V estonském Otepää skončil Erzjanský národní sjezd, který byl svolán v emigraci kvůli posilujícím represím v RF. Po bouřlivých debatách a sporech schválili delegáti průlomová usnesení o nových cílech a úkolech etnického hnutí, které zahrnují boj o nezávislost a odtržení erzjanského území od RF, vytýčení požadovaných hranic a klíčové zásady vybudování nového státního celku.

Erzjané patří mezi nejpočetnější ugrofinské národy RF žijící v Povolží. V rámci všeruského sčítání obyvatel bývají Erzjané nezřídka zapsáni pod exonymem „Mordvinci“, což je hází do jednoho etnického pytle s Mokšany a ztěžuje zjištění počtu Erzjanů. Jejich celkový stav čítá cca 500.000 osob. Erzja je ugrofinský jazyk finsko-volžské větve, jeden ze tří úředních jazyků Mordvinské republiky vedle mokši a ruštiny. Vyznávají křesťanství (pravoslaví a luterství), jakož i tradiční národní náboženství ineškipazii.

Ze všech Moskvou porobených národů patří mezi málo těch, které mají vlastní soustavu národních zastupitelských orgánů. Je tvořena Promksem, sjezdem delegátů za erzjanské politické strany a občanská sdružení, radou stařešinů Atäń Äzem, hlavním stařešinou – iňazorem (erzjansky Inäzor) a národním soudem Videkuro. Společně se těmto orgánům etnické samosprávy říká Kirdijur. Erzjanské etnické hnutí třikrát oficiálně odsoudilo válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině ruský režim, jednou v roce 2014 a dvakrát v roce 2022. S erzjanským podzemím bývá spojováno zapálení vojenského komisařství v Ruzajevce (Mordvinská republika) a šíření protiválečných letáků v Saransku v červenci 2022. Víme také o erzjanských dobrovolnících, kteří válčí v Ukrajině proti Ozbrojeným sílám RF, existují potvrzené údaje o ztrátách mezi erzjanskými vojáky.

Ruský režim se nejdříve snažil dostat klíčové orgány Kirdijuru pod kontrolu zastrašováním a pronásledováním aktivistů, po neúspěchu pak vytvořil souběžné zastupitelské orgány, v jejichž čele stanuli zaměstnanci placení ze státního rozpočtu, tedy lidé závislí na úřadech.

„Právě sílící represe na rodném území, vytvoření falešných struktur sebeorganizace našeho národa Moskvou, jakož i nové vojenskopolitické výzvy v RF nám dali podnět neprodleně svolat Sjezd v emigraci. Připravili jsme ho v rekordní lhůtě, za necelé tři měsíce. Ohledně místa konání sjezdu žádné debaty nebyly. Estonsko je vycházející úsvit ugrofinského světa, náš zastánce a naše naděje. Estonský národ je našim příbuzným národem, vycházíme ze stejné historické a kulturní kolébky. Proto stejně jako pro Ázerbájdžánce není cizím státem Turecko, ani Estonsko není pro nás něčím vzdáleným“, vysvětluje Vitalij Romaškin, předseda organizačního výboru pro konání sjezdu.

V ranních hodinách 30. září dorazilo do Otepää vedení volosti, estonští politici, kulturní osobnosti, novináři a vědci. Celé město zdobily estonské a erzjanské vlajky. Kult národní vlajky je v Otepää cítit velmi výrazně, právě v tomto městě byla v roce 1884 v místním kostele vysvěcena první estonská vlajka. Sjezd byl zahájen obřadem vztyčení estonské státní a erzjanské národní vlajky, za jejíž používání začala letos FSB a policie pronásledovat Erzjany v jejich vlasti, tedy v Mordvinské republice.

