Ke dni 16. září 2026 napočítal InformNapalm 16 potvrzených úmrtí ruských generálů v souvislosti s totální válkou proti Ukrajině a vojenskou službou v tomto období. Z toho se jednalo o 14 generálů, kteří v době smrti byli v aktivní službě, a dva další generály ve výslužbě, kteří se do války vrátili.

Po deseti letech od prvního „Smutečního průvodu“

V roce 2016 zveřejnil InformNapalm rozsáhlou chronologii Smuteční průvod ruských generálů. Statistika a infografika (V 2.1). Dobrovolníci tehdy dali dohromady případy záhadných úmrtí ruských generálů a admirálů a zachytili v infografice charakteristické „statistické exploze“, z nichž významná část připadla na období ruských válečných tažení nebo dobu po nich.

Pozoruhodné je, že v roce 2021 vzbudila tato již pět let stará publikace, které byla k dispozici v 12 jazycích, zvláštní pozornost ruské Federální služby pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií (Roskomnadzor): Rusové oficiálně požádali, aby ji InformNapalm z webu stáhl, byli však posláni tam, kam Ukrajinci po totální invazi posílají ruskou válečnou loď.

Po deseti letech se k tématu vracíme, tentokrát již s chronologií ruských generálů, kteří museli čelit důsledkům totální agrese RF proti Ukrajině.

Jak počítáme generály v rámci „cargo 200“. Metodologie

Na hlavní seznam se dostanou pouze ty případy, kdy úmrtí potvrzují oficiální zprávy, příbuzní, hroby, státní rejstříky nebo souhrn nezávislých zdrojů. Jde o zásadní kritérium: v roce 2022 se totiž v ukrajinských a mezinárodních médiích objevovaly i chybné zprávy o smrti některých ruských generálů.

Pro porovnání používáme mj. společnou jmennou databázi ruské služby BBC, Mediazony a týmu dobrovolníků. Mediazona ji sestavuje na základě otevřených ověřených zdrojů: zpráv příbuzných, regionálních médií, oficiálních struktur, údajů o pohřbech a dalších listinných stop.

Ke dni sepsání tohoto článku obsahovaly statistiky Mediazony také 16 generálů: pět generálporučíků, osm generálmajorů, dva generály ve výslužbě a bývalého generálmajora SBU Vladimira (Volodymyra) Ljapkina, který uprchl do Ruska a válčil na jeho straně. Posledně jmenovaného do ruského generálského sboru nepočítáme. Po ověření smrti Antona Grunise dnem 16. září narostl náš výběr právě ruských generálů na 16.

Chronologie „cargo 200“ generálů RF

2022

28. února – generálmajor Andrej Suchoveckij, zástupce velitele 41. vševojskové armády. Zlikvidován v bojích v Ukrajině. Stal se prvním hodnověrně doloženým ruským generálem, který padl od začátku totální invaze.

10. března – generálmajor Vladimir Frolov, zástupce velitele 8. gardové vševojskové armády. Datum smrti se podařilo doložit listinami, v dubnu byl Frolov pohřben v Petrohradě.

22. května – generálmajor ve výslužbě Kanamat Botašev. Bývalý generál ruského letectva se po odchodu do výslužby vrátil k bitevním letům. Jeho Su-25 byla sestřelena nad Ukrajinou; podle novinářských vyšetřování měl ve válce vazby na SVS Vagner.

5. června – generálmajor Roman Kutuzov, vysoce postavený důstojník 8. vševojskové armády s vazbami na velení tzv. 1. armádního sboru DLR. Zlikvidován v Luhanské oblasti, smrt potvrdily ruské zdroje a pohřby.

2023

12. června – generálmajor Sergej Gorjačev, náčelník štábu 35. vševojskové armády. Zlikvidován ve směru Záporoží; smrt následně dodatečně doložena pohřbem v Petrohradě.

11. července – generálporučík Oleg Cokov, zástupce velitele Jižního vojenského okruhu. Zlikvidován při útoku na ruské velitelské stanoviště u okupovaného Berďansku.

28. listopadu – generálmajor Vladimir Zavadskij, zástupce velitele 14. armádního sboru. Zlikvidován na dočasně okupovaném území Ukrajiny; jeho smrt následně oficiálně potvrdily ruské regionální úřady. OSINT složka.

2024

30. července – generálmajor ve výslužbě Andrej Golovackij. Bývalý první zástupce náčelníka štábu Severokavkazského regionálního velitelství vnitřních vojsk Ministerstva vnitra RF. Jeho smrt potvrdila Mediazona úmrtním oznámením a ruským rejstříkem dědických řízení.

6. listopadu – generálmajor Pavel Klimenko, velitel 5. samostatné motostřelecké brigády. Podle dostupných údajů byl smrtelně zraněn při útoku FPV dronu; smrt potvrdily ruské zdroje.

17. prosince – generálporučík Igor Kirillov, náčelník vojsk radiační, chemické a biologické ochrany Ozbrojených sil RF. Zlikvidován společně s asistentem v Moskvě odpálením zařízení namontovaného na elektrické koloběžce před jeho domem.

2025

25. dubna – generálporučík Jaroslav Moskalik, zástupce náčelníka Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu RF. Zlikvidován v Balašiše poblíž Moskvy po explozi automobilu před jeho domem.

2. července – generálmajor Michail Gudkov, zástupce vrchního velitele Námořnictva RF pro pobřežní a pozemní vojska, dříve velitel 155. brigády námořní pěchoty. Zlikvidován při útoku na ruské velitelské stanoviště v Kurské oblasti.

22. prosince – generálporučík Fanil Sarvarov, náčelník Ředitelství pro operační výcvik Generálního štábu RF. Zlikvidován v Moskvě odpálením zařízení pod jeho automobilem.

2026

31. března – generálporučík Alexandr Otroščenko, velitel smíšeného leteckého sboru Severní flotily. Cestoval na palubě vojenského transportního letadla An-26, které se zřítilo na okupovaném Krymu. Jedná se o nebitevní potvrzené úmrtí ruského generála v rámci aktivního výkonu vojenské služby.

1. srpna – generálmajor Valerij Plochotňuk. Jeho smrt 1. srpna potvrzují data z ruských státních rejstříků a jeho následný pohřeb na Trojekurovském hřbitově. Datum se shoduje s explozí v moskevské restauraci Balzi Rossi, kde se konala neveřejná akce za účasti vysoce postavených ruských vojáků, oficiálně však okolnosti Plochotňukovy smrt Rusko nezveřejnilo.

12. září – generálmajor Anton Grunis, velitel 4. samostatné gardové motostřelecké brigády Ozbrojených sil RF. Jeho smrt se zařadila mezi nejpohotověji a nejpodrobněji zdokumentované případy v této chronologii.

První nepřímé zprávy z ruského Z-prostředí se objevily několik dní před konečnou verifikací. V noci na 16. Grunisovu smrt již bez výhrad potvrzovala velká ruská proválečná média, ráno se k ní pak veřejně vyjádřil generálporučík Apti Alaudinov.

16. září velitel Sil bezpilotních systémů ukrajinské armády Robert „Maďar“ Brovdi oficiálně uvedl přesné okolnosti a zveřejnil video ze zásahu. Grunis byl zlikvidován 12. září na dočasně okupovaném území Doněcké oblasti, kde se tento ruský generál nacházel na stálé základně. Útok provedli vojáci z jednotky dronových vojsk Raroh.

OSINT řetězec se tedy de facto podařilo vystopovat takřka v reálném čase: od prvních anonymních zpráv o smrti vysoce postaveného vojáka přes ruská úmrtní oznámení a potvrzení generálporučíkem RF v aktivní službě až k přesné dataci a zveřejnění záběrů ze samotného útoku.

Zajímavé je, že Grunis byl zmíněn ve vyšetřování od InformNapalmu Seznam 1097: jak 18. samostatná motostřelecká brigáda ruských Ozbrojených sil okupovala Krym.

Jeho jméno figurovalo na výpisu z příkazu č. 53 z 14. března 2014 mezi vojáky, kteří se vzdálili za účelem plnění „bojového úkolu“ a dostali obědové balíčky na 16. až 18. března. Tento časový úsek se přímo shodoval se závěrečnou fází ruské operace na dobytí Krymu.

Během dalších 12 let to Grunis dotáhl až na generálmajora, velitele brigády, a byl zlikvidován krátce po udělení titulu Hrdina Ruska.

Atentáty na dočasně přeživší generály

Odděleně od statistiky úmrtí evidujeme potvrzené a pravděpodobné atentáty na ruské generály. Tento blok bude také doplněn:

• Vladimir Alexejev, 6. února 2026. První zástupce náčelníka Hlavního ředitelství Generálního štábu RF byl opakovaně postřelen na schodišti svého domu v Moskvě. Byl vážně zraněn, ale přežil.
• Azatbek Omurbekov, 28. dubna 2026. Po explozi u vojenské posádky v Chabarovském kraji označily ruské zdroje generálporučíka Omurbekova jako pravděpodobný cíl. InformNapalm jako první Omurbekova identifikoval v dubnu 2022 jako válečného zločince a velitele 64. samostatné motostřelecké brigády, která páchala válečné zločiny v Buče.
• Alexandr Čajko, 1. srpna 2026. K explozi v moskevské restauraci Balzi Rossi došlo při neveřejné akci spojené s generálplukovníkem Čajkem. Tento sám přežil; ruské úřady označily explozi za teroristický útok, nepotvrdily však, že jeho cílem byl právě Čajko.
• Nikolaj Varpachovič, 3. září 2026. Střelec vypálil několikrát, generál však údajně přežil. Podrobnější OSINT složku k němu najdete na webu InformNapalm. Jeho stav je monitorován.

Od fronty až k ruskému zázemí

Chronologie ukazuje postupnou změnu povahy ztrát. V prvních letech totální invaze umírali ruští generálové převážně přímo v oblasti bojů: na přední linii, na velitelských stanovištích nebo při bojových letech. Od konce roku 2024 se k tomu přidaly cílené útoky v Moskvě a okolí. V roce 2026 pak vidíme jak sabotáže a atentáty na generály v hlubokém ruském vnitrozemí, tak úspěšné útočné operace Obranných sil Ukrajiny proti ruským štábům v oblasti bojů.

Tato chronologie netvoří uzavřený a dokončený seznam a bude doplňována poté, co obdržíme nová ověřená data.

Čtěte také další příspěvky k tématu:

• Cesta ohně: dvanáct let války InformNapalmu proti Kremlu
• Ukrajinští hackeři odhalili, jak operátoři ruských dronů využívají Bělorusko
• OKBMLeaks: tajné dokumenty výrobce součástek pro Su-57 a PLK DL Poslannik
• CYBINT operace proti satelitnímu systému Goněc, který bývá označován za ruskou obdobu Starlinku
• Wildberries mezi dvěma ohni: dronové útoky a kyberoperace
• 10 let od OSINT záchytů až k zásahům: ukrajinské námořnictvo zaútočilo na ruský pobřežní raketový komplet Bastion na dočasně okupovaném Krymu
• Hackeři přinesli novou neveřejnou dokumentaci STC, ruského výrobce dronů Orlan-10
• Nabourání ruského výrobce dronů. Díl I. Kdo montuje Geraň-2
• Díl 2.: Kaspersky Lab a neurosítě pro ruské vojenské drony
• Díl 3: Albatros, válka, NVIDIA, Sony a Saito
• Ruská dronová hrozba 2026–2027: ukrajinské ponaučení pro NATO

Tuto publikaci zpracoval Andrij Lisicyn speciálně pro čtenáře webových stránek mezinárodní dobrovolnické zpravodajské komunity InformNapalm. Šíření nebo převzetí s funkčním odkazem na zdroj je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Přihlaste se k odběru novinek na české stránce komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádné financování od vlád ani dárců. Provoz webu pomáhají zajišťovat pouze dobrovolníci z naší komunity a naši čtenáři. Podpořit komunitu darem můžete i vy.

Překlad: Svatoslav Ščyhol