Narychlo odhlasované prohlášení bulharského Národního shromáždění ze dne 20. května obsahující požadavky na ukrajinskou vládu, které se týkají provedení správní a územní reformy v zemi, vyvolalo diplomatické napětí a neklid v prostředí bulharské komunity v dotčeném regionu. Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny a zástupci bulharských obcí v Bolhradském okrese okamžitě reagovali důraznými protesty. Besarabští Bulhaři obvinili bulharské poslance, že toto nepochopitelné prohlášení odhlasovali, aniž by se seznámili se skutečnou situací v regionu.
InformNapalm zveřejnil překlad článku Mychajla Hluchovského „Bulharské vášně v Ukrajině: kdo vyprovokoval mezinárodní skandál?“ Co si myslí samotní besarabští Bulhaři? Do jaké míry bulharský stát skutečně pomáhá etnickým Bulharům v Ukrajině, nebo jde jen o jednotlivé politiky, kteří si s tímto tématem pohrávají, aby z toho vytěžily osobní profit – rozhovor se zástupcem největšího občanského sdružení ukrajinských Bulharů.

Halasné obvinění Ukrajiny ze strany Sofie inspiroval… ukrajinský poslanec?

Tento týden odhlasoval bulharský parlament prohlášení vznášející požadavek vůči Ukrajině. Sofie vyzvala Kyjev, aby v rámci územněsprávní reformy nerozděloval Bolhradský okres v Oděské oblasti, protože by tím Ukrajina údajně porušila práva bulharské komunity, která má v tomto regionu souvislé osídlení. Ministerstvo zahraničí Ukrajiny toto prohlášení označilo za zasahování do vnitřních věcí. Aby potvrdili, že bulharské výhrady vůči Kyjevu nejsou opodstatněné, vydali se do Kyjeva zástupci místních komunit z Oděské oblasti, kteří dali veřejně najevo proukrajinské stanovisko. Zároveň však jsou v Ukrajině i politici, kteří podporují stanovisko Sofie a ujišťují, že decentralizace, kterou prosazuje Kyjev, poškozuje bulharskou identitu.

Co Bulharsko po Ukrajině požaduje

Bulharské Národní shromáždění schválilo 20. května prohlášení, v němž „rozhodně nesouhlasí“ s decentralizací, která probíhá v ukrajinském Bolhradském okrese. 109 poslanců hlasovalo pro, 19 se zdrželo, proti nebyl nikdo. V dokumentu se píše o kategorickém nesouhlasu s ukrajinskými úřady v otázce územněsprávní reformy. Poslanci zejména vyzývají bulharskou vládu, aby zapůsobila na vládu ukrajinskou „v zájmu zachování integrity bulharské komunity v Bolhradském okrese…“, píše se v dokumentu. Za tímto účelem vyzývá sousední stát k neodkladnému svolání mezivládní schůzky, při níž by se mělo zejména projednat obnovení účinnosti Protokolu o spolupráci a výměně mezi bulharským a ukrajinským Ministerstvem školství a vědy na výuce bulharského jazyka ve čtyřech následujících školních rocích. Dokument dále navrhuje zřídit Bulharskou střední školu v Oděse a Ukrajinské kulturní centrum v Sofii, stejně tak dokončit opravy silniční infrastruktury v Bolhradském, Tarutynském a Arcyzském okrese.

Jak reagoval oficiální Kyjev

Na zprávy ze Sofie zareagoval oficiální Kyjev okamžitě. „Ministerstvo zahraničí vyjadřuje rozhodný protest… proti Prohlášení o územněsprávní reformě v Ukrajině a ochraně práv a integrity bulharské komunity schválenému dne 20. května 2020“, uvádí ministerské vyjádření. Diplomatický resort zdůrazňuje, že otázky územněsprávního členění Ukrajiny patří do výlučné působnosti ukrajinských úřadů. „Snahy o zasahování do vnitřních věcí Ukrajiny ze strany cizího státu jsou pro nás naprosto nepřijatelné“, stojí v prohlášení Ministerstva zahraničí. Tvrzení bulharské strany, že by reforma měla dopad na národní svébytnost etnických Bulharů v Ukrajině, označuje ministerstvo za manipulativní a nepravdivé. „Klademe důraz na to, že ochrana práv a svobod zástupců všech národnostních menšin v našem státě, zejména té bulharské, patří mezi základní priority činnosti ukrajinských úřadů a je realizována ve striktním souladu s Rámcovou úmluvou Rady Evropy o ochraně národnostních menšin z roku 1995“, uvádí zahraničněpolitický resort. Ve vyjádření k situaci v Bolhradském okrese Ministerstvo zahraničí zdůrazňuje, že bude řešena na základě ukrajinské právní úpravy a zohlední stanovisko místních obyvatel, zejména zdejší početné bulharské komunity.

Podle sčítání lidu z roku 2001 žije v Ukrajině 204.574 etnických Bulharů (0,42 % z celkového počtu obyvatel), z nichž je většina soustředěna v jižní části Besarábie (v Oděské oblasti), kde žije cca 129.023 Bulharů (20,68 % z celkového počtu obyvatel), tedy 63,06 % z celkového počtu Bulharů v Ukrajině.

Co říkají sami ukrajinští Bulhaři

Zástupci územních komunit v Bolhradském okrese se mezitím vydali do Kyjeva, kde na brífinku ve večerních hodinách 21. května vyjádřili nesouhlas se stanoviskem oficiální Sofie. Výzvu bulharských poslanců označují za nepochopitelnou, manipulativní a provokativní. Zároveň však ukrajinští Bulhaři přece jen mají výhrady i k ukrajinským celostátním úřadům. „Všichni jsme očekávali, že včera měl Kabinet ministrů schválit výhledový plán spojených územních komunit Oděské oblasti, k tomu však nedošlo, plán byl z projednání stažen“, říká zakladatel občanského sdružení „Centrum rozvoje Besarábie“ Viktor Kurtěv. Podle něj byl navržený plán reformy odsouhlasen na všech úrovních, i Oděská oblastní státní správa ho předložila vládě. Plán počítá s tím, že by v Bolhradském okrese mělo vzniknout pět komunit kolem obcí Krynyčne, Vasylivka, Kubej, Horodně a města Bolhradu. „Nesmysl bulharského prohlášení spočívá také v tom, že u všech pěti komunit se jedná o bulharské obce“, vyjádřil svůj podiv pan Kurtěv. Upřesnil, že ve všech dotčených obcích se mluví bulharsky s výjimkou Bolhradu, kde dominuje ruština, protože jde o „jazyk mezietnické komunikace“.

Tomuto sloučení komunit se snaží zabránit politici, zejména poslanci za Oděskou oblast, prohlásili zástupci regionálních komunit. „Když se konaly obecní schůze, přijížděli jednotliví politici, kteří říkali, že se každopádně (slučovat) nemá, zákon se změní, vše se dělá špatně“, řekl vedoucí finančního odboru Bolhradské okresní státní správy Valerij Abydžajev. „Jsme ze severu Bolhradského okresu, máme v úmyslu spojit dvě gagauzské a dvě bulharské vesnice. Úzce spolupracujeme s Bulharskem, to nám však nebrání spojit obce do jediné komunity“, dodává starosta obce Horodně Mykola Bohojev.

Další starostové vzpomínají na nesnadnou cestu k decentralizaci a překážky, jimž museli na této cestě čelit. Starostka Karakurtu Olena Žečevová vypráví, že v komunitě, v jejímž čele stojí, byla decentralizace vnímána nejednoznačně. „Nemohu říct, že by 100 % mělo radost, vítalo a uvažovalo stejně. Když nám však bylo jasné, že se reforma uskuteční, ti vesničané, kterým to není jedno, přišli za námi debatovat. Většinou hlasů bylo rozhodnuto připojit se k Vasylivské komunitě“, říká.

Starosta Kalčeva Anatolij Kasim vzpomíná, že jim Vasylivská komunita navrhla připojení již v roce 2018, tuto věc se však nepodařilo vyřešit hned po projednání kvůli „intervenci zvenčí“. „Některé politické síly to lidem rozmluvily, tehdy z toho nic nebylo“, říká Kasim a dodává, že již v říjnu 2019 při opakovaném veřejném projednání většina se sloučením přece jen souhlasila.

Petro Bojčev, starosta Vasylivky, také přiznává, že z územněsprávní reformy nebyli nadšeni všichni. Stěžuje si na politiky, kteří to lidem vymlouvali, i když jejich jména neuvádí.

Po prohlášení bulharské strany začali někteří ukrajinští politici na tomto tématu spekulovat, stěžují si zástupci komunit. „Vzkazy, které se dnes rozjíždějí, jsou totální spekulace“, je přesvědčen Kurtěv, který mimochodem v posledních parlamentních volbách kandidoval za Služebníka lidu ve většinovém obvodu č. 143, skončil však jako druhý.

Proč tedy vznikl konflikt

Podnět k rozhodování předložili bulharskému parlamentu poslanci Daniela Daritkovová-Prodanovová (za stranu GERB – Občané pro evropský vývoj Bulharska), Polina Cankovová-Christovová z populistické proruské strany Volja, Iskren Veselinov a Valerij Simeonov za pravicovou nacionalistickou koalici Spojení vlastenci.

Ukrajinský politik Anton Kisse v roce 2018 za ukrajinské Bulhary vyznamenal Valerije Simeonova titulem Člověk roku (foto: otupor)

Simeonov je vlivným bulharským politikem a má dlouholeté vztahy s ukrajinským poslancem z 9. funkčního období Antonem Kissem, kteří patří do skupiny Pro budoucnost a zastupuje většinový obvod č. 142. Ještě v roce 2016, kdy decentralizace v Ukrajině teprve nabírala na obrátkách, zažaloval ukrajinskou vládu s tím, že požadoval provedení změn v Metodice pro vytváření místních komunit. „Musí se zohlednit historické, zeměpisné, etnické a kulturní znaky ovlivňující socioekonomický vývoj spojené územní komunity. Právě etnické znaky však metodologie nebere v potaz“, vysvětloval Kisse. Velmi podobnými argumenty operuje dnes oficiální Sofie. Soud tehdy poslanci za pravdu nedal.

Oděský portál Dumskaya.net označuje právě Kisseho za podněcovatele všech bulharských prohlášení obviňujících Ukrajinu. Dnešní aktualizace této otázky souvisí na jedné straně s tím, že bulharští poslanci potřebují získat politické body ve vnitropolitickém boji, na druhé straně s tím, že Kisse potřebuje zabránit vzniku komunit, na které by neměl vliv. „Okres má obrovskou rozlohu a velmi silné obce čítající 3.000 až 5.000 obyvatel. Namísto toho, aby vzniklo pět bohatých komunit, se vládci (okresu) domluví a udělají tři: Kubej, Bolhrad a Krynyčne (to poslední je doménou dalšího známého Bulhara v ukrajinské politice, exministra energetiky Ivana Plačkova)“, píše portál Dt.ua. „Je zřejmé, že jacísi lidé z Ukrajiny záměrně dezinformovali parlament sousedního státu, který schválil ne zcela uvážené rozhodnutí. Rozhodnutí neodpovídající skutečné situaci, která vznikla v komunitách v Bolhradském okrese“, komentuje bulharské rozhodnutí náměstek ministra pro rozvoj komunit a území Vjačeslav Nehoda, odmítá však jmenovat konkrétního člověka, která měl „špatně informovat bulharskou stranu“.

„Ať všichni nechají Bulhary v Ukrajině na pokoji“

Glavkom.ua oslovil předsedu největšího bulharského spolku v Ukrajině „Bulharský lidový sněm Ukrajiny“ Valerije Tverdovského a požádal ho, aby pomohl udělat v této situaci jasno a popsal, co komunity od správní reformy očekávají.

V jaké míře vyjadřuje prohlášení bulharského parlamentu stanovisko ukrajinských Bulharů?

Toto téma známe, i mohu přímo říct, že se touto otázkou skutečně zabýváme, jsme z toho na rozpacích. Jsme vděční, že Bulharsko podporuje nás, ukrajinské Bulhary, pečuje o nás, chce, abychom tu měli vše v pořádku a nebyli nijak utlačováni. Nesdílíme však stanovisko některých poslanců, kteří si na tom chtějí zviditelnit, získat z toho profit a kontrolovat některou část ukrajinského území. Podporujeme tedy reakci Ministerstva zahraničí… Zřízení spojených územních komunit napomůže tomu, že se regiony budou skutečně rozvíjet a bude tu jakási kontrola, ne ten zmatek, jaký máme dnes. Možná by náš obvod mohl zůstat (jde o volební obvod ve stávajících mezích)…

Zajímali se bulharští poslanci o stanovisko vašeho občanského sdružení?

S námi komunikuje pouze konzulát v Oděse. Tedy když máme nějaký svátek, my je na národní svátek pozveme, jak ukrajinský, tak bulharský… Třeba teď by chtěli Bulhaři zafinancovat několik projektů: školy, školky, sportovní zařízení nebo muzea. Jsou ochotni nám něco přispět, i my se na těchto projektech podílíme. Víc toho není. Myslím, že zde u nás stejně jako u nich jsou politici zainteresováni na kontrole, aby měli v tomto kraji vliv.

Kde se tedy vzal zdroj konfliktu, jeho kořeny?

My víme, odkud rostou kořeny, a vědí to všichni. Navštivte web Dumskaya.net nebo BessarabiaUA, zde najdete vše (články v těchto médiích informují, že na ukrajinské straně v pozadí bulharské kritiky stojí Anton Kisse – Glavkom.ua). Jsme však nepolitická organizace, takže bych nechtěl nikoho jmenovat.

Na webových stránkách Bulharského lidového sněmu se mluví o tom, že kultura bulharského národa není v ukrajinské společnosti zastoupena dostatečně, Co máte na mysli?

Opravdu není zastoupena. Každý třetí obyvatel Oděsy má bulharský původ, přesto v Oděse nejsme zastoupeni prakticky vůbec. Tento stav nikomu nedáváme za vinu. Obviňovat můžeme jen naši generaci, že se špatně zorganizovala.

Je vaše situace srovnatelná se Zakarpatím, i zde přece sousední stát vydával podobně okázalá prohlášení, v nichž obviňoval Ukrajinu z nerespektování práv maďarské komunity?

Ne, nemáme s tím (s těmito prohlášeními) nic společného, to všechno dělají političtí šmelináři. Rád bych vás oslovil jako zástupce předního média. Ať nás ukrajinské Bulhary nechají všichni na pokoji. Nikdo nás tu neutlačuje. Mnoho našich dětí se již asimilovalo, žijí v Kyjevě nebo Lvově. My pak jako starší generace prostě chceme uchovat naše tradice a náš jazyk. Jak nám může Bulharsko pomoci? Právě národními tradicemi a podporou, tedy tak, že nám dá nějaké knížky či kroje.

Podporujete stanovisko Ministerstva zahraničí Ukrajiny. Můžeme tedy mluvit o bulharském zasahování do ukrajinských vnitrostátních věcí?

Ne, žádné zasahování tu není. Říkám vám ještě jednou, že naše občanské sdružení nedostává z Bulharska ani korunu. Nebylo by tedy správné říkat, že by tu zasahovali. V Bulharsku je řada politiků s nekalými úmysly, stejně jako zde u nás, kteří se na tom zviditelňují a chtějí ukázat nějakou péči.

V tomto případě ale nejde jen o nějaké politiky, ale o většinu parlamentu, pro výzvu přece zvedlo ruku 109 poslanců. Jak to vysvětlíte?

Podívejte, předstoupí člověk, nějaký politik, a řekne, že tu někdo utlačuje Bulhary. A ti politici, co to odhlasovali (bulharští poslanci), nevědí, že tu v Ukrajině máme jiná občanská sdružení s jiným stanoviskem, po celé Ukrajině máme na 200 občanských sdružení… Nicméně jen naše organizace se dá označit za masovou. Je tu ještě jedna, politická, v níž získal jediný člověk veškerou moc a vypráví, že je tu největší kápo zodpovědný za všechny Bulhary.

Jak je vaše organizace velká?

Jsme hodně velká organizace, máme přes 33.000 členů. Existují také lidé, kteří nás sice podporují, ale o členský průkaz požádat nechtějí, protože mají obavy. Jde o ředitele škol nebo starosty, kteří se bojí tlaku ze strany vysokých politiků.

Naše občanské sdružení má orgán jako je rozhodčí rada, v jejímž čele stojí oblastní zastupitel Tryfon Antov (zastupitel Oděské oblasti za hnutí Náš kraj, v parlamentních volbách 2019 kandidoval jako nezávislý, nicméně volby prohrál). Pozvali jsme ho, protože jde o člověka podobně založeného jako my.

Mluvíte o tlaku, v čem tento tlak spočívá?

Třeba v Bolhradě působí kulturní středisko. Existují politici, kteří lobbují přijímání zaměstnanců do tohoto střediska. Existují politici, kteří lobbují nebo podporují navrhování nějakého kandidáta na starostu, předsedu zastupitelstva apod. A pak se má za to, že tito lidé jsou dotyčnému politikovi zavázáni. Proto dotyční členství v naší organizaci skrývají.

V jednom rozhovoru pro Glavcom.ua ředitel Ústavu pro jazyk ukrajinský Pavlo Hrycenko vyprávěl, že se mládež z bulharských vesnic snaží hromadně odcházet a dále studovat v Bulharsku. Došlo to až tak daleko, že před několika lety se na katedru bulharistiky Oděské univerzity nepřihlásil žádný abiturient. Existuje skutečně tento problém, a proč lidé odcházejí do ciziny?

Proč by mělo jít o otázku specificky bulharskou? V Ukrajině přece máme minimálně 7 milionů pracovních migrantů. Neřekl bych, že by naši Bulhaři šli za studiem do Bulharska, naši Bulhaři odcházejí do Evropy a studují po celé Evropě, v samotném Bulharsku je jich velmi málo. V Bulharsku potkáme spíš mládež ze Lvova a Západní Ukrajiny, která tu v letní sezoně pracuje v hotelích. Já tu častěji potkávám spoluobčany ze Západní Ukrajiny. Děti se asimilují, což je přirozený proces. Mé děti sice dokážou mluvit lámanou bulharštinou, ukrajinsky však mluví plynně. Hlavní proud odchází z vesnic do Oděsy nebo okresních měst.

Do Kyjeva se vydali zástupci územních komunit, kteří zde veřejně vyjádřili podporu ukrajinským úřadům. Proč jste tam nejeli i vy, máte s nimi snad nějaké názorové rozdíly, když nepovažujete stanovisko Bulharska za zasahování do ukrajinských vnitrostátních věcí?

Nejeli jsme, protože nás nikdo nepozval… Nechtěl bych, aby se to dnes posouvalo do oné politické roviny, kam to právě pozvedli oni (bulharští politici). Žádné zasahování tu není, jde jen o zájem hrstky bulharských politiků a některých ukrajinských politiků bulharské národnosti něco si na tom trhnout a udržet vliv na tento region, to je celé… Jim to tam prostě řekli, a oni hlasovali, aniž by znali skutečnou situaci. Promiňte, ale Valerij Simeonov býval bulharským vicepremiérem a má na tyto lidi nějaký vliv (na většinu bulharského parlamentu). Přečtěte si, kdo to je, a zjistíte, že má blízko k některým politikům v Ukrajině. Ti nejenže mají na něj úzké vazby, ale jsou jeho partnery. Jedna organizace tu z něj udělala „člověka roku“ nebo něco takového. Tito poslanci tedy byli uvedeni v omyl. Žádné jiné vysvětlení nemám. Kdyby si vyslechli mne, máme tu tolik nepolitických otázek, s nimiž by mohli pomoct. Řeknu vám to jistě, Bulharsko je stejně tak na dně jako Ukrajina.

S čím by vám mohli pomoct?

Všichni projevují péči o Bolhradský okres, starost o Bulhary z Besarábie, a tím to končí. Proč tu není konzulát? Nebo člověk, který by měl autoritu a mohl se všemi těmito věcmi zabývat? Třeba honorární konzul? Máme přece honorárního konzula ve Lvově nebo v Záporoží, ale v Bolhradě ne. Od generálního konzulátu v Oděse dělí naši kulturní metropoli v Besarábii vzdálenost 250 km.

Zajímal se o stanovisko vaší organizace osobně Anton Kisse, je v ním nějaká komunikace?

Ne. Ví, že taková organizace existuje, ale náš názor ho nezajímá. Je možné, že ho vůbec nezajímá názor Bulharů, ale pouze jeho vlastní názor. Je to přece politik.

Foto: Bulharský lidový sněm na Instagramu: Pozvánka na veletrh „Kubrat shromažďuje své potomky“ v obci Mala Pereščepyna, Poltavská oblast

Mezitím v podvečerních hodinách v pátek Ministerstvo zahraniční Ukrajiny prohlásilo, že spor kvůli Bolhradskému okresu mezi Ukrajinou a Bulharském byl vyčerpán. Konflikt tedy trval pouhé dva dny. Ministerstvo informovalo, že 22. května tuto otázku při schůzce projednali náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Vasyl Bondar a velvyslanec Bulharska Kostadin Kodžabašev. „Diplomaté vždy najdou společnou řeč. Mezi Ukrajinou a Bulharskem nejsou žádné rozpory ohledně zajišťování práv bulharské komunity v Ukrajině. Dohodli jsme se, že všechny aktuální záležitosti budeme řešit v konstruktivním duchu“, uvedl Bondar. Zejména Ministerstvo zahraničí bulharského velvyslance ujistilo, že územněsprávní reforma neovlivní kvalitu zajištění práv bulharské komunity v Oděské oblasti. Velvyslanec Bulharska zároveň zdůraznil důležitost zachování etnické, kulturní a jazykové identity bulharské komunity v Ukrajině.

Zdroj: Glavcom.ua
Autor: Mychajlo Hluchovskyj
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Titulní foto: ze stránky Bulharského lidového sněmu na Instagramu

(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Sdílejte s přáteli na sociálních sítích.
InformNapalm v češtině na Facebooku

Je-li pro vás činnost našeho média užitečná a významná, můžete InformNapalm podpořit malými měsíčními příspěvky prostřednictvím platformy Patreon: https://www.patreon.com/informnapalm