Zasedání v konferenčním sále bylo zahájeno minutou ticha, kdy byla uctěna památka erzjanského bojovníka, vojáka Ozbrojených sil Ukrajiny Alexeje Veščevajlova, který plánoval jet na sjezd jako delegát, 26. září však padl v boji s Rusy ve směru Bachmut v ukrajinské Doněcké oblasti. Kromě Alexeje měli přijet do Otepää a zastupovat erzjanské bojové bratrstvo i další erzjanští bojovníci, kteří válčí na straně Ukrajiny. Jednomu z nich se přece jen podařilo vzít si na 4 dny volno a dostat se do Estonska.

Do konferenčního sálu vstupuje mladý Erzjan v uniformě vojáka Ozbrojených sil Ukrajiny, který okamžitě upoutá pozornost tisku a estonského publika.

„Význam této události pro náš národ lze jen těžko přecenit. De facto se náš národ ocitl za železnou oponou. Víc než třetině delegátů se nepodařilo na sjezd dostat. Tlak ze strany ruských úřadů byl vyvíjen dokonce i na ty Erzjany, kteří zůstali v RF a zapojili se do příprav a konání sjezdu na dálku. Byli tu i lidé, kteří nemohli překročit všechny hranice a dostat se do Estonska. Navzdory všem překážkám jsme však dokázali sjezd svolat a zapojit do něj nejen stařešiny, ale i mládež“, říká Alexandr Buťajkin, voják Ozbrojených sil Ukrajiny, mladý erzjanský veterán.

Delegátům byly nabídnuty k projednání palčivé politické otázky. Zejména byla nalezena shoda ohledně nejnáročnějšího tématu, jímž je budování státu. Přežití Erzjanů jako národa v rámci RF není možné, tak zněl verdikt delegátů. Řešením je založení federativního státu Erzjaň Mastor.

Sjezd uznal Mordvinskou republiku, Penzenskou, Uljanovskou, Nižněnovgorodskou, Rjazaňskou a Samarskou oblasti jako nelegitimní územněsprávní celky a „orgány veřejné moci“ těchto celků za orgány bez reprezentativní náplně. Tedy jako takové, které nejsou způsobilé zastupovat multietnické obyvatelstvo těchto území.

Po bouřlivých diskuzích delegáti prohlásili, že další setrvání území se souvislým erzjanským osídlením v rámci Ruské federace by znamenalo konečný zánik Erzjanů jako etnika. „Žádné stanovisko politiky Ruské federace ani Mordvinské republiky nesměřuje k zachování erzjanského národa, jeho etnické identity, kultury, jazyka ani náboženství. Právě naopak, politika, kterou uplatňuje Kreml vůči Erzjanům, stejně jako dalším ugrofinským národům, má za cíl naše co nejrychlejší rozpuštění v ruském etniku. Ruská federace uplatňuje vůči Erzjanům politiku skryté etnocidy“.

Erzjané nejenže obvinili ruské úřady ze skryté etnocidy, ale také přímo deklarovali úmysl založit samostatný stát, jehož hranice, politický režim a zřízení podrobně popsali: „Zachování erzjanského národa, jeho rozvoj a naplnění etnických, hospodářských, politických a dalších práv je možné pouze v národním státě Erzjaň Mastor. Zřízení Erzjaň Mastoru je hlavním úkolem erzjanského etnického hnutí. Sjezd vidí stát Erzjanů jako plně samostatný demokratický státoprávní celek, federativní republiku Erzjaň Mastor. Ve státě Erzjaň Mastor naplní erzjanský národ své právo na sebeurčení. Tento stát se zaměřuje na vybudování politického národa, kdy bude Erzjanem každý občan federace bez ohledu na etnický původ. Naplnění práva občanů Erzjaň Mastoru na zachování a rozvoj svých národních identit, jazyků a kultur bude zakotveno v ústavě. Území státu bude tvořit území Mordvinské republiky, Penzenské a Uljanovské oblasti, části Nižněnovgorodské, Rjazaňské a Samarské oblasti. Správní členění: 8 kantonů (z toho dva etnické tatarské) a autonomní Mokšanská republika. Hlavním městem federace bude Saran Oš“.

