- InformNapalm.org (Čeština) - https://informnapalm.org/cz -

Zda jsou možné nemravné vztahy mezi ISIL a tajnými službami RF: ukořistěný Humvee a ruský štábní vůz v Sýrii

RF řídí teroristické formace DLR a LLR na východě Ukrajiny – toto tvrzení je prakticky axiomem, který popírá leda tak ruská propaganda a málopočetní marginální obdivovatele Ruska z jiných zemí světa. A zatímco v případě s DLR a LLR je vše nad slunce jasné a takřka průhledné, kooperace mezi ruskými tajnými službami a teroristickou organizací ISIL k dnešnímu dni prokázána není, přestože mnozí experti na známky podobné spolupráce nejednou upozorňovali. Pro Rusko je výhodné mít na Blízkém Východě strašáka, aby si udrželo pověst spojence světového společenství v boji proti mezinárodnímu terorismu.

K dnešnímu dni nebyly zveřejněny žádné přímé důkazy spolupráce mezi ISIL a ruskou vládou. A některé videoklipy teroristů předvádějící popravy údajných příslušníků ruské rozvědky a FSB možná mají za cíl odvrátit od Kremlu veškerá podezření. Asistent prezidenta RF Vladislav Surkov na rozdíl od sjezdů Svazu dobrovolníků Donbasu [1] na společných fotkách s předáky ISIL zatím spatřen nebyl, a ruští propagandisté nikdy neopomenou zmínit, že „ISIL je v Rusku zakázán“. Řada materiálů však nasvědčuje tomu, že by ruští ozbrojenci na Donbasu a teroristé z ISIL mohli mít přece jen stejné pomocníky a kurátory.

V roce 2015 dobrovolníci z InformNapalmu odhalili případy pobytu ruských žoldáků v Sýrii [2], kteří v roce 2014 válčili na Donbasu. Také se podařilo najít nové důkazy „syrské mise“ obránců „rusského miru“. Monitorování sociálních sítí přineslo fotografie ruských žoldáků v Sýrii s armádními tereňáky Humvee v pozadí, které ISIL přebral irácké armádě v roce 2014.

Do hledáčku vyšetřovatelů z InformNapalmu se dostal ozbrojenec, možná profesionální voják Ozbrojených sil RF nebo žoldák z některé ruské SVS propojené s tajnými službami.

[3]Tamerlan Ruslanovič Gogajev. Přezdívka Ardon. Narozen 7. 7. 1987 v Ardonu, Severní Osetie.

Je „veteránem“ ruské invaze do Gruzie z roku 2008 [4]. Později, od roku 2011 až do února 2014 sloužil jako voják z povolání [5] u jedné zvláštní jednotky Vnitřních vojsk Ministerstva vnitra RF na Severním Kavkazu. Od srpna 2014 byl ve stavu ozbrojenců ruského teroristického svazku Suť vremeni (k němuž byl možná přidělen jako kurátor), jehož členové se zapojili do nezákonné banditské formace Vostok válčící na Donbasu na straně „DLR“.

Na sociálních sítích: VKontaktě č. 1 [6] (archivy profilu [7], alba [8], kontaktů [9]), stránka je opuštěna, byla aktivní v květnu až září 2016; VKontaktě č. 2 [10] (archivy profilu [11], alba [12], kontaktů [13]), stránka je aktivní od prosince 2016; Odnoklassniki [14] (archivy profilu [15], alba [16], kontaktů [17]), stránka byla aktivní od roku 2011 až do února 2017.

[18] [19] [20] [21]

Pozoruhodné je, že Ardon a řada jeho „kolegů“ z banditské formace Vostok figurují jako cargo 200 (mrtví) na dezinformačním seznamu [22] ruské „ochránkyně lidských práv“ Jeleny Vasiljevové. Záznam uvádí: „č. 134, přezdívka Ardon, prapor Vostok, byl zabit, potvrzeno Mírotvorcem, jméno a příjmení neznámé“. Do tvrzení ruské „ochránkyně práv“ se vloudila dvojí chyba: záznam zařazující Ardona mezi mrtvé není pravdivý, centrum Mírotvorce [23] jeho smrt nikdy nepotvrdilo, napsalo však dotaz s výzvou k identifikaci mrtvých, mezi nimiž Ardon nefiguroval. Je možné, že účelem zpracování tohoto seznamu je skrýt ruskou agenturní síť, jejíž mise na Donbasu již skončila a plánuje se její přesun na syrská bojiště.

Ardonova alba na sociálních sítích, kde se v roce 2016 záběry ozbrojenců „DLR“ na východě Ukrajiny střídaly záběry ruských vojáků z povolání na Severním Kavkazu (1 [24], 2 [25], 3 [26]), umožňují vyslovit domněnku, že figurant v roce 2014 svou vojenskou kariéru nikdy nepřerušil. Z kategorie ruských vojáků z povolání patrně přestoupil mezi zaměstnance SVS, s jejichž krytím ruské tajné služby realizují vojenské operace na Donbasu a v Sýrii.

