{"id":8259,"date":"2020-05-04T11:29:02","date_gmt":"2020-05-04T11:29:02","guid":{"rendered":"https:\/\/informnapalm.org\/cz\/?p=8259"},"modified":"2020-05-05T11:46:44","modified_gmt":"2020-05-05T11:46:44","slug":"jeden-z-nejvetsich-ugrofinskych-narodu-rf-ohlasil-ustaveni-systemu-narodnich-zastupitelskych-organu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/informnapalm.org\/cz\/jeden-z-nejvetsich-ugrofinskych-narodu-rf-ohlasil-ustaveni-systemu-narodnich-zastupitelskych-organu\/","title":{"rendered":"Jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch ugrofinsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f RF ohl\u00e1sil ustaven\u00ed syst\u00e9mu n\u00e1rodn\u00edch zastupitelsk\u00fdch org\u00e1n\u016f"},"content":{"rendered":"

Dnes p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme \u010dten\u00e1\u0159\u016fm InformNapalmu zaj\u00edmav\u00fd analytick\u00fd \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd vysv\u011btluje, pro\u010d jeden z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch ugrofinsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f RF, a sice Erzjan\u00e9, schv\u00e1lili syst\u00e9m n\u00e1rodn\u00edch zastupitelsk\u00fdch org\u00e1n\u016f. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 rozhodnut\u00ed odhlasoval 1.\u00a0kv\u011btna 2020 A\u0165a\u0148 Ezjem (v\u00a0p\u0159ekladu Rada sta\u0159e\u0161in\u016f).
\nUkrajinsk\u00fd analytik Pavlo Podobjed pracuj\u00edc\u00ed pro V\u00fdzkumn\u00e9 centrum bezpe\u010dnostn\u00edho prost\u0159ed\u00ed Prometheus<\/a> <\/em><\/strong>analyzuje nejnov\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdvoj v\u00a0erzjansk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm hnut\u00ed a objas\u0148uje, pro\u010d Erzjan\u00e9 pr\u00e1v\u011b dnes p\u0159ech\u00e1zej\u00ed k\u00a0aktivn\u00edmu postupu.<\/strong><\/p>\n

\n

<\/p>\n

Mordvinizace jako asimila\u010dn\u00ed n\u00e1stroj<\/h2>\n

Vznik erzjansk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed \u00fazce souvis\u00ed s\u00a0ot\u00e1zkou sebeidentifikace Erzjan\u016f jako samostatn\u00e9ho etnika, kter\u00fd spojuje jazyk, \u00fazem\u00ed a hlubok\u00e9 vnit\u0159n\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 vazby.<\/p>\n

Situace, do n\u00ed\u017e se Erzjan\u00e9 dostali v\u00a0dob\u011b pozdn\u00edho SSSR, p\u0159ipom\u00ednalo ukrajinsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed v\u00a0posledn\u00edch desetilet\u00edch Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, kdy Ukrajinci nejen bojovali za napln\u011bn\u00ed sv\u00fdch pr\u00e1v, ale museli dokazovat existenci osobit\u00e9ho ukrajinsk\u00e9ho n\u00e1roda s\u00a0vlastn\u00edm jazykem a kulturou.<\/p>\n

V\u00a0d\u016fsledku asimilace a migrac\u00ed p\u0159i\u0161el erzjansk\u00fd lid o\u00a0souvisl\u00e9 os\u00eddlen\u00ed a vytvo\u0159il souostrov\u00ed etnick\u00fdch enkl\u00e1v sahaj\u00edc\u00edch a\u017e k\u00a0Uralu. Kdy\u017e tedy vznikla ot\u00e1zka z\u0159\u00edzen\u00ed n\u00e1rodnostn\u00edho okruhu, ur\u010dit jeho hranice nebylo snadn\u00e9. Bol\u0161evici rozhodli, \u017ee spoj\u00ed ty nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00a0dochovan\u00fdch are\u00e1l\u016f os\u00eddlen\u00fdch Erzjany a Mok\u0161any, kter\u00e9 podle star\u00e9ho rusk\u00e9ho zvyku pova\u017eovali za jedin\u00fd n\u00e1rod \u201eMordviny\u201c. Z\u00a0toho nakonec vznikl Mordvinsk\u00fd n\u00e1rodnostn\u00ed okruh, do n\u011bj\u017e se za\u010dlenila \u010d\u00e1st historick\u00e9ho \u00fazem\u00ed Erzja\u0148 Mastor (v\u00a0p\u0159ekladu Zem\u011b Erzjan\u016f). Pozd\u011bji byl tento okruh p\u0159em\u011bn\u011bn na autonomn\u00ed oblast a nakonec na autonomn\u00ed republiku. Dnes Erzjan\u00e9 a Mok\u0161an\u00e9 tvo\u0159\u00ed v\u00a0Mordvinsku pouh\u00fdch 40\u00a0% celkov\u00e9 populace a mus\u00ed \u010delit dal\u0161\u00ed rusifikaci ji\u017e ve vlastn\u00ed republice.<\/p>\n

<\/p>\n

Mapa Erzja\u0148 Mastoru na dne\u0161n\u00edm topografick\u00e9m z\u00e1klad\u011b<\/em><\/p>\n

Vzhledem k\u00a0tomu, \u017ee jazyk erzja se od ru\u0161tiny z\u00e1sadn\u011b li\u0161\u00ed, i porozum\u011bt mu bez vytrval\u00e9ho studia prost\u011b nelze, pova\u017eovat erzja za n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed ru\u0161tiny by byl hol\u00fd nesmysl. \u00da\u0159edn\u00edci v\u00a0Moskv\u011b ani v\u00a0Saransku v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 nesp\u011bchali s\u00a0t\u00edm, aby uznali Erzjany jako samostatn\u00fd n\u00e1rod. V\u00a0Sov\u011btsk\u00e9m svazu bylo rozhodnuto klasifikovat Erzjany a jejich sousedy Mok\u0161any jako jedin\u00fd n\u00e1rod Mordviny. I kdy\u017e tento \u201ejedin\u00fd n\u00e1rod\u201c m\u011bl dva r\u016fzn\u00e9 jazyky (erzja a mok\u0161a), kter\u00e9 jsou naprosto rozd\u00edln\u00e9. V\u00a0roce 1955 sov\u011btsk\u00fd filolog Michail Koljad\u011bnkov p\u0159i\u0161el se studi\u00ed, kter\u00e1 zd\u016fvod\u0148ovala, \u017ee ve vzd\u00e1len\u00e9 minulosti existoval jedin\u00fd spole\u010dn\u00fd z\u00e1klad pro dne\u0161n\u00ed jazyky erzja a mok\u0161a, a navrhl tento z\u00e1klad studovat jako samostatn\u00fd jazyk mordvin\u0161tinu, kterou ov\u0161em u\u017e nikdo nemluvil. I tento n\u00e1pad se v\u0161ak uk\u00e1zal jako margin\u00e1ln\u00ed. Erzjan\u00e9 ani Mok\u0161an\u00e9 nem\u011bly o\u00a0p\u0159echod na mordvin\u0161tinu pramal\u00fd z\u00e1jem, tento jazyk toti\u017e postr\u00e1dal jak gramatiku, tak liter\u00e1rn\u00ed tradici. K\u00a0t\u00e9to my\u0161lence se vr\u00e1tili teprve v\u00a0polovin\u011b 1990.\u00a0let, realizovat se ji v\u0161ak nepoda\u0159ilo. Na projektu vytvo\u0159en\u00ed jedin\u00e9ho mordvinsk\u00e9ho jazyka dlouhodob\u011b pracuj\u00ed mordvinsk\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk Alexandr Luzgin a jazykov\u011bdec Michail Mosin.<\/p>\n

Moskevsk\u00e1 politika slepov\u00e1n\u00ed jedin\u00e9ho \u201emordvinsk\u00e9ho n\u00e1roda\u201c z\u00a0dvou r\u016fzn\u00fdch etnik m\u011bla tak\u00e9 slo\u017eku zcela politickou. Jak za sov\u011btsk\u00fdch \u010das\u016f, tak v\u00a0dob\u011b Rusk\u00e9 federace se toti\u017e Erzjan\u00e9 vyzna\u010dovali vy\u0161\u0161\u00ed horlivost\u00ed v\u00a0kulturn\u00edm a politick\u00e9m \u017eivot\u011b ne\u017e Mok\u0161an\u00e9. Jak uv\u00e1d\u00ed ukrajinsk\u00fd ugrofinista Rostyslav Marty\u0148uk, erzjansk\u00e9 a mok\u0161ansk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed nejsou srovnateln\u00e1, \u201elze je srovn\u00e1vat s\u00a0n\u00e1rodn\u00edm hnut\u00edm ukrajinsk\u00fdm a b\u011blorusk\u00fdm, kdy Ukrajinci jsou Erzjan\u00e9 a B\u011blorusov\u00e9 jsou Mok\u0161an\u00e9\u201c. Slou\u010den\u00ed Erzjan\u016f (kte\u0159\u00ed m\u011bli sice men\u0161\u00ed, ale zan\u00edcenou vrstvu n\u00e1rodn\u00ed inteligence) s\u00a0Mok\u0161any by tedy nutn\u011b oslabilo erzjansk\u00fd nacionalismus, kter\u00fd se v\u00a0letech 1988 a\u017e 1994 za\u010dal pr\u00e1v\u011b rodit.<\/p>\n

Modern\u00ed erzjansk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed se rozvinulo koncem 1980.\u00a0let na pozad\u00ed oslaben\u00ed n\u00e1rodnostn\u00ed politiky SSSR. Konfrontace s\u00a0touto politikou, prohl\u00e1\u0161en\u00ed Erzjan\u016f za osobit\u00fd sob\u011bsta\u010dn\u00fd n\u00e1rod s\u00a0vlastn\u00edm jazykem, kulturou a histori\u00ed tvo\u0159\u00ed ideologick\u00fd z\u00e1klad erzjansk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed. Jeho ideology jsou z\u00e1stupci erzjansk\u00e9 inteligence, kte\u0159\u00ed se sch\u00e1zeli v\u00a0redakci d\u011btsk\u00e9ho \u010dasopisu \u010cilisema (V\u00fdchod slunce). V\u00a0redak\u010dn\u00edch prostor\u00e1ch se diskutovalo o\u00a0ot\u00e1zk\u00e1ch n\u00e1rodn\u011b kulturn\u00edho obrozen\u00ed Erzjan\u016f, jejich interakce se z\u00e1stupci dal\u0161\u00edch ugrofinsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f SSSR, o\u00a0perspektiv\u00e1ch vytvo\u0159en\u00ed plnohodnotn\u00e9ho \u0161kolstv\u00ed v\u00a0mate\u0159sk\u00e9m jazyce, o\u00a0rozvoji erzjansk\u00e9ho tisku a vydavatelstv\u00ed. Tato bu\u0148ka inteligence p\u016fsobila pod veden\u00edm Mariz Kemalov\u00e9, erzjansk\u00e9 b\u00e1sn\u00ed\u0159ky, novin\u00e1\u0159ky a folkloristky, j\u00ed\u017e pat\u0159\u00ed v\u00fdrok \u201ekavto ke\u013at\u0301\u00a0\u2014 kavto ra\u015bket\u0301\u201c (dva jazyky, dva n\u00e1rody), co\u017e definuje Erzjany a Mok\u0161any jako dv\u011b samostatn\u00e1 etnika, nikoli jako subetnika jedin\u00e9ho n\u00e1roda, pro kter\u00fd se v\u00a0Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i a Sov\u011btsk\u00e9m svazu pou\u017e\u00edval exonym Mordvini.<\/p>\n

Na ja\u0159e 1989 vzniklo z\u00a0podn\u011btu profesora Dmitrije Cygankina, novin\u00e1\u0159e Nikolaje I\u0161utkina, b\u00e1sn\u00ed\u0159ky Mariz Kemalov\u00e9, Grigorije Michatova a dal\u0161\u00edch erzjansk\u00fdch aktivist\u016f komunitn\u00ed centrum Vjelmjema, kter\u00e9 rychle z\u00edskalo popularitu mezi erzjanskou inteligenc\u00ed. Zanedlouho \u010dinnost tohoto centra upoutala pozornost Mok\u0161an\u016f, kte\u0159\u00ed se do jeho aktivit zapojili. Ji\u017e v\u00a0tomto roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9m slo\u017een\u00ed za\u010d\u00ednaj\u00ed b\u00fdt pro \u010d\u00e1st aktivist\u016f mantinely n\u00e1rodn\u011b kulturn\u00ed \u010dinnosti p\u0159\u00edli\u0161 t\u011bsn\u00e9, i Vjelmjema za\u017e\u00edv\u00e1 rozkol. Um\u00edrn\u011bn\u00ed \u010dlenov\u00e9 v\u00a0\u010dele s\u00a0Dmitrijem Cygankinem zakl\u00e1daj\u00ed organizaci Vajgjel, kter\u00e1 se za\u010dala v\u011bnovat obrozen\u00ed a propagaci n\u00e1rodn\u00edch tradic, ti radik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed pak z\u0159izuj\u00ed Erzjansko-mok\u0161ansk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 hnut\u00ed Mastorava, kter\u00e9 se neomezuje jen na n\u00e1rodn\u00ed obrozen\u00ed Erzjan\u016f a Mok\u0161an\u016f, ale tak\u00e9 usiluje o\u00a0zastupov\u00e1n\u00ed jejich z\u00e1jm\u016f ve ve\u0159ejn\u00e9 moci.<\/p>\n

Vajgjel sdru\u017euje spisovatele, b\u00e1sn\u00edky, novin\u00e1\u0159e, jazykov\u011bdce (celkem a\u017e 80\u00a0aktivn\u00edch \u010dlen\u016f) a zam\u011b\u0159uje se na probl\u00e9my obrozen\u00ed a rozvoje jazyka erzja.<\/p>\n

<\/p>\n

Erzjan Vasilij Bokin na sjezdu sdru\u017een\u00ed Mastorava, 3. a\u017e 5.\u00a0srpna 1990<\/em><\/p>\n

V\u00a0\u010dele erzjansko-mok\u0161ansk\u00e9ho ob\u010dansk\u00e9ho hnut\u00ed Mastorava stanul uzn\u00e1van\u00fd profesor a publicista Dmitrij Na\u010fkin. Jeho spolupracovn\u00edky se stali Mariz Kemalov\u00e1, \u0160arono\u0148 Sandra, K\u0161umancja\u0148 Pirgu\u017e, Nuja\u0148 Vy\u010faz a \u0159ada dal\u0161\u00edch zn\u00e1m\u00fdch erzjansk\u00fdch aktivist\u016f. Jako sv\u016fj c\u00edl hnut\u00ed avizovalo \u201eaktivizaci n\u00e1rodn\u00edho, soci\u00e1ln\u00edho, duchovn\u00edho a kulturn\u00edho rozvoje kraje, kter\u00fd se stal vlast\u00ed pro Erzjany a Mok\u0161any… v\u00a0souladu s\u00a0\u00dastavou SSSR a V\u0161eobecnou deklarac\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v OSN\u201c. 14.\u00a0dubna 1989 se konala sch\u016fze iniciativn\u00ed skupiny tohoto hnut\u00ed, kter\u00e1 schv\u00e1lila v\u00fdzvu k\u00a0Nejvy\u0161\u0161\u00edmu sov\u011btu Mordvinsk\u00e9 ASSR s\u00a0t\u011bmito po\u017eadavky:<\/p>\n

1. Zru\u0161en\u00ed pseudoetnonymu \u201eMordvini\u201c.
\n2. Nahrazen\u00ed \u00fa\u0159edn\u00ed n\u00e1rodnosti \u201emordvinsk\u00e1\u201c n\u00e1rodnost\u00ed erzjanskou nebo mok\u0161anskou.
\n3. Nahrazen\u00ed n\u00e1zvu Mordvinsko n\u00e1zvem Mastorava s\u00a0etnick\u00fdmi oblastmi Erzjansko a Mok\u0161ansko.
\n4. Ud\u011blen\u00ed republice \u00fapln\u00e9 autonomie ve v\u011bcech n\u00e1rodn\u00ed kultury.
\n5. Proveden\u00ed s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed erzjansk\u00e9ho a mok\u0161ansk\u00e9ho obyvatelstva na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed SSSR.
\n6. Pov\u00fd\u0161en\u00ed jazyk\u016f erzja a mok\u0161a na \u00fa\u0159edn\u00ed jazyky.
\n7. Zaveden\u00ed v\u00fduky v\u00a0rodn\u00fdch jazyc\u00edch na erzjansk\u00e9 a mok\u0161ansk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed \u0161kole.
\n8. Zaveden\u00ed v\u00fduky mate\u0159sk\u00e9ho jazyka a n\u00e1rodn\u00ed literatury na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed SSSR v\u00a0m\u00edstech, kde \u017eij\u00ed Erzjan\u00e9 nebo Mok\u0161an\u00e9.
\n9. Zaveden\u00ed v\u00fduky n\u00e1rodn\u00edho folkloru na erzjansk\u00fdch a mok\u0161ansk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch.
\n10. Zaveden\u00ed v\u00fduky d\u011bjin erzjansk\u00e9ho a mok\u0161ansk\u00e9ho n\u00e1roda na v\u0161ech \u0161kol\u00e1ch v\u00a0republice a na erzjansk\u00fdch a mok\u0161ansk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch na ostatn\u00edm \u00fazem\u00ed SSSR.
\n11. Zaveden\u00ed v\u00fduky erzjansk\u00e9 a mok\u0161ansk\u00e9 literatury, folkloru, jazyka a d\u011bjin na \u0161kol\u00e1ch v\u00a0republice s\u00a0rusk\u00fdm vyu\u010dovac\u00edm jazykem.
\n12. Z\u0159\u00edzen\u00ed n\u00e1rodn\u00edho divadla.
\n13. Z\u0159\u00edzen\u00ed liter\u00e1rn\u00edho a um\u011bleck\u00e9ho m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku Mastorava, kter\u00fd by m\u011bl vych\u00e1zet soub\u011b\u017en\u011b v\u00a0jazyc\u00edch erzja, mok\u0161a a v\u00a0ru\u0161tin\u011b.
\n14. P\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed hlavn\u00edch ulic v\u00a0Saransku tak, aby jejich n\u00e1zvy odr\u00e1\u017eely historii erzjansk\u00e9ho a mok\u0161ansk\u00e9ho n\u00e1roda a m\u00edstn\u00edho rusky mluv\u00edc\u00edho obyvatelstva.
\n15. Nav\u00e1z\u00e1n\u00ed v\u0161estrann\u00fdch vztah\u016f s\u00a0Erzjany a Mok\u0161any \u017eij\u00edc\u00edmi mimo republiku.
\n16. Dosa\u017een\u00ed ekologicky \u010dist\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 a zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdroby.
\n17. U\u010din\u011bn\u00ed opat\u0159en\u00ed k\u00a0tomu, aby Saransk z\u00edskal norm\u00e1ln\u00ed architektonick\u00fd vzhled.
\n18. Pomoc se zachov\u00e1n\u00edm historick\u00fdch a kulturn\u00edch pam\u00e1tek.
\n19. Zastaven\u00ed migrace p\u016fvodn\u00edch obyvatel z\u00a0republiky.
\n20. Zastaven\u00ed p\u0159\u00edvalu vyk\u00e1zan\u00fdch a odsouzen\u00fdch osob do republiky.
\n21. Pomoc s\u00a0internacion\u00e1ln\u00ed v\u00fdchovou v\u0161ech n\u00e1rod\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v\u00a0republice.<\/p>\n

Mastorava musela \u010delit tvrd\u00e9 kritice ze strany tisku a komunistick\u00fdch \u0161pi\u010dek, kter\u00e9 j\u00ed p\u0159edhazovalo \u201epodn\u011bcov\u00e1n\u00ed nacionalismu a politick\u00e9ho extr\u00e9mismu v\u00a0Mordvinsku\u201c. V\u00a0atmosf\u00e9\u0159e p\u0159\u00edm\u00e9 konfrontace se stranickou nomenklaturou uspo\u0159\u00e1dala Mastorava 17.\u00a0prosince 1989 svou konferenci, kter\u00e1 stvrdila jej\u00ed p\u0159em\u011bnu z\u00a0krou\u017eku inteligent\u016f na vlivn\u00e9 ve\u0159ejn\u011b politick\u00e9 sdru\u017een\u00ed. V\u00a0dubnu 1990 z\u00edskala Mastorava registraci od v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru zastupitelstva m\u011bsta Saransku. Spolek zah\u00e1jil p\u0159\u00edpravy na sv\u016fj prvn\u00ed sjezd, kter\u00fd se konal ve dnech 3. a\u017e 5.\u00a0srpna 1990. De facto z\u00a0podn\u011btu Mastoravy byl uskute\u010dn\u011bn I.\u00a0V\u0161erusk\u00fd sjezd mordvinsk\u00e9ho n\u00e1roda, kter\u00fd prob\u011bhl ve dnech 14. a\u017e 15.\u00a0b\u0159ezna 1992.<\/p>\n

Organiza\u010dn\u00ed institucionalizace erzjansk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed<\/h2>\n

Na I.\u00a0V\u0161erusk\u00e9m sjezdu mordvinsk\u00e9ho n\u00e1roda (14.\u201315.\u00a0b\u0159ezen 1992) byli Erzjan\u00e9 v\u00a0men\u0161in\u011b a museli po\u017e\u00e1dat Radu sjezdu a jeho v\u00fdkonn\u00fd v\u00fdbor, aby se pro Erzjany pou\u017e\u00edval jejich vlastn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed n\u00e1zev Erzja. Ignorov\u00e1n\u00ed tohoto po\u017eadavku dalo erzjansk\u00fdm deleg\u00e1t\u016fm aktivn\u00ed podn\u011bt k\u00a0\u00fa\u010dasti na p\u0159\u00edprav\u00e1ch I.\u00a0Sv\u011btov\u00e9ho kongresu ugrofinsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kter\u00fd se konal 1. a\u017e 3.\u00a0prosince 1992 v\u00a0Syktyvkaru. Erzjan\u0161t\u00ed deleg\u00e1ti od sdru\u017een\u00ed Mastorava na tomto kongresu p\u0159ednesli ve\u0159ejn\u00e9 projevy, v\u00a0nich\u017e se hl\u00e1sili k\u00a0samostatn\u00e9mu erzjansk\u00e9mu n\u00e1rodu a odsoudili pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed exonymu \u201eMordvini\u201c.<\/p>\n

V\u00a0roce 1993 bylo erzjansk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed organiza\u010dn\u011b institucionalizov\u00e1no. Ministerstvo spravedlnosti Mordvinsk\u00e9 republiky zaregistrovalo Hnut\u00ed za rovnopr\u00e1vnost a rozvoj Erzja\u0148 Mastor (Zem\u011b Erzjan\u016f). Za hlavn\u00ed \u00fakol tohoto hnut\u00ed bylo prohl\u00e1\u0161eno z\u0159\u00edzen\u00ed Republiky Erzja\u0148 Mastor. Jak prvn\u00ed krok na cest\u011b k\u00a0tomuto c\u00edli se uv\u00e1d\u011blo \u201ez\u0159\u00edzen\u00ed Erzjansk\u00e9ho autonomn\u00edho okruhu v\u00a0souladu s\u00a0\u00dastavou RF\u201c. V\u00a0prosinci t\u00e9ho\u017e roku byl zaps\u00e1n spolek erzjansk\u00fdch \u017een Erzjava. V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce 1994 zah\u00e1jilo erzjansk\u00e9 hnut\u00ed vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed vlastn\u00edch novin Erzja\u0148 Mastor, kter\u00e9 se vyzna\u010dovaly nez\u00e1vislou redak\u010dn\u00ed politikou a tvrdou kritikou jak republikov\u00fdch, tak feder\u00e1ln\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f.<\/p>\n

<\/p>\n

Nuja\u0148 Vy\u010faz, erzjansk\u00fd publicista a spisovatel, jeden z\u00a0l\u00eddr\u016f erzjansk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed v\u00a021.\u00a0stolet\u00ed<\/em><\/p>\n

V\u00a0roce 1995 nechal Nuja\u0148 Vy\u010faz, jeden ze zakladatel\u016f spolku Mastorava, zaregistrovat Nadaci na z\u00e1chranu jazyka erzja A.\u00a0P.\u00a0Rjabova, jej\u00edm\u017e hlavn\u00edm \u00fakolem se stala popularizace jazyka erzja a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sf\u00e9ry jeho pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Tato nadace zalo\u017eila tradici oslav Dne jazyka erzja a \u0159adu nakladatelsk\u00fdch projekt\u016f. T\u00e9ho\u017e roku obnovil dal\u0161\u00ed spoluzakladatel Mastoravy K\u0161umancja\u0148 Pirgu\u017e tradici erzjansk\u00fdch modliteb Raske\u0148 Ozks. Erzjansk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed dok\u00e1zalo nav\u00e1zat kontakty s\u00a0OSN.<\/p>\n

23. b\u0159ezna 1995 se v Saransku uskute\u010dnil I. kongres erzjansk\u00e9ho n\u00e1roda, jeho\u017e se z\u00fa\u010dastnilo 98 deleg\u00e1t\u016f zastupuj\u00edc\u00edch r\u016fzn\u00e9 subjekty Rusk\u00e9 federace. Kongres zah\u00e1jil b\u00e1sn\u00edk Erju\u0161 Ve\u017eaj. Deleg\u00e1ti schv\u00e1lili deklaraci o ofici\u00e1ln\u00edm n\u00e1zvu erzjansk\u00e9ho n\u00e1roda, \u010d\u00edm\u017e zpochybnili legitimitu mordvinsk\u00fdch sjezd\u016f, jejich\u017e po\u0159adatel\u00e9 jednali nejen za Mok\u0161any, ale i za Erzjany.<\/p>\n

V\u00a0roce 1999 v\u00a0r\u00e1mci kon\u00e1n\u00ed Raske\u0148 Ozks (erzjansk\u00fdch modliteb) v\u00a0obci \u010cukaly, Bol\u0161eignatovsk\u00fd okres, Mordvinsk\u00e1 republika, zvolili erzjan\u0161t\u00ed sta\u0159e\u0161inov\u00e9 K\u0161umancja\u0148 Pirgu\u017ee za i\u0148azora (hlavn\u00edho sta\u0159e\u0161inu) erzjansk\u00e9ho n\u00e1roda.<\/p>\n

Za\u010d\u00e1tkem 2000.\u00a0let Moskva ve sv\u00e9 person\u00e1ln\u00ed politice v\u00a0Mordvinsk\u00e9 republice vsadila na Mok\u0161any jako loaj\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed a naklon\u011bn\u011bj\u0161\u00ed v\u016f\u010di feder\u00e1ln\u00edmu centru domorod\u00fd n\u00e1rod. I\u0148azor Pirgu\u017e jde do otev\u0159en\u00e9 konfrontace s\u00a0republikov\u00fdm veden\u00edm. Cel\u00e9 erzjansk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed upad\u00e1 v\u00a0nemilost feder\u00e1ln\u00edho centra a je ocejchov\u00e1no jako \u201erusofobn\u00ed\u201c a \u201eextr\u00e9mistick\u00e9\u201c. Erzjan\u016fm se up\u00edr\u00e1 p\u0159\u00edstup k\u00a0m\u00e9di\u00edm, n\u00e1rodn\u00edm aktivist\u016fm jsou kladeny um\u011bl\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky pro jejich osv\u011btovou \u010dinnost nejen v\u00a0Saransku, ale i na venkov\u011b.<\/p>\n

V\u00a0roce 2004 A\u0165a\u0148 Ezjem (Rada sta\u0159e\u0161in\u016f) definovala pravomoc i\u0148azora a pravomoci sta\u0159e\u0161in\u016f. V\u00a0pr\u016fb\u011bhu 2000.\u00a0let schv\u00e1lil Kongres erzjansk\u00e9ho n\u00e1roda \u0159adu dokument\u016f, v\u00a0nich\u017e:<\/p>\n

1. Po\u017eadoval z\u0159\u00edzen\u00ed erzjansk\u00e9 autonomie v r\u00e1mci Rusk\u00e9 federace.
\n2. Velmi nep\u0159\u00edzniv\u011b zhodnotil n\u00e1rodnostn\u00ed politiku Rusk\u00e9 federace.
\n3. Zkritizoval veden\u00ed Mordvinsk\u00e9 republiky kv\u016fli neust\u00e1l\u00e9mu pop\u00edr\u00e1n\u00ed existence Erzjan\u016f jako osobit\u00e9ho n\u00e1roda.
\n4. Odsoudil soudn\u00ed perzekuce proti nez\u00e1visl\u00e9mu listu Erzja\u0148 Mastor.
\n5. Podpo\u0159il p\u016fsoben\u00ed K\u0161umancja\u0148 Pirgu\u017ee ve funkci i\u0148azora.
\n6. Vyslovil d\u016fv\u011bru a celkovou podporu autorit\u011b A\u0165a\u0148 Ezjem a i\u0148azora.<\/p>\n

<\/p>\n

K\u0161umancja\u0148 Pirgu\u017e, aktivista erzjansk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed a ochr\u00e1nce lidsk\u00fdch pr\u00e1v, i\u0148azor erzjansk\u00e9ho lidu v\u00a0letech 1999 a\u017e 2019. V\u00a0roce 2014 za vynikaj\u00edc\u00ed z\u00e1sluhy na obrozen\u00ed n\u00e1roda Erzjan\u016f z\u00edskal od prezidenta Estonska Toomase Hendrika Ilvese \u0158\u00e1d Zem\u011b Marie 5.\u00a0stupn\u011b (\u010d.\u00a01108)<\/em><\/p>\n

Antagonismus mezi Erzjany a Mok\u0161any zes\u00edlil. Mnoho Erzjan\u016f za\u010dalo vn\u00edmat politiku mordvinizace jako asimila\u010dn\u00ed n\u00e1stroj, v\u00a0n\u011bm\u017e v\u016fd\u010d\u00ed role pat\u0159ila Mok\u0161an\u016fm. Vyhrotily se kontroverze s\u00a0Ruskou pravoslavnou c\u00edrkv\u00ed. Inteligence t\u00e9m\u011b\u0159 jednomysln\u011b odm\u00edt\u00e1 pravoslav\u00ed a navrac\u00ed se k\u00a0ine\u0161kipazii, n\u00e1rodn\u00edmu polyteistick\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed s\u00a0panteistick\u00fdmi prvky. Mordvinsk\u00e1 diec\u00e9ze RPC se dost agresivn\u011b stav\u00ed v\u016f\u010di samotn\u00e9mu obrozen\u00ed tradi\u010dn\u00edho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed Erzjan\u016f. L\u00edd\u0159i erzjansk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed z\u00e1rove\u0148 ve\u0159ejn\u011b obvi\u0148uj\u00ed pravoslavnou c\u00edrkev z\u00a0poru\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed erzjansk\u00e9ho n\u00e1roda a ozna\u010duj\u00ed Moskevsk\u00fd patriarch\u00e1t za \u201eimperi\u00e1ln\u00ed n\u00e1stroj Kremlu\u201c. V\u00a0roce 2007 v\u00a0obci \u010cukaly, Bol\u0161eignatovsk\u00fd okres, Mordvinsk\u00e1 republika do\u0161lo p\u0159i slaven\u00ed Raske\u0148 Ozks ke st\u0159etu mezi vyznava\u010di ine\u0161kipazie na jedn\u00e9 stran\u011b a z\u00e1stupci \u00fa\u0159ad\u016f Mordvinsk\u00e9 republiky a duchovenstva RPC na stran\u011b druh\u00e9. Podn\u011btem ke konfliktu se stala skute\u010dnost, \u017ee republikov\u00e1 vl\u00e1da p\u0159esunula oslavy z\u00a0posv\u00e1tn\u00e9 mohyly Maare na palouk p\u0159ed lesem a zm\u011bnila jejich form\u00e1t na z\u00e1bavnou show s\u00a0popul\u00e1rn\u00ed hudbou v\u00a0ru\u0161tin\u011b. Co\u017e vedlo k\u00a0tomu, \u017ee erzjan\u0161t\u00ed l\u00edd\u0159i sv\u00e9voln\u011b obsadili p\u00f3dium a ve\u0159ejn\u011b p\u0159ed tis\u00edcovkami p\u0159\u00edtomn\u00fdch lid\u00ed ozna\u010dili rusk\u00e9 p\u00edsn\u011b a projevy v\u00a0ru\u0161tin\u011b za \u201efra\u0161ku\u201c a \u201ehanoben\u00ed pam\u00e1tky erzjansk\u00fdch bojovn\u00edk\u016f poh\u0159ben\u00fdch v\u00a0posv\u00e1tn\u00e9 mohyle Maare\u201c. Erzjan\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed slavnost hromadn\u011b opustili a p\u0159e\u0161li na Maare, kde vykonali sv\u00e9 modlitby. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edho nap\u011bt\u00ed dodala konfliktu agitace m\u00edstn\u00edch duchovn\u00edch RPC proti oslav\u00e1m Raske\u0148 Ozks. P\u0159\u00edkr\u00e1 polemika mezi erzjanskou inteligenc\u00ed a pravoslavn\u00fdmi duchovn\u00edmi vy\u0161plouchla na internet a na str\u00e1nky m\u00edstn\u00edch tiskovin.<\/p>\n

V\u00a02010.\u00a0letech rozjeli Erzjan\u00e9 aktivn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed kampa\u0148 za sv\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed jako osobit\u00e9ho sob\u011bsta\u010dn\u00e9ho n\u00e1roda a pokusili se nav\u00e1zat kontakty se z\u00e1stupci n\u00e1rodn\u00edch hnut\u00ed dal\u0161\u00edch ugrofinsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Erzjan\u00e9 piketovali VI.\u00a0Sjezd Sv\u011btov\u00e9ho kongresu ugrofinsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kter\u00fd se konal ve dnech 5. a\u017e 7.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 2012 v\u00a0ma\u010farsk\u00e9m Si\u00f3foku. Na sjezd dorazila delegace Erzjan\u016f, kter\u00e1 piketovala hotel Az\u00far, kde prob\u00edhala kongresov\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed. D\u016fvodem nespokojenosti Erzjan\u016f bylo sestaven\u00ed jedin\u00e9 delegace \u201emordvinsk\u00e9ho n\u00e1roda\u201c, nikoli samostatn\u00fdch delegac\u00ed Erzjan\u016f a Mok\u0161an\u016f. \u00da\u010dastn\u00edci protestu prohl\u00e1sili, \u017ee jim \u00fa\u010dast na kongresu nebyla umo\u017en\u011bna kv\u016fli n\u00e1tlaku Moskvy. Dva aktivist\u00e9, Syres Boljaje\u0148 a Erju\u0161 Ve\u017eaj, oble\u010deni do tri\u010dek s\u00a0n\u00e1rodn\u00edmi symboly, rozt\u00e1hli v\u00a0hotelov\u00e9 hale velkou erzjanskou vlajku a skandovali v\u00a0jazyce erzja: \u201eA\u0165 \u017eije Zem\u011b Erzjan\u016f!\u201c. Vedouc\u00ed konzulta\u010dn\u00edho v\u00fdboru ugrofinsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f Valerij Markov se musel omlouvat, nicm\u00e9n\u011b p\u0159iznal, \u017ee p\u0159ihl\u00e1\u0161ka od Erzjan\u016f byla doru\u010dena a p\u0159eposl\u00e1na \u00fa\u0159edn\u00edm struktur\u00e1m Mordvinsk\u00e9 republiky s\u00a0t\u00edm, \u017ee mordvinsk\u00e9 \u00fa\u0159ady ji\u017e samy rozhodovaly, koho maj\u00ed na kongres vyslat a kdo \u00fa\u010dasti na tak vysok\u00e9m zastupitelsk\u00e9m f\u00f3ru nen\u00ed hoden. Markov tak\u00e9 vyj\u00e1d\u0159il nespokojenost se syst\u00e9mem v\u00fdb\u011bru deleg\u00e1t\u016f, podobn\u00e9 probl\u00e9my toti\u017e m\u011bly i delegace Marijc\u016f a Udmurt\u016f.<\/p>\n

<\/p>\n

Syres Bojaje\u0148 a Erju\u0161 Ve\u017eaj piketuj\u00ed VI.\u00a0Sjezd Sv\u011btov\u00e9ho kongresu ugrofinsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kter\u00fd se konal ve dnech 5. a\u017e 7.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 2012 v\u00a0ma\u010farsk\u00e9m Si\u00f3foku<\/em><\/p>\n

Syres Boljaje\u0148 a ustaven\u00ed Kirdijuru<\/h2>\n

V\u00a0l\u00e9t\u011b 2019 s\u00e1hli Erzjan\u00e9 k\u00a0neo\u010dek\u00e1van\u00e9mu kroku: za sv\u00e9ho hlavn\u00edho sta\u0159e\u0161inu zvolili v\u00e1\u017een\u00e9ho aktivistu z\u00a0diaspory. Jejich nov\u00fdm l\u00eddrem se stal ukrajinsk\u00fd ob\u010dan, podplukovn\u00edk Ozbrojen\u00fdch sil Ukrajiny a veter\u00e1n rusko-ukrajinsk\u00e9 v\u00e1lky Syres Boljaje\u0148, jeho\u017e Erzjan\u00e9 pov\u011b\u0159ili zastupov\u00e1n\u00edm jejich n\u00e1roda p\u0159ed mezin\u00e1rodn\u00edm spole\u010denstv\u00edm. Po inauguraci sta\u0159e\u0161iny, kterou provedli erzjan\u0161t\u00ed emigranti v\u00a0Kyjev\u011b, se tento vydal do Tallinnu, kde se se\u0161el se z\u00e1stupci erzjansk\u00e9 diaspory, estonsk\u00fdmi politiky, ob\u010dansk\u00fdmi aktivisty a novin\u00e1\u0159i. V\u00a0rozhovoru pro t\u00fdden\u00edk Eesti P\u00e4evaleht Boljaje\u0148 prohl\u00e1sil, \u017ee \u201enep\u0159ijel do Estonska, aby tu hledal soucit Estonc\u016f, kte\u0159\u00ed na n\u011bj pohl\u00ed\u017eej\u00ed jako na p\u0159edm\u011bt z\u00a0muzejn\u00ed sb\u00edrky, ale p\u0159ijel za bratry s\u00a0vol\u00e1n\u00edm o\u00a0pomoc\u201c.<\/p>\n

Syres Boljaje\u0148 aktivn\u011b vyhled\u00e1v\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed pomoc pro sv\u016fj n\u00e1rod. Ze zpr\u00e1v v\u00a0m\u00e9di\u00edch v\u00edme o\u00a0jeho kontaktech s\u00a0\u0159adou ukrajinsk\u00fdch, estonsk\u00fdch a litevsk\u00fdch politik\u016f a s\u00a0n\u00e1rodn\u00edmi hnut\u00edmi dal\u0161\u00edch domorod\u00fdch n\u00e1rod\u016f RF. Erzjansk\u00fd i\u0148azor trvale pob\u00fdv\u00e1 na \u00fazem\u00ed Ukrajiny, kde s\u00eddl\u00ed hned n\u011bkolik komunit erzjansk\u00e9 diaspory, kter\u00e9 jednomysln\u011b podporuj\u00ed sm\u011brov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho l\u00eddra, a sice v\u00a0Kyjev\u011b, Kyjevsk\u00e9 oblasti, Od\u011bse a Chersonu.<\/p>\n

Dle informac\u00ed, jimi\u017e Prometheus disponuje, zpracoval Syres Boljaje\u0148 se sv\u00fdm nejbli\u017e\u0161\u00edm okol\u00edm na Ukrajin\u011b v\u00a0dubnu 2020 n\u00e1vrh P\u0159edpisu o\u00a0z\u0159\u00edzen\u00ed a fungov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00edch zastupitelsk\u00fdch org\u00e1n\u016f erzjansk\u00e9ho n\u00e1roda. Tento dokument obsahuje \u0161est \u010d\u00e1st\u00ed, kter\u00e9 vymezuj\u00ed c\u00edle a \u00fakoly n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed, jeho \u0159\u00eddic\u00ed org\u00e1ny, jejich pravomoci a strukturu. Dle tohoto dokumentu veden\u00ed n\u00e1rodn\u00edho hnut\u00ed uskute\u010d\u0148uje Promks, sjezd deleg\u00e1t\u016f od erzjansk\u00fdch politick\u00fdch stran a ob\u010dansk\u00fdch sdru\u017een\u00ed. Tento sjezd p\u0159ipravuje A\u0165a\u0148 Ezjem, kter\u00fd p\u016fsob\u00ed mezi sch\u016fzemi Promksu a vol\u00ed i\u0148azora, hlavn\u00edho sta\u0159e\u0161inu, kter\u00fd zastupuje erzjansk\u00fd n\u00e1rod a jedn\u00e1 jeho jm\u00e9nem. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b legislativn\u00edho omezen\u00ed pro zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed a fungov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00edch stran (z\u00e1kaz v\u00a0tomto smyslu ukl\u00e1d\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed \u00faprava RF) p\u0159eb\u00edr\u00e1 p\u016fsobnost Promksu A\u0165a\u0148 Ezjem. Hlavn\u00edm \u00fakolem Promksu, A\u0165a\u0148 Ezjemu a i\u0148azora je zaji\u0161t\u011bn\u00ed a ochrana n\u00e1rodn\u00edch, politick\u00fdch, hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch a kulturn\u00edch pr\u00e1v erzjansk\u00e9ho n\u00e1roda, zejm\u00e9na pr\u00e1va na n\u00e1rodn\u011b st\u00e1tn\u00ed sebeur\u010den\u00ed na sv\u00e9m etnick\u00e9m \u00fazem\u00ed.<\/p>\n

Redaktor webu Idelreal.org Ramazan Alpaut uv\u00e1d\u00ed do paralely erzjansk\u00fd a krymskotatarsk\u00fd syst\u00e9m n\u00e1rodn\u00edch zastupitelsk\u00fdch org\u00e1n\u016f. Promks je srovnateln\u00fd s\u00a0Kurultajem, A\u0165a\u0148 Ezjem s\u00a0Med\u017elisem a i\u0148azor s\u00a0p\u0159edsedou Med\u017elisu. Cel\u00fd syst\u00e9m n\u00e1rodn\u00edch zastupitelsk\u00fdch org\u00e1n\u016f m\u00e1 spole\u010dn\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed Kirdijur.<\/p>\n

<\/p>\n

Syres Boljaje\u0148 a americk\u00fd ugrofinista Jack Rueter, Tallinn, Estonsko, 2019<\/em><\/p>\n

Z\u00e1v\u011bry<\/h2>\n

Erzjan\u00e9 tedy rezignovali na syst\u00e9m n\u00e1rodn\u011b kulturn\u00edch autonomi\u00ed kontrolovan\u00fdch Kremlem. V\u00a0situaci politick\u00e9 turbulence, kterou pozorujeme v\u00a0Rusk\u00e9 federaci, m\u016f\u017eeme p\u0159ipustit, \u017ee doba pro ustaven\u00ed Kirdijuru nebyla zvolena n\u00e1hodou. Syres Boljaje\u0148 aktivn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u011b a videoklipy ke komunikaci s\u00a0Erzjany a kritice jak mordvinsk\u00fdch, tak feder\u00e1ln\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f. V\u00a0posledn\u00ed dob\u011b o\u00a0podn\u011bty pro tuto kritiku nen\u00ed nouze.<\/p>\n

Poda\u0159\u00ed se Erzjan\u016fm zv\u00fd\u0161it vlastn\u00ed politickou subjektivitu? Jak\u00e9 vyhl\u00eddky m\u00e1 jejich n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed? Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak \u00fa\u010dinn\u011b bude p\u016fsobit Kirdijur na \u00fazem\u00ed Rusk\u00e9 federace, stejn\u011b tak na \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch diplomatick\u00fdch akc\u00edch i\u0148azora. Jedn\u00edm z\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edch hr\u00e1\u010d\u016f, na n\u011b\u017e Erzjan\u00e9 apeluj\u00ed, je Ukrajina. Letos v\u00a0lednu se Syres Boljaje\u0148 obr\u00e1til na p\u0159edsedkyni ukrajinsk\u00e9 delegace u\u00a0Parlamentn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Rady Evropy, poslankyni Jelyzavetu Jaskovou. Ve sv\u00e9m dopise hlavn\u00ed erzjansk\u00fd sta\u0159e\u0161ina po\u017e\u00e1dal ukrajinskou poslankyni, aby \u201evyu\u017eila sv\u00e9ho vysok\u00e9ho postaven\u00ed k\u00a0ochran\u011b ugrofinsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f Rusk\u00e9 federace, k\u00a0ochran\u011b z\u00e1kladn\u00edch lidsk\u00fdch pr\u00e1v\u201c.<\/p>\n

Mezin\u00e1rodn\u00ed politiku v\u0161ak m\u016f\u017eeme jen st\u011b\u017e\u00ed za\u0159adit mezi siln\u00e9 str\u00e1nky politick\u00e9ho t\u00fdmu Volodymyra Zelensk\u00e9ho. Kdy se ukrajinsk\u00e1 diplomacie dostane z\u00a0politick\u00e9ho k\u00f3matu, je dnes t\u011b\u017ek\u00e9 odhadnout. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee Ukrajinci v\u016fbec nedok\u00e1\u017eou vyu\u017e\u00edt oslaben\u00ed Ruska, kter\u00e9 zp\u016fsobila sv\u011btov\u00e1 pandemie, n\u00edzk\u00e9 ceny ropy a vnitropolitick\u00e1 krize. Neznamen\u00e1 to v\u0161ak, \u017ee se t\u00e9to situace nepokus\u00ed vyu\u017e\u00edt domorod\u00e9 n\u00e1rody v\u00a0Rusku, kte\u0159\u00ed v\u00a0krizi spat\u0159ili p\u0159\u00edle\u017eitost bojovat o\u00a0p\u0159e\u017eit\u00ed, by\u0165 i bez spojenc\u016f.<\/p>\n

Pavlo Podobjed, analytik pracuj\u00edc\u00ed pro centrum Prometheus<\/em><\/p>\n

\n

\u010ct\u011bte tak\u00e9: <\/em>Analytika od centra Prometheus: jak m\u016f\u017ee COVID-19 ovlivnit zm\u011bny politick\u00e9 mapy sv\u011bta<\/a><\/strong><\/p>\n

<\/a><\/em><\/p>\n

\u010ct\u011bte a sd\u00edlejte dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvky od InformNapalmu<\/h2>\n