12. června prezentovalo Ministerstvo obrany Ukrajiny první etapu největší přeměny systému vojenské služby v celých dějinách samostatné Ukrajiny. Příslušná rozhodnutí schválila vláda na návrh ministra obrany Mychajla Fedorova. Podrobnosti reformy jsou zveřejněny na speciálním portálu Ministerstva obrany a v oficiálním prohlášení ministra.
Na první pohled jde o nové kontrakty, platy a mechanismy přestupu mezi jednotkami. Posuzujeme-li však uvedené změny komplexně, můžeme mluvit o začátku přechodu od modelu masové mobilizační armády válečného času k vyzpytatelnějšímu systému vojenské služby, který se opírá o technologie, profesionalizaci a řiditelnost lidských zdrojů.
Nové hodnocení situace na frontě
Zvláštní pozornost poutá úvodní část prohlášení.
Fedorov de facto poprvé na úrovni vedení obranného resortu přednesl hodnocení, kdy Ukrajina postupně přebírá iniciativu na bojišti, zatímco cena další ruské ofenzivy neustále stoupá. Samostatně se vyzdvihují úspěchy palebné kontroly nad klíčovými logistickými trasami ruské armády na jihu díky rozšiřování útočných bezpilotních systémů středního doletu.
Toto hodnocení odpovídá skutečnému stavu, který sledujeme v rámci OSINT analýz geoprostorových dat v posledních měsících. Logika celé další reformy se tak stává srozumitelnější. Vedení Ukrajiny vychází z předpokladu, že válka vstupuje do fáze dlouhodobého vyčerpání nepřítele, kdy kritického významu nabývá nejen rozsah mobilizace, ale i účinnost využívání lidských zdrojů.
Hlavní změna: stanovená délka služby
Jádrem reformy de facto není finanční motivace, ale vznik srozumitelné délky výkonu služby.
Navrhují se tři základní typy kontraktů:
- pěchotní a útočný kontrakt;
- bitevní kontrakt pro nedostatkové bitevní profese;
- základní kontrakt pro jiná služební zaměření.
Voják poprvé dostává možnost předem pochopit nejen podmínky služby a výši odměny, ale také orientační délku působení u armády a mechanismus následného odpočinku či propuštění.
Právě chybějící odhad délky služby mnoho vojáků a expertů v posledních letech označovalo za jeden z hlavních odrazujících problémů systémů obsazování armády.
Z pěchoty se stává nejcennější vojenský obor
Jednou z nejvýznamnějších složek reformy se stalo radikální navýšení odměňování pěchoty.
Ministerstvo obrany uvádí průměrnou výši odměňování pěšáků cca 300.000 hřiven, maximální výše odměny pak může dosáhnout až 460.000 hřiven.
To znamená de facto uznání, že právě pěchota nese nejvyšší rizika a největší bitevní zátěž. Proto se ukrajinský stát snaží vytvořit silnou finanční motivaci pro obsazování nejvíce nedostatkových služebních zaměření.
Ve světové praxi se podobný přístup uplatňuje u oborů se zvýšeným rizikem nebo kritickým nedostatkem personálu.
Odklad jako mechanismus kompenzace bitevní zátěže.
Na samostatnou pozornost si zaslouží systém kumulace nároku na odklad po výkonu služby.
De facto se nabízí model, kdy intenzita bitevní práce přímo ovlivňuje délku zaručené doby odpočinku po skončení kontraktu.
Stát tak poprvé na systémové úrovni uznává nutnost kompenzace nejen fyzického, ale i psychologického vyčerpání vojáků, zejména těch, kteří se dlouhodobě zdržují na bojových pozicích.
Digitalizace řízení lidských zdrojů
Jedním z nejméně nápadných pro široké obecenstvo, nicméně potenciálně nejvýznamnějších bodů se stal systém Mission Control.
Uvádí se, že umožní v reálném čase sledovat zatížení vojáků, pobyt na pozicích a správnost bitevních příplatků.
