Posledních pár týdnů přicházejí zprávy od insiderů o hromadění techniky v Olenivce a Dokučajevsku. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o přípravu ofenzivy na Mariupol. Ovšem vzhledem k prohlášením ozbrojenců o jejich úmyslu dostat se ke správním hranicím oblastí je útok na západ nevyhnutelný. Navíc potřebují pro jihozápadní útok krajové krytí. Nejspíš je tato technika hromaděna pro útok Olenivka – Andrijivka přes Paraskovijivku a Uspenivku. Podle našich výpočtů by se tu mohl nacházet i tankový prapor, a když vezmeme v úvahu informace od očitých svědků, pak dokonce mechanizovaný prapor. Předností tohoto útoku je přesun podél vody a příchod do tylu jednotek, které mají základny v Kurachove a okolí. Vzhledem k tomu, že ozbrojenci tímto útokem výrazně roztahují své komunikace a komplikují tím zásobování, měli by se postarat o krytí pro své tyly. Když se podíváme na mapu, vidíme pouze jedinou kvalitní silnici umožňující rychlý přesun techniky: Vuhledar – Paraskovijivka. Kvůli získání kontroly nad touto silnicí se ozbrojenci nejspíš pokusí dostat až k Vuhledaru.

Pokud jde o Volnovachu, ve Starobeševe a Komsomolském je soustředěno velké množství sil (přesné počty techniky nejsou známy, podle informací od insiderů jde o nejméně dvě brigády). Dále jsou značné síly soustředěny i v Telmanove. K útoku Telmanove – Hranitne – Volnovacha nejspíš nedojde kvůli přírodní vodní zábraně tvořené řekou Kalmius. Navíc slabá intenzita bojů v předmětné lokalitě umožnila 72. brigádě, aby se tu zakopala a opevnila: její vyhnání by bylo problematické. Namísto toho vše, co mají v Komsomolském a Starobeševe, bude nasazeno na Volnovachu, teprve po jejím dobytí dokážou ozbrojenci rozvinout ofenzivu směrem Mariupol a Hranitne, s tím, že by se v druhém případě dostali k 72. brigádě do tylu. Pro odvedení pozornosti od hlavního směru podniknou ozbrojenci nejspíš útok Telmanove – Hranitne. Navíc je z Volnovachy otevřena přímá cesta na Mariupol. Je však třeba mít na zřeteli, že vzdálenost je tu dost velká a trasa vede otevřeným terénem. Právě proto jsou jižním směrem stahovány protiletecké zbraně, jejichž úkolem bude krytí útočné skupiny s využitím operativně taktických zařízení Točka-U a reaktivních systémů Smerč (Uragan). V případě úspěšného východu k Mariupolu ozbrojenci do města nevstoupí, ale budou se snažit dostat k Manhuši, aby odřízli zásobování.

Další argument pro teorii útoku oklikou: odvod techniky z městské části Doněcka Petrivskyj. Snažili jsme se ji najít všude. Nepodařilo se dostat pouze do obytného bloku dolu č. 29 a Trudovski, a sice do lokality asfaltové továrny. Nejspíš je tu soustředěna menší skupina, jejímž úkolem bude bránění ofenzivě protiteroristických jednotek od Marjinky (pokud by se k tomu přece jen odhodlaly) a imitace útoku Marjinka – Kurachove za účelem odvedení pozornosti od hlavního směru (Olenivka – Andrijivka).

Když vyhodnotíme vývoj na severním směru, je třeba poukázat na nárůst kontingentu v Horlivce. Zdá se, že je vše připraveno k tažení na Kosťantynivku, ale i zde je přírodní překážka, která ozbrojencům poněkud komplikuje úkol se severním tažením: údolí Kleban-Byk (začíná mezi Dobropillja a Kosťantynivkou a končí u Artemivsku). Je tu ovšem také varianta zahájení ofenzivy směrem na Krasnoarmijsk a Dymytrov od Horlivky: jsou tu stepi a je málo vodních překážek. Navíc tento směr leží na rozhraní sektorů. Zdánlivá hloupost tohoto útoku je pryč, když si vzpomeneme na možnost útoku Olenivka – Andrijivka. V případě jeho úspěšného výsledku by mohla armáda tzv. DLR uzavřít kotel, do nějž se dostane téměř celý sektor B (útoky Andrijivka – Krasnoarmijsk a Krasnoarmijsk – Andrijivka), a aby znemožnili tomuto sektoru přesunout zálohy k útokům na okraje a odříznutí komunikací, pustí se ozbrojenci nejspíš do bojů u Doněckého letiště a Pisků, imitujících ofenzivu na Avdijivku. Pokud jde o sektor C, ten nedokáže přispěchat na pomoc také proto, že bude sám mít u Artemivsku problémy. Z množství techniky a sil ozbrojenců přesouvaného do Stachanova můžeme dospět k závěru, že se připravuje tažení severním směrem. O tom, jak bude probíhat, pokud se k němu Putin přece jen odhodlá, jsme už psali: útoky Horlivka – Majorsk – Artemivsk a Pervomajsk – Artemivsk, část sil bude přitom vázána v bojích ve směru Kalynovo – Svitlodar.

Přejděme k sektoru A. I zde hrozí útok napříč sektory. Ozbrojenci se nejspíš připravují k průchodu na Lysyčansk. Nejspíš se přitom pokusí spoutat naše síly u Trjochizbenky a imitovat překonání Severního Donce (síly jsou hromaděny v Stachanově a Alčevsku). Dále bude armáda tzv. LLR bojovat o Stanycju Luhanskou, nejspíše tak, že sem přivede vojska od Millerova a bude všem vyprávět, že pronikla podél hranic. O jednom z přívozů přes Doněc si můžeme přečíst ve článku Namísto oznámeného mostu přes Kerčský průliv je tu tajný most přes Severní Doněc, celkový počet takových přívozů není znám. V případě úspěšných výsledků u Lysyčansku a Stanyci Luhanské vyrazí vojska na Ščasťa od severu a jihovýchodu.

Tolik krátkodobý výhled. Pokud jde o ten dlouhodobý, měli bychom zmínit možnost tažení na Slovjansk od Artemivsku. Navíc je tu hrozící tažení ozbrojenců z Dobropillja ke Kramatorsku po silnici nižší třídy, která má mimochodem slušný stav a nejsou tu žádná kontrolní stanoviště Ozbrojených sil a Národní gardy.

Pokud jde o Luhanskou oblast, zde ozbrojenci na sever nepůjdou, protože si pamatují, jaký postoj k nim měli obyvatelé Svatove a Starobilsku: když to nevyšlo vloni, letos vyjde o to méně.

A nakonec: přišlo jaro, na stromech začíná rašit listí. Brzy bude zeleň. Kéž by tu nebylo žádné tažení na Jampil a Kranyj Lyman, je tu přece Doněc s jeho zalesněnými břehy a lesní porosty, které se táhnou dlouhé kilometry.

Informační souhrn připravili vojenští analytikové skupiny InformNapalm Artem Vasylenko a Tymur Melyk. V případě převzetí tohoto materiálu je nutno uvést odkaz na INFORMNAPALM.ORG.

Překlad: Svatoslav Ščyhol

Rusky: https://informnapalm.org/7934-svodka-ot-komandy-informnapalm-po-sostoyanyyu-na-13-aprelya-2015, publikováno dne 13. dubna 2015