{"id":9464,"date":"2021-10-12T21:11:19","date_gmt":"2021-10-12T21:11:19","guid":{"rendered":"https:\/\/informnapalm.org\/cz\/?p=9464"},"modified":"2021-10-12T21:11:19","modified_gmt":"2021-10-12T21:11:19","slug":"ukrajina-na-strankach-neue-zurcher-zeitung-rozbor-archivu-svycarskeho-tisku-z-18-a-19-stoleti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/informnapalm.org\/cz\/ukrajina-na-strankach-neue-zurcher-zeitung-rozbor-archivu-svycarskeho-tisku-z-18-a-19-stoleti\/","title":{"rendered":"Ukrajina na str\u00e1nk\u00e1ch Neue Z\u00fcrcher Zeitung. Rozbor archiv\u016f \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho tisku z 18. a 19. stolet\u00ed"},"content":{"rendered":"

Novin\u00e1\u0159 a analytik pracuj\u00edc\u00ed pro mezin\u00e1rodn\u00ed dobrovolnickou komunitu InformNapalm, dobrovoln\u00edk a investigativec ukrajinsk\u00e9ho p\u016fvodu z\u00a0N\u011bmecka Anton Pavlu\u0161ko<\/a> <\/strong>zpracoval pro na\u0161e \u010dten\u00e1\u0159e zaj\u00edmavou anal\u00fdzu digitalizovan\u00fdch archiv\u016f p\u0159edn\u00edho \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho listu Neue Z\u00fcrcher Zeitung. Anton\u016fv z\u00e1jem vzbudily zm\u00ednky o\u00a0Ukrajin\u011b na str\u00e1nk\u00e1ch tohoto m\u00e9dia od roku 1780. Tento p\u0159\u00edsp\u011bvek se stane zdrojem inspirace nejen pro ukrajinsk\u00e9 historiky, ale i pro ka\u017ed\u00e9ho, kdo se zaj\u00edm\u00e1 o\u00a0evropsk\u00e9 d\u011bjiny 18. a\u017e 19.\u00a0stolet\u00ed.<\/em><\/p>\n

\n

List Neue Z\u00fcrcher Zeitung<\/h2>\n

V\u00a0lednu 2020 oslavil p\u0159edn\u00ed \u0161v\u00fdcarsk\u00fd list Neue Z\u00fcrcher Zeitung 240\u00a0let od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed. V\u00a0r\u00e1mci oslav bylo rozhodnuto p\u0159edat archivy novin do \u0160v\u00fdcarsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed knihovny a \u00dast\u0159edn\u00ed knihovny v\u00a0Curychu. Ke konci roku 2021 se pl\u00e1nuje p\u0159ev\u00e9st archiv m\u00e9dia do online form\u00e1tu a zp\u0159\u00edstupnit ho ve\u0159ejnosti. Poznamenejme, \u017ee v\u0161echna vyd\u00e1n\u00ed dohromady tvo\u0159\u00ed 1,9\u00a0mil. str\u00e1nek textu (odkaz na list<\/a> Neue Z\u00fcrcher Zeitung; odkaz na \u010dl\u00e1nek<\/a> o\u00a0zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed archivu; odkaz na archiv<\/a>).<\/p>\n

List p\u016fvodn\u011b vych\u00e1zel dvakr\u00e1t t\u00fddn\u011b, v\u00a0roce 1821 v\u0161ak za\u010dal vych\u00e1zet t\u0159ikr\u00e1t t\u00fddn\u011b a v\u00a0roce 1843 se stal den\u00edkem. \u010casem mno\u017estv\u00ed zpr\u00e1v vzrostlo natolik, \u017ee od roku 1869 vych\u00e1zel list dvakr\u00e1t denn\u011b a od roku 1894 dokonce t\u0159ikr\u00e1t! Od roku 1974 se NZZ op\u011bt staly den\u00edkem vych\u00e1zej\u00edc\u00edm jednou denn\u011b.<\/p>\n

V\u00a0posledn\u00edch letech list aktivn\u011b rozv\u00edj\u00ed online form\u00e1t a hraje v\u016fd\u010d\u00ed roli na \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m a n\u011bmeck\u00e9m medi\u00e1ln\u00edm trhu. NZZ jsou dnes nejstar\u0161\u00ed \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 noviny, kter\u00e9 jsou p\u0159edn\u00edm m\u00e9diem nejen v\u00a0t\u00e9to zemi, ale i v\u00a0cel\u00e9m n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edm segmentu.<\/p>\n

Prvn\u00ed \u010d\u00edslo vy\u0161lo 12.\u00a0ledna 1780. Jak tehdy vypadal sv\u011bt? Pr\u00e1v\u011b prob\u00edh\u00e1 v\u00e1lka o\u00a0nez\u00e1vislost USA na Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, kter\u00e1 ovl\u00e1d\u00e1 p\u016flku planety. Napoleonovi Bonapartovi je teprve 11, i a\u017e za \u0161est let za\u010dne slou\u017eit u\u00a0kr\u00e1lovsk\u00e9 francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy Ludv\u00edka\u00a0XVI. N\u011bmecko jako st\u00e1t je\u0161t\u011b neexistuje, na jeho \u00fazem\u00ed skom\u00edr\u00e1 Svat\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e1. \u0160v\u00e9dsko je st\u00e1le \u0159\u00ed\u0161e, jeho v\u00fdznam na sv\u011btov\u00e9 ar\u00e9n\u011b v\u0161ak u\u017e upad\u00e1.<\/p>\n

P\u0159enesme se v\u0161ak do Ukrajiny. V\u00a0roce 1775 byla s\u00a0kone\u010dnou platnost\u00ed zru\u0161ena Z\u00e1poro\u017esk\u00e1 Si\u010d. Je\u0161t\u011b \u017eije posledn\u00ed hejtman Vojska z\u00e1poro\u017esk\u00e9ho Kyrylo Rozumovskyj, posledn\u00ed ko\u0161ov\u00fd ataman Petro Kalny\u0161evskyj je\u0161t\u011b bude \u017e\u00edt dlouh\u00fdch 23\u00a0let ve vyhnanstv\u00ed v\u00a0Soloveck\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e. Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e postupn\u011b pohlcuje Ukrajinu.<\/p>\n

\u201eUkrajina\u201c vs. \u201eMalorusko\u201c<\/h2>\n

V\u00a0prvn\u00ed f\u00e1zi byla o\u010d\u00edslov\u00e1na vyd\u00e1n\u00ed listu do roku 1914, jde o\u00a0cca 260.000\u00a0stran textu. Ve\u0161ker\u00fd materi\u00e1l je ve\u0159ejn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd. Zkusme tedy hledat podle v\u00fdrazu \u201eUkrajina\u201c. V\u00a0letech 1780 a\u017e 1914 je Ukrajina zm\u00edn\u011bna 218kr\u00e1t<\/strong>. Nej\u010dast\u011bji v\u00a0prvn\u00edm desetilet\u00ed existence novin, tedy 1780 a\u017e 1789 (68kr\u00e1t<\/strong>). Pozd\u011bji z\u00e1jem o\u00a0Ukrajinu st\u0159\u00eddav\u011b sl\u00e1bne a znovu se vrac\u00ed.<\/p>\n

Nejm\u00e9n\u011b se na ni vzpom\u00ednalo v\u00a0posledn\u00edm desetilet\u00ed p\u0159ed Prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou (1900 a\u017e 1909), pouze \u010dty\u0159ikr\u00e1t. Zaj\u00edmav\u00e1 je jedna z\u00a0publikac\u00ed, zpr\u00e1va z\u00a0Rakouska-Uherska z\u00a022.\u00a0\u00fanora 1906 o\u00a0vzniku \u010dasopisu Ukrainische Rundschau. Jeho vyd\u00e1n\u00ed pl\u00e1noval poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu Wassil Ritter von Jaworstki\u00a0\u2013 ve skute\u010dnosti \u0161lo o\u00a0hali\u010dsk\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edka Vikentije Javorsk\u00e9ho.<\/p>\n

