovalo, nakonec byl v\u0161ak v\u00a0samotn\u00e9 Evrop\u011b p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd odpor v\u016f\u010di samotn\u00e9 mo\u017enosti, \u017ee by \u201easijsk\u00e9\u201c Turecko m\u011blo b\u00fdt p\u0159ijato do Evropy.<\/p>\n
Z\u00a0hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho hlediska p\u0159esto bylo Turecko mnohem bl\u00ed\u017e k\u00a0Evrop\u011b ne\u017e Ukrajina. Ji\u017e v\u00a0roce 1963 se Turecko stalo p\u0159idru\u017een\u00fdm \u010dlenem EHS. V\u00a0roce 1996 se zem\u011b p\u0159ipojila k\u00a0celn\u00ed unii EU.<\/p>\n
D\u00edky siln\u00e9 roli arm\u00e1dy, proz\u00e1padn\u00ed generalit\u011b a \u010dlenstv\u00ed v\u00a0NATO bylo Turecko v\u017edy sice probl\u00e9mov\u00fdm, p\u0159esto v\u00edcem\u00e9n\u011b stabiln\u00edm partnerem v\u00a0regionu. V\u00a0nejhor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b v\u00a0zemi prost\u011b do\u0161lo k\u00a0vojensk\u00e9mu pu\u010di, kter\u00fd v\u017edy srazil dal\u0161\u00edmu samozvan\u00e9mu sult\u00e1novi h\u0159eb\u00ednek. Postupem \u010dasu v\u0161ak toto sch\u00e9ma p\u0159estalo fungovat.<\/p>\n
Z\u00a0\u010d\u00e1sti Turecka se v\u0161ak u\u017e d\u00e1vno stala sou\u010d\u00e1st EU, alespo\u0148 podle doklad\u016f, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno podle ob\u010danek. Tureck\u00e1 vl\u00e1da pro sebe objevila dal\u0161\u00ed volebn\u00ed frontu, evropskou. Z\u00e1stupy tureck\u00fdch politik\u016f za\u010daly obj\u00ed\u017ed\u011bt sv\u00e9 evropsk\u00e9 diaspory a propagovat referendum. Evropan\u00e9 n\u011bjakou dobu v\u00e1hali, co s\u00a0t\u00edm, nakonec v\u0161ak za\u010dali podobn\u00e9 prezentace zakazovat. A v\u00a0tu r\u00e1nu se ot\u00e1zka tureck\u00e9 diaspory zjevila mnoha evropsk\u00fdm politik\u016fm v\u00a0nov\u00e9m sv\u011btle.<\/p>\n
Uk\u00e1zalo se toti\u017e, \u017ee velk\u00e1 \u010d\u00e1st tureck\u00e9 diaspory i p\u0159es l\u00e9ta str\u00e1ven\u00e1 v\u00a0demokratick\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00edch v\u00a0rozhoduj\u00edc\u00ed chv\u00edli podpo\u0159ila Erdo\u011fana a dal\u0161\u00ed posilov\u00e1n\u00ed jeho moci. Uk\u00e1zalo se, \u017ee \u010d\u00e1st tureck\u00e9 diaspory vlastn\u00ed vedle m\u00edstn\u00edch ob\u010danek tak\u00e9 tureck\u00e9 doklady a i p\u0159es sv\u00e1 evropsk\u00e1 ob\u010danstv\u00ed v\u00a0pot\u0159ebnou chv\u00edli v\u017edy zaujme protureck\u00fd postoj.<\/p>\n
<\/p>\n
V\u00a0N\u011bmecku <\/strong>\u017eije nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st tureck\u00e9 diaspory, cca 2,85\u00a0mil. etnick\u00fdch Turk\u016f, z\u00a0toho \u0159\u00e1dov\u011b cca 1,5\u00a0mil. m\u00e1 tureck\u00e9 ob\u010danstv\u00ed ([1]<\/a>, [2]<\/a>). Pr\u00e1v\u011b p\u0159ed nimi cht\u011bli promluvit ture\u010dt\u00ed politici podporuj\u00edc\u00ed t\u00e9mata \u00fastavn\u00edho referenda, jejich shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v\u0161ak jeden po druh\u00e9m ru\u0161ily m\u00edstn\u00ed \u00fa\u0159ady.<\/p>\n Tureck\u00e1 diaspora v\u00a0N\u011bmecku je p\u0159itom dost r\u016fznorod\u00e1. Prvn\u00ed ture\u010dt\u00ed pracovn\u00ed migranti za\u010dali do N\u011bmecka p\u0159ich\u00e1zet u\u017e v\u00a060.\u00a0letech, zhruba t\u0159etinu z\u00a0nich tvo\u0159ili etni\u010dt\u00ed Kurdov\u00e9. Ti jsou z\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti odp\u016frci st\u00e1vaj\u00edc\u00edho tureck\u00e9ho re\u017eimu, neschvaluj\u00ed referendum a podporuj\u00ed vznik Kurdist\u00e1nu.<\/p>\n Z\u00e1rove\u0148 s\u00a0pracovn\u00edmi migranty z\u00a0Turecka, kte\u0159\u00ed dnes tvo\u0159\u00ed cca 3,5\u00a0% populace, si tak N\u011bmecko \u201eimportovalo\u201c i vnitrotureck\u00e9 politick\u00e9 probl\u00e9my. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b vzniku samostatn\u00e9ho Kurdist\u00e1nu bude muset N\u011bmecko rozhodnout, k\u00a0postoj\u016fm kter\u00e9 \u010d\u00e1sti t\u011bchto migrant\u016f se p\u0159iklon\u00ed.<\/p>\n![](\"https:\/\/informnapalm.org\/wp-content\/uploads\/2017\/03\/denk_taz.jpg\")
<\/p>\n