![\"\"](\"https:\/\/informnapalm.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/8\/2023\/05\/Co-neni-v-poradku-s-rustinou-01.jpg\")
<\/a><\/p>\nP\u0159ilba Alexandra N\u011bvsk\u00e9ho<\/p>\n<\/div>\n
Kde se vlastn\u011b ru\u0161tina vzala a pro\u010d se na z\u00e1lesk\u00fdch ba\u017ein\u00e1ch mluv\u00ed pr\u00e1v\u011b touto \u0159e\u010d\u00ed? V\u017edy\u0165, jak dob\u0159e v\u00edme, starorusk\u00fd jazyk, jemu\u017e se tak\u00e9 \u0159\u00edkalo slovan\u0161tina, se vyskytoval na st\u0159edov\u011bk\u00e9 Rusi, tato Rus ov\u0161em nele\u017eela nad Volhou, ale nad Dn\u011bprem. A neb\u00fdt toho, \u017ee Jurij Dolgorukij p\u0159ed \u010dasem zalo\u017eil ve vol\u017esk\u00e9m kraji Suzdalsk\u00e9 kn\u00ed\u017eectv\u00ed, pak by zdej\u0161\u00ed n\u00e1rody dosud pou\u017e\u00edvaly sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed jazyky jako je mok\u0161a, merja nebo murom\u0161tina. Pak p\u0159i\u0161li \u010cingisovci, ti v\u0161ak nebyli Slovan\u00e9. Vl\u00e1dci a obyvatel\u00e9 Zlat\u00e9 hordy pou\u017e\u00edvali ujgur\u0161tinu, mongol\u0161tinu a kip\u010dack\u00fd jazyk. Tzv. p\u0159ilba Alexandra N\u011bvsk\u00e9ho, kter\u00e1 pat\u0159ila mezi rusk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed symboly, pro zm\u011bnu nese citace z\u00a0Kor\u00e1nu v\u00a0ryz\u00ed arab\u0161tin\u011b. Odkdy tedy Moskovit\u00e9 za\u010dali mluvit tzv. ru\u0161tinou a p\u0159edev\u0161\u00edm jak k\u00a0n\u00ed p\u0159i\u0161li? Kdo a pro\u010d p\u0159im\u011bl z\u00e1stupce n\u00e1rod\u016f jako jsou \u010cudov\u00e9, Vepsov\u00e9, Perm, Me\u0161\u010derov\u00e9 nebo Merjan\u00e9 nau\u010dit se cyrilici a vtloukl jim do hlavy, \u017ee jsou tzv. Russkije?<\/p>\n
Ke konci 9.\u00a0stolet\u00ed, kdy vznikla Rus, byla situace dokonal\u00e1. Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 Rus\u00edni \u017eili na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Ukrajiny a z\u010d\u00e1sti B\u011bloruska, zat\u00edmco p\u0159edkov\u00e9 Moskovit\u016f \u017eili v\u00a0Povol\u017e\u00ed, na severn\u00ed \u010d\u00e1sti cesty od Varjag\u016f k\u00a0\u0158ek\u016fm, tedy od Baltu k\u00a0\u010cern\u00e9mu mo\u0159i, se rozkl\u00e1dala Novgorodsk\u00e1 republika. Z\u00a0posledn\u011b jmenovan\u00e9 by \u010dasem klidn\u011b mohlo vzniknout samostatn\u00e9 slovansk\u00e9 etnikum, nebylo j\u00ed to v\u0161ak souzeno. V\u00a015.\u00a0stolet\u00ed toti\u017e podlehla moskevsk\u00e9 okupaci s\u00a0n\u00e1slednou likvidac\u00ed elit a asimilac\u00ed.<\/p>\n
Jakou \u0159e\u010d\u00ed vlastn\u011b mluvila Rus? V\u011bdci to dok\u00e1\u017eou objasnit jen zkoum\u00e1n\u00edm p\u00edsemn\u00fdch pramen\u016f, nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed zvuku toti\u017e bylo vynalezeno teprve v\u00a019:\u00a0stolet\u00ed. Zde na n\u00e1s v\u0161ak \u010d\u00edh\u00e1 nep\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed: starorusk\u00e9 p\u00edsemnosti jsou toti\u017e p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ps\u00e1ny tzv. starou neboli c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tinou, kter\u00e1 vznikla na z\u00e1klad\u011b star\u00e9 bulhar\u0161tiny jako jednotn\u00fd jazyk pro v\u0161echny Slovany. Zept\u00e1te se: k\u00a0\u010demu by pot\u0159ebovali Slovan\u00e9 jedin\u00fd jazyk? No, p\u0159ece aby se modlili. C\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tina je p\u0159edev\u0161\u00edm jazykem sakr\u00e1ln\u00edch knih a modliteb, teprve n\u00e1sledn\u011b se za\u010dala pou\u017e\u00edvat i pro ostatn\u00ed dokumenty, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159eli mni\u0161i, hlavn\u00ed tv\u016frci p\u00edsemn\u00fdch pam\u00e1tek. Podobn\u011b se pr\u00e1v\u011b latina stala jednotn\u00fdm jazykem v\u0161ech k\u0159es\u0165an\u016f z\u00e1padn\u00edho ritu. Znamen\u00e1 to snad, \u017ee na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 mluvili c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tinou, pota\u017emo starou bulhar\u0161tinou? Samoz\u0159ejm\u011b nikoliv. Jazyk c\u00edrkevn\u00ed ovliv\u0148oval b\u011b\u017enou \u0159e\u010d, kter\u00e1 se tomu nemohla vyhnout, na\u0161t\u011bst\u00ed se v\u0161ak<\/p>\n
<\/a><\/p>\nDokument psan\u00fd na b\u0159ezov\u00e9 k\u016f\u0159e<\/p>\n<\/div>\n
dochovaly i dal\u0161\u00ed n\u00e1pisy umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed zkoum\u00e1n\u00ed. Jedn\u00e1 se o\u00a0psan\u00ed na k\u016f\u0159e b\u0159\u00edzy, n\u00e1pisy na p\u0159edm\u011btech, zejm\u00e9na na zbran\u00edch nebo na zdech chr\u00e1m\u016f. A nesm\u00edme opomenout tak\u00e9 spisovn\u00e9 pam\u00e1tky, jako je nap\u0159. slavn\u00e9 Slovo o\u00a0pluku Igorov\u011b, kter\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b nen\u00ed psan\u00e9 obecnou mluvenou \u0159e\u010d\u00ed, ryze c\u00edrkevn\u00edm jazykem ov\u0161em tak\u00e9 ne. Podle slov, kter\u00e1 se v\u00a0t\u011bchto textech vyskytuj\u00ed, nap\u0159. \u201eporosja\u201c (sele) <\/em>nebo \u201ekoval\u201c (kov\u00e1\u0159)<\/em>, vyvozuj\u00ed v\u011bdci, \u017ee tehdej\u0161\u00ed mluven\u00e1 \u0159e\u010d p\u0159ipom\u00ednala dne\u0161n\u00ed ukrajin\u0161tinu a byla jej\u00edm p\u0159\u00edm\u00fdm p\u0159edch\u016fdcem. Novgorodsk\u00e1 mluven\u00e1 \u0159e\u010d m\u011bla v\u00edce rys\u016f polsk\u00fdch, jako\u017e i \u0159e\u010d obyvatel\u016f b\u011blorusk\u00fdch zem\u00ed, kter\u00e9 se dostaly z\u00a0podru\u010d\u00ed Kyjeva jako prvn\u00ed.<\/p>\n Nyn\u00ed je na m\u00edst\u011b ot\u00e1zka: co se d\u011blo na ba\u017ein\u00e1ch? Sem n\u00e1\u0161 jazyk p\u0159inesly c\u00edrkevn\u00ed knihy. Kdy\u017e kyjevsk\u00e1 kn\u00ed\u017eata kolonizovala m\u00edstn\u00ed kmeny, z\u00e1rove\u0148 je pok\u0159es\u0165an\u0161\u0165ovala, budovala kostely a zakl\u00e1dala nov\u00e9 eparchie. Proto zde c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tina zako\u0159enila p\u0159edev\u0161\u00edm jako jazyk n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. A samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 kn\u00ed\u017eec\u00ed vl\u00e1dy. Sou\u010dasn\u011b s\u00a0c\u00edrkevn\u00edmu slu\u017eebn\u00edky v\u0161ak na nov\u00e9 zem\u011b p\u0159ich\u00e1zeli i jin\u00ed z\u00e1stupci Rusi: obchodn\u00edci, voj\u00e1ci a spr\u00e1vci, kte\u0159\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161eli \u0159e\u010d hovorovou. Tato ovliv\u0148ovala jazyky zdej\u0161\u00edch n\u00e1rod\u016f a obohacovala je o\u00a0nov\u00e9 v\u00fdrazy, stejn\u011b jako angli\u010dtina dnes obohacuje na\u0161i rodnou ukrajin\u0161tinu. Zde bychom m\u011bli vz\u00edt v\u00a0potaz, \u017ee cyrilice z\u016fst\u00e1vala jedin\u00fdm zp\u016fsobem z\u00e1pisu, a tak se mimo c\u00edrkev pou\u017e\u00edvala pro z\u00e1pis textu nejen v\u00a0c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tin\u011b, ale i ve v\u0161ech ostatn\u00edch p\u0159\u00edpadech. Cyrilic\u00ed se tedy zaznamen\u00e1val i hovorov\u00fd jazyk v\u00a0podob\u011b, jakou tehdy m\u011bl. Chcete uk\u00e1zku? Budi\u017e. \u201eMilostiju Bo\u017eiju preidoch \u017ee tri morja digyr chudodono\u0161 pereodigyr. Dono. Ami\u0148. Smilana. Rachmam. Ragym<\/em>\u201c. Jde o\u00a0text ze<\/p>\n Str\u00e1nka ze spisu Putov\u00e1n\u00ed za t\u0159i mo\u0159e<\/p>\n<\/div>\n slavn\u00e9ho spisu Putov\u00e1n\u00ed za t\u0159i mo\u0159e z\u00a0pera tversk\u00e9ho obchodn\u00edka Afanasije Mykytyna, jeho\u017e jm\u00e9no bylo pozd\u011bji upraveno na Nikitin. Jak vid\u00edme, ne v\u0161em v\u00fdraz\u016fm hned tak porozum\u00edme, autor toti\u017e psal sm\u011bsic\u00ed ze star\u00e9 ru\u0161tiny, per\u0161tiny, arab\u0161tiny, kip\u010da\u010dtiny a kdov\u00ed\u010deho je\u0161t\u011b, v\u00fdklad spisu tedy dnes vy\u017eaduje snahy cel\u00e9ho t\u00fdmu v\u011bdc\u016f. Zde je na m\u00edst\u011b poznamenat, \u017ee Mykytyn\u016fv text se dochoval v\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00edch opisech, origin\u00e1l tedy nikdo nevid\u011bl a nev\u00ed se, jak byl ps\u00e1n. Text v\u0161ak ukazuje, \u017ee hovorov\u00e1 \u0159e\u010d na moskevsk\u00fdch zem\u00edch (p\u0159ipome\u0148me, \u017ee Tver okupovala Moskva pr\u00e1v\u011b za Mykytynov\u00fdch \u010das\u016f) se od c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tiny v\u00fdrazn\u011b li\u0161ila. Takov\u00fd bilingvismus je na tehdej\u0161\u00ed dobu v\u011bc zcela norm\u00e1ln\u00ed. Stejn\u011b jako v\u00a0Litevsk\u00e9m velkokn\u00ed\u017eectv\u00ed se v\u011bci st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy psaly starou ukrajin\u0161tinou nebo starou b\u011bloru\u0161tinou, kter\u00e9 se tehdy p\u0159\u00edli\u0161 neli\u0161ily. Obyvatelstvo v\u0161ak mluvilo po sv\u00e9m, zejm\u00e9na \u017demajtov\u00e9, p\u0159edci dne\u0161n\u00edch Litevc\u016f, mluvili svou \u017eemajt\u0161tinou, Obdobn\u011b v\u00a0zem\u00edch katolick\u00fdch, zejm\u00e9na Polsk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed, byla jazykem st\u00e1tu, v\u011bdy a c\u00edrkve latina, zat\u00edmco obyvatelstvo mluvilo vlastn\u00edmi jazyky, tedy polsky, francouzsky nebo n\u011bmecky. I kdy\u017e aby poddan\u00ed n\u011b\u010demu rozum\u011bli, musely se z\u00e1kony a v\u00fdnosy p\u0159ekl\u00e1dat do m\u00edstn\u00edch jazyk\u016f, ty proto \u010dasem za\u010daly latinu ze st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy vytla\u010dovat.<\/p>\n Strategickou d\u016fle\u017eitost vlastn\u00edho jazyka pro budov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu jako prvn\u00ed pochopili Francouzi. V\u00a0roce 1631 kardin\u00e1l Richelieu (ano, pr\u00e1v\u011b ten ze T\u0159\u00ed mu\u0161ket\u00fdr\u016f) zajistil kr\u00e1lovskou z\u00e1\u0161titu, tud\u00ed\u017e i st\u00e1tn\u00ed financov\u00e1n\u00ed pro instituci, kter\u00e1 se jmenovala<\/p>\n Francouzsk\u00e1 akademie<\/p>\n<\/div>\n Francouzsk\u00e1 akademie. Kr\u00e1lem tehdy mimochodem byl Ludv\u00edk\u00a0XIII, kter\u00e9ho patrn\u011b zn\u00e1te jako hlup\u00e1ka a \u017e\u00e1rlivce, co cht\u011bl po kr\u00e1lovn\u011b uk\u00e1zat p\u0159\u00edv\u011bsky. A\u017e takov\u00fd hlup\u00e1k v\u0161ak patrn\u011b nebyl, kdy\u017e pochopil, k\u00a0\u010demu je zapot\u0159eb\u00ed akademie. Byla nutn\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm k\u00a0rozv\u00edjen\u00ed francouz\u0161tiny. P\u0159esn\u011b tak, \u0161lo o\u00a0hlavn\u00ed \u00fa\u010del \u010dinnosti zapsan\u00fd ve stanov\u00e1ch instituce: \u201ePrim\u00e1rn\u00edm \u00fa\u010delem akademie je neust\u00e1l\u00e1 p\u00e9\u010de o\u00a0to, aby n\u00e1\u0161 jazyk z\u00edskal ur\u010dit\u00e1 pravidla, stal se \u010dist\u00fdm, v\u00fd\u0159e\u010dn\u00fdm a zp\u016fsobil\u00fdm k\u00a0pr\u00e1ci v\u00a0oblast\u00ed um\u011bn\u00ed a v\u011bdy<\/em>\u201c. Takto intrik\u00e1n kardin\u00e1l a pros\u0165\u00e1\u010dek kr\u00e1l (pr\u00e1v\u011b tak vn\u00edmaj\u00ed Richelieua a Ludv\u00edka\u00a0XIII. b\u011b\u017en\u00ed Ukrajinci) si vyt\u00fd\u010dili c\u00edl ud\u011blat z\u00a0francouz\u0161tiny hlavn\u00ed jazyk ve st\u00e1t\u011b, kultu\u0159e a v\u011bd\u011b. A nikdo ne\u0159ekl: \u201eJak\u00fd je rozd\u00edl? Pro m\u011b je to takhle pohodln\u011bj\u0161\u00ed\u201c. A nebojoval o\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e1 pr\u00e1va latinofonn\u00edch Francouz\u016f\u00a0\u2013 p\u0159ipome\u0148me, \u017ee pr\u00e1v\u011b latina tehdy hr\u00e1la roli jazyka c\u00edrkve a elit. Pro \u00faplnost dod\u00e1me, \u017ee francouz\u0161tina a latina jsou si dost podobn\u00e9, vzd\u011blan\u00fd \u010dlov\u011bk tedy nem\u00e1 s\u00a0porozum\u011bn\u00edm nijak velk\u00fd<\/p>\n Francouzsk\u00fd akademick\u00fd slovn\u00edk, tituln\u00ed str\u00e1nka<\/p>\n<\/div>\n probl\u00e9m. A akademie samoz\u0159ejm\u011b hned za\u010dala pracovat\u00a0\u2013 na \u010dem? Spr\u00e1vn\u011b, na slovn\u00edku. Proto\u017ee jazyk se skl\u00e1d\u00e1 ze slov. Pr\u00e1ce na prvn\u00edm vyd\u00e1n\u00ed francouzsk\u00e9ho akademick\u00e9ho slovn\u00edku trvaly 60\u00a0let, i tento vy\u0161el tiskem v\u00a0roce 1694.<\/p>\n Zept\u00e1me se: co v\u00a0t\u00e9 dob\u011b d\u011blali Ukrajinci? Tito, tedy na\u0161i p\u0159edkov\u00e9, rovn\u011b\u017e nest\u00e1li na m\u00edst\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b jsme nem\u011bli vlastn\u00edho kr\u00e1le, ale toho polsk\u00e9ho, kter\u00fd nakonec p\u0159ece jen p\u0159evedl st\u00e1tn\u00ed agendu Polsko-litevsk\u00e9 unie do pol\u0161tiny (i kdy\u017e prvn\u00ed slovn\u00edk jazyka polsk\u00e9ho vy\u0161el teprve za\u010d\u00e1tkem 19.\u00a0stolet\u00ed). Ale pro\u010d se star\u00e1me o\u00a0Pol\u00e1ky? Na\u0161\u00ed starost\u00ed je n\u00e1\u0161 jazyk. A pe\u010dovat o\u00a0n\u011bj se za\u010dalo je\u0161t\u011b v\u00a016.\u00a0stolet\u00ed v\u00a0dob\u011b kn\u00ed\u017eat Ostro\u017esk\u00fdch. Zejm\u00e9na v\u00a0roce 1596 hali\u010dsk\u00fd bohoslovec Lavrentij Zyzanij vydal sv\u016fj Lexis<\/p>\n Lexis od Lavrentije Zyzanije (1596)<\/p>\n<\/div>\n (neboli Slovn\u00edk), jeho\u017e \u00fapln\u00fd n\u00e1zev zn\u00ed LEXIS, aneb v\u00fdroky stru\u010dn\u011b sebran\u00e9 a ze slovansk\u00e9ho jazyka do prost\u00e9ho rusk\u00e9ho dialektu vylo\u017een\u00e9<\/em>. Ukazuje se v\u0161ak, \u017ee nebyl prvn\u00ed. Z\u00a0poloviny t\u00e9ho\u017e stolet\u00ed se toti\u017e dochoval Lexis s\u00a0v\u00fdkladem slovansk\u00fdch jazyk\u016f prost\u00fdm<\/em> od nezn\u00e1m\u00e9ho autora, zat\u00edmco v\u00a0roce 1627 Zyzanij\u016fv krajan Pamvo Berynda nechal vlastn\u00edm<\/p>\n Lexikon od Pamva Beryndy (1627)<\/p>\n<\/div>\n n\u00e1kladem vytisknout Lexikon slovanskorusk\u00fd a jmen v\u00fdklad<\/em>, kter\u00fd pojal t\u00e9m\u011b\u0159 7.000\u00a0slov, z\u00a0nich\u017e necel\u00fdch 2.000\u00a0p\u0159ipadalo na slova p\u0159ejat\u00e1 z\u00a0neslovansk\u00fdch jazyk\u016f, shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1 v\u00a0samostatn\u00e9m d\u00edlu. Ve sv\u00e9 pr\u00e1ci se Berynda op\u00edral o\u00a0pr\u00e1ci Zyzanijova p\u0159edch\u016fdce, kter\u00e1 obsahovala jen tis\u00edc slov, jako\u017e i na dnes ji\u017e nezn\u00e1m\u00e9 star\u0161\u00ed slovn\u00edky,\u00a0\u2013 m\u00e1 se za to, \u017ee je\u0161t\u011b z\u00a0dob star\u00e9 Rusi. P\u0159ipome\u0148me, \u017ee do zalo\u017een\u00ed francouzsk\u00e9 akademie tehdy zb\u00fdvalo je\u0161t\u011b osm let.<\/p>\n U\u017e v\u0161ak vid\u00edm, jak se zvedaj\u00ed prsty koment\u00e1tor\u016f, aby napsaly: \u201ePro\u010d to srovn\u00e1v\u00e1te? Francouzsk\u00fd slovn\u00edk je p\u0159ece slovn\u00edk francouz\u0161tiny, zat\u00edmco Berynd\u016fv Lexikon je slovn\u00edkem v\u00edcejazy\u010dn\u00fdm, p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 toti\u017e slova ze staroslovan\u0161tiny do tehdej\u0161\u00ed ukrajin\u0161tiny\u201c. S\u00a0t\u00edm souhlas\u00edm, je v\u0161ak nutno zohlednit, \u017ee jin\u00fd spisovn\u00fd jazyk ne\u017e staroslovan\u0161tinu jsme tehdy nem\u011bli. A pon\u011bvad\u017e pro v\u00fdklad \u201eprost\u00fdm rusk\u00fdm dialektem\u201c Berynda pro vysv\u011btlen\u00ed v\u00fdznamu pou\u017e\u00edv\u00e1 mnoho synonym, dost\u00e1v\u00e1me z\u00e1rove\u0148 slovn\u00edk, kter\u00fd zachycuje ukrajin\u0161tinu z\u00a0autorovy doby. M\u00e1me tedy paradox: nam\u00edsto jednoho slovn\u00edku vych\u00e1zej\u00ed dva, pro spisovn\u00fd a hovorov\u00fd jazyk. V\u00fdznam Beryndovy pr\u00e1ce samoz\u0159ejm\u011b nep\u0159eh\u00e1n\u00edm, i kdy\u017e v\u011bdci jsou nad\u0161eny ze syst\u00e9movosti, d\u016fkladn\u00e9 anal\u00fdzy, zapojov\u00e1n\u00ed zdrojov\u00fdch podklad\u016f apod. Mus\u00edme prost\u011b vzd\u00e1t hold jak jemu, tak jeho p\u0159edch\u016fdc\u016fm, zejm\u00e9na Zyzanijovi a nezn\u00e1m\u00fdm autor\u016fm star\u0161\u00edch slovn\u00edk\u016f. Ti hl\u00eddali, aby spisovn\u00fd a hovorov\u00fd jazyk byly po\u0159\u00e1d prov\u00e1z\u00e1ny, aby se z\u00a0biblick\u00fdch text\u016f nestal galimaty\u00e1\u0161, ale Ukrajinci jim rozum\u011bli.