Tento nov\u00fd \u010dasopis navazuje na noviny Ruthenische Revue, nam\u00edsto ozna\u010den\u00ed \u201eRutenie\u201c v\u0161ak Javorskyj chce v\u00a0Z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b propagovat \u201eUkrajinu\u201c a \u201eUkrajince\u201c, aby sv\u011bt na jeho vlast nezapomn\u011bl a nepou\u017e\u00edval pro ni rusk\u00fd term\u00edn \u201eMalorusko\u201c. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee tento term\u00edn pou\u017e\u00edv\u00e1 NZZ jen vz\u00e1cn\u011b, pouze 48kr\u00e1t, z\u00a0toho t\u0159etina p\u0159ipad\u00e1 pr\u00e1v\u011b na ono posledn\u00ed bou\u0159liv\u00e9 desetilet\u00ed p\u0159ed Prvn\u00ed sv\u011btovou.<\/p>\n\n\n\n\n<\/colgroup>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
\u010casov\u00e9 obdob\u00ed<\/td>\nUkraine<\/td>\nKleinrussland<\/td>\n<\/tr>\n
1780-1789<\/td>\n68<\/td>\n1<\/td>\n<\/tr>\n
1790-1799<\/td>\n33<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1800-1809<\/td>\n5<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1810-1819<\/td>\n8<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1820-1829<\/td>\n6<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1830-1839<\/td>\n7<\/td>\n2<\/td>\n<\/tr>\n
1840-1849<\/td>\n6<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1850-1859<\/td>\n14<\/td>\n1<\/td>\n<\/tr>\n
1860-1869<\/td>\n26<\/td>\n9<\/td>\n<\/tr>\n
1870-1879<\/td>\n6<\/td>\n1<\/td>\n<\/tr>\n
1880-1889<\/td>\n14<\/td>\n9<\/td>\n<\/tr>\n
1890-1899<\/td>\n8<\/td>\n3<\/td>\n<\/tr>\n
1900-1909<\/td>\n4<\/td>\n16<\/td>\n<\/tr>\n
1910-1919<\/td>\n13<\/td>\n6<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

\u201eUkrajina\u201c<\/h2>\n

Co v\u0161ak Ukrajina pro \u0160v\u00fdcary v\u00a0t\u00e9 dob\u011b znamen\u00e1? V\u00a0p\u00e1t\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed NZZ z\u00a018.\u00a0ledna 1786 auto\u0159i v\u00a0\u010dl\u00e1nku o\u00a0Polsku zmi\u0148uj\u00ed Ukrajinu a dod\u00e1vaj\u00ed pozn\u00e1mku pro \u010dten\u00e1\u0159e: \u201eUkrajina je zem\u011b le\u017e\u00edc\u00ed na pomez\u00ed Ruska, Polska, mal\u00e9 Tatarie a Turecka. Je rozd\u011blen\u00e1 mezi Polskem a Ruskem\u201c <\/em>(odkaz na \u010dl\u00e1nek v\u00a0archivu<\/a>).<\/p>\n

<\/a><\/p>\n

Poprv\u00e9 o\u00a0Ukrajin\u011b p\u00ed\u0161e NZZ ji\u017e v\u00a0prvn\u00edm roce sv\u00e9 existence, a to v\u00a0\u010d.\u00a046 ze 17.\u00a0\u010dervna 1780<\/strong>. Do\u010dteme se zpr\u00e1vu z\u00a0Polska, \u017ee do\u0161lo k\u00a0\u00fatoku na polsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Karola Radziwi\u0142\u0142a, kdy\u017e se vracel z\u00a0lovu, kn\u00ed\u017ee byl zran\u011bn na ruce. D\u00e1le se informuje o\u00a0pl\u00e1nech zalo\u017eit \u0161kolsk\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed pod patron\u00e1tem rusk\u00fdch car\u016f s\u00a0pomoc\u00ed pozvan\u00fdch z\u00a0Francie jezuit\u016f.<\/p>\n

