Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó vystoupil proti rozmístění praporu Ozbrojených sil Ukrajiny u Berehova na Zakarpatí.

Jak uvádí web maďarského diplomatického resortu, Szijjártó to prohlásil před novináři v Bruselu v pondělí 19. března v rámci své účasti na Radě EU na úrovni ministrů zahraničí.

Šéf maďarské diplomacie uvedl, že při setkání evropských ministrů vyjádřil znepokojení kvůli úmyslu Ukrajiny „přesídlit prapor čítající cca 800 až 1.000 vojáků z východu země do zakarpatského Berehova, kde žije největší počet etnických Maďarů.

Podle jeho vyjádření „ještě větší znepokojení vzbuzuje důvod tohoto opatření, jako ho maďarské straně vysvětlilo Ministerstvo obrany Ukrajiny, které ho označilo za nutné s ohledem na ohrožení územní integrity Ukrajiny“.

„To znamená, že Kyjev vnímá maďarskou národnostní menšinu jako faktor ohrožení, což je pobuřující a což Maďarsko velmi důrazně odmítá“, uvedl Péter Szijjártó.

Tato prohlášení zazněla z úst maďarského ministra zahraničí krátce po požadavcích vyslat na Zakarpatí monitorovací misi OBSE kvůli ochraně maďarské menšiny a následném oznámení, že tato mise údajně bude vyslána (což neodpovídá skutečnosti).

UPD. Ve svém vyjádření k protestu Budapešti proti rozmístění praporu Ozbrojených sil Ukrajiny v Berehovu náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Vasyl Bodnar uvedl, že „Maďarsko svými prohlášeními nahrává Rusku“ a že touha jeho vlády „získat hlasy ve volbách vítězí nad zdravou logikou vzájemných vztahů“.

„Maďarské ministerstvo obrany mezitím obchází sankce EU a NATO a spolupracuje s Ruskem ve vojenskotechnické sféře, jako příklad můžeme uvést kontrakty na opravy a nákupy vojenských helikoptér“, uvedl zástupce Ministerstva zahraničí na svém Twitteru.

16. března ministr zahraničí Ukrajiny Pavlo Klimkin prohlásil, že svými nejnovějšími prohlášeními, zejména o misi OBSE na Zakarpatí, se maďarští partneři těsně přiblížili k „červené čáře“.

19. března Klimkin v Bruselu se Szijjártóem jednal a řekl novinářům, že při této schůzce jeho kolega otázku rozmístění mise OBSE na Zakarpatí vůbec nezmínil. Klimkin přitom nezmínil ani přesídlení praporu Ozbrojených sil Ukrajiny do Berehova.

Jak uvádí UNIAN, Pavlo Klimkin řekl: „…Žádná stálá mise OBSE tu (na Zakarpatí) z definice není zapotřebí ani být nemůže. Co bychom měli reálně udělat, je postarat se, aby tu Rusko neprovedlo rozsáhlejší provokace. A to samozřejmě možné je“.

„Právě proto jsem požádal ministra vnitra (Arsena Avakova) a vedoucího Bezpečnostní služby (Vasyla Hrycaka) o navýšení stavu kvůli potírání ruských provokací. Vše ostatní jsou pouhé spekulace“, řekl Klimkin.

Setkání Pavla Klimkina s Péterem Szijjártóem proběhlo v rámci jednání skupiny „Přátel Ukrajiny“ za účasti ministrů zahraničí členských zemí EU.

Podle ukrajinského ministra se ho Szijjártó ptal na „nejnovější provokace, k nimž došlo na Zakarpatí“.

„Jasně jsem mu odpověděl a jsem rád, že to slyšeli všichni ministři, že byly zorganizovány ruskou tajnou službou FSB, která k tomu v jednom případě zneužila polské radikály, v jiném případě to FSB dokonce zorganizovala z území Podněstří“, řekl šéf ukrajinského zahraničněpolitického resortu.

Zároveň si Klimkin nemyslí, že by Maďarsko reálně bránilo Ukrajině ve spolupráci s NATO tím, že blokuje svolání zasedání komise Ukrajina – NATO na úrovni ministrů.
„Je to jen pokus, protože to nebrání rozvoji reálné spolupráce s NATO ani z pohledu podpory reforem na Ukrajině ze strany NATO, ani z pohledu toho, co děláme po všech stránkách, svěřeneckými fondy počínaje a projekty konče. Jde spíš o jakousi politickou manipulaci k zablokování formálních setkání. Je to samozřejmě škoda, i společně s našimi partnery pracujeme na tom, abychom tuto blokaci odstranili“, zdůraznil ministr.

V této souvislosti vyjádřil názor, že tato blokace „nesouvisí jen s maďarskou vnitrostátní politikou, ale také s mnoha dalšími faktory“.

„Naše stanovisko, které jsem podrobně popsal Jensovi (Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO – pozn. red.), však spočívá v tom, že skutečně pomáháme našim občanům maďarského původu… Pečujeme o to, aby alespoň na minimální úrovni ovládali ukrajinštinu a rozuměli zemi, ve které žijí“, uvedl Klimkin a dodal, že Stoltenberg projevil pro situaci pochopení.

K setkání mezi Klimkinem a generálním tajemníkem NATO došlo také v Bruselu 19. března.

Jak Novynarnia již informovala, v únoru žháři dvakrát zapálili prostory Zakarpatského spolku pro maďarskou kulturu (ZSMK) v Užhorodě, ve druhém případě z 27. února dokonce použili výbušninu.
Ukrajinské orgány činné v trestním řízení oznámily, že tyto trestné činy objasnily a zadržely čtyři provokatéry z pěti, z nichž dva (trvale bytem v Kropyvnyckém) byli zatčeni.

Tyto provokace pokaždé vyvolaly tvrdou reakci ze strany maďarského ministerstva zahraničí, které je s Kyjevem na kordy kvůli jazykovým ustanovením ukrajinského školského zákona.

ZSMK vyzval k tomu, aby v oblasti byla zřízena stálá mise OBSE.

7. března šéf maďarského ministerstva zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že vyslání monitorovací mise OBSE na Zakarpatí je hotová věc, a uvedl, že Budapešť tento krok vítá. Zakarpatský spolek Maďarů hned po Budapešti vyzval k nasazení stálé mise OBSE v Zakarpatské oblasti.

10. března maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl, že ho OBSE údajně informovala o zřízení monitorovací mise na Zakarpatí.
OBSE reagovala, že samostatnou misi v Užhorodě zřizovat nebude a že přítomnost kanceláře monitorovací služby OBSE v Ivano-Frankivsku zcela postačí.

Zdroj: Novynarnia.com, 20. března 2018
Překlad: Svatoslav Ščyhol