<\/p>\n Zept\u00e1te se v\u0161ak: co s\u00a0t\u00edm m\u00e1 ru\u0161tina? Moskva toti\u017e v\u00a0t\u00e9 dob\u011b t\u011b\u017eila z\u00a0v\u00fdsledk\u016f pr\u00e1ce ukrajinsk\u00fdch v\u011bdc\u016f. Zejm\u00e9na je zn\u00e1mo, \u017ee Lavrentij Zyzanij vozil sv\u00e9 knihy do Moskvy s\u00a0n\u00e1vrhem vydat je pro tamn\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e, nicm\u00e9n\u011b neusp\u011bl, zejm\u00e9na jeho Katechismus byl na p\u0159\u00edkaz patriarchy sp\u00e1len. Nicm\u00e9n\u011b Ukrajina, kde p\u016fsobila Ostro\u017esk\u00e1 akademie nebo Kyjevsk\u00e1 bratrsk\u00e1 \u0161kola, ka\u017edop\u00e1dn\u011b slou\u017eila pro ned\u00e1vno uznan\u00fd Moskevsk\u00fd patriarch\u00e1t jako v\u011bdeck\u00e9 centrum, proto\u017ee ten \u017e\u00e1dn\u00e9 vlastn\u00ed nem\u011bl. V\u00a0jazykov\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch se tedy museli op\u00edrat p\u0159edev\u0161\u00edm o\u00a0Gramatiku slovanskou, kterou vypracoval v\u00a0roce 1619 Berynd\u016fv sou\u010dasn\u00edk, absolvent Ostro\u017esk\u00e9 akademie Meletij Smotryckyj. Vlastn\u00ed gramatiku Moskovit\u00e9 poprv\u00e9 za\u010dali \u0159e\u0161it teprve v\u00a018.\u00a0stolet\u00ed, kdy po okupaci ukrajinsk\u00fdch zem\u00ed a vyhl\u00e1\u0161en\u00ed \u0159\u00ed\u0161e vyvstala ot\u00e1zka budov\u00e1n\u00ed st\u00e1tu. Jak\u00e9koli budov\u00e1n\u00ed jde toti\u017e zt\u011b\u017eka, kdy\u017e si lid\u00e9 navz\u00e1jem nerozum\u00ed. Proto za\u010dal c\u00edsa\u0159 Petr Velik\u00fd zakl\u00e1dat pos\u00e1dkov\u00e9 a plukov\u00e9 \u0161koly, kde se voj\u00e1ci u\u010dili rozum\u011bt tomu, co jim \u0159\u00edkaj\u00ed d\u016fstojn\u00edci. P\u0159ipome\u0148me, \u017ee Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e byla multietnick\u00e1 a \u017ee odvedence nab\u00edrali ze v\u0161ech n\u00e1rod\u016f. Z\u00e1kladem pro tvorbu \u00fa\u0159edn\u00edho jazyka \u0159\u00ed\u0161e se stala c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tina. Pro\u010d? \u0160lo toti\u017e o\u00a0dosud jedin\u00fd spisovn\u00fd jazyk, kter\u00fd byl roz\u0161\u00ed\u0159en na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed. Jako ostrovy pro jeho \u0161\u00ed\u0159en\u00ed slou\u017eily kostely, i jako prvn\u00ed se \u00fapravy jazyka pro pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ve st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1v\u011b<\/p>\n Michail Lomonosov<\/p>\n<\/div>\n zhostil slavn\u00fd Michail Lomonosov. Kdy\u017e mimochodem mlad\u00fd Michail odch\u00e1zel studovat, jako jeden z \u00fakol\u016f m\u011bl pr\u00e1v\u011b studium rusk\u00e9ho jazyka. Kdepak ho mohl studovat? Samoz\u0159ejm\u011b na Kyjevskomohyljansk\u00e9 akademii. Kde dosud na zdi vis\u00ed pam\u011btn\u00ed deska, \u017ee tu studoval slavn\u00fd rusk\u00fd v\u011bdec. Nicm\u00e9n\u011b my dob\u0159e ch\u00e1peme, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b na kyjevsk\u00e9 akademii mohl studovat jen a pouze c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tinu. \u017d\u00e1dn\u00fd jin\u00fd slovansk\u00fd jazyk se tu toti\u017e nevyu\u010doval. Tak\u017ee pot\u00e9, co na Kyjevskomohyljansk\u00e9 akademii vystudoval ru\u0161tinu na z\u00e1klad\u011b gramatiky od Meletije Smotryck\u00e9ho, Michail Lomonosov v<\/p>\n Tituln\u00ed str\u00e1nka Rusk\u00e9 gramatiky od Michaila Lomonosova (1755)<\/p>\n<\/div>\n roce 1755 vytvo\u0159il svou Ruskou gramatiku, v n\u00ed\u017e rozd\u011blil ru\u0161tinu na t\u0159i n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed: moskevsk\u00e9, severn\u00ed (pomo\u0159sk\u00e9) a malorusk\u00e9. Pro\u010d moskevsk\u00e9, je celkem jasn\u00e9, severn\u00ed \u2013 proto\u017ee autor s\u00e1m poch\u00e1zel z Pomo\u0159\u00ed, nakonec malorusk\u00e9 \u2013 proto\u017ee studoval v Kyjev\u011b. O dal\u0161\u00edch regionech nic nev\u011bd\u011bl, proto je do sv\u00e9ho v\u00fdznamn\u00e9ho spisu nezahrnul. V Rusku je zvykem zveli\u010dovat jak samotn\u00e9ho Lomonosova, tak jeho p\u0159\u00edsp\u011bvek do reformov\u00e1n\u00ed ru\u0161tiny, My v\u0161ak budeme p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed: ne\u0161lo o reformov\u00e1n\u00ed, ale o tvorbu. P\u0159ipome\u0148me toti\u017e, \u017ee Smotryck\u00e9ho gramatika byla gramatikou c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tiny, prakticky mrtv\u00e9ho jazyka, kter\u00fd existoval pouze jako spisovn\u00fd. Zat\u00edmco Lomonosov na jej\u00edm z\u00e1klad\u011b vytv\u00e1\u0159el n\u00e1vrh jazyka \u017eiv\u00e9ho, kter\u00fd byl nab\u00edzen n\u00e1rodu k pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159i psan\u00ed a mluven\u00ed, ba dokonce mnoha n\u00e1rod\u016fm \u0159\u00ed\u0161e. I kdy\u017e je pravda, \u017ee Pu\u0161kin, pozd\u011bji poznamenal, \u017ee \u201ejeho vliv na jazyk je \u0161kodliv\u00fd a po\u0159\u00e1d se v\u00a0n\u011bm oz\u00fdv\u00e1<\/em>\u201c. Nechme v\u0161ak jejich \u0161arv\u00e1tky jejich odborn\u00edk\u016fm. Nicm\u00e9n\u011b je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee mezi p\u00e1dy rusk\u00e9ho jazyka, kter\u00e9 rozli\u0161uje Lomonosov, najdeme i zvat\u011blnyj<\/em>, tedy vokativ. M\u00e1 ho c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tina a modern\u00ed ukrajin\u0161tina, m\u011bl ho i Lomonosov, v\u00a0modern\u00ed ru\u0161tin\u011b v\u0161ak chyb\u00ed\u00a0\u2013 co\u017e jasn\u011b ukazuje, co z\u00a0\u010deho poch\u00e1z\u00ed.<\/p>\n Nen\u00ed to v\u0161ak gramatika, co tvo\u0159\u00ed jazyk. V\u00a0roce 1762 moskevsk\u00e1 dynastie Romanovc\u016f vyhasla a na tr\u016fn usedla \u010distokrevn\u00ed N\u011bmka, Sofie Frederika Augusta Anhaltsko-Zerbstsk\u00e1, zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jako Kate\u0159ina II.\u00a0Velik\u00e1. Panov\u00e1n\u00ed N\u011bmc\u016f v\u00a0Rusku v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00fdm velk\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm nebylo. N\u011bmeck\u00e9 elity si za\u010daly ji\u017e dlouho p\u0159edt\u00edm podma\u0148ovat nekone\u010dnou v\u00fdchodn\u00ed \u0159\u00ed\u0161i prost\u0159ednictv\u00edm dynastick\u00fdch vazeb, v\u011bdeck\u00e9 a spr\u00e1vn\u00ed migrace. N\u011bme\u010dt\u00ed v\u011bdci se pohodln\u011b c\u00edtili v\u00a0Rusk\u00e9 akademii v\u011bd, i kdy\u017e, jak v\u00edme, proti nim hodn\u011b bojoval u\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Lomonosov, zejm\u00e9na kdy\u017e se napil. V\u00a0dob\u011b jeho studi\u00ed toti\u017e s\u00a0Ruskem jm\u00e9nem c\u00edsa\u0159ovny Anny Ivanovny ot\u00e1\u010del podle libosti jist\u00fd Ernst Johann von Biron. Zkr\u00e1tka N\u011bmci se v\u00a0Petrohrad\u011b c\u00edtili jako doma. Sou\u010dasn\u011b ve vzd\u00e1len\u00e9 Francii vrcholila doba Osv\u00edcenstv\u00ed. Francouzsk\u00e1 akademie, kterou jsme zm\u00ednili na za\u010d\u00e1tku, p\u0159inesla ovoce, tak\u017ee se francouz\u0161tina stala p\u0159edn\u00edm jazykem Evropy, a z\u00a0francouzsk\u00fdch intelektu\u00e1l\u016f se stali l\u00edd\u0159i nov\u00e9 doby. Diderot a D’Alembert vytvo\u0159ili prvn\u00ed encyklopedii, Rousseau od\u016fvod\u0148oval romantismus, hlavn\u00ed v\u0161ak je, \u017ee za\u010daly ve velk\u00e9m vych\u00e1zet v\u011bdeck\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 \u010dasopisy, noviny a knihy ve francouz\u0161tin\u011b, kter\u00e1 definitivn\u011b vytla\u010dila latinu a zaujala jej\u00ed m\u00edsto v\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edm styku. Pr\u00e1v\u011b proto v\u0161echny evropsk\u00e9 elity um\u011bly francouzsky v\u010detn\u011b elit Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, kter\u00e9 z\u00a0velk\u00e9 \u010d\u00e1sti tvo\u0159ili N\u011bmci. Je to paradox: N\u011bmci psali francouzsky! Informa\u010dn\u00ed prostor je v\u0161ak na paradoxy bohat\u00fd. Tak\u017ee rusk\u00e1 c\u00edsa\u0159ovna Kate\u0159ina\u00a0II., etnick\u00e1 N\u011bmka, byla tak\u00e9 ovlivn\u011bna francouzsk\u00fdm Osv\u00edcenstv\u00edm, komunikovala s\u00a0Voltairem a financovala Diderota. Proto\u017ee v\u0161ak carevn\u011b navzdory jej\u00edm mravn\u00edm vad\u00e1m nechyb\u011bl obchodn\u00ed duch, kv\u016fli dosa\u017een\u00ed \u00fasp\u011bchu, jak\u00e9ho dos\u00e1hla Francie, se rozhodla, \u017ee jej\u00ed \u00fasp\u011b\u0161nou cestu zopakuje. A za\u010dala u\u00a0Francouzsk\u00e9 akademie, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno u\u00a0jej\u00edho klonu, Akademie rusk\u00e9. Stalo se tak v\u00a0roce 1783.<\/p>\n V\u011bnov\u00e1n\u00ed u vzniku Rusk\u00e9 akademie<\/p>\n<\/div>\n Zde se mus\u00edme zastavit, abychom se v\u00a0tom d\u00e1l nepletli. Jak toti\u017e v\u00edme, Ruskou akademii v\u011bd zalo\u017eil Petr\u00a0I.\u00a0Velik\u00fd je\u0161t\u011b p\u0159ed narozen\u00edm Sofie Frederiky, budouc\u00ed c\u00edsa\u0159ovny Kate\u0159iny. Jeho n\u00e1stupkyn\u011b pak zalo\u017eila prost\u011b Ruskou akademii, beze slova \u201ev\u011bd\u201c. Co\u017e je d\u016fle\u017eit\u00e9, Petrova Akademie v\u011bd se toti\u017e zab\u00fdvala p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b p\u0159\u00edrodn\u00edmi v\u011bdami a tak trochu histori\u00ed, Kate\u0159inina akademie se pak v\u011bnovala t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b jazyku. \u0160lo o\u00a0pokus pln\u011b zopakovat zku\u0161enost Francouzsk\u00e9 akademie. Proto stanovy zn\u011bly obdobn\u011b: \u201eC\u00edsa\u0159sk\u00e1 rusk\u00e1 akademie mus\u00ed m\u00edt jako p\u0159edm\u011bt sv\u00e9ho studia vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed a obohacen\u00ed rusk\u00e9ho jazyka, obecn\u00e9 stanoven\u00ed u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed slov a v\u00fd\u0159e\u010dnost jemu vlastn\u00ed, jako\u017e i skl\u00e1d\u00e1n\u00ed ver\u0161\u016f<\/em>\u201c. Do akademie se za\u010dlenili b\u00e1sn\u00edk D\u011br\u017eavin, dramatik Fonvizin, admir\u00e1l Goleni\u0161\u010dev-Kutuzov, far\u00e1\u0159 katedr\u00e1ly sv. Iz\u00e1ka Pokorskij a dal\u0161\u00ed z\u00e1stupci r\u016fzn\u00fdch humanitn\u00edch v\u011bdn\u00edch obor\u016f. Na pomoc jim byli p\u0159izv\u00e1ni absolventi r\u016fzn\u00fdch duchovn\u00edch akademi\u00ed a univerzit. P\u0159edsedkyn\u00ed c\u00edsa\u0159ovna jmenovala svou nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtelkyni a jmenovkyni, kn\u011b\u017enu Jekat\u011brinu Da\u0161kovovou. Na \u017e\u00e1dost akademik\u016f byly z\u00a0Kyjevskomohyljansk\u00e9 akademie a Kyjevskope\u010dersk\u00e9 l\u00e1vry dovezeny knihy, kter\u00e9 zbyly po sp\u00e1len\u00ed depozit\u00e1\u0159e knih v\u00a0dob\u011b Petra Velik\u00e9ho. A rozjela se pr\u00e1ce. Akademici spole\u010dn\u011b s\u00a0asistenty pe\u010dliv\u011b vypisovali z\u00a0ukrajinsk\u00fdch knih slova, ka\u017ed\u00fd od sv\u00e9ho p\u00edsmene, nap\u0159. na Fonvizina p\u0159ipadlo p\u00edsmeno L, na sen\u00e1tora Stroganova Ju, na samotnou Da\u0161kovovou pak m\u00e1lo pou\u017e\u00edvan\u00e1 C, \u0160 a \u0160\u010d. Takto tvo\u0159ili<\/p>\n Slovn\u00edk Akademie rusk\u00e9 (1794), tituln\u00ed strana<\/p>\n<\/div>\n prvn\u00ed rusk\u00fd slovn\u00edk, kter\u00fd z\u00edskal n\u00e1zev Slovn\u00edk akademie rusk\u00e9. Je\u0161t\u011b jednou pro pochopen\u00ed: akademici vypisovali c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e1 slova z\u00a0knih vydan\u00fdch v\u00a0Kyjev\u011b a t\u00edmto zp\u016fsobem tvo\u0159ili jazyk, p\u0159i\u010dem\u017e kdy\u017e vyvstala logick\u00e1 ot\u00e1zka, zda se mus\u00ed zohlednit hovorov\u00e1 slovn\u00ed z\u00e1soba z\u00a0lidov\u00fdch zdroj\u016f, poradili se a rozhodli: ne, v\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b! Lidov\u00e9 v\u00fdrazy nejsou za\u0159azen\u00ed do rusk\u00e9ho jazyka hodny! Zept\u00e1te se: jak vlastn\u011b mluvili? Jak mezi sebou komunikovali, kdy\u017e ru\u0161tina je\u0161t\u011b neexistovala? Komunikovali francouzsky. Odeb\u00edrali francouzsk\u00e9 \u010dasopisy, \u010detli francouzsk\u00e9 rom\u00e1ny a opi\u010dili francouzskou m\u00f3du.<\/p>\n Abyste z\u00edskali jasnou p\u0159edstavu o\u00a0tehdej\u0161\u00edm stavu ru\u0161tiny, uvedeme \u00faryvek z\u00a0Lomonosovovy gramatiky, kter\u00e1 polo\u017eila z\u00e1klady tzv. ru\u0161tiny. Citujeme podle origin\u00e1lu \u201eVziraja na vidimyj sej sv\u011bt, dvojakago roda bytija v\u00a0n\u011bm nachodim. Pervago roda su\u0165 \u010duvstvit\u011blnyja v\u00a0n\u011bm v\u011b\u0161\u010di i vtorago roda su\u0165 onych v\u011b\u0161\u010dej raznyja d\u011bjanija<\/em>\u201c. Rozum\u00edte, o\u00a0\u010dem je \u0159e\u010d? No pr\u00e1v\u011b. Tak\u017ee kdy\u017e jsme se v\u00a0d\u011btstv\u00ed divili, jak um\u011bl\u00fd a t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00fd je jazyk, j\u00edm\u017e mluv\u00ed sov\u011bt\u0161t\u00ed herci, kdy\u017e hraj\u00ed Kate\u0159ininy dvo\u0159any, pak zbyte\u010dn\u011b: byla to je\u0161t\u011b slu\u0161n\u011b upraven\u00e1 varianta, t\u00e9 skute\u010dn\u00e9 by div\u00e1ci v\u016fbec nerozum\u011bli. V\u00fdstupem mraven\u010d\u00ed pr\u00e1ce akademik\u016f (ve skute\u010dnosti jejich asistent\u016f) se stalo prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed slovn\u00edku, kter\u00e9 vy\u0161lo po 11\u00a0letech, v\u00a0roce 1794, proto m\u016f\u017eeme tento rok pova\u017eovat za ofici\u00e1ln\u00ed rok narozen\u00ed tzv. ru\u0161tiny. Abychom m\u011bli lep\u0161\u00ed p\u0159ehled, o\u00a0jakou dobu \u0161lo, p\u0159ipome\u0148me, \u017ee \u010dty\u0159i roky nato, v\u00a0roce 1798, vy\u0161lo prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed Kotljarevsk\u00e9ho Aeneidy. Ta nejen\u017ee je psan\u00e1 prakticky modern\u00ed ukrajin\u0161tinou, ale \u0161lo tak\u00e9 o\u00a0d\u00edlo hrav\u00e9, ironick\u00e9, kter\u00e9 pou\u017e\u00edvalo ukrajin\u0161tinu a ukrajinsk\u00fd sv\u011bt jako nov\u00fd sou\u0159adnicov\u00fd syst\u00e9m pro Vergiliovy postavy. Nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e souhlasit, \u017ee pro vznik podobn\u00e9ho d\u00edla musela b\u00fdt ukrajin\u0161tina nejen u\u017e ust\u00e1len\u00e1, ale tak\u00e9 m\u00edt pevn\u00fd z\u00e1klad ve spole\u010dnosti, slou\u017eit z\u00e1kladem v\u0161edn\u00edho byt\u00ed, jinak by k\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9mu paradoxu nedo\u0161lo, a pr\u00e1v\u011b paradox je autorovou hlavn\u00ed zbran\u00ed.<\/p>\n Vra\u0165me se v\u0161ak k\u00a0jazyku rusk\u00e9mu, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b zrodil. M\u016f\u017eete zapochybovat, \u017ee lze jen tak, by\u0165 na z\u00e1klad\u011b knih, vytvo\u0159it cel\u00fd jazyk. Uvedu v\u0161ak p\u0159\u00edklad: esperanto, kter\u00e9 sto let po vzniku ru\u0161tiny vymyslel polsk\u00fd \u017did Zamenhof. Nyn\u00ed je studov\u00e1no na snad 60\u00a0vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch ve dvou des\u00edtk\u00e1ch zem\u00ed, p\u00ed\u0161ou se v\u00a0n\u011bm knihy a vych\u00e1zej\u00ed \u010dasopisy. A to v\u0161e na ryze dobrovoln\u00fdch z\u00e1sad\u00e1ch. Zat\u00edmco Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e m\u011bla ob\u0159\u00ed st\u00e1tn\u00ed mechanismus, c\u00edrkev, \u0161koly, soudy, vojsko, toto v\u0161e fungovalo v\u00a0ru\u0161tin\u011b a vyu\u010dovalo ru\u0161tinu, j\u00ed\u017e se tehdy mimochodem \u0159\u00edkalo jazyk velkorusk\u00fd, kdy tento n\u00e1zev m\u011bl zd\u016fraz\u0148ovat jej\u00ed posl\u00e1n\u00ed a \u00falohu v\u00a0\u0159\u00ed\u0161i. Tak\u017ee kdyby v\u00e1m n\u011bkdo \u0159ekl, \u017ee ru\u0161tinu opsali frankofonn\u00ed N\u011bmci z\u00a0kyjevsk\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch knih, nebude toto tvrzen\u00ed m\u00edt moc daleko k\u00a0pravd\u011b. Pr\u00e1v\u011b proto zastoupen\u00ed c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e9ho v\u00fdraziva v\u00a0ru\u0161tin\u011b i dnes \u010din\u00ed asi polovinu. Pr\u00e1v\u011b proto je ru\u0161tina tak podobn\u00e1 bulhar\u0161tin\u011b, p\u0159ipome\u0148me si toti\u017e, \u017ee c\u00edrkevn\u00ed slovan\u0161tina vych\u00e1zela ze star\u00e9 bulhar\u0161tiny. Pr\u00e1v\u011b proto ru\u0161tina tolik t\u00edhne ke kancelarism\u016fm a slo\u017eit\u00fdm konstrukc\u00edm. Byla toti\u017e vytvo\u0159ena um\u011ble, proto nebyla testov\u00e1na lidovou mluvou. Pr\u00e1v\u011b proto i dnes pou\u017e\u00edv\u00e1 velmi bizarn\u00ed pravopis, kdy se p\u00ed\u0161e \u010cELOV\u011aK, ale vyslovuje se \u010cEEEeK, p\u00ed\u0161e se MOLOKO, ale vyslovuje se MLAAKO. Co bylo d\u00e1l? Vydat slovn\u00edk je toti\u017e snadn\u00e9 (p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno nen\u00ed v\u016fbec snadn\u00e9), ale ten s\u00e1m o\u00a0sob\u011b nic ne\u0159e\u0161\u00ed. D\u00e1le n\u00e1sledoval rozs\u00e1hl\u00fd program rusifikace v\u0161ech st\u00e1tn\u00edch sf\u00e9r a v\u0161ech kolonizovan\u00fdch n\u00e1rod\u016f. A za\u010dalo se u\u00a0ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch elit, kter\u00e9 mluvily francouzsky. V\u00a0roce 1802, tedy osm let po ofici\u00e1ln\u00edm zrodu jazyka, vy\u0161el<\/p>\n Tituln\u00ed str\u00e1nka \u010dasopisu V\u011bstn\u00edk Evropy<\/p>\n<\/div>\n prvn\u00ed \u010dasopis v\u00a0tomto jazyce, kter\u00fd se jmenoval V\u011bstn\u00edk Evropy. Ano, pr\u00e1v\u011b Evropy, proto\u017ee se elity pohybovaly ve francouzsk\u00e9m informa\u010dn\u00edm prostoru a o\u00a0zpr\u00e1vy z\u00a0rusk\u00fdch guberni\u00ed se nezaj\u00edmaly. \u0160\u00e9fredaktorem nov\u00e9ho \u010dasopisu se stal Nikolaj<\/p>\n Nikolaj Karamzin<\/p>\n<\/div>\n Karamzin, kter\u00fd se pustil do aktivn\u00edch zm\u011bn akademiky vytvo\u0159en\u00e9ho jazyka, aby se p\u0159ece jen dal pou\u017e\u00edvat. Horliv\u011b do nej zav\u00e1d\u011bl nov\u00e1 slova, \u010demu\u017e se nem\u016f\u017eeme divit, t\u00e9mata v\u00a0\u010dasopise toti\u017e byla aktu\u00e1ln\u00ed, zat\u00edmco slovn\u00ed z\u00e1soba ze slovn\u00edku staroslovansk\u00e1. Karamzin zmodernizoval Lomonosovovu gramatiku tak, \u017ee byla pou\u017eiteln\u00e1. Byl praktikem a na rozd\u00edl od akademik\u016f pou\u017e\u00edval jazyk ke zcela praktick\u00e9mu \u00fa\u010delu, aby \u010dten\u00e1\u0159i mohli \u010d\u00edst \u010dasopis. A to se vyn\u00e1lezc\u016fm ru\u0161tiny nel\u00edbilo. Proto spisovatel \u0160i\u0161kov, \u010dlen Rusk\u00e9 akademie, spole\u010dn\u011b s\u00a0hlavn\u00edm rusk\u00fdm b\u00e1sn\u00edkem D\u011br\u017eavinem, rovn\u011b\u017e akademikem, zalo\u017eili spolek Beseda milovn\u00edk\u016f rusk\u00e9ho slova, kter\u00fd za\u010dal bojovat proti jazykov\u00fdm novac\u00edm. V\u00a0reakci Karamzin a jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 zalo\u017eili vlastn\u00ed spolek, kter\u00fd zesm\u011b\u0161\u0148oval zp\u00e1te\u010dn\u00edky. Zkr\u00e1tka odstartoval aktivn\u00ed proces tvorby nov\u00e9ho jazyka, tud\u00ed\u017e i nov\u00e9 literatury. V\u00a0roce 1810 bylo na p\u0159\u00edkaz cara Alexandra zalo\u017eeno nov\u00e9 C\u00edsa\u0159sk\u00e9 lyceum v\u00a0Carsk\u00e9m sele u\u00a0Petrohradu, kde byly shrom\u00e1\u017ed\u011bny d\u011bti \u0161lechtic\u016f, co\u017e m\u011blo za \u00fa\u010del vyt\u00e1hnout je z\u00a0dom\u00e1c\u00edho francouzsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed a nau\u010dit mluvit nov\u00fdm jazykem. Ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd spisovatel \u0160i\u0161kov se roz\u010diloval: \u201eJak\u00e9 znalosti m\u016f\u017eeme m\u00edt ve sv\u00e9m p\u0159irozen\u00e9m jazyce, kdy\u017e d\u011bti chovaj\u00ed Francouzi, tyto se nau\u010d\u00ed pohrdat vlastn\u00edmi zvyklostmi, mluv\u00ed jejich jazykem plynn\u011bji ne\u017e sv\u00fdm vlastn\u00edm, a mnoho z\u00a0nich se t\u00edmto ignorantstv\u00edm dokonce vychloub\u00e1 a vystavuje ho na odiv<\/em>\u201c. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed absolvent tohoto lycea Pu\u0161kin se de facto stal tv\u016frcem spisovn\u00e9 ru\u0161tiny a zakladatelem tzv. velk\u00e9 rusk\u00e9 literatury.<\/p>\n V\u00a0t\u00e9to f\u00e1zi se za\u010dala do nov\u00e9ho jazyka ji\u017e ve velk\u00e9m p\u0159ib\u00edrat slova z\u00a0lidu. Pr\u00e1v\u011b proto m\u00e1 dne\u0161n\u00ed ru\u0161tina mnoho slov p\u0159ejat\u00fdch ze sousedn\u00edch jazyk\u016f, pol\u0161tiny, ukrajin\u0161tiny nebo tatar\u0161tiny, v\u0161echny ty s\u0165o\u017eki-doro\u017eki, po gorodam i v\u011bsjam, zapamjatoval, kirdyk, karanda\u0161, brevno<\/em>\u00a0\u2013 m\u016f\u017eeme vyjmenov\u00e1vat donekone\u010dna. Pr\u00e1v\u011b proto m\u00e1 mnoho slov n\u00e1padn\u011b um\u011blou stavbu, jako nap\u0159. blagotvorit\u011blnos\u0165 <\/em>(dobro\u010dinnost) nebo volnodumstvo <\/em>(volnomy\u0161lenk\u00e1\u0159stv\u00ed). Mimochodem i s\u00e1m Karamzin se pozd\u011bji stal \u010dlenem Rusk\u00e9 akademie a vytvo\u0159il prvn\u00ed verzi d\u011bjin rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, na n\u00ed\u017e se zakl\u00e1daj\u00ed v\u0161echny pozd\u011bj\u0161\u00ed zkazky o\u00a0jej\u00edm majest\u00e1tu a jedine\u010dnosti.<\/p>\n V\u00a0roce 1840 byla Rusk\u00e1 akademie zru\u0161ena a p\u0159em\u011bn\u011bna v\u00a02.\u00a0odd\u011blen\u00ed C\u00edsa\u0159sk\u00e9 petrohradsk\u00e9 akademie v\u011bd. Tak\u017ee o\u00a0jej\u00ed existenci a roli na vzniku ru\u0161tiny dnes i v\u00a0Rusku v\u00ed jen m\u00e1lokdo. I kdy\u017e v\u0161echny informace najdeme dokonce na Wikipedii. Nakonec v\u00a0roce 1963 z\u00a0pera Vladimira Dala, rod\u00e1ka z\u00a0ukrajinsk\u00e9ho Luhansku, vy\u0161el slavn\u00fd V\u00fdkladov\u00fd slovn\u00edk \u017eiv\u00e9ho jazyka velkorusk\u00e9ho, kter\u00fd dodnes tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad ru\u0161tiny. M\u00e1me tedy jasn\u00e1 data zrodu tohoto podivn\u00e9ho v\u00fdtvoru, ve sv\u00fdch z\u00e1kladech c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00e9ho, tatarsko-polsko-ukrajinsk\u00e9ho z\u00a0hlediska slovn\u00ed z\u00e1soby, mok\u0161ansk\u00e9ho z\u00a0hlediska v\u00fdslovnosti a francouzsk\u00e9ho z\u00a0pohledu syntaxe, jemu\u017e se \u0159\u00edk\u00e1 velikij russkij jazyk<\/em>. Mimochodem v\u00a0z\u00e1jmu jeho v\u011bt\u0161\u00edho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed byl v\u00a0ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9m roce 1863 podeps\u00e1n zn\u00e1m\u00fd Valujevsk\u00fd ob\u011b\u017en\u00edk, kter\u00fd zakazoval v\u00fduku ukrajin\u0161tiny a neponechal ve \u0161kolstv\u00ed \u017e\u00e1dnou alternativu ke kancel\u00e1\u0159sk\u00e9mu jazykov\u00e9mu Frankensteinovi.<\/p>\n Bol\u0161evick\u00fd p\u0159evrat v\u00a0roce 1917 vedl k\u00a0reform\u011b neobratn\u00e9ho rusk\u00e9ho pravopisu, kter\u00fd m\u00e1 odtehdy prakticky dne\u0161n\u00ed podobu. Nakonec posledn\u00ed te\u010dku za ruskou jazykotvorbu vlo\u017eil g\u00e9nius v\u0161ech dob a n\u00e1rod\u016f. \u201eefektivn\u00ed mana\u017eer\u201c, lido\u017erout a vrah soudruh Stalin. V\u00a0roce 1950 napsal \u010dl\u00e1nek Marxismus a jazykov\u011bdn\u00e1 ot\u00e1zka, kter\u00fdm de facto zak\u00e1zal jak\u00e9koli zm\u011bny a experimentov\u00e1n\u00ed s\u00a0jazykem a nakreslil jasnou d\u011bdi\u010dnou linii rusk\u00e9ho jazyka zrozen\u00e9ho v\u00a018.\u00a0stolet\u00ed a vy\u0161lecht\u011bn\u00e9ho osobnostmi ze stolet\u00ed 19. s\u00a0podporou c\u00edsa\u0159\u016f a prokur\u00e1tor\u016f, vojska a c\u00edrkve. Tento vyn\u00e1lez se toti\u017e dob\u0159e osv\u011bd\u010dil jako lepidlo na \u0159\u00ed\u0161i, bi\u010d na men\u0161iny a zbra\u0148 masov\u00e9ho ni\u010den\u00ed jin\u00fdch kultur.<\/p>\n M\u011bli bychom tedy br\u00e1t na v\u0161e shora uveden\u00e9 ohled, kdy\u017e n\u00e1s l\u00e1k\u00e1 video, kniha nebo web v\u00a0jazyce agresora. N\u00e1\u0161 jazyk toti\u017e nevytvo\u0159ili akademici, nebyl ops\u00e1n z\u00a0ciz\u00edch knih ani vnucen vojskem \u010di soudy. Ukrajin\u0161tinu vytv\u00e1\u0159el lid, jedna generace za druhou, od Donbasu a\u017e po Zakarpat\u00ed, od Krymu a\u017e k\u00a0Poles\u00ed.<\/p>\n Zdroj: YouTube\u00a0\u2013 Kan\u00e1l Tarase \u0160ev\u010denka<\/a> Ru\u0161tina se stala hlavn\u00ed informa\u010dn\u00ed zbran\u00ed na\u0161eho nep\u0159\u00edtele a hlavn\u00edm n\u00e1strojem informa\u010dn\u00ed okupace. Ru\u0161tina hraje roli hlavn\u00edho…<\/p>\n","protected":false},"author":78,"featured_media":9977,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"om_disable_all_campaigns":false,"_uf_show_specific_survey":0,"_uf_disable_surveys":false,"footnotes":""},"categories":[523,516,520,754],"tags":[],"class_list":["post-9963","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-analytics","category-all-news","category-misc","category-spolecnost-all-news"],"acf":[],"yoast_head":"\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n
\n
\n<\/em>P\u0159eklad: Svatoslav \u0160\u010dyhol<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"