Z\u00a0\u201edopis\u016f z\u00a0Hali\u010de\u201c se dozv\u00edme, \u017ee poln\u00ed mar\u0161\u00e1l hrab\u011b Romancov v\u0161ude doprov\u00e1z\u00ed panovn\u00edka, kter\u00fd pl\u00e1nuje str\u00e1vit n\u011bkolik dn\u00ed v\u00a0Kyjev\u011b (Kiow), kde nav\u0161t\u00edv\u00ed podzemn\u00ed jeskynn\u00ed poh\u0159ebi\u0161t\u011b.<\/p>\n

NZZ p\u00ed\u0161e: \u201e\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee cel\u00e1 cesta do Kyjeva se Jeho Veli\u010denstvu velmi l\u00edbila, stejn\u011b jako Ukrajina, jedna z\u00a0nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch a nej\u00farodn\u011bj\u0161\u00edch provinci\u00ed\u201c<\/em>.<\/p>\n

\u201eKiow\u201c vs. \u201eKiew\u201c<\/h2>\n

Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee n\u00e1zev Kyjeva p\u00ed\u0161ou \u0160v\u00fdca\u0159i osobit\u00fdm zp\u016fsobem Kiow. Tento zp\u016fsob psan\u00ed se nejaktivn\u011bji pou\u017e\u00edv\u00e1 v\u00a0prvn\u00edm desetilet\u00ed existence listu (1780\u20131789), celkem 28 z\u00a039\u00a0zm\u00ednek. Nen\u00ed to sice polsk\u00fd Kijow, av\u0161ak ani rusk\u00fd Kiew. Ojedin\u011ble pou\u017e\u00edv\u00e1 NZZ i tvary Kijew \u010di Kijow.<\/p>\n\n\n\n\n<\/colgroup>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
\u010casov\u00e9 obdob\u00ed<\/td>\nKiew<\/strong><\/td>\nKiow<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
1780-1789<\/td>\n1<\/td>\n28<\/td>\n<\/tr>\n
1790-1799<\/td>\n1<\/td>\n7<\/td>\n<\/tr>\n
1800-1809<\/td>\n2<\/td>\n1<\/td>\n<\/tr>\n
1810-1819<\/td>\n1<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1820-1829<\/td>\n8<\/td>\n1<\/td>\n<\/tr>\n
1830-1839<\/td>\n19<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1840-1849<\/td>\n11<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1850-1859<\/td>\n29<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1860-1869<\/td>\n51<\/td>\n1<\/td>\n<\/tr>\n
1870-1879<\/td>\n354<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1880-1889<\/td>\n177<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1890-1899<\/td>\n129<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1900-1909<\/td>\n618<\/td>\n0<\/td>\n<\/tr>\n
1910-1919<\/td>\n407<\/td>\n1<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

<\/a><\/p>\n

Kyjev\u011b je aktivn\u011b zmi\u0148ov\u00e1n od poloviny 19. stolet\u00ed. Nejprve se m\u011bsto za\u0159azuje do p\u0159edpov\u011bd\u00ed po\u010das\u00ed vedle dal\u0161\u00edch evropsk\u00fdch velkom\u011bst (zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee se po\u010dast\u00ed tehdy nep\u0159edpov\u00eddalo ve stupn\u00edch Celsia, ale v hodnot\u00e1ch barometru). Postupn\u011b v\u0161ak byla rubrika p\u0159edpov\u011bdi po\u010das\u00ed v NZZ p\u0159epracov\u00e1na a Kyjev za\u010dal b\u00fdt zmi\u0148ov\u00e1n \u010dast\u011bji, proto\u017ee se tam ka\u017edou chv\u00edli n\u011bco d\u011blo.<\/p>\n

\u201eKobsar und Ruthenen\u201c<\/h2>\n

Ukrajina nebo Ukrajinci jsou \u010dasto zmi\u0148ov\u00e1ni jen letmo, ve zpravodajstv\u00ed nebo jin\u00fdch ud\u00e1lostech: t\u0159eba um\u00edr\u00e1 Michail Mike\u0161in (mal\u00ed\u0159 a socha\u0159, autor pomn\u00edku Bohdana Chmelnick\u00e9ho v\u00a0Kyjev\u011b), i list p\u00ed\u0161e, \u017ee posledn\u00edmi Mike\u0161inov\u00fdmi d\u00edly byly ilustrace ke Kobzarovi od Tarase \u0160ev\u010denka (\u010d.\u00a044 ze dne 13.\u00a02.\u00a01896).<\/p>\n

Poprv\u00e9 je Kobzar zm\u00edn\u011bn u\u017e v\u00a0roce 1880, a to bez uveden\u00ed autora ve zpr\u00e1v\u011b o\u00a0liter\u00e1rn\u00edch novink\u00e1ch. \u010cten\u00e1\u0159i se pr\u00fd mohou sezn\u00e1mit s\u00a0ruskou literaturou, nicm\u00e9n\u011b \u201eMalorusov\u00e9 jsou t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b bohat\u00ed na lyrick\u00e9 p\u00edsn\u011b a lidov\u00fd epos jako Velkorusov\u00e9. Antonovy\u010d a Drahomanov vytvo\u0159ili velmi kvalitn\u00ed sborn\u00edk epick\u00fdch d\u011bl (Kyjev\u00a01874\/75)\u201c<\/em> (\u010d.\u00a0164 z\u00a012.\u00a06.\u00a01880).<\/p>\n

\u010cl\u00e1nek ke 100.\u00a0v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed Nikolaje Gogola (\u010d.\u00a090 z\u00a031.\u00a03.\u00a01909) p\u0159ipom\u00edn\u00e1 \u010dten\u00e1\u0159\u016fm jeho ukrajinsk\u00fd p\u016fvod a \u017ee spisovatel\u016fv d\u011bde\u010dek \u201epat\u0159il mezi bojovn\u00e9 koz\u00e1ky Z\u00e1poro\u017esk\u00e9ho pluku\u201c <\/em>(odkaz na \u010dl\u00e1nek o\u00a0Gogolovi<\/a>).<\/p>\n

<\/a><\/p>\n

Nebo t\u0159eba \u010dl\u00e1nek z\u00a0roku 1901 (\u010d.\u00a0350 z\u00a018.\u00a012.\u00a01901) s\u00a0titulkem Tr\u00e1pen\u00ed rus\u00ednsk\u00e9ho lidu <\/em>(Das Elend des ruthenischen Volkes), kter\u00fd de facto vypr\u00e1v\u00ed d\u011bjiny Ukrajiny s\u00a0koz\u00e1ky, hejtmany, Chmelnick\u00fdm, ortodoxn\u00ed v\u00edrou a \u201eMalorusy\u201c. N\u00e1zev \u201eUkrajina\u201c se tu v\u0161ak nevyskytuje ani jednou (odkaz na \u010dl\u00e1nek<\/a>).<\/p>\n

V\u00a0publikac\u00edch o\u00a0Polsku se pro zm\u011bnu \u010dasto p\u00ed\u0161e o\u00a0Rutenii, zejm\u00e9na v\u00a0posledn\u00edm desetilet\u00edm p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Na jednu stranu list p\u00ed\u0161e o\u00a0permanentn\u00edch probl\u00e9mech ve vztaz\u00edch mezi Pol\u00e1ky a \u201eRuteny\u201c. Na druhou stranu je zm\u00edn\u011bno, \u017ee \u010d\u00e1st \u201eRuten\u016f\u201c \u017eije v\u00a0Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. V\u00a0NZZ k\u00a0tomu vy\u0161lo hned n\u011bkolik analytick\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f. Ot\u00e1zka samostatnosti Ukrajinc\u016f\/Ruten\u016f jako by se vzn\u00e1\u0161ela ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m ovzdu\u0161\u00ed.<\/p>\n

Ukrajinsk\u00e1 m\u011bsta v\u00a0NZZ<\/h2>\n

Nyn\u00ed zam\u011b\u0159me pozornost na ukrajinsk\u00e1 m\u011bsta, kter\u00e1 jsou na str\u00e1nk\u00e1ch NZZ zmi\u0148ov\u00e1na nej\u010dast\u011bji (po\u010det zm\u00ednek je uveden vedle n\u00e1zvu m\u011bsta):<\/p>\n