De facto jde o přenos logiky moderních digitálních řídicích systémů z techniky a zbraní na řízení lidských zdrojů.
Bude-li tento systém realizován naplno, mohlo by to výrazně snížit problémy s nerovnoměrným rozložením zátěže mezi jednotkami, jakož i zvýšit transparentnost vyměřování bitevních náhrad.
V širší souvislosti tento krok navazuje na kurz Ministerstva obrany na digitální transformaci administrativních procesů u Obranných sil.
Více svobody v rámci systému
Důležitou novinkou je zavedení automatických přestupů mezi jednotkami v rámci jednoho sboru skrze aplikaci Armija+.
De facto Ministerstvo obrany uznává, že k části personálních ztrát dochází nikoli kvůli neochotě lidí sloužit vůbec, ale kvůli problémům u některých jednotek nebo chybějícím mechanismům změny místa výkonu služby.
Nový mechanismus by měl vojákům umožnit hledání efektivnějších podmínek služby, aniž by museli z armády odejít.
Nový přístup k problému svévolného opuštění útvaru
Dalším ukázkovým signálem se stalo avizované zjednodušení mechanismu návratu vojáků, kteří se od útvaru svévolně odloučili, k nejefektivnějším bojovým jednotkám.
Tento přístup vykazuje snahu problém řešit nikoli výhradně kázeňským prizmatem, ale jako otázku řízení lidských zdrojů a zachování bitevního potenciálu armády.
Sázka na mezinárodní trh s vojenským personálem
Nejvíc diskutovanou položkou se stal oznámený úmysl zapojovat cizince do obsazování vojenských jednotek.
Avizovaný cíl: zajistit až 30–50 % pozic útočníků a pěšáků ze zahraničních dobrovolníků.
Zhodnotit reálnost těchto ukazatelů lze aktuálně jen těžko, samotný vznik podobného cíle však nasvědčuje tomu, že vedení státu pohlíží na mezinárodní rekrutaci jako na jeden z nástrojů k dlouhodobému zajištění obranyschopnosti země.
A zde by nebylo od věci vytvořit pro zahraniční vojáky a jejich rodinné příslušníky srozumitelná pravidla a nezbyrokratizované předpisy umožňující získat ukrajinské občanství. Šířeji jsme tento problém rozebrali v této publikaci.
Nejočekávanější řešení pro válečné veterány
Největší společenský význam má bez nadsázky bod ohledně začátku postupného propouštění ze služby těch vojáků, kteří jsou v armádě nejdéle a mají největší zkušenosti z boje.
V průběhu posledních let zůstávala právě otázka demobilizace ve vojenském prostředí jednou z nejpalčivějších.
Nyní je poprvé na oficiální úrovni deklarováno zahájení práce na řešení tohoto problému.
Závěry
Avizovaný balíček změn je mnohem širší než další reforma kontraktní služby.
De facto se stát snaží reagovat na další výzvu čtvrtého roku velké války: jak zajistit odolnost Obranných sil bez permanentního vyčerpávání personálu.
Navržený model je založen na několika zásadách:
- více technologií namísto kompenzace problémů pouhou mobilizací;
- více vyzpytatelnosti pro vojáka;
- vyšší odměna za nejrizikovější službu;
- digitální kontrola a evidence namísto byrokracie;
- flexibilita personální politiky;
- postupné řešení otázky demobilizace nejvyčerpanějších kategorií vojáků.
Samotný tým Ministerstva obrany přitom výslovně uvádí, že aktuální rozhodnutí jsou teprve první etapou. Další etapa by se měla týkat náborového a mobilizačního systému. Právě to určí, zda se tato reforma stane jen částečným vylepšením stávajícího modelu, nebo plnohodnotným restartem celého personálního systému Obranných sil Ukrajiny.
Analýzu zpracoval Roman Burko, zakladatel mezinárodní dobrovolnické zpravodajské komunity InformNapalm.
Překlad: Svatoslav Ščyhol