Redakce mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm přináší překlad zajímavého rozhovoru, který vyšel na portálu RFI. Podrobnosti tohoto rozhovoru ukazují, že útok dronů na ropnou rafinérii v Saúdské Arábii byl výhodný jen pro Rusko.

Po útoku dronů na ropnou rafinérii v Saúdské Arábii prudké výkyvy cen ropy pokračovaly i v úterý 17. září. K večeru tyto ceny sice klesly, ještě den předtím však experti nevylučovali, že by cena za barel Brent mohla výhledově překročit 100 dolarů.

O tom, za jakých podmínek by k tomu mohlo dojít, proč by následky skokového vzestupu ropných cen mohly v konečném důsledku ohrozit Rusko a proč některé osoby v Rusku mohly o chystaném útoku proti Saúdské Arábii předem vědět, řekl v rozhovoru pro RFI společník poradenské společnosti RusEnergy Michail Krutichin.

RFI: Tento útok způsobil výpadek špičkového objemu dodávek ropy na světový trh, který se řadí mezi největší v dějinách… V případě, že by Saúdi navzdory slibům nedokázali těžbu po delší dobu obnovit, představovalo by to pro trh šok, nebo kompenzační mechanismy zafungují rychle?

Michail Krutichin: Kompenzační mechanismy se již spouštěly nejednou: když byl hurikán Katrina, když byla válka v Perském zálivu, když Libye zmizela z ropného trhu… Tedy k případům, které odzátkovaly mezinárodní zásoby ropy, již docházelo. Nic podobného tomu, co máme teď, se však nestalo nikdy. Máme okamžitý výpadek 5,7 milionu barelů denně.

Aby se tedy výpadek (plně) nahradil, je nutno saúdské kapacity přece jen spustit. Saúdi dnes tvrdí, že k plnění všech svých závazků jim zásoby stačí na 37 dnů. Již dnes se však vzdávají některých kontraktů. Což znamená, že tankery sice kotví v Saúdské Arábii, nejsou však plněny. Bylo také zastaveno přečerpávání ropy na terminály v Bahrajnu atd. Trh to již začíná pociťovat. A zvýšení cen ropy, k němuž došlo, spadalo do všech rizik, které vidí lidé obchodující s ropnými futures. Jak dlouho to potrvá, to se zatím říct nedá, podle leteckých záběrů to však vypadá, že k obnovení zařízení budou Saúdi potřebovat nejméně tři měsíce.

A bez úplného zprovoznění saúdských kapacit světový trh nedokáže „obnovit rovnováhu“?

Zatím toho schopen je. V zemích OECD jsou nahromaděny zásoby na 92 dnů podle jejich vlastních odhadů… Navíc je třeba počítat s ropou, která již je v tankerech a ropovodech, a také s ropou nakumulovanou v Číně, i když nevíme, kolik ji je. Za těchto podmínek je tedy obtížné jak spočítat zásoby, tak odhadnout, jakým způsobem se bude ropa vypouštět na trh. Zatím zůstává v koridoru mezi 60 až 70 barely značky Brent a nejsou patrné důvody, proč by měla překročit 70. Kdyby došlo ještě k nějakým dalším incidentům v Perském zálivu, cena by mohla dále stoupat.

V případě, že dnešní situace bude trvat, si tedy nepřipouštíte variantu, o níž mluví další experti, tedy možnost vzestupu ceny na 100 dolarů nebo ještě víc?

V současné situaci s takovým výhledem nepočítám. Ledaže by zazněly nějaké poplašné signály. Jako třeba včera (16. září), kdy cena vyšplhala ještě víc poté, co se objevily zprávy, že se Íránci zmocnili tankeru v Perském zálivu. Navíc hútíové slibují další útoky, je tedy těžké říct, co se stane v budoucnu. Včera jsem mluvil v Istanbulu s americkým diplomatem Matthewem Bryzou, který mi řekl, že očekává jakýsi omezený útok ze strany USA na vojenské cíle v Íránu. Konkrétně však nikdo zatím nedokáže nic říct.

Někteří experti vyjadřují názor, že i přes prohlášení americké vlády je pro Washington v dlouhodobém výhledu výhodné, kdyby „saúdští konkurenti“ o své postaveni na trhu přišli.

Ne, je tomu právě naopak. Americké hospodářství je závislé na nízkých cenách energetických surovin. Kdyby ceny šly nahoru, je to pro USA špatná zpráva. Lehká břidlicová ropa nedokáže nahradit tu ropu, která by mohla z trhu odejít. Proto zde Američané jsou v nevýhodě. A kdyby zahájili nějaké vojenské operace, byť jen omezené, mohlo by to vést k dalšímu zvyšování cen, což, jak opět zdůrazňuji, není vůbec v zájmu USA.

Vysoké ceny ropy jsou špatnou zprávou pro americké hospodářství. A kdyby Washington reagoval zahájením nějakých vojenských operací, mohlo by to způsobit ještě větší nárůst cen. Nakonec Írán je ten, kdo potřebuje útočit na Saúdskou Arábii nejméně ze všech.

Nakonec Írán to vůbec potřebuje nejméně ze všech (Washington obviňuje Teherán, že stojí v pozadí „útoku jemenských povstalců“ na objekt v Saúdské Arábii – RFI).

Kvůli sankcím Írán prakticky neobchoduje s výjimkou nepříliš velkého pašovaného objemu, proto nemá potřebu usilovat o zvýšení cen. Zvyšovat napětí se Saúdskou Arábii pro něj také není výhodné, navíc americké úřady vysílají Teheránu náznaky, že by neměly nic proti případnému navázání dialogu… Samozřejmě i Írán má „jestřáby“, kteří dokážou sami od sebe ukořistit tanker nebo odpálit raketu… V zásadě však platí, že pro Írán je to stejně jako pro Američany naprosto nevýhodné.

Dnes je to však výhodné pro Rusko, které by při vysokých cenách získalo více peněz do rozpočtu.

Už jste mluvil o tom, že v Rusku byli zaznamenáni spekulanti, kteří na tomto útoku proti Saúdské Arábii dobře vydělali…

Ano, 11. září, několik dní před útokem, začal někdo na moskevské burze nečekaně skupovat za nižší ceny futures na ropu. Prodej těchto futures během dne stoupl o 174 %. Udělala to nějaká jediná fyzická osoba. Pozorovatelé říkají, že kdyby k něčemu takovému došlo v kterékoli jiné civilizované zemi, bylo by ihned zahájeno vyšetřování. Někdo totiž věděl, že k útoku dojde, a pořádně se na tom napakoval. V Rusku se však nejspíš nestane nic.

Kdyby se to nestalo v Rusku, ale v jiné zemi, začalo by se to hned vyšetřovat. Někdo totiž věděl, že k útoku dojde, a slušně na tom zbohatl. Informace mohla pocházet od rozvědky nebo od lidí, kteří se na přípravě této operace podíleli…

Kdo mohl být zdrojem této informace?

Mohla by to být zpravodajská komunita, která ji předala hráčům na trhu. Popř. jsou onymi hráči přímo lidé od rozvědky. Nebo jde o lidi, kteří se nějakým způsobem podíleli na přípravě této (vojenské) operace společně s těmi, kdo ji provedl.

Existují obavy, že udrží-li se vysoké ceny ropy delší dobu, následně dojde k ještě prudšímu poklesu?

Následný pokles lze očekávat, a to v důsledku recese – je tu podezření, že by do ní mohl spadnout celý svět. A kdyby se dnes ceny ropy zvýšily, přispělo by to k omezení spotřeby energetických surovin a dalo ještě větší podnět ke globální recesi. Takže Rusko by sice mělo z vysokých cen krátkodobou výhru, nakonec však může hodně ztratit, když se stane jednou z hlavních obětí recese.

A kdyby ceny na úrovni 40 dolarů za barel vydržely dva a půl až tři roky, mohlo by Rusko zopakovat cestu Sovětského svazu.

Čtěte také: Útok na ropné objekty v Saúdské Arábii: rozvědka ukazuje na Írán, ale hodí se Rusku

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Přihlaste se k odběru novinek na stránce InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině. Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.

Podpořit InformNapalm lze na odkazu.

Překlad: Svatoslav Ščyhol