Ukrajinský parlament (Nejvyšší rada) odmítl uznat výsledky voleb do ruské Státní dumy kvůli hlasování na Krymu a okupaci části Donbasu. Dalším důvodem k neuznání jakýchkoli ruských voleb by však mohla stát skutečnost, že se posledních voleb poprvé v ruských dějinách zúčastnili teroristé.
Vztahy mezi zeměmi mají vždy jistá nepsaná pravidla nebo hranice, které se překročit nesmí. Poté však co ruská armáda překročila ukrajinské hranice v přímém slova smyslu, mluvit o dodržování jakýchsi mravních norem ze strany této země je snad zbytečné.
Ještě v loňských volbách do zastupitelstva města Voroněže nebylo umožněno kandidovat opolčenci z „DLR“ Alexandru Paškovovi. Paškov přišel na Donbasu o nohu, jak je ovšem patrné, na politické váze mu to v Rusku nedodalo: jeho protikandidátem v obvodu byl zástupce vládnoucího Jednotného Ruska, proto bylo rozhodnuto dát tomuto hyperaktivnímu mladíkovi košem (zpráva, archiv).
Letos v létě jednala strana Rodina (Vlast) s opolčencem z „DLR“ Arsenijem Pavlovem, známějším jako Motorola. Strana plánovala zařadit ho na jedno z prvních míst kandidátky pro volby do Státní dumy, na poslední chvíli si však tento nápad rozmyslela (zpráva, archiv).
Ale zatímco se zařazováním kandidátů do Státní dumy na stranické kandidátky mohou vzniknout problémy, možnost kandidovat v obvodech s většinovým systémem u těchto voleb přicházela v úvahu: v tomto případě je postoj vůči kandidátům shovívavější, stejně přece státní mašinérie výsledek upraví ve prospěch zástupce Jednotného Ruska.
Např. v Dagestánu na Severním jednomandátovém volebním obvodu č. 10 byl k volbám připuštěn bývalý dobrovolný „opolčenec“ Oleg Melnikov, který válčil již ve Slovjansku, byl zraněn a dokonce vyznamenán medailí „Za obranu Slovjansku“ (profil na Mírotvorci).
Po návratu do vlasti pokračoval s rozjížděním svého politického hnutí Alternativa, které bojuje proti otroctví v dnešním Rusku… Cože? Proti čemu že bojuje?
Přesně tak, proti otroctví. Věci se totiž mají tak, že se etničtí Rusové často dostávají do otroctví v severokavkazských republikách. Právě proto „Rus“ Melnikov kandidoval ve většinovém obvodu v Dagestánu (kde byl mimochodem jediným kandidátem nikoli místního původu / ruské národnosti).
Podle výsledků sčítání hlasů Melnikovovi dalo hlas 6.185 voličů, tedy cca 1,4 %. Volby podle očekávání vyhrál zdejší zástupce Jednotného Ruska Umachan Umachanov (výsledky pro jednomandátový volební obvod č. 10 viz zde). Není čemu se divit: vlast tě přece povolala do mise na Donbasu, ale vládnout budou jiní.
A zatímco dostat se do Státní dumy stále není snadné, na regionální úrovni již „opolčenci“ sklízejí první úspěchy. Do zákonodárného sboru Permského kraje se dostal bývalý ozbrojenec z praporu „LLR“ Mangust Alexandr Grigorenko (profil na Mírotvorci).
Shora jmenovaný figuroval na kandidátce Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR), kterou volilo 16,34 % voličů a strana tak získala 5 mandátů, z nichž jeden připadl Grigorenkovi. Každý šestý volič v Permském kraji neměl žádný problém dát svůj hlas zabijákovi Ukrajinců (zpráva, archiv).
Bývalí opolčenci mimochodem často skončí v řadách LDPR. Třeba do Samarské provinční dumy se za tuto stranu snažil dostat bývalý ozbrojenec z praporu Kalmius Innokentij Krasilnikov (profil na Mírotvorci).
V Centrálním jednomandátovém okruhu obsadil třetí místo s 11,82 %: teroristovi dalo svůj hlas 5.395 voličů (profil na VKontaktě, archiv).
Tento kandidát se aktivně podílí na činnosti samarské pobočky Svazu dobrovolníků Donbasu a výzvy zaznívající z jeho plakátů v něčem připomínají rétoriku ukrajinské Strany regionů: „Žijeme v regionu s obrovským potenciálem, naše Doněcká Samarská oblast má silnou materiální a technickou základnu a velké množství nerostných surovin. Kvůli úřednické hlouposti jsme však odkázáni na almužnu od Kyjeva Moskvy, přestože naše oblast dokáže sama pracovat a vydělávat!“
Když se věci mají takto, navrhuji Innokentijovi vstoupit do samarské domobrany a stát se strůjcem Samarské lidové republiky (SLR). Zkušenosti s rozvrácením poklidného života již má, nastal pravý čas je využít ve prospěch rodného kraje.
Situace, kdy příslušníci nezákonných ozbrojených formací působících v cizině jdou do voleb u sebe doma, je vůbec unikátní. Je to stejné, jako kdyby se do Francie nebo Belgie vrátili ozbrojenci, kteří předtím válčili za Islámský stát, a ucházeli se o křesla radních v Marseille nebo Bruselu. Dokážete si něco takového představit v civilizovaném světě? V Rusku to však možné je.
Tento příspěvek připravil k publikaci Anton Pavluško speciálně pro mezinárodní komunitu InformNapalm.
(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.
Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění vyšetřovacích podkladů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.
Originál publikován dne 23. září 2016
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM