Nabízíme čtenářům InformNapalmu překlad studie od EUobserver o odhalení ruských špionů v sídle NATO. Tento článek je první v řadě chystaných publikací o ruské špionáži v Belgii a institucích EU. Autorem je Andrew Rettman. Z angličtiny přeložil dobrovolník pracující pro InformNapalm Volodymyr Bohdanov.

Alexandr Smuško (zakroužkován) v blízkosti náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil RF Valerije Gerasimova (třetí zprava) / Foto: mil.ru

Podplukovník s vazbami na nejvyšší úrovni v Kremlu, kontrarozvědčík a specialista z Big Data – osoby osmi Rusů, které NATO nedávno nechalo vyhostit z Bruselu, napovídají, proč Moskva zareagovala tak tvrdě a co dělali její operační pracovníci.

Osm osob, které Rusko označilo za „diplomaty“ na svém velvyslanectví v sídle NATO v Bruselu, bylo ve skutečnosti „skrytými zpravodajskými důstojníky“ a vyvíjelo „činnost neodpovídající jejich akreditaci“, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, když v říjnu minulého roku oznamoval jejich vyhoštění.

Smuško s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem / Foto: mil.ru

Jejich jména NATO nikdy veřejně neuvedlo, což znamená, že mohli v klidu odcestovat domů a pod diplomatickým krytím se vydat do dalších zemí, které nejsou členskými státy NATO.

Později však Rusko své velvyslanectví u NATO zcela uzavřelo.

Jejich reakce byla považována za snahu snížit váhu západní aliance, protože se Rusko a NATO chystají v následujících týdnech k jednání o ruských výhrůžkách novou eskalací války proti Ukrajině.

Vazby na vysoké úrovni u některých z těch, jimž Stoltenberg ukázal dveře, však nasvědčují, že hysterie Kremlu mohla mít osobní dimenzi. Ukázaly totiž význam štábu NATO jako cíle z pohledu Ruska.

Jejich životopisy pak vrhají světlo na lidi, které ruské špionážní služby nyní vysílají do Belgie, aby stejně tak otestovaly zranitelnost institucí této země a EU jako celku.

Osoba po levici

Dle informací, které získaly společným vyšetřováním londýnská nevládní organizace Dossier Center a EUobserver, má osm ruských diplomatů a zároveň špehů u NATO následující jména: Sergej Česnokov, Oleg Děmechin, Vasilij Jepiškin, Dmitrij Filippenok, Igor Kovaljov, Naděžda Obuchovová, Alexandr Smuško a Stanislav Tělegin.

Zejména Smuško má přátele mezi vysokými ruskými úředníky.

Smuško, původem Estonec, vystudoval fakultu cizích jazyků a zahraničních vojenských informací na Vojenské univerzitě Ministerstva obrany (VUMO) v Moskvě, dosáhl hodnosti podplukovníka a funkce zástupce náčelníka oddělení VUMO.

V jistou chvíli také nastoupil službu u ruské vojenské rozvědky GRU. Před příchodem do Bruselu působil jako osobní tlumočník ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, vrchního velitele ruských Ozbrojených sil Valerije Gerasimova a bývalého ruského ministra obrany Anatolije Serďukova při jednáních se zahraničními VIP osobami po celém světě.

Sám Smuško v rozhovoru pro ruskou televizi Zvězda v roce 2015 vzpomínal na své vztahy se Šojguem. „Pro tuto práci je nejdůležitější vzájemné porozumění“, řekl Smuško.

„Se Sergejem Kužugetovičem [Šojguem] se pracuje lépe. Vždy sedím nalevo od něj… Často musím překládat různá pořekadla nebo přísloví. Jsem na to vždy připraven, i když ne všechny ruské výrazy se samozřejmě dobře překládají do angličtiny“, dodal Smuško.

Pokud jde o věci osobnějšího rázu, stojí za zmínku, že Smuškova manželka Nina z Belgie odcestovala společně s manželem.

Přestože oficiálně v Bruselu jako diplomatka nepůsobila a nebyla oficiálně vyhoštěna, i její profil si zaslouží pozornost.

Nina Smušková také vystudovala VUMO, získala vojenskou hodnost kapitánky a rovněž působila jako tlumočnice u návštěv vojáků na VUMO z Indonésie, Malajsie a Venezuely, kam Rusko vyváží zbraně.

„V Rusku na rozdíl od západních zpravodajských služeb je špionáž často rodinnou záležitostí“, řekl jeden důstojník kontrarozvědky ze státu NATO.

Filippenok, který byl vyhoštěn oficiálně, byl pro změnu do Bruselu patrně vyslán, aby zde špehoval ostatní Rusy, čemuž nasvědčují jeho zkušenosti.

Rusko má na 200 diplomatů a konzulárních úředníků na různých zastoupeních v Bruselu a v druhém největším belgickém městě Antverpách.

Oficiálně byl Filippenok skromným prvním tajemníkem ruského velvyslanectví u NATO, uvádí jeho profil na Linkedin.com.

Ve skutečnosti však byl pravděpodobně do Belgie vyslán, aby hledal zrádce v řadách ruských zaměstnanců.

Nina Smušková také působila jako tlumočnice na VUMO (Foto: ok.ru)

Kontrarozvědčík?

Filippenok, který předtím žil v ruském Petrohradě, byl dle ruských telefonních záznamů ověřených Dossier Centrem příslušníkem vojenského útvaru č. 55297 ruské interní špionážní služby FSB.

Tato jednotka je Úřad interní kontrarozvědky FSB pro Západní vojenský okruh.

Filippenok byl aktivně zapojen do událostí bruselského střediska.

Např. v září 2018 se zúčastnil konference o misích EU pro budování míru, kterou pořádalo Centrum pro evropská politická studia, přední analytické centrum.

V dubnu 2019 se pak přihlásil k účasti na konferenci k volbám v EU v Evropském parlamentu, kterou pořádala nevládní organizace Defend Democracy.

Pokud však hledal ruské zrádce, pak někteří z jeho kolegů špionů museli podle všeho pátrat po tajných informacích jiného druhu.

Jepiškin, rovněž vyhoštěný z NATO, se pro změnu podle všeho zajímal o to, co dělá Západ s velkými daty.

Jepiškin vystudoval 609. katedru Moskevské vysoké školy letecké (MAI) v hodnosti poručíka v záloze. Na této katedře se vyučuje aplikovaná informatika, což zahrnuje systémový software, systémy počítačové komunikace, aplikovanou matematiku, umělou inteligenci a zpracovaní Big Data.

V jistou chvíli se dal do služeb ruské služby zahraniční rozvědky (SVR).

I on se zúčastňoval mezinárodních akcí v Bruselu, např. semináře s názvem Big Data Europe v roce 2017, společně s experty na tuto oblast z EU, USA, Indie a Japonska, což dokládají veřejné přihlášky.

Česnokov, další z osmi ruských špionů, měl podobný původ.

Před příchodem do Bruselu pracoval pro Antarsis-TP, ruskou firmu spojenou s ruským režimem, která vytvářela databáze pro ruské Ministerstvo obrany a FSB.

VUMO a MAI, kde studovali Smuško a Jepiškin, jsou známými centry pro verbování ruské rozvědky.

Nejinak je na tom i Moskevská státní vysoká škola mezinárodních vztahů (MGIMO), kterou vystudovali Tělegin a Děmechin, rovněž vyhoštění z NATO.

„Verbíři se obvykle pozorně rozkoukávají po studentech hned od prvního ročníku, blíž k obhajobě diplomů pozvou kandidáty k důvěrnému rozhovoru a učiní jim atraktivní nabídku pracovat pro vlast“, uvedl ruský zdroj.

Později Tělegin působil na finančním odboru ruského ministerstva zahraničí na zahraničních misích, podle svých oficiálních daňových přiznání za rok 1999 však dostal za svou práci jen nízký oficiální plat.

„Jde o rozšířenou praxi u rozvědky: člověk oficiálně pracuje u jedné organizace, ale svůj [skutečný] plat pobírá na vlastní účet v místě výkonu služby [rozvědky]“, informoval další ruský zdroj.

Tělegin a Děmechin měli byty ve vládních čtvrtích na prestižním Rubljovském šosé a třídě Mičurinskij v Moskvě.

Několik jejich sousedů bylo také zpravodajskými důstojníky nebo vojáky, státními úředníky nebo pracovníky ruských státních bank, kteří byli vysláni do ciziny na velvyslanectví nebo k práci do zahraničních bank, zjistil Dossier Center.

Zatímco však vystudovat VUMO, MAI nebo MGIMO, vlastnit byl na Rubljovském nebo Mičurinském je pro ruské špiony typické, odhalit ty ostatní nebylo snadné.

Např. Kovaljov, rovněž vyhoštěný z NATO, byl Moskvan a před odhodem do garáží ruského Ministerstva zahraničí pracoval v odborové organizaci zaměstnanců silniční dopravy.

Obuchovová, která před vyhoštěním byla „poradkyní“ ruského velvyslanectví u NATO, se pro změnu narodila v dělnické osadě blízko Noginsku ve středním Rusku.

Podle Dossier Centra svou pracovní kariéru zahájila rozesíláním reklamních katalogů kypersko-německé firmy s názvem Purchase at Home ještě v roce 2002.

Byla přijata do pracovního poměru na ruském ministerstvu zahraničí a později se stala atašé ruského velvyslanectví v Ottawě.

Před odchodem do Bruselu získala vyznamenání od ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2006 za „služby přípravy a provedení setkání hlav států a vlád členských států G8 v Petrohradě“.

Vasilij Jepiškin byl expertem na analýzu Big Data (Foto: vk.com)

Odhalení

Vyhoštění z NATO v roce 2021 bylo za poslední dobu již čtvrté. Prosévání začalo již v roce 2009, kdy NATO vyhostilo Vasilije Čižova, syna tehdejšího a současného ruského velvyslance u EU Vladimira Čižova, jakož i dalšího ruského „diplomata“ Viktora Kočukova za špionáž.

Pokračovalo se v roce 2015 v reakci na první ruskou invazi do Ukrajiny. Počet tehdy vyslaných lidí není znám, odhaduje se 30 osob nebo více.

Dalších sedm Rusů NATO vyhostilo v roce 2018 poté, co se Rusko pokusilo zavraždit jednoho ze svých bývalých špionů Sergeje Skripala ve Velké Británii s využitím chemických zbraní.

I přesto se však říká, že Rusko má stále mnoho operačních pracovníků v Belgii.

Podle odhadů západních zpravodajských zdrojů byla nejméně polovina (cca 100) akreditovaných ruských diplomatů zpravodajskými důstojníky a na stovku dalších ruských špionů pracovalo pod nediplomatickým krytím pro firmy, analytická centra nebo nevládní organizace v Belgii.

Ruští špioni také spolupracovali s ruskými podnikateli a zločinci v Belgii, jakož i s občany EU, které Rusko naverbovalo ke zradě svých států.

Většina z osmice Rusů, které NATO vyhostilo v roce 2021, a těch, kdo stále zůstává v Belgii, byla buď od GRU, nebo od SVR.

GRU se především zajímá o vojenskou a vojenskotechnickou rozvědku, zatímco SVR tíhne k pátrání po politických tajemstvích.

GRU je považována za nebezpečnější, protože jejich operační pracovníci jsou vycvičeni jako vojáci a páchali vraždy a kyberútoky v Evropě.

SVR je elitnější, její důstojníci mají lepší vzdělání a absolvují delší špionážní školení.

Čistka na NATO v roce 2021 vycházela z informací, které poskytly kontrarozvědné služby západních států na Sdruženém zpravodajském a bezpečnostním oddělení (JIS) NATO.

NATO zřídilo JIS v roce 2017 ve svém bruselském sídle v reakci na stále nepřátelštější chování Ruska a Číny.

Belgická služba zahraničního zpravodajství VSSE nese hlavní odpovědnost za dopadení zahraničních špionů na území Belgie dle dohod s institucemi NATO a EU.

Jak však informují zdroje, VSSE má méně než 20 kontrarozvědných důstojníků se specializací na Rusko.

Belgie a instituce EU také mají méně úspěšné zkušenosti s kladením odporu vůči ruské agresi než NATO.

Např. Belgie vyhostila jen jediného pravděpodobného ruského špiona v reakci na útok proti Skripalovým.

Dokonce i jen stručný přehled ruských velvyslanectví a konzulátů v Belgii, který zpracoval Dossier Center, však dokázal odhalit několik dalších ruských „diplomatů“, kteří podávali hlášení zpravodajským službám v Moskvě.

Instituce EU pak nikdy neprohlásily žádné ruské diplomaty za nežádoucí osoby, uvedla zahraničněpolitická služba EU.

NATO a ruské ministerstvo zahraničí se k věci vyjádřit odmítly.

U VSSE se řeklo, že ruská kontrarozvědka je „prioritní“ věcí.

Jeden diplomat EU, který se vyjádřil anonymně, vysvětlil, proč je ruská špionáž u NATO a v sídelním městě EU takovou hrozbou.

„Mezi diplomatickým personálem západních států v centrech mezinárodní diplomacie může být také několik zástupců tajných služeb“, řekl pro EUobserver.

„Na ruských misích u NATO a EU je však počet špionů provádějících agresivní zpravodajské operace impozantně vysoký“, řekl.

„Musíme mít na paměti, že v ruské vojenské doktríně a strategii národní bezpečnosti Rusko definuje NATO jako svého hlavního nepřítele“, dodal.

„SVR a GRU páchají politické vraždy, verbují informátory a agenty a podle definice jsou 100% nepřátelské vůči NATO a EU“, řekl diplomat.

Foto Stanislava Tělegina z ročenky MGIMO z roku 1988 (Foto: mgimo.ru)

Čtěte také další příspěvky k tématu na InformNapalmu

• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese (aktualizováno 14. 11. 2021)
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 35 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• Na Donbase poprvé zaznamenán nejmodernější ruský komplet Navodčik-2
• Do konce roku plánuje RF zřídit 20 nových formací u západních hranic
• Na Donbase poprvé oficiálně zaznamenán ruský radarový systém Kasta-2E1, který se snažili narychlo zamaskovat (FOTO)

Tento příspěvek přeložil z angličtiny Volodymyr Bohdanov speciálně pro InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Na financování provozu našeho webu přispívají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a ostatní čtenáři. Zařadit se mezi dobrovolníky můžete i vy. Prosíme také o podporu jedinečného dobrovolnického zpravodajského média InformNapalm vašimi příspěvky na Patreonu.

Překlad do češtiny: Svatoslav Ščyhol