Známý doněcký neonacista Alexandr Maťušin, častěji vystupující pod přezdívkou Alexander de Krog, poskytl rozhovor pro ruský pravicově radikální server Klič (Zvolání), v němž vypráví, jak bojuje na Ukrajině za ruskou ideu proti Ukrajincům, kteří „nejsou pokrevními Slovany“.

V rozhovoru Maťušin (de Krog) vypráví, jak na jaře organizoval v Doněcku masové nepokoje a později se podílel na vojenských operacích proti ukrajinské armádě. V předmluvě k rozhovoru autoři článku píšou, že Maťušin je „jedním ze zakládajících otců DLR, člověkem pravicově konzervativního smýšlení, bez nějž by Ruské jaro nebylo možné“. Sám Maťušin v rozhovoru přiznává, že v minulosti byl skinheadem a vytvořením „DLR“ se zabýval již od poloviny 2000. let.

Vše začalo ještě začátkem nultých. Tehdy jsem se dostal do Moskvy a připojil se ke skinheadskému hnutí. V té době se dostávalo do obliby mezi mládeží na prostranství SNS. Postupně se mé názory vyvinuly směrem k národnímu bolševismu, vstoupil jsem tedy do Národně bolševické strany. Když E. Limonov uzavřel koalici s liberály, jsem z NBS vystoupil a začal podporovat Eurasijský svaz mládeže. Ke konci roku 2005 začalo protestní hnutí na Donbasu ochabovat, společně se spolubojovníky z koalice „Za Ukrajinu bez Juščenka“ jsme pak založili občanské hnutí „Doněcká republika“. Od této chvíle byla moje politická cesta spojena s touto organizací, která byla zase pevně spjata s mou cestou. Uspořádali jsme velké množství konferencí, kulatých stolů, pochodů, mítinků a agitací… Ke konci minulého roku se z Doněcké republiky vyčlenilo bojové křídlo tvořené pravicově radikální mládeží s názvem Varjag crew, které sehrálo v událostech Ruského jara mimořádnou roli.

Dále Maťušin uvádí, že zorganizoval protiukrajinský puč v Doněcku kvůli „volání ducha a krve“.

My osobně jsme do toho šli kvůli volání ducha a krve. Mířili jsme k obnově metafyzického hradu Kitěž (bájné mesianistické město, které údajně leželo v severní části Nižegorodské oblasti – pozn. překl.). Nevnímali jsme svou zem jakou součást Ukrajiny, což lid aktivně podporoval. Hojnost ruských vlajek a neustálé skandování „Rossija“ na mítincích a protestních akcích v době Ruského jara je tomu potvrzením.

Podle de Kroga se mu v Doněcku podařilo dát dohromady svůj oddíl Varjag, který tvoří stejně smýšlející lidé z Ruska a Ukrajiny.

V jistou životní chvíli, kdy byla mladá republika v nebezpečí, jsem si uvědomil, že budu pro svou zem užitečnější se zbraní v ruce než v parlamentu (byl jsem poslancem Nejvyšší rady DLR), vždyť přece „dějiny netvoří prázdné řeči ani lejstra, ale železo a krev“ (Bismarck). Začal jsem tedy vytvářet svůj oddíl. Vstoupili do něj lidé, kteří dlouhá léta kráčeli společně se mnou cestou snah o nezávislost naší země, ale také přišli lidé zcela noví. Duchem stejní jako my. Navíc přispěchali na pomoc ruští dobrovolníci… Původně jsme byli součástí struktury Ministerstva státní bezpečnosti, účastnili se bojů o letiště, prováděli průzkum na okupovaných územích a chytali záškodníky na tom našem. Nyní vykonáváme službu na vojenském velitelství v Doněcku, zajišťujeme pořádek ve městě a tvoříme mezičlánek mezi veřejnou mocí a orgány samosprávy. Za celou dobu svého trvání přišel náš oddíl o tři lidi a čtyři včetně mě byli zraněni.

Na otázku ohledně politického světonázoru Maťušin docela na rovinu říká, že je „pravoslavný fašista“.

Má politická cesta byla, jak vidíte, dlouhá a klikatá. Nakonec jsem pochopil, že se všechny ty nacismy, liberalismy a ostatní komunismy pokrývají prachem někde v zapadlém koutě knihovny. Ale pokud máme přece jen vycházet z obecně vžitých teorií, pak jsem pravoslavný fašista.

Toto prohlášení je v ostrém protikladu s obvyklým propagandistickým klišé, že se obyvatelstvo Donbasu údajně vzbouřilo proti fašismu. Ve skutečnosti, jak je patrné, fašisté jsou „zakládajícími otci“ DLR a dokonce se to ani nesnaží skrývat.

Válka mezi Ukrajinci a Rusy probíhá podle Maťušina kvůli tomu, že Ukrajinci nechápou myšlenku velké říše ani geneticky nejsou Slovany.

„Rusofobie“ a „protiimperialismus“ tvoří základní kameny ukrajinského nacionalismu. Navíc Ukrajinci nejsou pokrevními Slovany. Stačí porovnat lidové archetypy ruského a ukrajinského národa, ruské lidové pověsti vyprávějí o sídelním městě Kyjevě, matičce Rusi a ruských bohatýrech. Ukrajinci mají zase kozáka Mamaje v širokých tureckých kalhotách, s podivným asijským hudebním nástrojem „bajda“ a účesem stepních obyvatel, sedícího s nohama zkříženýma na turecký způsob. Ideálem ruské krásy jsou modré oči a rusý cop, ideál Ukrajinců je zase „černé obočí a hnědé oči“.

Alexandr Maťušin (de Krog) je v Doněcku dobře znám jako organizátor nejrůznějších „Ruských pochodů“ a stejně tak jako účastník protizápadně a protiukrajinsky zaměřených výtržnických akcí. Jeho stránka na sociální síti obsahuje velké množství fotografií z těchto akcí, které se v Doněcku v minulých letech pravidelně pořádaly.

Stránka Alexandra Maťušina na VKontaktě

https://vk.com/de_krog88

Politické preference „zakladatele DLR“ jsou jasné i bez dalších komentářů (na fotce je de Krog druhý zleva v horní řadě).

V roce 2013 se de Krog zúčastnil pogromu doněckého kulturního střediska Izolace, které navštěvoval americký velvyslanec John Tefft.

Je známo, že nějakou dobu Maťušin byl aktivistou ruské pravicově extrémistické organizace Ruský obraz. Bojové křídlo RO tvořila tzn. „Bojová organizace ruských nacionalistů“ (BORN), jejíž členové Nikita Tichonov a Jevgenjia Chasisová spáchali v Rusku řadu vražd z důvodu rasové nesnášenlivosti a v současné době odpykávají trest v nápravném zařízení.

Zajímavé je, že zatímco v Rusku příslušníky neonacistických band a skinheady zavírají do vězení, na Donbasu jim naopak dávají zbraně a nechávají naprostou svobodu v jednání. Aby toho nebylo málo, postavy jako de Krog získávají autoritu „vojáků osvoboditelů“, „otců republiky“ a bojovníků za pravdu, které kremelská propaganda sakralizuje.

Takový je „antifašismus“ na Putinův způsob. S jasně nahnědlou pachutí.

Rusky: http://sirgis.info/2015/02/13/donetsk_nazi_fight_for_russia/, publikováno dne 13. února 2015