Samostatně byly schváleny politický program etnického hnutí, hranice Erzjaň Mastoru, národní znak a hymna. Známý aktivista Arpad Valdaž překonal obrovskou vzdálenost, aby se dostal do Estonska a předložil sjezdu vlastní vizi současného postavení jazyka erzja a nástrojů pro realizaci humanitární politiky samostatného státu Erzjanů.

Sjezd se dále usnesl, že až do vyhlášení samostatnosti Erzjaň Mastoru bude boj erzjanského národa za sebeurčení řídit Kirdijur (etnické zastupitelské orgány) a osobně Iňazor (hlavní stařešina). Podílet se na ustavení orgánů Kirdijuru mohou pouze Erzjané. Za Erzjany sjezd považuje lidi, kteří se veřejně a otevřeně hlásí k erzjanskému etniku a jsou schopni prokázat svůj příbuzenský vztah s osobou erzjanského původu na jakékoli úrovni rodinných vztahů. Erzjanem je dále osoba, která ovládá jazyk erzja na úrovni postačující k plynné komunikaci a považuje se za součást erzjanského národa, i kdyby neměla ani kapku erzjanské krve.

Delegáti potvrdili mandát dosavadního iňazora Syrese Boljajeně a dosavadního složení Atäń Äzemu s tím, že je pověřili výkonem jejich působnosti až do svolání Promksu v „atmosféře svobodného projevu vůle a neexistence represí a pronásledování erzjanských aktivistů“

Erzjané odsoudili invazi Ozbrojených sil RF do Ukrajiny, mobilizaci na území původních národů, vyjádřili solidaritu s protestujícími v Dagestánu, Jakutsku a dalších koloniálních republikách, podpořili deklaraci o dekolonizaci Ruska schválenou v Praze 23. července 2022 na Fóru svobodných národů Ruska a vyzvali všechny porobené národy Ruské federace k boji za rozvrácení říše a za vytvoření samostatných států na dobytém území těchto národů.

Sjezdu se jako hosté zúčastnili zástupci Komijců, Karelů, Ižorů a Marijců. V kuloárech byli spatřeni estonští politici, ba dokonce i vojáci, kteří do Otepää přicestovali, aby uskutečnili řadu neveřejných schůzek s iňazorem.

Estonská účast na sjezdu byla celkem velmi oficiální a reprezentativní: starosta volosti Otepää Janus Barkala, vedoucí centra URALIC Oliver Loode, poslanec Riigikogu (estonského parlamentu) Raivo E. Tamm, vicekancléř estonského Ministerstva zahraničí Märt Volmer, klasik estonské literatury Arvo Valton a další.

Zájem Estonců o nás jako příbuzný národ výrazně vzrostl. Hlavní je, že sjezd razantně povznesl erzjanské téma z roviny folklorní do té politické. Ve vzduchu je cítit elektrický náboj, jak Erzjanům, tak Estoncům je jasné, že Rusko vstoupilo do závěrečné fáze své existence a že již v roce 2023 již bude jasno ohledně hranic nových států. V novém kontextu sjezd výrazně přidal našemu národu na subjektivitě“, sdílí dojmy člen představenstva sjezdu Aris-Anton Smirnov, politický emigrant z nové vlny.

Fotoreportáž

Estonské a erzjanské vlajky v ulicích Otepää

Průběh sjezdu

Iňazor Syres Boljajeň vypráví o životě a boji Alexeje Veščevajlova, erzjanského legionáře, který padl v boji proti Ozbrojeným sílám RF

Debata o návrhu usnesení sjezdu „O území a hranicích Erzjaň Mastoru“

Hlasování o novém politickém směřování etnického hnutí

Vicekancléř Ministerstva zahraničí Estonska Märt Volmer

Poslanec Riigikogu Raivo E. Tamm

Územní hranice Erzjaň Mastoru schválené na sjezdu

Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Zajišťovat provoz webu pomáhají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a naši čtenáři. Mezi dobrovolníky se můžete zapojit i vy. Také vás prosíme, abyste rozvoj jedinečného dobrovolnického zpravodajského média InformNapalm podpořili svými minipříspěvky na Patreonu.

Překlad: Svatoslav Ščyhol