Během uplynulých dvou let od minulého monitorování došlo k řadě událostí, které přispěly k pokračování zásadních změn světového řádu platného po Druhé světové válce. Hlavními spouštěči se staly pokračující ruská válečná agrese proti Ukrajině, která získala ráz poziční války, a zahájení válečného tažení RF proti syrskému lidu na straně Asadova režimu, v jehož důsledku mezinárodní společenství zadokumentovalo smrt tisícovek civilistů a bezprecedentní počet uprchlíků. Patří sem také provádění teroristické činnosti proti Ukrajině tajnými službami RF nebo únosy ukrajinských občanů, a to i na běloruském území.

Bělorusko je pro Rusko geostrategickým regionem, jehož ovládání mu poskytuje značné výhody především z vojenského hlediska a napomáhá realizaci jeho konfrontační politiky vůči světovým velmocem a regionálním hráčům. V současné době dochází k intenzivnímu navyšování sil a prostředků Jednotné regionální skupiny vojsk RF a BR, vznikl jednotný regionální systém protiletecké obrany. Velkého nárůstu doznala frekvence společných vojenských cvičení, která přinášejí lepší vojenskou koordinaci běloruských vojenských formací s ruskými jednotkami, účastníky bojů na Ukrajině a v Sýrii. Společné strategické cvičení Západ 2017 v tomto ohledu představuje jisté vyvrcholení integrace ozbrojených sil Běloruska a Ruské federace.

Takto vrcholný stupeň vojenskopolitické symbiózy se vyvíjel postupně. V roce 2014, když probíhala aktivní fáze bojů RF proti Ukrajině, byl běloruský stát de facto vtažen do vojenské konfrontace na ruské straně. V době, kdy na východě Ukrajiny zuřily krvavé boje, na běloruských leteckých základnách v Babrujsku a Baranavičy byly umístěny ruské vojenské transportní letouny a stíhací letka Vzdušně-kosmických sil RF i s technickým personálem a přidělenými zbraněmi. Z běloruského území ruské Ozbrojené síly prostřednictvím letadla pro dálkové radiolokační vyhledávání A-50 kontrolovaly vzdušný prostor praktický celé severní části Ukrajiny a zaměřovaly své stíhací letectvo. V letech 2015 až 2016 ruská letecká skupina na základě závazku běloruské strany v rámci tzv. Svazového státu nacvičovala pomyslné provádění soustředěných leteckých útoků z běloruského vzdušného prostoru proti strategickým objektům na území pobaltských zemí a Ukrajiny. Nakonec na jaře 2017 byla v Bělorusku otevřena druhá informační fronta proti Ukrajině i s provokacemi na státních hranicích nebo internací ukrajinských občanů.

Toto vše nasvědčuje aktivním snahám ruské strany o zapojení celého stávajícího vojenského strategického potenciálu Běloruska do svých destruktivních plánů, a to s úplnou ignorací běloruských zájmů. Nerespektováním ústavního směřování k neutralitě a bezmyšlenkovitým naplňováním přidělené role obětního beránka běloruské vojenskopolitické vedení výrazně zhoršuje už tak problémové vztahy s celým okolním světem, zakotvuje stát v ruské zájmové sféře bez možnosti pohotového ústupu a dělá z něj podřízeného lokaje. Delegováním části své svrchovanosti Rusku ve jménu vojenské obrany před domnělým ohrožením ze Západu a přenecháním mu velkého dílu kontroly nad svými zahraničněpolitickými záležitostmi Bělorusko získává zřetelnou povahu ruského protektorátu. Základní role na tom nesporně patří agentům ruského vlivu, jimiž jsou prolezlé všechny stupně běloruského systému státní správy.

Možnost udělat si v tom všem jasno ponechávám na čtenáři, který po posouzení nashromážděného materiálu může objektivně a nezaujatě vyřknout ortel celému státu. Aktuální monitorování je oproti tomu z roku 2015 rozšířeno a prohloubeno, což skýtá ještě více možností pro správný závěr. Vyjmenovává řadu úředníků z nejvyššího vojenskopolitického vedení, ministerstev řídících běloruské ozbrojené složky, velitelů některých jednotek Ozbrojených sil, Ministerstva vnitra, Státního pohraničního výboru, pro jejichž výběr jsou hlavními kritérii rodiště mimo Bělorusko, vysokoškolské vojenské vzdělání získané v Ruské federaci a výrazné stránky v jejich životopisech týkající se služby u sovětské KGB, GRU nebo ruských vojenských jednotek. Obsahuje také bývalé funkcionáře komunistické strany nebo osoby s vazbami na finanční a diplomatické rusko-běloruské kruhy. Pro vznik tohoto příspěvku jsem stejně jako v roce 2015 využil článku 34 Ústavy Běloruské republiky, který přiznává každému běloruskému občanovi nezcizitelné právo na získávání, uchovávání a šíření úplných, pravdivých a aktuálních informací o činnosti státních orgánů. Toto monitorování využívá informace obsažené ve veřejných zdrojích ministerstev a resortů, stejně tak příspěvky ve státních médiích.

Chtěl bych zvlášť zdůraznit, že v rámci tohoto monitorování neuvádím k vyjmenovaným osobám žádné definice. Může tedy jít jak o agenty ruského vlivu, tak o ryzí běloruské vlastence. Ponechávám na čtenářích, aby po posouzení celého souboru podkladů si o nich učinili vlastní úsudek, neustále však mám na mysli, že agentem ruského vlivu je především úřední osoba, která vykonává určitou funkci a soustavně a cíleně naplňuje činnost spojenou s realizací cílů a úkolů Ruské federace.

Tak tedy pusťme se do toho.

Nejvyšší velení Ozbrojených sil (OS) Běloruské republiky

Andrej Aljaxejevič Raukou

Generálporučík, ministr obrany Běloruské republiky.

Narozen v roce 1967 v Revjakách, Běšankovičský okres, Vicebská obl., BSSR. V roce 2005 ukončil s vyznamenáním Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace. 7. května 2016 byl naposledy povýšen na generálporučíka.

Aleh Aljaxejevič Bělakoněu

Generálmajor, náčelník Generálního štábu OS Běloruské republiky, první náměstek ministra obrany Běloruské republiky.

Narozen v roce 1965 v Barabaši, Chasanský okres, Přímořský kraj, RSFSR.

Andrej Valjarjanavič Burdyka

Generálporučík, náměstek ministra pro týl – náčelník týlu OS BR.

Narozen v roce 1973 v Pleščanicy, Minská oblast, BSSR. V roce 2003 ukončil Vojenskou akademii týlovou a dopravní Ministerstva obrany Ruské federace. V roce 2012 ukončil Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace (archiv).

Struktura velení doznala těchto změn: 23. listopadu 2015 byl generálmajor Michail Puzikau odvolán z funkce náměstka ministra obrany BR a jmenován zástupcem státního tajemníka Bezpečnostní rady Běloruska (informace k jeho osobě viz dále v příslušné části). Jeho nástupcem byl 12. ledna 2016 jmenován generálmajor Sjarhej Patapenka, běloruský rodák a absolvent Vojenské akademie Generálního štábu BR. 22. května 2017 byl generálmajor Ihar Latěnkou, který v našem minulém přehledu figuroval jako absolvent Vojenské akademie Generálního štábu OS RF, odvolán z funkce náměstka ministra obrany pro výzbroj a náčelníka výzbroje OS z důvodu odchodu z vojenské služby do zálohy. Jeho nástupcem byl jmenován běloruský rodák a absolvent Vojenské akademie BR generálmajor Sjarhej Simaněnka. Náměstkem generálmajora Vitala Kirejeva, náměstka ministra obrany pro týl, rovněž propuštěného do zálohy, který v našem minulém monitorování figuroval jako rodák z Magadanu, byl jmenován generálmajor Andrej Burdyka. Oproti minulému monitorování, kdy se na seznam kompletně dostalo celé velení OS BR, tentokrát tvoří shora uvedené osoby již 60 % (3 z 5), i přesto však stále trvá praxe, kdy jsou do vedoucích funkcí dosazováni absolventi ruských vojenských VŠ.

Generální štáb Ozbrojených sil BR

Informace o náčelnících deseti úřadů jsou veřejně přístupné. Vedle již shora uvedeného náčelníka Generálního štábu A. A. Bělakoněva se objekty monitorování stali:

Pavel Mikalajevič Muravějka

Generálmajor, zástupce náčelníka Generálního štábu OS – náčelník hlavního operačního úřadu.

Narozen v roce 1971 v Marjině Horce, Puchavičský okres, Minská obl., BSSR. V roce 2008 ukončil s vyznamenáním a zlatou medailí Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace.

Viktar Paulavič Tichanau

Generálmajor, donedávna náčelník Hlavního rozvědného úřadu, zástupce náčelníka Generálního štábu OS Běloruské republiky.

Datum a místo narození nezjištěno. Vystudoval Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace.

Sjarhej Ryhoravič Dudko

Generálmajor, náčelník úřadu územní obrany – zástupce náčelníka Generálního štábu OS Běloruské republiky.

Narozen v roce 1960, podle nepotvrzených informací v osadě Zaporižžja podřízené zastupitelstvu města Krasnyj Luč, Luhanská obl., USSR, v současné době kontrolované druhým okupačním armádním sborem OS RF. Vystudoval Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace. Zúčastnil se sovětské intervence v Afghánistánu. 22. února 2016 byl naposledy povýšen na generálmajora (1, 2).

Ihar Ivanavič Danilčyk

Plukovník, náčelník úřadu radioelektronického boje Generálního štábu OS Běloruské republiky.

Narozen v roce 1969 ve Lvouce, Vaukavyský okres, Hrodenská obl., BSSR. Vystudoval Vojenskou leteckou akademii Ju. A. Gagarina zřizovanou Ministerstvem obrany Ruské federace (archiv).

Vjačaslau Mikalajevič Starkou

Plukovník, náčelník vojsk radiační, chemické a biologické ochrany – náčelník úřadu RChB ochrany a ekologie Generálního štábu OS BR.

Narozen v roce 1967 v Tambově, RSFSR. V letech 2007 až 2009 byl posluchačem Vojenské akademie Generálního štábu OS Ruské federace (archiv).

Juryj Mikalajevič Lahvinovič

Plukovník, náčelník navigační a topografické služby OS BR – vedoucí navigačního a topografického úřadu Generálního štábu OS Běloruské republiky.

Narozen v roce 1971 v Zjaňkovičy, Uzdský okres, Minská obl., BSSR. V letech 2001 až 2003 byl studentem Vojenské vysoké školy ženijní Ministerstva obrany Ruské federace (archiv).

Mikalaj Jauhenavič Buzin

Plukovník, zástupce náčelníka Generálního štábu OS Běloruské republiky pro vědeckou činnost.

Narozen v roce 1971 v Lidě, Hrodenská oblast, BSSR. V roce 2010 ukončil Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace.

Plukovník Ruslan Kasyhin, který figuroval v minulém monitorování, byl 30. května 2016 jmenován náčelníkem štábu – prvním zástupcem velitele vojsk Západního operačního velitelství OS BR (viz dále). Zástupcem náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil pro bojové řízení byl začátkem prosince 2016 jmenován generálmajor Ihar Sjarhejevič Karol, který předtím velel 72. gardovému Spojenému výcvikovému centru pro výcvik praporčíků a nižších specialistů Ozbrojených sil. Generálmajor Henadz Kazakou, který šéfoval komunikačnímu úřadu Generálního štábu OS a figuroval v našem minulém monitorování jako posluchač Vojenské akademie Generálního štábu OS Ruské federace, byl z funkce odvolán 17. dubna 2017 a přidělen k AAT „AHAT – řídicí systémy“ a zároveň ponechán ve stavu Ministerstva obrany BR. Jeho nástupcem byl 16. srpna 2017 jmenován plukovník Aleh Miščanka, absolvent Vojenské akademie BR. Generálmajor Sjarhej Bobrykau byl odvolán z funkce náčelníka Vojenské akademie RB z důvodu zvolení poslancem tzv. Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky. Křeslo po něm obsadil generálmajor Viktar Lisouski, figurant tohoto monitorování (viz dále).

Ostatní vedoucí odborů a úřadů Ministerstva obrany

Aljaxandr Ivanavič Panfjorau

Plukovník, náčelník hlavního úřadu a koordinace týlového zásobování – první náměstek náčelníka týlu OS BR.

Narozen v 1968 v Antonovu, Zagorský okres, Moskevská oblast, RSFSR. Před svým aktuálním jmenováním z 29. května 2017 byl zástupcem velitele letectva a vojsk protiletecké obrany pro týl.

Aleh Viktaravič Seraukin

Plukovník, vedoucí automobilového odboru Ministerstva obrany BR.

Narozen v roce 1963 v Rjazani, RSFSR. Do své stávající funkce byl jmenován v červenci 2016, předtím odbor řídil plukovník V. A. Ivanou, který figuroval v minulém přehledu.

Juryj Mikalajevič Šaplauski

Plukovník, vedoucí odboru dopravního zajištění Ministerstva obrany BR.

Narozen v roce 1970 v Urečči, Ljubaňský okres, Minská oblast, BSSR. V letech 2006 až 2008 byl studentem Vojenské akademie pro týl a dopravu Ruské federace. Do současné funkce, která zůstávala neobsazená po přeložení generálmajora Sjarheje Novikava na pozici místopředsedy Státního pohraničního výboru BR, byl jmenován 16. srpna 2017 (viz dále).

Aljaxej Valerjevič Jakunin

Plukovník, zástupce vedoucího odboru – vedoucí 3. úřadu odboru dopravního zajištění Ministerstva obrany BR.

Narozen v Mirném, Archangelská oblast, RSFSR, v rodině vojáka. V roce 1999 ukončil Vojenskou dopravní vysokou školu železničních vojsk a vojenských komunikací zřizovanou Vojenskou zásobovací akademií Ruské federace.

Uladzimir Macvejevič Makarau

Plukovník, vedoucí informačního úřadu hlavního odboru pro ideologickou činnost Ministerstva obrany BR.

Narozen v roce 1955 v Čeljabinsku, RSFSR. V roce 1993 ukončil s vyznamenáním Humanitní akademii OS Ruské federace. Je autorem spousty paskvilů o lídrech běloruské demokratické opozice.

Dzmitryj Ivanavič Lukerin

Plukovník, vedoucí odboru pohonných hmot a maziv Ministerstva obrany BR.

Narozen v roce 1972. V roce 2010 ukončil Vojenskou akademii týlovou a dopravní Ministerstva obrany Ruské federace (od roku 2012 Vojenská akademie zásobovací).

Ihar Uladzimiravič Mažylouski

Generálmajor, asistent ministra obrany pro vojenskou ekonomiku a finance – vedoucí hlavního finančního a ekonomického odboru Ministerstva obrany BR.

Datum a místo narození nezjištěny. V roce 2002 ukončil se zlatou medailí Vojenskou univerzitu finanční a ekonomickou Ministerstva obrany Ruské federace.

Dzmitryj Aljaksandravič Zabrocki

Plukovník, první zástupce vedoucího hlavního finančního a ekonomického odboru Ministerstva obrany BR.

Datum a místo narození nezjištěny. V roce 2002 ukončil Vojenskou univerzitu finanční a ekonomickou v Ruské federaci.

Eduard Viktaravič Děrděj

Plukovník, zástupce vedoucího, vedoucí 1. úřadu hlavního finančního a ekonomického odboru Ministerstva obrany BR.

Datum a místo narození nezjištěny. V roce 2010 ukončil Vojenskou akademii finanční a ekonomickou Ministerstva obrany Ruské federace.

Dzmitryj Michajlavič Malatok

Plukovník, vedoucí 2. úřadu hlavního finančního a ekonomického odboru Ministerstva obrany BR.

Datum a místo narození nezjištěny. V roce 2005 ukončil Vojenskou univerzitu finanční a ekonomickou Ministerstva obrany Ruské federace.

Arťom Ivanovič Děgtěrev

Podplukovník, vedoucí 3. úřadu hlavního finančního a ekonomického odboru Ministerstva obrany BR.

Narozen v roce 1982 v Kirově, Kalužská oblast, RSFSR. V roce 2004 ukončil Vojenskou vysokou školu finanční a ekonomickou v Jaroslavli.

Dzmitry Aljaxandravič Pavečerouski

Podplukovník, vedoucí skupiny (pro organizačně plánovací a mobilizační činnost) hlavního finančního a ekonomického odboru Ministerstva obrany BR.

Narozen v roce 1974, místo narození nezjištěno. V roce 1996 ukončil Vojenskou akademii inženýrskou a vesmírnou A. F. Možajského v Petrohradě. Od roku 1996 vykonával vojenskou službu na pozici inženýra oddělení vojenského útvaru č. 54341 (Zvláštní jednotky GRU, radioelektronický průzkum) Zabajkalského vojenského okruhu OS Ruské federace (archiv).

Viktar Kazimiravič Narkovič

Podplukovník, vedoucí oddělení důchodového a pojistného zabezpečení hlavního finančního a ekonomického odboru Ministerstva obrany BR.

Narozen v roce 1981 v Sevastopolu, USSR, tč. v ruské okupaci. V roce 2004 ukončil Vojenskou vysokou školu finanční a ekonomickou v Jaroslavli.

Nikalaj Aljaxandravič Bělavusau

Plukovník justice, vedoucí úřadu pro právní zajištění Ministerstva obrany BR.

Narozen v roce 1968 ve Věrchní Pyšmě, Sverdlovská obl., RSFSR.

Valeryj Aljaxandravič Ravenka

Plukovník, první zástupce vedoucího Odboru pro mezinárodní vojenskou spolupráci Ministerstva obrany BR.

Narozen v roce 1969 v Krasnojarsku-26, Krasnojarský kraj, RSFSR.

Sjarhej Leanidavič Malcau

Plukovník v záloze, generální ředitel televizní společnosti Ministerstva obrany BR VojenTV.

Podle nepotvrzených informací narozen v roce 1954 v Olginu, Leningradská oblast, RSFSR, nechvalně známém tím, že donedávna zde sídlila tzv. továrna na internetové trolly, funkcionáře agresivní státní propagandy RF. Velice doufám, že Sjarhej Malcau pro svou novinářskou práci nepoužívá metody a postupy „olginovců“ pro tvorbu a manipulování s veřejným míněním.

Velká část velitelského sboru na různých odborech a úřadech Ministerstva obrany BR, která figurovala v minulém monitorování, byla z vojenské služby propuštěna kvůli věku. Ve funkcích je vystřídali jak běloruští rodáci, tak absolventi vojenských vysokých škol v RF.

Pozemní vojska Ozbrojených sil BR

Západní operační velitelství

Ruslan Anatoljevič Kasyhin

Plukovník, náčelník štábu – první zástupce velitele vojsk Západního operačního velitelství (ZOV).

V této pozici vystřídal Aleha Melnikava, který byl vyřazen do zálohy. Do května 2016 šéfoval informačnímu a analytickému úřadu Generálního štábu OS BR. Narozen 28. července 1968 v Jaltě, Krymská oblast, USSR, tč. v ruské okupaci. Je figurantem našeho vyšetřování z října 2015, které dost možná právě posloužilo jako důvod k jeho čestnému vyhnanství do ZOV v Hrodně až do konce vojenské služby s následným propuštěním kvůli věku.

Uladzimir Michajlavič Arech

Plukovník, zástupce velitele vojsk pro týl – vedoucí týlového úřadu Západního operačního velitelství.

Narozen v roce 1969 v Babrujsku, Mahiljouská oblast, BSSR. V roce 2011 ukončil s vyznamenáním federální státní vojenskou školu pro vysokoškolské odborné vzdělávání „Vojenská akademie týlová a dopravní armádního generála A. V. Chruleva“ zřizovanou Ministerstvem obrany RF.

Svazky a útvary Západního operačního velitelství

Leanid Andrejevič Kirejeu

Plukovník, velitel 111. gardové dělostřelecké brigády.

Narozen v roce 1972 v rodině vojáka v Irkutsku, RSFSR (platí pro březen 2017).

Severozápadní operační velitelství

Aljaxandr Ryhoravič Volfavič

Generálmajor, velitel vojsk Severozápadního operačního velitelství.

Narozen v roce 1967 v Kazani, RSFSR. V roce 2008 ukončil s vyznamenáním Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace.

Ihar Mikalajevič Kuzmuk

Plukovník, zástupce velitele vojsk pro výzbroj – vedoucí zbrojního úřadu Severozápadního operačního velitelství.

Narozen v roce 1973 v Kalinovském, Kamyšlovský okres, Sverdlovská oblast, RSFSR. V roce 2015 ve své dnešní funkci vystřídal plukovníka Viktara Turava.

Vital Mikalajevič Škadrovič

Plukovník, zástupce velitele vojsk pro týl – vedoucí týlového úřadu Severozápadního operačního velitelství.

Narozen v roce 1970 v Kirausku, Mahiljouská oblast, BSSR. V letech 2008 až 2010 studoval na Vojenské akademii Generálního štábu OS RF.

Příznačné je, že do funkce zástupce velitele vojsk Severozápadního operačního velitelství, která se uvolnila v únoru 2016 z důvodu jmenování generálmajora A. K. Někraševiče do funkce vedoucího úřadu pro bojový výcvik OS BR, byl 20. 4. 2016 jmenován plukovník Uladzimir Kulažyn, který se podílel na organizaci přípravy a konání velitelského štábního cvičení OS BR v září 2016 na Lepelském cvičišti, kdy se v rámci eliminace možných hybridních hrozeb pro stát nacvičovaly způsoby potírání nezákonných ozbrojených formací separatistů s provedením operace vyčištění a blokování města. Za samostatnou zmínku stojí, že Lepelské cvičiště leží pouhých 100 km od státní hranice s Ruskou federací.

Svazky a útvary Severozápadního operačního velitelství

Andrej Aljaxandravič Latyšau

Plukovník, velitel 19. samostatné gardové mechanizované brigády.

Narozen v roce 1973 na území NDR v rodině vojáka.

Aleh Viktaravič Pikalau

Podplukovník, vedoucí 814. střediska technického zásobování.

Narozen v roce 1978, pravděpodobně na území Československé socialistické republiky v rodině vojáka ze sovětské okupační Centrální skupiny vojsk.

Letectvo a Vojska protiletecké obrany (PLO)

Ihar Uladzimiravič Holub

Generálmajor, zástupce velitele letectva a vojsk PLO. Narozen v roce 1967 v Černihivě, USSR.

Sjarhej Mikalajevič Trus

Generálmajor, náčelník Hlavního štábu – první zástupce velitele letectva a vojsk PLO.

Narozen v roce 1965 v Minsku, BSSR. V roce 2008 ukončil Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace.

Aljaxandr Michajlavič Karau

Generálmajor, zástupce velitele letectva a vojsk PLO – náčelník letectva.

Narozen v roce 1966, podle nepotvrzených údajů v Kamešku, Kemerovská oblast, RSFSR.

Valeryj Aljaxandravič Šaučenka

Plukovník, zástupce velitele letectva a vojsk PLO pro ideologickou činnost – vedoucí úřadu.

Narozen v roce 1969 v Čeljabinsku, RSFSR.

Ihar Henadzevič Filipau

Plukovník, donedávna náčelník oddělení bojového výcviku radiotechnických vojsk velitelství letectva a vojsk PLO OS BR.

Narozen v roce 1968 v Baranavičy, Brestská oblast, BSSR. V roce 2005 ukončil Vojenskou akademii vzdušné a kosmické obrany Ruské federace.

Plukovník Aljaxandr Panfjorau, zástupce velitele letectva a vojsk PLO pro týl, vedoucí úřadu, byl 29. června 2017 jmenován do nové funkce vedoucího hlavního úřadu a koordinace týlového zásobování – prvního zástupce náčelníka týlu OS BR. Místo po něm obsadil plukovník Juryj Pejhanovič, k jehož osobě veřejné zdroje uvádějí pouze kariérní postup. Plukovník Barys Budajeu, který figuroval v našem minulém monitorování jako rodák z vojenské osady v Tádžikistánu a absolvent Vojenské akademie Generálního štábu OS RF, byl propuštěn z dosavadní funkce zástupce velitele letectva a vojsk PLO pro výzbroj a vedoucího úřadu patrně z důvodu odchodu do zálohy kvůli věku. Jeho nástupcem byl jmenován plukovník Aljaxandr Astrauch, absolvent Vojenské akademie Běloruské republiky. 18. července 2017 byl generálmajor Aleh Dvihaljou odvolán z funkce velitele letectva a vojsk PLO BR a jmenován předsedou Státního vojenskoprůmyslového výboru (viz dále). Novým velitelem se stal jeho dosavadní zástupce generálmajor Ihar Holub. Jde o jmenování dost příznačné, protože jednomu z klíčových orgánů vojenské správy dnes šéfuje rodák z ukrajinského Černihiva. Není zcela jasné, zda bude bránit naplňování dosavadní politiky zatahování Běloruska do ozbrojených konfliktů na straně RF, nebo jeho jmenování má naopak ten důvod, že dost dobře zná případná budoucí bojiště na Ukrajině. Novým zástupcem velitele letectva a vojsk PLO namísto Ihara Holuba, který byl povýšen na šéfa resortu, se stal generálmajor Andrej Hurcevič, běloruský rodák a absolvent Vojenské akademie BR. Příkaz o jeho jmenování je datován 31. srpnem 2017.

Jak můžeme vidět, velení letectva a vojsk PLO BR doznalo výrazných změn, kdy během dost krátké doby byl jeho sbor obměněn ze 40 %. Do orgánu vojenské správy byli zařazeni noví lidé, běloruští rodáci a absolventi Vojenské akademie BR.

Svazky a útvary letectva a vojsk PLO BR

Michail Henadzevič Lhou

Plukovník, velitel 120. protiletecké raketové brigády (vojenský útvar č. 96577 se základnou v Baranavičy, Brestská oblast).

Narozen v roce 1973 v Tallinnu v rodině vojáka.

Andrej Juljanavič Lukjanavič

Plukovník, donedávna velitel 50. smíšené letecké základny letectva a vojsk PLO, která patří do jednotného regionálního systému PLO RF a BR (vojenský útvar č. 06752 se základnou v Mačuliščy, Minský okr., Minská obl.). V roce 2011 ukončil Vojenskou leteckou akademii Ruské federace.

Jauhen Aljaxandravič Ščypunou

Podplukovník, vrchní navigátor – náčelník navigační služby 50. smíšené letecké základny letectva a vojsk PLO.

V roce 1999 ukončil Čeljabinské vyšší vojenské letecké učiliště navigátorů Ruské federace.

Zvláštní jednotky Ozbrojených sil BR

Vadzim Ivanavič Dzenisenka

Generálmajor, velitel zvláštních jednotek OS BR.

Narozen v roce 1967 v Budapešti, MLR. V roce 2008 ukončil s vyznamenáním Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace (archiv).

Dzmitryj Uladzimiravič Sobal

Plukovník, velitel 38. samostatné gardové výsadkové útočné brigády (se základnou v Brestu).

Narozen v roce 1975 ve Výmaru, NDR. V roce 1996 ukončil Rjazaňské vyšší letecké výsadkové učiliště, v roce 2010 Vševojskovou akademii OS Ruské federace (1, 2).

Zvláštní jednotky jsou poměrně novým druhem vojsk OS BR, nedávno oslavily deset let své existence. Jde o skutečně elitní a nejbojeschopnější jednotky běloruské armády, s nimiž stále pořádají pravidelná společná cvičení letečtí výsadkáři Ruské federace. Za zvláštní pozornost stojí, že cvičí společně s ruskými vojenskými útvary, jejichž jednotky se přímo podílely na vojenské agresi proti Ukrajině.

Speciální vojska Ozbrojených sil BR

Ihar Inakencjevič Lapatkin

Plukovník, donedávna náčelník 263. základny pro skladování, opravy a likvidaci komunikačních prostředků.

Narozen v roce 1970 v Syzrani, Kujbyševská oblast, RSFSR.

Sjarhej Jurjevič Dzjačkou

Plukovník, donedávna velitel 188. gardové ženijní brigády.

Narozen v roce 1972 v Salihorsku, Minská oblast, BSSR. V roce 2010 ukončil Vojenskou vysokou školu ženijních vojsk Vševojskové akademie OS Ruské federace.

Juryj Dzmitryjevič Prasjanoj

Plukovník, donedávna náčelník 1371. ženijní základny (ženijních zbraňových prostředků).

Narozen v roce 1965 v Tarasivce, Chmelnycká oblast, USSR, v rodině vojáka.

Aleh Michajlavič Hermanau

Plukovník, donedávna velitel 8. brigády RChB ochrany.

Narozen v roce 1973 ve Staryja Darohi, Minská oblast, BSSR. Ukončil Tambovské vyšší vojenské velitelské učiliště chemické ochrany.

Dzmitryj Uladziimiravič Lysikau

Podplukovník, náčelník 602. základny pro opravy a skladování (vojska RChB ochrany).

Narozen v roce 1975, pravděpodobně na území NDR v rodině vojáka. V roce 1997 ukončil Vojenskou akademii vojsk RChB ochrany a ženijních vojsk Ruské federace.

Aljaxandr Sjarhejevič Jakavuk

Podplukovník, velitel 77. samostatného mostního železničního praporu 30. samostatné železniční brigády.

Narozen v Minsku, BSSR. V roce 2007 ukončil Vojenskou dopravní univerzitu železničních vojsk Ruské federace (archiv).

Jauhen Jauhenavič Rudzko

Podplukovník, velitel 259. samostatného mobilního opravárenského železničního praporu 30. samostatné železniční brigády. Datum a místo narození nezjištěny. Ukončil Vojenskou dopravní univerzitu železničních vojsk Ruské federace.

Vojenská komisařství Běloruské republiky

Aleh Pjatrovič Andraščuk

Podplukovník, vojenský komisař pro Drahičynský okres v Brestské oblasti.

Narozen v roce 1973 v Postupimi, NDR, v rodině vojáka. Ukončil Kaliningradské letecké technické učiliště, sloužil v Zabajkalském vojenském okruhu Ozbrojených sil Ruské federace.

Dzmitryj Valjancinavič Zmejau

Podplukovník, vojenský komisař pro Kamjaněcký okres v Brestské oblasti.

Narozen v roce 1980. Pravděpodobně v roce 2003 ukončil Vojenskou akademii vojsk radiační, chemické a biologické ochrany Ruské federace.

Ihar Uladzimiravič Kruhlou

Podplukovník, donedávna vojenský komisař pro Kobrynský a Žabinský okres v Brestské oblasti.

Narozen v roce 1970 v Brestu. Sloužil u 134. samostatné brigády pro zvláštní komunikace a u útvarů Dálnovýchodního a Severokavkazského vojenských okruhů Ozbrojených sil Ruské federace.

Andrej Andrejevič Blaščanka

Major, donedávna náčelník samostatné skupiny (Hancavičský okres) vojenského komisařství pro Luniněcký a Hancavičský okresy v Brestské oblasti. Narozen v roce 1985 v rodině vojáka v Ussurijsku, Přímořský kraj, RSFSR.

Uladzimir Ivanavič Herasimčuk

Podplukovník, vojenský komisař pro Slonimský a Zelevský okresy v Hrodenské oblasti. Narozen v roce 1980 v Postupimi, NDR, v rodině vojáka.

Aljaxej Uladzimiravič Kaťachou

Podplukovník, zástupce vojenského komisaře pro Barysauský a Krupský okresy v Minské oblasti, náčelník mobilizačního oddělení.

Narozen v roce 1975, pravděpodobně v Ulan-Ude, Burjatská ASSR, RSFSR.

Aljaxandr Pjatrovič Macecki

Plukovník, vojenský komisař pro Maladzečenský a Valožynský okresy v Minské oblasti, náčelník okresního štábu územní obrany.

Narozen v roce 1975 v Rahazina, Lahojský okres, Minská oblast, BSSR. V roce 1997 ukončil Vojenskou inženýrskou vesmírnou akademii RF. Složil vojenský slib Ruské federaci. Tři roky sloužil na kosmodromu Bajkonur, v roce 2000 byl přeložen na ruskou radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem Volga, která se nachází na běloruském území 7 km severovýchodně od Hancavičy v Brestské oblasti, kde sloužil do roku 2002.

Aleh Leanidavič Radkevič

Podplukovník, vojenský komisař pro Mjadzelský okres v Minské oblasti.

Narozen v roce 1971 v Lebedyně, Sumská obl., USSR, v rodině vojáka.

Dzmitryj Ryhoravič Volfavič

Plukovník, vedoucí úřadu územní obrany, zástupce vojenského komisaře pro Vicebskou oblast.

Je bratrem generálmajora Aljaxandra Ryhoraviče Volfaviče, velitele vojsk Severozápadního operačního velitelství (informace k jeho osobě viz shora). Datum a místo narození nezjištěny. Zúčastnil se první čečenské války.

Ihar Ivanavič Litoučyk

Plukovník, donedávna vojenský komisař pro Orešský a Dubrousnký okresy ve Vicebské oblasti.

Narozen v roce 1972 v Dubrouně, Vicebská oblast, BSSR. V roce 1994 ukončil Vojenskou vysokou školu inženýrskou a vesmírnou Možajského v Petrohradě. V letech 1994 až 1999 vykonával službu na 1. Státním zkušebním kosmodromu Pleseck (vojenský útvar č. 14056) Vojensko-kosmických sil, později zařazených do Strategických raketových vojsk OS Ruské federace. Je nositelem vládních vyznamenání Ruské federace.

Aljaxandr Uladzimiravič Škinděrau

Podplukovník, vojenský komisař pro Horecký a Drybinský okresy v Mahiljouské oblasti. Narozen v roce 1973 v Minsku, BSSR.

V roce 1995 ukončil Kaliningradské vyšší učiliště ženijních vojsk. V srpnu 1995 až červenci 1998 plnil bojové úkoly v zóně výjimečného stavu na ochraně správní hranice bývalé Čečensko-ingušské ASSR v Ingušské republice, Ruská federace, u 137. Nazranovského pohraničního oddílu Kavkazského zvláštního pohraničního okruhu Federální pohraniční služby RF. V červenci 1998 až srpnu 2000 vykonával vojenskou službu v Severoosetské republice-Alanii, Ruská federace, u Vladikavkazského pohraničního oddílu Kavkazského zvláštního pohraničního okruhu FPS RF. V lednu 2000 se zúčastnil bojů v Argunské soutěsce, Čečenská republika (archiv).

Valeryj Kanstancinavič Drobyšau

Major, donedávna velitel oddělené skupiny Jelského okresu vojenského komisařství pro Mazyrský, Jelský a Naroulský okresy v Homelské oblasti.

Narozen v roce 1976 v Postupimi, NDR, pravděpodobně v rodině vojáka.

Ihar Dzjanisavič Nislouski

Plukovník, vojenský komisař pro Rečycký a Lojeuský okresy v Homelské oblasti

Narozen v roce 1969, místo narození nezjištěno. V letech 2001 až 2003 studoval na Vojenské ženijní univerzitě OS RF (dnes Vojenská vysoká škola ženijních vojsk Vševojskové akademie Ozbrojených sil Ruské federace).

Aljaxandr Uladzimiravič Del

Plukovník, vojenský komisař pro Světlahorský a Akcjabrský okresy v Homelské oblasti.

Narozen v roce 1975, pravděpodobně v maďarském Kiskunhalasi v rodině vojáka sovětské okupační Jižní skupiny vojsk.

Soustava vojenských komisařství v Bělorusku vedle naplňování vojenské mobilizační pohotovosti, evidence a povolávání branců zajišťuje také fungování systému územní obrany státu. Monitorování ukázalo, že rozhodovací funkce u tohoto dost významného orgánu zastávají nejen absolventi ruských vojenských VŠ, ale i lidé, kteří složili slib věrnosti Ruské federaci nebo se dokonce zúčastnili bojů jako příslušníci jednotek ruské armády.

Soustava vojenského školství BR

Viktar Aljaxandravič Lisouski

Generálmajor, vedoucí školy „Vojenská akademie Běloruské republiky“.

Narozen v roce 1965 v Baranavičy, Brestská oblast, BSSR. Ukončil s vyznamenáním a zlatou medailí Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace. Do funkce byl jmenován 6. prosince 2016, když se uvolnila po „zvolení“ generálmajora S. V. Bobrykava, který figuroval v minulém monitorování, do tzv. Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění BR, kde působí jako místopředseda stále komise pro národní bezpečnost.

Henadz Uladzimiravič Ljapeška

Generálmajor, první zástupce vedoucího Vojenské akademie BR.

Narozen v roce 1965 v Pinsku, Brestská oblast, BSSR. Ukončil Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace. Před jmenováním do stávající funkce řídil úřad pro vojenské školství OS BR, jemuž dnes šéfuje plukovník I. P. Slucki.

Uladzimir Aljaxandravič Suša

Plukovník, vedoucí fakulty pro vzdělávání zahraničních vojáků – zástupce vedoucího Vojenské akademie Běloruské republiky.

Narozen v roce 1971, pravděpodobně v NDR. Ukončil Kaliningradské vyšší ženijní učiliště ženijních vojsk.

Svjataslav Iharavič Vasiljeu

Plukovník, vedoucí vševojskové fakulty Vojenské akademie BR.

Narozen v roce 1965 v Kalinovském, Kamyšlovský okr., Sverdlovská oblast, RSFSR, v rodině vojáka.

Vasil Pjatrovič Pališčuk

Plukovník, zástupce vedoucího fakulty Generálního štábu OS pro studijní a vědeckou činnost.

Narozen v roce 1968 v Saloné, Valožynský okres, Minská oblast, BSSR. V letech 1987 až 1988 se zúčastnil sovětského vojenského zásahu v Afghánistánu. V roce 2005 ukončil s vyznamenáním a zlatou medailí Vojenskou akademii RChB ochrany Ruské federace (archiv).

Aljaxandr Viktaravič Minau

Plukovník v záloze, vedoucí katedry státní a vojenské správy fakulty Generálního štábu Vojenské akademie BR.

Narozen v roce 1966 v Minsku, BSSR. V roce 2010 s vyznamenáním a zlatou medailí ukončil Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace (archiv).

Andrej Jakaulevič Razin

Plukovník v záloze, vedoucí katedry vojenské strategie fakulty Generálního štábu Vojenské akademie BR.

Narozen v roce 1962 v Mazyru, Homelská obl., BSSR. V roce 2007 ukončil s vyznamenáním Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace (archiv).

Uladzimir Viktaravič Hryšyn

Plukovník v záloze, vedoucí katedry operačních dovedností fakulty Generálního štábu Vojenské akademie BR.

Narozen v roce 1965 v Rjazani, RSFSR. V roce 2007 ukončil Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace (archiv).

Kanstancin Vitaljevič Čarněcki

Plukovník, náčelník 72. gardového Sdruženého centra pro výcvik praporčíků a nižších specialistů OS.

Narozen v Taškentu, UzSSR, v rodině vojáka, ukončil Moskevské vyšší vševojskové velitelské učiliště.

Aleh Mikalajevič Ljubočka

Plukovník, vedoucí Vědeckovýzkumného ústavu OS Běloruské republiky, profesor Akademie vojenských věd Ruské federace.

Datum a místo narození nezjištěny. V září 2016 pobýval na území Ruskem okupovaného Krymu na pozvání kynologického svazu Imperija (1, 2, 3). S velkou pravděpodobností šlo o nelegální pobyt, který porušoval pobytový režim na dočasně okupovaném území, z čehož dle ukrajinské právní úpravy může vyplývat správní postih nebo trestní stíhání. Příznačné je, že na VVÚ Ozbrojených sil, jemuž šéfuje, pracuje také figurant našeho vyšetřování o zločinecké skupině BelVPO, který se zabývá protiběloruskou propagandou a nezastíraným vnucováním myšlenek „rusského miru“, Sjarhej Ramanavič Hejster.

Juryj Jauhenavič Kuljašou

Plukovník, vedoucí vojenské fakulty Běloruské státní univerzity informatiky a radioelektroniky, profesor Běloruské regionální pobočky Akademie regionálních věd Ruské federace.

Narozen v roce 1972 v Zelenogorsku, RSFSR, v rodině vojáka (archiv).

Ljavoncij Jurjevič Paulau

Plukovník, vedoucí vojenské fakulty Hrodenské státní univerzity.

Narozen v roce 1967 v Segeže, Karelská ASSR, RSFSR.

Aljaxej Aljaxejevič Paddubny

Plukovník, vedoucí vojenské dopravní fakulty Běloruské státní univerzity dopravní.

V letech 2004 až 2006 byl posluchačem Vojenské dopravní univerzity železničních vojsk Ruské federace.

Z provedené analýzy vyplývá, že prakticky na všech úrovních soustavy běloruského vojenského školství vedoucí funkce zastává větší počet lidí, kteří prošli ideologickým aparátem soustavy vojenského školství Ruské federace.

Státní pohraniční výbor Běloruské republiky

Anatol Pjatrovič Lapo

Generálmajor, předseda Státního pohraničního výboru Běloruské republiky.

Narozen v roce 1963 v Kulakouce, Bjalyničský okres, Mahiljouská obl., BSSR. V roce 1986 ukončil Golicynské vyšší pohraniční vojenskopolitické učiliště KGB SSSR K. Je. Vorošilova, v roce 2001 Akademii federální pohraniční služby Ruské federace. V letech 1981 až 1992 sloužil u Rudopraporového Zakavkazského pohraničního okruhu KGB SSSR na různých pozicích. Předsedou SPV BR byl jmenován 29. prosince 2016. Předchozí šéf tohoto resortu generálplukovník L. S. Malcau, který figuroval v minulém monitorování, byl propuštěn do zálohy kvůli věku (1, 2, 3).

Ihar Jauhenavič Butkevič

Generálmajor, první místopředseda Státního pohraničního výboru BR.

Narozen v roce 1969 v Rakaucy, Smarhoňský okres, Hrodenská obl., BSSR. Až do roku 1994 sloužil na důstojnických pozicích u Vojensko-kosmických sil Ministerstva obrany Ruské federace na kosmodromu Bajkonur (archiv).

Uladzimir Ryhoravič Maisejenka

Generálmajor, místopředseda Státního pohraničního výboru Běloruské republiky.

Narozen v roce 1964 v Hrodně, BSSR. V roce 1985 ukončil Golicynské vyšší pohraniční vojenskopolitické učiliště KGB SSSR K. Je. Vorošilova, v roce 1997 ukončil Akademii FPS RF (Pohraniční akademie FSB Ruska) (archiv).

Ihar Mikalajevič Pečaň

Generálmajor, místopředseda Státního pohraničního výboru Běloruské republiky.

Narozen v roce 1965 ve Smolensku, RSFSR. V roce 2009 ukončil Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace (archiv).

Sjarhej Ihnatavič Novikau

Generálmajor, místopředseda Státního pohraničního výboru BR.

Narozen v roce 1968 v Uvaravičy, Budakašaljovský okr., Homelská obl., BSSR. V roce 2002 ukončil s vyznamenáním a zlatou medailí Vojenskou akademii týlovou a dopravní Ruské federace. Před svým jmenováním do současné funkce dne 27. července 2017 šéfoval Odboru dopravního zajištění Ministerstva obrany BR.

Aljaxandr Barysavič Davidzjuk

Plukovník, náčelník Lidského pohraničního oddílu, do funkce jmenován 27. září 2016.

Narozen v roce 1973 v Novohradě-Volynském, Žytomyrská oblast, USSR. Ukončil Kaliningradské vyšší ženijní učiliště ženijních vojsk Ruské federace (koncem roku 1995 na bázi majetku a fondů této školy vznikla Kaliningradská vojenská vysoká škola polytechnická Federální pohraniční služby FSB RF). V letech 1996 až 2001 sloužil u orgánů pohraniční služby Ruské federace.

Aljaxandr Maximavič Vjarenič

Plukovník, zástupce náčelníka Lidského pohraničního oddílu pro režim a organizační zajištění.

Narozen v roce 1973 v Pínsku, Brestská obl., BSSR. V roce 1994 ukončil Petrohradské vyšší učiliště radioelektronické. V letech 1994 až 1999 sloužil u Ozbrojených sil Ruské federace.

Aljaxej Viktaravič Kuzmenka

Plukovník, náčelník Homelské pohraniční skupiny.

Narozen v roce 1972 v Homelu, BSSR. V roce 1995 ukončil Rjazaňské vyšší letecké výsadkové velitelské dvojnásobně Rudopraporové učiliště, sloužil u ruských Vzdušných výsadkových vojsk. V roce 2008 ukončil Pohraniční akademii FSB Ruska (1, 2).

Kanstancin Henadzevič Molastau

Plukovník, donedávna náčelník Hrodenské pohraniční skupiny.

Narozen v roce 1970 v Krasnoarmejsku, Saratovská oblast, RSFSR. V letech 1989 až 1993 studoval na Almaatském vyšším velitelském pohraničním učilišti KGB SSSR F. E. Dzeržinského. V roce 2004 ukončil Pohraniční akademii FSB Ruska (archiv).

Sjarhej Vasiljevič Žylinski

Plukovník, náčelník Smarhoňské pohraniční skupiny.

Narozen v roce 1978 v Angarsku, Irkutská obl., RSFSR. Do funkce byl jmenován po plukovníku Aljaxandru Markeviči, který se v září 2016 stal poslancem tzv. Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění BR. Za zvláštní pozornost stojí, že A. I. Markevič, člen stálé legislativní komise, ukončil v roce 2008 Moskevskou pohraniční akademii FSB RF.

Aljaxandr Anatoljevič Rydkin

Podplukovník, zástupce náčelníka Smarhoňské pohraniční skupiny pro režim a organizační zajištění.

Narozen v roce 1978 v Asipovičy, Mahiljouská oblast, BSSR. V roce 2009 ukončil Vojenskou akademii spojů S. M. Buďonného zřizovanou Ministerstvem obrany Ruské federace (archiv).

Uladzislav Leanidavič Brujeu

Plukovník, náčelník Hrodenského pohraničního oddílu.

Narozen v roce 1977 v Charkově, USSR. V roce 2012 ukončil Pohraniční akademii FSB Ruské federace.

Pavel Aljaxandravič Ruto

Podplukovník, zástupce náčelníka Mazyrského pohraničního oddílu pro ideologickou činnost.

Narozen v roce 1979, místo narození nezjištěno. V roce 2012 ukončil Pohraniční akademii FSB Ruské federace.

Maxim Viktaravič Butraněc

Podplukovník, náčelník Pinského pohraničního oddílu.

Narozen v roce 1978 ve Sverdlovsku, RSFSR, v rodině vojáka. Ukončil Pohraniční akademii FSB Ruské federace.

Valeryj Pjatrovič Šukan

Plukovník, zástupce náčelníka Brestské Rudopraporové pohraniční skupiny F. E. Dzeržinského pro ideologickou činnost.

Je absolventem Moskevského suvorovského učiliště, začátkem 90. let ukončil Golicynské Vyšší pohraniční učiliště KFB SSSR (dnešní Vysoká škola pohraniční FSB RF).

Aljaxej Michajlavič Palonski

Podplukovník, zástupce náčelníka oddílu hraniční kontroly Minsk pro režim a organizační zajištění.

Narozen v roce 1974, místo narození nezjištěno. Pravděpodobně v roce 1996 ukončil Vyšší vojenské námořnické učiliště podmořské plavby (dnešní Petrohradská vojenská vysoká škola námořnická), v letech 1996 až 1999 sloužil na území Ruské federace u vojenského útvaru č. 2241, 2. samostatná brigáda pohraničních hlídkových lodí ve Vysocku, Vyborský okr., Leningradská obl.

Jak můžeme vidět, velmi mnoho shora vyjmenovaných osob z vedení výboru a náčelníků pohraničních oddílů nebo skupin mělo a dost možná stále má přímé vazby na ruskou FSB.

Státní vojenskoprůmyslový výbor Běloruské republiky

Aleh Mikalajevič Dvihaljou

Generálmajor, předseda Státního vojenskoprůmyslového výboru.

Narozen v roce 1965 na ostrově Vitte, Severomorský okres, Murmanská oblast, RSFSR. Před jmenováním do aktuální funkce ze dne 18. července 2017 velel letectvu a vojskům protiletecké obrany OS Běloruské republiky.

Ihar Michajlavič Dzemidzenka

Generálmajor, první místopředseda Státního vojenskoprůmyslového výboru BR.

Narozen v roce 1967 v Babrujsku, Mahiljouská oblast, BSSR. V roce 2010 ukončil Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace. Do současné funkce byl jmenován 21. 12. 2016, zde vystřídal Ihara Michajlaviče Bykava, který figuroval na minulém seznamu jako rodák z RSFSR. Předtím generálmajor Dzemidzenka řídil hlavní vojenský inspektorát OS BR (archiv).

Henadz Aljaxandravič Smolski

Místopředseda Státního vojenskoprůmyslového výboru.

Narozen v roce 1963 v Barysavě, Minská oblast, BSSR. V roce 1990 ukončil Vyšší školu KGB SSSR v Moskvě. V letech 1990 až 2004 sloužil na různých pozicích u KGB SSSR a BR. Do funkce byl jmenován v červnu 2006 po O. V. Marozavovi, který figuroval v minulém monitorování a byl přeložen do jednoho speciálního vývozního podniku v systému Státního vojenskoprůmyslového výboru (archiv).

Místopředseda Státního vojenskoprůmyslového výboru I. M. Bykau, který figuroval v minulém přehledu, byl jmenován náměstkem ředitele AAT „AHAT-řídicí systémy“ pro bezpilotní letecké soupravy, navigaci a komunikační prostředky.

Ministerstvo vnitra Běloruské republiky

Ihar Anatoljevič Šuněvič

Generálporučík milice, ministr vnitra BR.

Narozen v roce 1967 v Luhanské obl., USSR, pravděpodobně na území, které dnes kontroluje 2. okupační armádní sbor 8. vševojskové armády Jižního vojenského okruhu OS RF. V letech 2007 až 2012 byl zaměstnán u KGB Běloruské republiky, kde řídil vyšetřovací úřad, pak hlavní úřad pro kontrarozvědné zajištění orgánů činných v trestním řízení a dozorových orgánů, potírání korupce a organizovaného zločinu.

Juryj Chadžymuratavič Karajeu

Generálmajor milice, náměstek ministra vnitra, velitel vnitřních vojsk.

Narozen v roce 1966 ve Vladikavkazu, Severní Osetie, RSFSR. Ukončil Saratovské vyšší vojenské velitelské učiliště Ministerstva vnitra SSSR, v roce 1996 ukončil Frunzeho vojenskou akademii v RF (archiv).

Sjarhej Mikalajevič Chamenka

Generálmajor, náčelník odboru ostrahy Ministerstva vnitra Běloruské republiky.

Narozen v roce 1966 v Doněcké oblasti, USSR.

Aljaxandr Uladzimiravič Jeusjukou

Plukovník milice, zástupce náčelníka Hlavního odboru kriminální milice Ministerstva vnitra pro potírání hospodářské kriminality, náčelník I. úřadu.

Narozen v roce 1975 v Petrozavodsku, Karelská ASSR, RSFSR.

Andrej Vjačeslavavič Saladounikau

Plukovník milice, zástupce náčelníka Hlavního úřadu kriminální milice Ministerstva vnitra pro kontrolu drog a potírání obchodu s lidmi.

Narozen v roce 1970, pravděpodobně v Podporožje, Leningradská obl., RSFSR. Orientačně v letech 1990 až 1992 sloužil u Samostatné motostřelecké divize zvláštních jednotek F. E. Dreržinského Vnitřních vojsk Ministerstva vnitra (v Moskvě a Moskevské obl.).

Uladzimir Mikalajevič Barysau

Plukovník milice, asistent velitele vnitřních vojsk – tajemník Vojenské rady.

Narozen v roce 1968, místo narození nezjištěno. Orientačně v roce 1990 ukončil Severokavkazskou vojenskou vysokou školu vnitřních vojsk Ministerstva vnitra SSSR. Pravděpodobně v letech 1990 až 1993 sloužil u 22. samostatné brigády pro operační účely (Kobra) Vnitřních vojsk Ministerstva vnitra SSSR a Ruské federace (se základnou v Kalači na Donu, Volgogradská obl.).

Andrej Michajlavič Zahorski

Podplukovník milice, asistent velitele vnitřních vojsk pro finanční zajištění – vedoucí finančního a ekonomického úřadu.

Narozen v roce 1974, pravděpodobně na území ČSSR v rodině vojáka ze sovětské okupační Centrální skupiny vojsk.

Andrej Aljaxejevič Dudkin

Plukovník, velitel 3. samostatné brigády zvláštních jednotek vnitřních vojsk Ministerstva vnitra (v Minsku – Uručča), jejíž jednotky se intenzivně podílely na rozprášení poklidné akce na Den svobody v Minsku 25. března 2017.

Narozen v roce 1968. Ukončil Vyšší vojenské velitelské učiliště vnitřních vojsk SSSR v Ordžonikidze (dnešní Vladikavkaz). V letech 1989 až 1993 sloužil na pozici velitele čety, pak velitele roty u 22. samostatné brigády pro operační účely (Kobra) Vnitřních vojsk Ministerstva vnitra SSSR a Ruské federace (se základnou v Kalači na Donu, Volgogradská obl.). Má resortní vyznamenání Ministerstva vnitra Ruské federace.

Ihar Uladzimiravič Jausejeu

Generálmajor milice, náčelník Ředitelství vnitra Minského oblastního výkonného výboru.

Narozen v roce 1968 v Rosi, Vaukavyský okres, Hrodenská obl., BSSR. Sloužil u 3. brigády zvláštních jednotek GRU Generálního štábu OS SSSR, která měla základnu v NDR. Koordinoval, velel a osobně se zúčastnil násilného rozprášení Náměstí 2010, akcí Stop benzín a tichých protestních akcí v roce 2011. Před zrušením větší části sankcí proti Lukašenkovu režimu Radou ministrů zahraničí zemí EU v únoru 2016 byl veden na sankční listině pod číslem 64, měl zákaz pobytu na území Evropské unie a provádění finančních transakcí (1, 2).

Mikalaj Michajlavič Karatkevič

Plukovník milice, náčelník úřadu Státního dopravního inspektorátu Ředitelství vnitra Minského oblastního výkonného výboru.

Narozen v roce 1969 v Kamjaném, Starobeševský okres, Doněcká oblast, USSR (býv. Vojkove, v současné době pod kontrolou 1. okupačního armádního sboru 8. vševojskové armády Jižního vojenského okruhu OS RF). Při výkonu základní služby v letech 1987 až 1989 u vojenského útvaru č. 36829 (v Novosibirsku, RSFSR) byl tajemníkem komsomolské organizace.

Sjarhej Uladzimiravič Labajeu

Plukovník milice, náčelník Bjarozského okresního ředitelství vnitra v Brestské oblasti.

Narozen v roce 1980 v Kolomně, Moskevská oblast, RSFSR.

Aleh Ivanavič Karpuškin

Podplukovník milice, vedoucí pracoviště vnitra úřadu městské části Leninski v Hrodně.

Narozen v roce 1978 v Borne Sulinowu, PLR, v rodině ruského důstojníka ze Severní skupiny vojsk OS SSSR v aktivní službě.

Rustam Abdulvahabavič Vahabau

Podplukovník milice, náčelník Navahradackého ředitelství vnitra v Hrodenské oblasti.

Narozen v roce 1977 v Turšunaji, Babjurtský okres, Dagestánská ASSR, RSFSR.

Dzmitry Henadzevič Novikau

Podplukovník milice, náčelník Verchňadzvinského okresního ředitelství vnitra ve Vicebské oblasti.

Narozen v roce 1979 v Baku, AzSSR.

