Předvolební prezidentská kampaň Vladimira Putina již běží naplno. Na ruské TV se objevuje stále více zinscenovaných reportáží o prezidentových setkáních: jednou s kolektivy továren a podniků, jindy s vděčnými občany. 11. prosince Putin pro změnu oficiálně navštívil Sýrii. Před zraky kamer státních televizí se zúčastnil vojenské přehlídky na letecké základně Hmeimim a poděkoval vojákům za službu. Média již pokolikáté uvedla jeho prohlášení o stahování ruské armády ze Sýrie, musíme však pozorně číst mezi řádky hlavní vzkaz těchto zpráv.

Třeba titulek zprávy na oficiálním webu prezidenta RF mluví o stahování armády:

Nejvyšší velitel dal ministrovi obrany a náčelníkovi Generálního štábu rozkaz zahájit stahování ruské vojskové skupiny ze Sýrie na stálé základny.

Z následného textu však začíná být zřejmé, že jde jen o vojenské piloty:

Vladimir Putin zvlášť poděkoval ruským vojenským pilotům, kteří by se měli vrátit do vlasti.

Čtěte také speciální téma: Kdo bombarduje civilisty v Sýrii: osobní údaje 116 důstojníků Vzdušně-kosmických sil RF (infografika)

Ve svém projevu Putin jakoby naznačoval, že v Sýrii byli vedle pilotů také:

Piloti, námořníci, zvláštní jednotky, průzkumníci, vojáci z řídicích a zásobovacích orgánů, vojenské policie, zdravotní služby, ženisté a poradci u syrské armády prokázali ty nejlepší kvality ruského a sovětského vojáka: statečnost, hrdinství, sladěnost a rozhodnost, brilantní výcvik a profesionalitu.

Sečteno a podtrženo: ruští vojáci v Sýrii zůstanou, dokud Rusko nepřestane bavit platit výdaje na provoz vojenských základen.

Chronologie účasti RF v syrské válce

Připomeňme, že se Rusko na syrské válce sice podílí hned od prvních dnů, nicméně to zarputile popírá: „Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě dementoval informace, které se objevily v řadě médií, že do Sýrie údajně dorazily ruské zvláštní jednotky“ (RBC, 20. března 2012).

13. června 2012: „Lavrov: Rusko nedodává do Sýrie žádné bitevní vrtulníky“ (BBC)

25. června 2012: „Rusko se „nebude ospravedlňovat“ kvůli vrtulníkům pro Sýrii“ (BBC)

Dodávky zbraní probíhaly pod zástěrkou již předtím podepsaných kontraktů. Po letech však této báchorce již nikdo nevěřil.

Nakonec tak 30. září 2015 Rusko oficiálně nasadilo svou armádu v Sýrii. I když přípravy probíhaly již od začátku roku, na trhu se postupně nakupovaly použité nákladní lodě pro přepravy vojenských nákladů.

Již krátce po zahájení operace Putin podepsal výnos o stažení armády ze Sýrie. 14. března 2016 o tom ruská média psala takto: „Mám za to, že úkoly, které mělo Ministerstvo obrany před sebou, jsou celkově splněny. Proto vydávám rozkaz zítřejším dnem zahájit stahování hlavní části naší vojenské skupiny ze Syrské arabské republiky“, prohlásila hlava státu při setkání s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a ministrem obrany Sergejem Šojguem“.

Koncem roku 2016 Šojgu při setkání s Putinem začal znovu: „byly vytvořeny podmínky pro snížení stavu ruské vojskové skupiny na syrském území“.

A skutečně: v lednu 2017 začali ruští vojáci hlásit postupné snižování stavu syrské skupiny.

Nakonec v prosinci 2017 se Putin opět nechává slyšet na téma další redukce ruské vojenské skupiny.

Historické zkušenosti SSSR

Připomeňme, že Sovětský svaz zahájil válku v Afghánistánu v roce 1979, již v červnu 1980 pak Politbyro ÚV KSSS rozhodlo stáhnout „některé tankové, raketové a protiletecké raketové jednotky“.

Již v roce 1983 byl zpracován 8měsíční program stahování armády z Afghánistánu. A v únoru 1986 již Michail Gorbačov navrhl program stahování jednotek na XXVII. sjezdu KSSS.

Skutečné stahování sovětských jednotek však bylo zahájeno teprve v květnu 1988 a trvalo do února 1989. Malá vítězná válka se protáhla na 10 let, Rusové by tedy tuto cestu opravdu „mohli zopakovat“.

Tento příspěvek zpracoval Anton Pavluško speciálně pro web InformNapalm.
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol