{"id":9238,"date":"2021-05-14T19:38:50","date_gmt":"2021-05-14T19:38:50","guid":{"rendered":"https:\/\/informnapalm.org\/cz\/?p=9238"},"modified":"2021-05-24T19:45:16","modified_gmt":"2021-05-24T19:45:16","slug":"o-kremlem-privlastnenem-vitezstvi-nad-nemeckem-a-teroru-proti-litve","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/informnapalm.org\/cz\/o-kremlem-privlastnenem-vitezstvi-nad-nemeckem-a-teroru-proti-litve\/","title":{"rendered":"O Kremlem p\u0159ivlastn\u011bn\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad N\u011bmeckem a teroru proti Litv\u011b"},"content":{"rendered":"

Dovolujeme si pod\u011blit o\u00a0p\u0159eklad archivn\u00edho \u010dl\u00e1nku z\u00a0pera Arvydase Arna\u0161auskase<\/strong>, kterou speci\u00e1ln\u011b pro \u010dten\u00e1\u0159e InformNapalmu p\u0159elo\u017eili na\u0161i litev\u0161t\u00ed partne\u0159i, Centrum ob\u010dansk\u00e9ho odporu Res Publica<\/a>. Tento \u010dl\u00e1nek pojedn\u00e1v\u00e1 o\u00a0v\u00edt\u011bzstv\u00ed v\u00a0Druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, kter\u00e9 si Kreml p\u0159ivlastnil, a o\u00a0tom, co toto v\u00edt\u011bzstv\u00ed p\u0159ineslo Litv\u011b a dal\u0161\u00edm poroben\u00fdm n\u00e1rod\u016fm. \u010cl\u00e1nek byl poprv\u00e9 publikov\u00e1n na port\u00e1lu 15min<\/a>.<\/em><\/p>\n

\n

D\u00edky k\u0161eft\u016fm mezi Stalinem a Hitlerem se Sov\u011btsk\u00fd svaz stal spolupachatelem nacistick\u00e9ho N\u011bmecka v\u00a0d\u011blb\u011b Evropy a v\u00a0roce 1941 se postavil po boku demokraci\u00ed, kter\u00e9 proti nacismu bojovaly ji\u017e od roku 1939. Dle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va obyvatelstvo okupovan\u00fdch zem\u00ed nepodl\u00e9halo nucen\u00e9 mobilizaci k\u00a0ozbrojen\u00fdm s\u00edl\u00e1m, tuto z\u00e1sadu v\u0161ak ignorovaly jak N\u011bmecko, tak Sov\u011btsk\u00fd svaz.<\/p>\n

Kdy\u017e okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1va 1.\u00a0srpna 1944 vyhl\u00e1sila mobilizaci mu\u017e\u016f, Sov\u011btsk\u00fd svaz u\u017e pokolik\u00e1t\u00e9 poru\u0161il ujedn\u00e1n\u00ed Haagsk\u00e9 \u00famluvy a mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. Tak\u00e9 si nenechal uj\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost ozna\u010dit za bur\u017eoazn\u00ed nacionalisty v\u0161echny podporovatele litevsk\u00e9 samostatnosti, kte\u0159\u00ed byli proti mobilizaci obyvatel okupovan\u00e9 Litvy, stejn\u011b jako vlastn\u00ed ob\u010dany n\u011bmeck\u00e9 nebo litevsk\u00e9 n\u00e1rodnosti. Nekomunistick\u00fd protinacistick\u00fd oboj v\u00a0Litv\u011b byl postaven na jednu \u00farove\u0148 s\u00a0protisov\u011btskou \u010dinnost\u00ed.<\/p>\n

P\u0159\u00edprava op\u011btovn\u00e9 okupace prob\u00edhala mnohem aktivn\u011bji tak\u00e9 z\u00a0propagandistick\u00e9ho a diplomatick\u00e9ho hlediska. A\u010dkoli Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie odm\u00edtaly jak\u00e9koli \u00fazemn\u00ed zm\u011bny v\u00a0situaci, kdy n\u00e1rodu nebylo umo\u017en\u011bno u\u010dinit svobodn\u00fd projev v\u016fle, Sov\u011btsk\u00fd svaz, kter\u00fd podepsal Atlantickou chartu, dok\u00e1zal (na Teher\u00e1nsk\u00e9 konferenci v\u00a0roce 1943) p\u0159im\u011bt spojence, aby na op\u011btovnou okupaci reagovali tichou lhostejnost\u00ed. 14.\u00a0srpna se Atlantick\u00e1 charta podepsan\u00e1 Churchillem a Rooseveltem dostala do \u0161irok\u00e9ho pov\u011bdom\u00ed lidu v\u00a0okupovan\u00e9 Litv\u011b z\u00a0tisku organizac\u00ed protinacistick\u00e9ho odboje.<\/p>\n

Existovala nad\u011bje, \u017ee jej\u00ed z\u00e1sady budou v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9 Evrop\u011b uplatn\u011bny. Sov\u011btsk\u00fd svaz v\u0161ak nehodlal respektovat hlavn\u00ed z\u00e1sadu Atlantick\u00e9 charty: \u201eObnovit svrchovan\u00e1 pr\u00e1va a samostatnost t\u011bch n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 jich pozbyly n\u00e1siln\u011b\u201c. Ve sv\u00e9m p\u0159\u00edsp\u011bvku k\u00a0Chart\u011b se SSSR vyj\u00e1d\u0159il ve smyslu, \u017ee praktick\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed t\u011bchto z\u00e1sad by m\u011blo b\u00fdt p\u0159izp\u016fsobeno pot\u0159eb\u00e1m a historick\u00fdm specifik\u016fm dot\u010den\u00fdch zem\u00ed. Tato \u201ehistorick\u00e1 specifika\u201c m\u011bla zakr\u00fdt rekonstrukci a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed n\u011bkdej\u0161\u00ed Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed zem\u011b na z\u00e1sadu neuzn\u00e1n\u00ed okupace a anexe sice nerezignovaly (Spojen\u00e9 st\u00e1ty se d\u016fsledn\u011b \u0159\u00eddily svou doktr\u00ednou neuzn\u00e1v\u00e1n\u00ed n\u00e1siln\u00e9 okupace \u010di anexe od roku 1932), neza\u010daly v\u0161ak tehdy v\u00e1lku za osvobozen\u00ed pobaltsk\u00fdch zem\u00ed ze sov\u011btsk\u00e9ho otroctv\u00ed. Tentokr\u00e1t byly podm\u00ednky pro okupaci mnohem lep\u0161\u00ed, proto\u017ee Litva byla jen boji\u0161t\u011bm do\u010dasn\u011b kontrolovan\u00fdm nacistick\u00fdm N\u011bmeckem. K\u00a0tomu, aby SSSR mohl kr\u00e1\u010det p\u0159es \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 v\u00a0letech 1939\u20131940 anektoval, m\u011bl na mezin\u00e1rodn\u00ed ar\u00e9n\u011b ide\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky, proto\u017ee m\u011bl schv\u00e1len\u00fd mezin\u00e1rodn\u00ed mand\u00e1t a obrovskou hmotnou podporu pro v\u00e1lku s\u00a0nacistick\u00fdm N\u011bmeckem.<\/p>\n

P\u0159\u00edprava druh\u00e9 invaze do Litvy byla zapo\u010data v\u00a0roce 1944, tentokr\u00e1t v\u0161ak na rozd\u00edl od roku 1940 odpadla pot\u0159eba p\u0159eb\u00edrat, p\u0159em\u011b\u0148ovat \u010di destruovat jak\u00e9koli st\u00e1tn\u00ed struktury dle ideologie \u010di z\u00e1sad sov\u011btsk\u00e9ho re\u017eimu. Nacistick\u00e1 okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1va provedla v\u00a0roce 1941 zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed litevsk\u00fdch, \u017eidovsk\u00fdch a polsk\u00fdch nemovitost\u00ed, spole\u010dnost\u00ed a statk\u016f podle z\u00e1sad n\u00e1rodn\u00edho socialismu a rasistick\u00e9 teorie.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00e1 politick\u00e1 nebo ob\u010dansk\u00e1 organizace, kter\u00e1 p\u016fsobila v\u00a0samostatn\u00e9 Litv\u011b, se nyn\u00ed ji\u017e nevn\u00edmala jen jako kontrarevolu\u010dn\u00ed, ale \u010dasto b\u00fdvala nevyhnuteln\u011b on\u00e1lepkov\u00e1na jako \u201efa\u0161istick\u00e1\u201c, \u201ep\u0159isluhova\u010di n\u011bmeck\u00fdch okupant\u016f\u201c, \u201en\u011bmecko-litev\u0161t\u00ed bur\u017eoazn\u00ed nacionalist\u00e9\u201c a dal\u0161\u00edmi podobn\u00fdmi tituly.<\/em><\/p><\/blockquote>\n

Zn\u00e1rodn\u011bn\u00fd nebo zabaven\u00fd \u017eidovsk\u00fd majetek byl p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n v\u00a0z\u00e1jmu nacistick\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Sov\u011btsk\u00e1 vl\u00e1da tentokr\u00e1t nemusela zn\u00e1rod\u0148ovat u\u017e jednou vyvlastn\u011bn\u00fd majetek, mohla tedy pokra\u010dovat ve zn\u00e1rod\u0148ov\u00e1n\u00ed soukrom\u00e9ho majetku a soukrom\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed, nav\u00edc vzhledem k\u00a0tomu, \u017ee \u017eidovsk\u00e1 komunita, kter\u00e1 p\u0159edt\u00edm m\u011bla v\u00a0\u017eivnostensk\u00e9m podnik\u00e1n\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e9 postaven\u00ed, byla z\u00a0velk\u00e9 m\u00edry vyvra\u017ed\u011bna nacistick\u00fdmi okupa\u010dn\u00edmi \u00fa\u0159ady a jejich podporovateli.<\/p>\n

Kdy\u017e se boje p\u0159esunuly do Litvy, objevily se prvn\u00ed pokyny, jak a koho p\u0159ednostn\u011b zatknout nebo zlikvidovat. Kdy\u017e v\u00a0letech 1940\u20131941 Sov\u011btsk\u00fd svaz jako spojenec nacistick\u00e9ho N\u011bmecka uplat\u0148oval v\u00a0okupovan\u00e9 Litv\u011b svou politiku p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na z\u00e1klad\u011b vlastn\u00edch z\u00e1jm\u016f a z\u00e1sad komunistick\u00e9 ideologie, ta byla nyn\u00ed dopln\u011bna o\u00a0r\u00e9toriku s\u00a0agita\u010dn\u00edmi n\u00e1lepkami z\u00a0v\u00e1le\u010dn\u00fdch dob sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edmi proti zast\u00e1nc\u016fm samostatn\u00e9 Litvy (jak aktivn\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm odboje, tak pasivn\u00edm, zejm\u00e9na \u010dlen\u016fm ob\u010dansk\u00fdch organizac\u00ed).<\/p>\n

Ka\u017ed\u00e1 politick\u00e1 nebo ob\u010dansk\u00e1 organizace, kter\u00e1 p\u016fsobila v samostatn\u00e9 Litv\u011b, se nyn\u00ed ji\u017e nevn\u00edmala jen jako kontrarevolu\u010dn\u00ed, ale \u010dasto b\u00fdvala nevyhnuteln\u011b on\u00e1lepkov\u00e1na jako \u201efa\u0161istick\u00e1\u201c, \u201ep\u0159isluhova\u010di n\u011bmeck\u00fdch okupant\u016f\u201c, \u201en\u011bmecko-litev\u0161t\u00ed bur\u017eoazn\u00ed nacionalist\u00e9\u201c a dal\u0161\u00edmi podobn\u00fdmi tituly. Teror nyn\u00ed z\u00edskal mnohem lep\u0161\u00ed dopln\u011bk, a to situaci v\u00e1le\u010dn\u00e9 doby. Ta nevy\u017eadovala n\u011bjak\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159izp\u016fsobov\u00e1n\u00ed nebo skr\u00fdv\u00e1n\u00ed teroristick\u00fdch akc\u00ed. Odstra\u0161uj\u00edc\u00ed tlak na litevskou spole\u010dnost naopak musel b\u00fdt zjevn\u00fd. \u00da\u010dastn\u00edci litevsk\u00e9ho protisov\u011btsk\u00e9ho odboje ch\u00e1pali skute\u010dn\u00e9 c\u00edle okupant\u016f. Neleg\u00e1ln\u00ed list Laisv\u0117s keliais <\/em>(Cestami svobody) ji\u017e 12.\u00a0\u00fanora 1945 (jm\u00e9nem Sjednocen\u00e9ho litevsk\u00e9ho hnut\u00ed) napsal: \u201e[\u2026] velmi dob\u0159e si pamatujeme pojmy kontrarevolucion\u00e1\u0159 nebo nep\u0159\u00edtel lidu z\u00a0let 1940\u20131941. Ka\u017ed\u00fd obvin\u011bn\u00fd z\u00a0protisov\u011btsk\u00e9 \u010dinnosti byl odsouzen k\u00a0v\u011bzen\u00ed, deportaci na Sibi\u0159 nebo trestu smrti. Tyto koncepty jsou n\u00e1m u\u017e moc pov\u011bdom\u00e9, proto bol\u0161evici [\u2026] ozna\u010dovali v\u0161echny Litevce, kte\u0159\u00ed cht\u011bli obnovit svobodnou a samostatnou Litvu, za litevsk\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 nacionalisty, fa\u0161istick\u00e9 n\u00e1sledovn\u00edky nebo Hitlerov\u00fdmi d\u011btmi. [\u2026] Hn\u011bd\u00fd fa\u0161ismus jsme nikdy neuct\u00edvali. Vedli jsme tvrd\u00fd boj za zachov\u00e1n\u00ed \u017eivotn\u00edch sil n\u00e1roda<\/em>\u201c.<\/p>\n

Ze sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159e\u0161el litevsk\u00fd lid do v\u00e1lky nov\u00e9, kter\u00e1 n\u00e1s st\u00e1la jednu \u0161estinu n\u00e1roda, utrp\u011bli jsme obrovsk\u00e9 hmotn\u00e9, duchovn\u00ed a dal\u0161\u00ed ztr\u00e1ty.<\/em><\/p><\/blockquote>\n

Na podzim 1944 v\u00a0mnoha obc\u00edch zav\u00e1d\u011bly a podporovaly nov\u00fd okupa\u010dn\u00ed re\u017eim pouze ozbrojen\u00e9 slo\u017eky. V\u00a0posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch 1944 \u0161lo o\u00a0cca 100.000\u00a0osob. Litevci se museli pot\u00fdkat s\u00a0tou \u010di jinou formou n\u00e1sil\u00ed ze strany okupant\u016f, a\u0165 u\u017e \u0161lo o\u00a0zadr\u017eov\u00e1n\u00ed, zat\u00fdk\u00e1n\u00ed nebo nucen\u00e9 mobilizace, co\u017e st\u00e1lo \u017eivoty 2.489\u00a0lid\u00ed. Jen zhruba desetina z\u00a0tohoto po\u010dtu p\u0159ipad\u00e1 na padl\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky ozbrojen\u00e9ho odboje, ostatn\u00ed jsou zabit\u00e9, umu\u010den\u00e9 \u010di up\u00e1len\u00e9 ob\u011bti. Jen ve dnech 17.\u201321. prosince bylo v\u00a0obc\u00edch \u010ceki\u0161k\u0117s, Butki\u0161k\u0117s, Vosbutai, Baukiai, Juodai\u010diai (\u00fajezd Kaunas), 24.\u201325.\u00a0prosince pak v\u00a0obc\u00edch Klepo\u010diai, Lizdai, Ryli\u0161k\u0117s (\u00fajezd Alytus) vyp\u00e1leno 94\u00a0dvor\u016f a zabito 121\u00a0lid\u00ed, co\u017e ukazuje r\u00e1z teroru okupant\u016f.<\/p>\n

V\u00a0\u00fanoru 1945 potvrdila deklarace schv\u00e1len\u00e1 na Jaltsk\u00e9 konferenci, \u017ee pouze ty zem\u011b, jejich\u017e \u201esvrchovanost byla zni\u010dena agresivn\u00edmi n\u00e1rody\u201c, sm\u011bj\u00ed svou svrchovanost obnovit. Sov\u011btsk\u00fd svaz jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk v\u00edt\u011bzn\u00e9ho bloku t\u00e9to z\u00e1sad\u011b nepodl\u00e9hal. Zat\u00edmco \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00a0velk\u00fdch z\u00e1padn\u00edch st\u00e1t\u016f nenabyl nov\u00e9 \u00fazem\u00ed, SSSR si vynucen\u00fdmi smlouvami zajistil kontrolu nad okupovan\u00fdmi \u00fazem\u00edmi v\u00a0roce 1940 (s\u00a0Finskem a Rumunskem), vyt\u00fd\u010dil si nov\u00e9 hranice (s\u00a0Polskem) nebo se s\u00a0odkazem na \u201ehistorick\u00e1 specifika\u201c omezil na op\u011btovnou okupaci (v\u00a0pobaltsk\u00fdch zem\u00edch) bez jak\u00fdchkoli mezin\u00e1rodn\u00edch dohod.<\/p>\n

V\u00a0Litv\u011b mohli sov\u011bt\u0161t\u00ed okupanti i nad\u00e1le postupovat dle sv\u00fdch n\u00e1zor\u016f a ideologick\u00fdch pl\u00e1n\u016f na \u201et\u0159\u00edd\u011bn\u00ed\u201c a likvidaci spole\u010dnosti. V\u00a0samotn\u00e9 Litv\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed ukon\u010den\u00edm v\u00e1lky s\u00a0N\u011bmeckem, od podzimu 1944 do jara 1945, povra\u017edila NKVD 7.700\u00a0lid\u00ed (96\u00a0%\u00a0etnick\u00fdch Litevc\u016f, zbytek jsou Pol\u00e1ci), zatklo dal\u0161\u00edch p\u0159es 60.000\u00a0lid\u00ed, z\u00a0toho \u010dtvrtina Pol\u00e1k\u016f, ostatn\u00ed Litevci. \u0160lo o\u00a0p\u0159edehru nov\u00e9 v\u00e1lky s\u00a0nov\u00fdmi okupanty. I a\u010dkoli si v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad N\u011bmeckem sna\u017e\u00ed p\u0159ivlastnit RF, ze 70\u00a0tis\u00edc\u00a0Litevc\u016f, kte\u0159\u00ed byli mobilizov\u00e1ni n\u00e1sil\u00edm nebo se k\u00a0Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b sami p\u0159idali, aby ochr\u00e1nili sv\u00e9 rodiny, a byli vysl\u00e1ni na frontu, se cca 25.000\u00a0dom\u016f nevr\u00e1tilo.<\/p>\n

Pamatujeme i na tyto ob\u011bti. Pamatujeme tak\u00e9 na \u010dtvrt milionu litevsk\u00fdch ob\u010dan\u016f, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti, ale tak\u00e9 litevsk\u00e9, polsk\u00e9 nebo rusk\u00e9, kte\u0159\u00ed doplatili sv\u00fdmi \u017eivoty na nacistickou politiku v\u00e1le\u010dn\u00e9 likvidace n\u00e1rod\u016f. Byla to toti\u017e i v\u00e1lka n\u00e1rod\u016f proti nacismu. Stalinismus a komunismus bohu\u017eel tohoto v\u00edt\u011bzstv\u00ed zneu\u017eily k\u00a0roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u00e9 totalitn\u00ed kontroly. Ze sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159e\u0161el litevsk\u00fd lid do v\u00e1lky nov\u00e9, kter\u00e1 n\u00e1s st\u00e1la jednu \u0161estinu n\u00e1roda, utrp\u011bli jsme obrovsk\u00e9 hmotn\u00e9, duchovn\u00ed a dal\u0161\u00ed ztr\u00e1ty.<\/p>\n

\n

Tituln\u00ed foto: pam\u00e1tn\u00edk V\u00edt\u011bzn\u00e9 p\u0159ehl\u00eddky v\u00a0Petrohrad\u011b, 2021\u00a0\/ Foto Michail Ogn\u011bv, font\u00e1nka.ru<\/em><\/p>\n

\n

\u010ct\u011bte tak\u00e9 dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvky k\u00a0t\u00e9matu na InformNapalmu:<\/h2>\n