[27] [28] [29]

Zatímco Ardonovy fotografie z Donbasu a Kavkazu působí docela obvyklým dojmem, několik záběrů (4 [30], 5 [31]) ze Sýrie nahraných na jeho stránku na Odnoklassniki dne 3. června 2016 vzbuzuje zájem. Tytéž fotografie byly přidány i na Ardonův profil na VKontaktě ve dnech 27. [32] června a 11. [33] září 2016. Záběry s ozbrojenými lidmi, v jejichž pozadí je konvoj z pěti armádních Hummerů v barvě písku a erárního vojenského štábního velitelského vozu Ozbrojených sil RF na podvozku KamAZu, působí dost barvitě. Špatná kvalita fotky a skryté tváře pózujících zatím neumožnily figuranty identifikovat. Lze však tvrdit, že:
1. Fotilo se v Sýrii.
2. Na fotkách pózují Rusové s plnou bojovou výstrojí, oblečení do vojenských uniforem typu „hůrka“. Stejný typ uniforem s oblibou používají ozbrojenci z ISIL
.

[34]

Poznámka: překontrolování syrských fotografií nástrojem Images Google ukázalo, že původním zdrojem záběru s Rusy a konvojem Hummerů v pozadí byla publikace z ledna 2016 na stránce uživatele Livejournalu etoonda [35]. Pro druhou fotku s Hummery vyhledávač nevydal žádný výsledek, což by mohlo ukazovat, že záběry patří Ardonovi osobně.

[36]

Pózující ozbrojení muži před Hummery nevypadají jako obyčejní ruští vojáci, které jsme v Sýrii identifikovali předtím. Jde nejspíš o zvláštní jednotku nebo SVS, možná dokonce dva v jednom: ruská zvláštní jednotka, která v Sýrii působí pod zástěrkou soukromé vojenské společnosti. Není snadné říct, proč se tyto fotografie dostaly do Ardonova alba. Kdyby on ani jeho spolubojovníci neměli se „syrskou misí“ nic společného, jaký smysl by mělo zveřejňovat podobné záběry? Pro obohacení alba cizími tematickými fotografiemi se přece dají najít kvalitnější obrázky.

Každopádně na fotce s Humvee pózují Rusové. Jak víme, ruská armáda tyto americké automobily ve svém parku nemá. Mohli bychom připustit, že jde o Hummery, které ruští vojáci ukořistili Ozbrojeným sílám Ukrajiny [37] na Donbasu a následně přesunuli do Sýrie, aby je zde použili k provokativním účelům. Tato záhada však má nejspíše mnohem triviálnější rozluštění: podle řady zdrojů [38] se přes 2 tisíc Hummerů, které USA předaly iráckým úřadům, zmocnili ozbrojenci z ISIL v roce 2014. Část ukořistěných Hummerů ozbrojenci pro vlastní potřebu přesunuli [39] do Sýrie.

Po nějaké době pak Rusové pózují v Sýrii před několika podobnými vozidly. Kdyby však ruští vojáci sebrali tyto Hummery islamistům, ruská propaganda by si to jistě nenechala ujít a roztroubila vítězství po celém světě. K ničemu podobnému však nedošlo, předmětná fotka se dostala jen na několik málo blogů, a to bez jakéhokoli popisu. Nabízí se otázka: proč? Není to náhodou tím, že by ruské zvláštní jednotky (SVS) operovaly koordinovaně s ozbrojenci ISIL?

[40] [41] [42]

Při zkoumání sociálních stránek dalších ozbrojenců, kteří válčili na Donbasu, mezi jejich fotografiemi nezřídka vidíme i záběry ze Sýrie. Třeba kupříkladu:
[43]Vladimir Anatoljevič Saveljev [44], narozen 1. 12. 1971, pochází ze Šachty, ul. Rylejeva 43ž, byt č. 12.

Je ozbrojencem u 1. slovjanské brigády praporu Dixon.

Až do nedávného promazání jeho profil obsahoval také sérii fotek z Blízkého Východu. A sám Saveljev také rád pózoval v „hůrce“.

 

 

 

[45] [46] [47] [48]

Tento příspěvek nenabízí žádné přímé důkazy, jen nastoluje řadu otázek ohledně možného propojení ruských tajných služeb a koordinace jejich operací s teroristickou formací ISIL. Odhalit stopy této spolupráce je mnohem náročnější než spojení „DLR“ a „LLR“ s kremelskými věžemi. Blogeři a vyšetřovatelé však stále častěji upozorňují na její nepřímé známky a v ruských médiích stále častěji zaznívají zprávy, jejichž účelem je zmást stopy. Pravda je někde blízko…


Příspěvek připraven k publikaci na základě vlastního OSINT vyšetřování IN. Autoři: Iraklij Komachidze [49] a Al Gri. Redakce Roman Burko [49].

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org [50], v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.

Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění vyšetřovacích podkladů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.


Překlad: Svatoslav Ščyhol [51]