Vital Ivanavič Sirotka

Podplukovník milice, náčelník Kapylského okresního ředitelství vnitra v Minské oblasti.

Narozen v roce 1975 v Praze, ČSSR, v rodině vojáka ze sovětské okupační Centrální skupiny vojsk.

Andrej Iharavič Huzau

Podplukovník milice, náčelník oddělení pro potírání hospodářské kriminality a korupce Úřadu vnitra Babrujského městského výkonného výboru.

Narozen v roce 1980 v Postupimi, NDR, v rodině vojáka.

Ihar Pjatrovič Alchouski

Podplukovník milice, náčelník pracoviště vnitra Kličauského okresního výkonného výboru v Mahiljouské oblasti.

Narozen v roce 1972 v Unoševu, Krasnogorský okr., Brjanská oblast, RSFSR.

Stanislau Barysavič Čupryn

Podplukovník milice, náčelník pracoviště vnitra Kryčauského okresního výkonného výboru,  v Mahiljouské oblasti.

Narozen v roce 1977 v Makijivce, Doněcká oblast, USSR (v současné době pod kontrolou 1. armádního okupačního sboru 8. vševojskové armády Jižního vojenského okruhu OS RF).

Aljaxej Vasiljevič Dabryhin

Major milice, zástupce náčelníka Mahiljouského okresního ředitelství vnitra pro ideologickou činnost a personální zajištění.

Narozen v roce 1984. Pravděpodobně v roce 2006 ukončil Moskevskou univerzitu Ministerstva vnitra Ruské federace.

Viktar Leanidavič Archipenka

Podplukovník milice, náčelník Asipavičského okresního úřadu vnitra Ředitelství vnitra Mahiljouského oblastního výkonného výboru.

Narozen v roce 1975 v Irinze, Sjednocená tanzanská republika, pravděpodobně v rodině sovětských vojenských specialistů.

Aljaxandr Farydavič Fajzullin

Zástupce náčelníka trestního pátracího úřadu Ředitelství vnitra Homelského oblastního výkonného výboru (hodnost nezjištěna, pravděpodobně podplukovník).

Narozen v roce 1979 v Čukotském autonomním okruhu, Magadanská oblast, RSFSR, pravděpodobně v Poljarném, Šmidtovský okres.

Marat Farydavič Fajzullin

Podplukovník milice, donedávna náčelník ředitelství vnitra úřadu městské části Navabělicki v Homelu.

Je bratrem Aljaxandra Fajzullina. Narozen v Čukotském autonomním okruhu, Magadanská oblast, RSFSR, pravděpodobně v Poljarném, Šmidtovský okres.

Školská soustava Ministerstva vnitra BR

Uladzimir Uladzimiravič Bačyla

Generálmajor milice, náčelník Akademie Ministerstva vnitra Běloruské republiky.

Narozen v roce 1960 v Lipkách, Minský okres, Minská obl., BSSR. V roce 1994 ukončil prezenční doplňkové studium na Moskevské vyšší škole milice Ministerstva vnitra Ruské federace.

Fjodar Viktaravič Pjakarski

Plukovník milice, vedoucí katedry psychologie a pedagogiky Akademie Ministerstva vnitra Běloruské republiky.

Narozen v roce 1972 v Toljatti, Samarská oblast, RSFSR.

Valeryj Mikalajevič Pališčuk

Generálmajor milice, náčelník Mahiljouské vysoké školy Ministerstva vnitra Běloruské republiky.

Narozen v roce 1963 v Priozjorném, Tobolský okres, Kustanajská obl., KazSSR.

Nástupcem za generálmajora Viktara Seňka, který donedávna řídil úřad vnitra Vicebského oblastního výkonného výboru a figuroval v minulém monitorování, odvolaného dne 12. května 2017, byl jmenován běloruský rodák, plukovník milice Ivan Kubrakou. Plukovník milice Herman Alejnikau, zástupce náčelníka úřadu vnitra Hrodenského oblastního výkonného výboru, který rovněž figuroval v minulém monitorování, byl v únoru 2017 propuštěn do výslužby kvůli věku. Uvolněnou funkci přechodně vykonává Sjarhej Jakubovič. Tato málo významná jmenování vůbec nic nemění na celkovém obrázku velitelské struktury Ministerstva vnitra BR, kde je velké množství lidí nepocházejících z Běloruska nebo těch, kteří složili slib věrnosti RF, sloužili u jednotek ruské armády nebo dokonce mají ruská resortní vyznamenání.

Ministerstvo Běloruské republiky pro mimořádné situace

Uladzimir Aljaxandravič Vaščanka

Generálporučík vnitřní služby.

Je ministrem pro mimořádné situace. Narozen v roce 1958 v Troicko-Pečorsku, Komijská ASSR, RSFSR.

Henadz Fjodaravič Lasuta

Generálmajor vnitřní služby, náměstek ministra BR pro mimořádné situace.

Narozen v roce 1969 v Lelčycy, Homelská oblast, BSSR. V roce 1992 ukončil Petrohradské vyšší vojenské ženijní stavební učiliště. V letech 1992 až 1994 sloužil u Černomořské flotily námořnictva Ruské federace na pozici zástupce náčelníka oddělení námořní ženijní služby  (1, 2).

Prezidium Rady ministrů Běloruské republiky

Andrej Uladzimiravič Kabjakou

Předseda vlády Běloruské republiky.

Narozen v roce 1960 v Moskvě v rodině vojáka, který byl vyslán k dalšímu výkonu služby do Běloruského vojenského okruhu. V roce 1983 ukončil s vyznamenáním Moskevskou vysokou školu leteckou. V letech 1988 až 1989 byl instruktorem organizačního oddělení Rahačouského městského výboru KSB. V letech 2011 až 2012 byl mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Běloruské republiky v Ruské federaci (1, 2).

Vasil Stanislavavič Macjušeuski

První místopředseda vlády Běloruské republiky.

Narozen v roce 1969 v Orše, Vicebská oblast, BSSR. V letech 2010 až 2014 působil jako předseda představenstva a generální ředitel AAT „BPS-Bank“, kterou vlastní ruský Sberbank.

Leanid Vasiljevič Anfimau

Předseda Státního kontrolního výboru BR, člen Bezpečnostní rady BR.

Narozen v roce 1954 v Simě, Jurjevpolský okres, Vladimirská oblast, RSFSR. V letech 1984 až 1986 byl instruktorem průmyslového a dopravního oddělení obvodního výboru KSB Zavodski v Minsku. V letech 1986 až 1989 byl místopředsedou plánovací komise výkonného výboru zastupitelstva města Minsku, náčelníkem oddělení pro plánování spotřebního zboží (1, 2).

Michail Ivanavič Rusy

Místopředseda vlády BR.

Narozen v roce 1954 ve Varonině, Žytkavičský okres, Homelská oblast, BSSR. V letech 1985 až 1991 byl stranickým funkcionářem na okresních výborech KSB. V letech 2003 až 2004 působil jako poradce konzulátu BR v Petrohradě, RF.

Bezpečnostní rada Běloruské republiky.

Stanislau Vasiljevič Zas

Generálporučík, státní tajemník Bezpečnostní rady Běloruské republiky.

Narozen v roce 1964, pravděpodobně v Černihivě, USSR. V letech 1993 až 1995 studoval na Vševojskové akademii OS Ruské federace. V roce 2005 ukončil s vyznamenáním a zlatou medailí Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace. Kromě vojenské služby působil u orgánů Ministerstva vnitra a KGB, sloužil u pohraničních vojsk. 4. listopadu 2015 byl jmenován tajemníkem Bezpečnostní rady BR, 23. února 2016 byl naposledy povýšen na generálporučíka (archiv).

Andrej Aljaxandravič Ucjuryn

Plukovník, náměstek státního tajemníka Bezpečnostní rady BR.

Narozen v roce 1971 v Penze, RSFSR. V roce 1992 ukončil Saratovské vyšší vojenské velitelské učiliště Ministerstva vnitra Ruské federace. Od roku 1995 působil u Bezpečnostní služby prezidenta Běloruské republiky, kterou v letech 2007 až 2014 řídil.

Michail Vasiljevič Puzikau

Generálmajor, náměstek státního tajemníka Bezpečnostní rady BR.

Narozen v roce 1961 v Gorodišči 1., Brasovský okres, Brjanská obl., RSFSR. V roce 2004 ukončil s vyznamenáním Vojenskou akademii Generálního štábu OS Ruské federace. 23. listopadu 2015 byl jmenován náměstkem státního tajemníka Bezpečnostní rady BR, kdy byl zároveň odvolán z funkce náměstka ministra obrany Běloruské republiky (archiv).

Uladzimir Jurjevič Arčakou

Generálmajor, náměstek státního tajemníka Bezpečnostní rady BR.

Datum a místo narození nezjištěny. Dlouhodobě působil v rámci systému orgánů Výboru pro státní bezpečnost BR. V letech 2012 až 2014 vyl náčelníkem oblastního ředitelství KGB pro Vicebskou oblast. Dne 21. února 2014 byl jmenován náměstkem státního tajemníka Bezpečnostní rady BR, zůstal však zároveň ve stavu KGB.

Valjancin Alehavič Sukala

Předseda Nejvyššího soudu BR, člen Bezpečnostní rady BR.

Narozen v roce 1942 v Minsku, generální okruh Bělorutenie, říšské komisařství Ostland, Německá říše. V roce 1987 byl jmenován vedoucím úřadu všeobecného soudnictví Ministerstva spravedlnosti SSSR, v roce 1988 ministrem spravedlnosti BSSR. Od roku 1989 řídil státoprávní oddělení ÚV KSB a působil jako první místopředseda Nejvyššího soudu SSSR.

Uladzimir Paulavič Andrejčanka

Předseda tzv. Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky, člen Bezpečnostní rady BR.

Narozen v roce 1949 v Marjanavě, Liozenský okres, Vicebská oblast, BSSR. V letech 1974 až 1975 byl instruktorem Liozenského okresního výboru KSB, v letech 1975 až 1978 tajemníkem stranického výboru sovchozu Adamenki, v letech 1987 až 1991 prvním tajemníkem Verchňadzvinského okresního výboru KSB ve Vicebské oblasti, předsedou Verchňadzvinského okresního zastupitelstva, prvním tajemníkem Verchňadzvinského okresního výboru KSB. V roce 1988 ukončil Minskou vyšší stranickou školu (archiv).

Členy Bezpečnostní rady BR jsou také premiér Andrej Kabjakou, ministr vnitra Ihar Šuněvič, ministr obrany Andrej Raukou, ministr pro mimořádné situace Andrej Vaščanka, předseda KGB Valeryj Vakulčyk, předseda Státního vojenskoprůmyslového výboru Aleh Dvihaljou, předseda Státního pohraničního výboru, náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil – první náměstek Ministra obrany Aleh Bělakoněu, předseda Státního kontrolního výboru BR Leanid Anfimau, kteří figurují v tomto monitorování.

Bezpečnostní služba prezidenta BR

Náčelníkem Bezpečnostní služby běloruského prezidenta byl 21. prosince 2016 jmenován plukovník Andrej Pauljučenka, který v tomto působišti nahradil Viktara Šynkeviče, figuranta našeho minulého přehledu. O novém Lukašenkově hlavním bodyguardovi a o velitelském sboru nejsou ve veřejně přístupném sektoru prakticky žádné informace.

Výbor pro státní bezpečnost (KGB) BR

Valeryj Paulavič Vakulčyk

Předseda KGB Běloruské republiky.

Narozen v roce 1964 v Radastavě, Drahičynský okres, Brestská obl., BSSR. V roce 1992 ukončil Vyšší kontrarozvědné kurzy KGB SSSR. V letech 1991 až 2008 sloužil u orgánů státní bezpečnosti. V letech 2008 až 2011 řídil Operační a analytické středisko (archiv). Před zrušením větší části sankcí proti Lukašenkově režimu Radou ministrů zahraničí zemí EU v únoru 2016 byl veden na sankčním seznamu jako číslo 221, měl zákaz pobytu na území Evropské unie a provádění finančních transakcí.

Ihar Pjatrovič Sjarhejenka

Generálmajor, první místopředseda KGB BR.

Narozen v roce 1963 ve Stalici, Šarkauščynský okres, Vicebská oblast, BSSR. Od roku 1988 slouží u orgánů KGB. Před svým aktuálním jmenováním v dubnu 2013 řídil úřad KGB pro Mahiljouskou oblast. Před zrušením v únoru 2016 byl také veden na sankčním seznamu Evropské unie proti Lukašenkovu režimu. Sjarhejenka zde figuroval pod číslem 190.

Ihar Jauhenavič Busko

Generálmajor, místopředseda KGB BR.

Narozen v roce 1963 v Minsku, BSSR, U orgánů KGB slouží od roku 1985. Před rokem 2010 řídil hlavní kontrarozvědný úřad KGB, od roku 2010 až do aktuálního jmenování v roce 2013 byl náčelníkem úřadu KGB pro Brestskou oblast (1, 2).

Veřejně přístupné zdroje neuvádějí žádné životopisné informace o celém velitelském sboru KGB, Operačního analytického střediska ani Bezpečnostní služby prezidenta. Pro veřejnou kontrolu jsou tyto ozbrojené struktury naprosto uzavřeny a můžeme jen tušit, co je předmětem jejich činnosti, cílem a úkolem. Z dostupných informací o dvou uvedených zástupcích šéfa KGB můžeme dospět k jednoznačnému závěru, že na ústředí této od sovětských dob nereformované struktury působí lidé, kteří byli podřízeni ústřednímu aparátu KGB v Moskvě. Můžeme vyslovit domněnku, že pevnost těchto vazeb časem nejenže nezeslábla, ale výrazně posílila. Nasvědčuje tomu otevřené pronásledování lídrů demokratické opozice, vykonstruovaná trestní řízení proti běloruským vlastencům, kteří dokážou zmobilizovat občanskou společnost k odporu proti možným plánům na vtažení Běloruska do ruských vojenských avantýr.

***

Provedené monitorování svědčí o tom, že v nejvyšším běloruském vojenskopolitickém vedení i přes jisté změny na všech stupních vojenské správy stále dominují lidé, kteří se narodili mimo Bělorusko a prošli monstrózním ideologickým aparátem Ruské federace. Navíc se ukázalo, že někteří z nich složili slib věrnosti ruskému státu, válčili jako příslušníci ruských jednotek nebo mají resortní vyznamenání ozbrojených složek Ruské federace.

Nejlepší ukázkou skutečné úrovně vztahů a hloubky součinnosti mezi vojenskopolitickým vedením BR a RF je společné rusko-běloruské strategické cvičení Západ 2017, kde je běloruská strana v podstatě pouhým naplňovatelem vůle a zájmu ruského státu. Jako jednoznačné potvrzení této skutečnosti může posloužit brífink náčelníka Generálního štábu OS Běloruska, prvního náměstka ministra obrany státu, generálmajora Aleha Bělakoněva z 29. srpna 2017, který odhalil podstatu tohoto cvičení. Z úst šéfa centrálního orgánu vojenské správy Běloruska zazněla slova reprodukující hlavní klišé ruské propagandy o snaze bloku západních států destabilizovat situaci a zhoršit vztahy mezi subjekty tzv. Svazového státu. Bylo zvlášť zdůrazněno, že podle podobného scénáře byly údajně zahájeny všechny ozbrojené konflikty z poslední doby. Dalším důkazem plné podřízenosti běloruského státu je úmysl běloruských vojenských resortů bezděčně následovat a naplňovat ruský scénář cvičení, který počítá s odtržením velké části Běloruska a staví ho proti celému zbytku země jako potenciálního nepřítele. Toto vše je vědomou ignorací běloruského státního zájmu a vytváří reálné podmínky pro vznik přímého ohrožení národní bezpečnosti. Nadto náčelník Generálního štábu běloruských OS tlumočil zpracované ruskými stratégy hoaxové prohlášení, že organizace Pravý sektor údajně plánuje rozmístit ozbrojené oddíly na severu Rivenské oblasti, aby zabránila invazi jednotek OS RF od Běloruska při přípravách a v průběhu cvičení. Toto prohlášení vytváří operační prostor k realizaci případných ozbrojených sabotáží a provokací v době cvičení, což uděluje Rusku zaručené právo pod záminkou poskytnutí vojenské pomoci rozmístit na běloruském území svůj větší vojenský kontingent.

Všechny diplomatické preference pro stát, které Lukašenko získal poskytnutím jednacího prostoru o Donbasu a zrušením sankcí v únoru 2016, jsou zcela znehodnoceny účastí Běloruska na konaném společném strategickém cvičení Západ 2017, které představuje v podstatě nezastřenou ukázku schopnosti Ruské federace vést totální válku na západním kontinentálním bojišti. Výrazné zlepšení zahraničněpolitické pověsti je zcela zmařeno aktivní militarizací a demonstrativním řinčením zbraní společně s hlavním válečným agresorem v Evropě. Svými činy běloruské vojenskopolitické vedení vědomě mění Bělorusko z budovaného obrazu „dárce regionální bezpečnosti“ v ohnisko mezinárodního napětí.

S ohledem na:

• významný stupeň kooperace a integrace Ozbrojených sil Běloruska s ruskou armádou;
• vznik jednotné regionální skupiny vojsk (sil RF a BR a jednotného regionálního systému PLO;
• dominantní počet potenciálních agentů vlivu RF ve státní správě;
• exponenciální nárůst četnosti společných rusko-běloruských vojenských cvičení všeho druhu;

a vzhledem k tomu, že:

• Bělorusko poskytlo své území pro válečné letectvo, kontrolu ukrajinského vzdušného prostoru a zaměřování letectva Vzdušně-kosmických sil RF v době aktivní fáze bojů na východě Ukrajiny;
• se nacvičují pomyslné raketové a bombové útoky proti ukrajinským strategickým objektům a pobaltským zemím;

pokládám za nutné:

• pro vojenskopolitické vedení Ukrajiny a orgány v bezpečnostní sféře – zintenzivnit realizaci celého souboru opatření pro upevňování a obranu státu, zejména v severním strategickém směru;
• pro ukrajinské politiky, občanské aktivisty, novináře a jen lidi s aktivním občanským postojem – vyhnout se cestování do Běloruska, protože by se s velkou pravděpodobností mohli stát objekty a cíli operačních akcí ruských tajných služeb;
• pro mezinárodní společenství – upravit a aktualizovat uplatňovanou politiku vůči Lukašenkovu autoritářskému režimu;
• pro běloruské demokratické společenství – stmelit se a sjednotit své snahy na obranu ústavního zřízení státu.

Redaktor běloruské služby mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm Dzjanis Ivašyn.

 Příspěvek připraven k publikaci speciálně pro mezinárodní zpravodajskou komunitu InformNapalm.

(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)

Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.

Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol