Již týden neutuchá rozruch kolem messengeru Telegram, který se v Rusku dostal na blokační seznam úřadu Roskomnadzor vykonávajícího dozor v oblasti komunikace a informačních technologií. Již v létě 2017 začala ruská FSB po managementu Telegramu chtít, aby jí poskytl šifrovací klíče pro zpřístupnění veškeré korespondence uživatelů na messengeru. 30. srpna 2017 Telegram poskytnout tyto klíče oficiálně odmítl, na což Roskomnadzor reagoval soudní žalobou. 13. dubna 2018 obvodní soud Taganskij v Moskvě žalobě Roskomnadzoru vyhověl a rozsudkem uložil, že kvůli neposkytnutí klíčů pro dešifraci uživatelských zpráv bude přístup k messengeru Telegram z Ruska omezen.
Opoziční hrátky s Kremlem
Dnem 16. května Roskomnadzor započal s blokací tohoto messengeru na ruském území, za uplynulou dobu však v tom nijak významně nepokročil. Obliba Telegramu naopak jen stoupla. Ruští opozičníci vychvalují nepotopitelný Telegram do nebes, někteří z lídrů veřejného mínění dokonce zašli tak daleko, že prorokují zakladateli Telegramu Pavlu Durovovi prezidentský úřad v Kremlu. K těmto schvalujícím výkřikům se přidalo i mnoho ukrajinských uživatelů internetu a blogerů. Obliba Pavla Durova a Telegramu se dostává na novou úroveň díky stále většímu počtu podporovatelů. Je však tento messenger tak bezpečný, jak se tváří, a je sám Durov vůči Kremlu až tolik opoziční?
Na úvod je na místě připomenout, kde a kdy se vzal Telegram. Pověst (rozšířená samotným Pavlem Durovem) praví, že nápad vytvořit chráněný messenger Pavel dostal v den, kdy jeho byt v roce 2011 navštívil útvar rychlého nasazení. Když zasahující těžkooděnci konečně odešli, Pavel se pokusil napsat svému staršímu bratrovi Nikolaji a došlo mu, že pro tak nouzové situace nemá žádný chráněný komunikační kanál. Dva roky po tomto incidentu se na trh dostal Telegram založený na kryptografickém protokolu MTProto, který vyvinul sám Durov.
Stejně tak Nikolaj Durov, talentovaný matematik a programátor, před lety vynaložil mnoho úsilí pro vznik sociální sítě VKontaktě. Pavel a Nikolaj jsou dva bratři, kteří založili dva monstrózní IT projekty, vyrostli z ničeho ve velkopodnikatele s milionovými zisky, stali se jakýmsi živoucím zhmotněním amerického snu. Mohli bychom si říct: copak tady nehraje?
Že Durovovi mohli být talentovanými programátory a v dnes už vzdáleném roce 2006 uvést na trh VKontaktě, je zcela reálné. Že by jim však dovolili takto vyrůst a umožnili tak velký projekt i nadále v klidu řídit, to však jen stěží. Máme-li být přesnější, šlo by to kdekoli jinde, jen ne v Rusku. Pro ruský byznys platí, že jakmile se firma jakžtakž zviditelní a začne vydělávat větší částky, hned ji navštíví „hosté“. Po této návštěvě musí firma měsíčně odvádět jistý finanční podíl mocenským strukturám a navíc samozřejmě spolupracovat s organizacemi jako je FSB. Odmítnout nelze: buď podnikáte v Rusku a spolupracujete, nebo opustíte vše, co jste vybudovali, a odejdete do zahraničí, abyste mohli podnikat podle poctivých a transparentních pravidel hry. S veškerou úctou tak nelze brát vážně povídačky Pavla Durova o údajné plné nezávislosti VKontaktě a plné nezávislosti Telegramu. To v Putinově Rusku prostě nejde.
Specializace na propagandu a psychologickou válku
Ani životopis samotného Durova však není tak jednoduchý, jak bývá vykreslován v médiích. Stačí třeba, že Pavel vystudoval Petrohradskou státní univerzitu v oboru anglická filologie a překladatelství. Je zvláštní, že nikoli programování nebo aplikovanou matematiku, ale to ještě nevadí – v životě se přece stane, že člověk dosáhne úspěchu v něčem jiném, než vystudoval. Nechybí ani další zajímavost: rok před dokončením studia (což se časově shoduje s rokem, kdy byla VKontakě uvedena na trh) dokončil Pavel odbornou výchovu na fakultě vojenských studií v oboru propaganda a psychologická válka. Ani tato skutečnost však neopravňuje k vyvození definitivního závěru – i k podobným shodám náhod přece v životě dochází. Otec univerzitní profesor, doktor jazykových věd, syn rovněž filolog, nicméně společně s bratrem dostanou na trh sociální sít v roce, kdy dostudují vysokou školu. Za bratry nikdo nepřijde, jejich byznys nechají na pokoji. Durovovi si dlouhá léta v klidu pronajímají kancelář v Zingerově domě na Něvském prospektu (tato budova je mimochodem ve vlastnictví státu), jimi vedenou VKontaktě nechají vyrůst v největší sociální síť na ruském internetu. S tím, že VKontaktě byla založena jako společnost s ručením omezeným právě v Rusku, nikoli v cizině, jak to často dělají IT společnosti, aby se ochránily před úřední zvůlí a v případě nejhoršího scénáře mohly odejít do zahraničí. Na Durovovy však prý nikdo nesáhl. Je to s těmi bratry hodně zvláštní, úspěch je jejich druhé jméno a ani sám ďábel na ně nemůže.
Investory do VKontaktě byli shodou okolností rovněž vlivní lidé: Michal Mirilašvili (herní byznys, Lukoil, styky s mafií) a jeho partner Lev Levijev.
Skutečná smůla, nebo obyčejná „konzerva“?
Nyní zpozorněme. V roce 2013 se Durovovým najednou „přestane dařit“. Rodina Mirilašviliových a Levijev prodají United Capital Partners své akcie VKontaktě, dohromady 48 %. V lednu 2014 už sám Pavel Durov prodá svých 12 % Ivanu Tavrinovi, generálnímu řediteli společnosti MegaFon, kterou ovládá Ališer Usmanov. Stojí za zmínku, že Ališer Usmanov, který se podle odhadů z roku 2017 stal pátým nejbohatším ruským podnikatelem, se nedávno dostal do „kremelské zprávy“ Ministerstva financí USA jako člověk, který má blízko k Putinovi. Po této koupi Tavrin rychle prodá svůj podíl společnosti Mail.ru (opět Usmanov). Mail.ru tak získá kontrolní 52% balík akcií.
Dne 1. dubna 2014 podá Pavel Durov představenstvu výpověď z pracovního poměru. Již 3. dubna se však nechá slyšet, že šlo jen o aprílový žert. Představenstvo přesto 21. dubna pracovní poměr s Durovem skutečně rozváže, což odůvodní tím, že svou výpověď nikdy nevzal zpět. Durov začne najednou vydávat politická prohlášení, což předtím nikdy nedělal, a sice že důvodem jeho propuštění bylo odmítnutí předat FSB osobní údaje členů skupiny Euromajdan. Pavel říká, že VKontaktě zcela ovládli nejbližší Putinovi spolupracovníci, koupí si občanství ostrovního státu Svatý Kryštof a Nevis za 250.000 USD investic a odejde do ciziny. 16. září 2014 Mail.ru Group vykoupí 48 % od United Capital Partners a stáne se jediným vlastníkem sociální sítě VKontaktě.
A teď nastává správná chvíle pro návrat k Telegramu, který, jak si jistě pamatujeme, Durov uvedl na trh v roce 2013, tedy 8 měsíců před svým odchodem z VKontaktě. Ve chvíli tohoto „dobrovolného“ vyhazovu Durov zručně hraje na soucit uživatelů. Dnes je z něj opozičník, který „upadl v nemilost“, Putinova oběť, mladý, chytrý a pokrokový podnikatel, kterého v Rusku nenechali na pokoji a teď se musí protloukat v exilu.
Skandál pouze zvyšuje popularitu aplikace. Z Telegramu se stává jedna z nejrychleji rostoucích komunikačních platforem a sociálních sítí. Další podrobnosti související s firmou již nikoho nezajímají. „Kdo dokáže ochránit lépe než člověk, který se musí chránit sám?! Na Durova tlačí Putin, proto je hrdina a brání naše hodnoty“. Je tomu však skutečně tak?
Kompletní seznam investorů není znám, nicméně…
Skutečnost je taková, že Telegram v poslední době získal 1,7 miliard USD na investicích, kompletní seznam investorů však není znám. Oficiálně na webu Komise USA pro cenné papíry jsou k dispozici dva formuláře, které Durov vyplnil, z nichž každý zní za 850.000.000 USD (první formulář, druhý formulář). Obsahují informace o dvou společnostech: TON Issuer Inc. a Telegram Group Inc. (zapsány na Panenských ostrovech). Oba formuláře byly vyplněny kvůli „vývoji TON Blockchain, vývoji a podpoře messengeru Telegram“. Jeden z nich obsahuje informace o 81, druhý o 94 investorech, kteří přistoupili na nákup token-akcií. Vzhledem k tomu, že formuláře obsahují údaje jen o počtu investorů a další informace o nich se nezveřejňují, musí se ve všech případech jednat o tzv. akreditované investory, tedy osoby, které v posledních dvou letech dosáhly ročního příjmu přes 200.000 USD nebo vlastní majetek v hodnotě přes 1.000.000 USD (nad rámec hodnoty domu, kde bydlí).
Odborníci říkají, že tokeny Gram (blockchainová platforma Telegram Open Network) jsou jen pro vyvolené, tedy ty, kdo chce hned v úvodu investovat minimálně půlmilion dolarů.
Nicméně někteří Durovovi investoři se nijak moc neschovávají. Zejména je důvěrně známo, že do Telegramu investovali prostředky podnikatelé jako je Sergej Solonin (spoluzakladatel Qiwi), David Jakobašvili (spoluzakladatel Wimm-Bill-Dann Foods) nebo známý ruský podnikatel Roman Abramovič, který dostal nabídku k účasti na financování projektu jako první.
Právě Romanu Abramovičovi se musíme věnovat podrobněji, protože čtenáři již patrně pozapomněli na některá zajímavá fakta v jeho životopise. Tento ruský miliardář byl např. v letech 2000 až 2008 gubernátorem Čukotky a v letech 2008 až 2013 předsedou Dumy Čukotského autonomního okruhu. Veřejné funkce jsou však jen drobnosti v porovnání s neformálními styky tohoto velkopodnikatele. Abramovič měl velmi úzké vazby na prezidenta Jelcina a byl to právě on, kdo jako první doporučil Jelcinovi Putina jako jeho nástupce v úřadě prezidenta RF. V roce 1999, kdy Jelcin už dosadil Putina do premiérského křesla, byl to právě Abramovič, kdo provedl pohovor s každým uchazečem o funkci ministra v Putinově vládě. Když Putin v roce 2007 hledal člověka, který ho měl dočasně zastoupit v prezidentském úřadě, právě Abramovič mu doporučil Medvěděva jako nejlepší volbu. Takže není divu, že Abramovič zůstává Putinovým důvěrníkem. Tuto skutečnost potvrzuje také seznam obsažený v nedávné „kremelské zprávě“ Ministerstva financí USA, kam byl zařazen i Abramovič.
Žádný novičok a zvláštní pravidla pro protesty
Je mimochodem zvláštní, že „opozičník“ Durov nemá žádné obavy o svůj život. V zahraničí ho nikdo nehoní s novičokem nebo poloniovým čajem, nesdílel osud Berezovského ani Lesina. Durov kamarádí s Abramovičem, který patří mezi Putinovy peněženky, a usmívá se na kamery. A údajné záruky, že FSB nemá žádné klíče k Telegramu, jsou pouhým tvrzením samotného Durova.
Nakonec zajímavá třešnička na dortu. Když se v prosinci a lednu konaly masové protesty v Íránu, byl Telegram hlavním prostředkem pro koordinace protestních akcí. Přesto Telegram blokoval některé kanály s odůvodněním, že obsahovaly výzvy k násilným protestům proti íránskému režimu. Prostě pravidla Telegramu a hotovo.
Co je tedy Telegram: chráněný messenger opozičníka Durova, nebo přece jen další shnilý ruský bonbon, který se snaží v hezkém obalu podstrčit Západu?
Závěry si vyvoďte sami
Dokud však na Ukrajině trvá válka a každá chyba může potenciálně stát život, bude lepší se vyhnout jakýmkoli softwarovým produktům, které vyvíjejí Rusové. Jen pro jistotu.
Tento příspěvek zpracovala Christina Dobrovolska speciálně pro InformNapalm
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanouškem stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM