Dobrovolník od mezinárodní komunity InformNapalm z USA Andrij Hryhanskyj zpracoval pro naše ukrajinské čtenáře přehled nejnovějších nejvýznamnějších zpráv a publikací týkajících se Ukrajiny, které vyšly v amerických top médiích v období 12. až 19. listopadu 2019.

Tento přehled nejčtenějších amerických periodik neobsahuje zdaleka všechny zajímavé články o Ukrajině. Poslední týden byl poznamenán boomem nových informací pocházejících převážně z řízení o impeachmentu před Kongresem. Minulý týden zde začala veřejná slyšení, při nichž už vypovídalo několik předběžně vyslechnutých zástupců administrativy Bílého domu a diplomatů. Navíc příslušné komise stále vyslýchají další svědky za uzavřenými dveřmi. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová se vyjádřila, že je s průběhem řízení o impeachmentu spokojena s tím, že „prezident Trump měl špatný minulý týden“. Vedle proudů informací ze slyšení projevují novináři z mnoha vydání i vlastní zájem o vztahy mezi USA a Ukrajinou, především o jejich vliv na politické dění ve Spojených státech.

The Wall Street Journal

Trumpovo stanovisko vůči Ukrajině jako „totálně zkorumpovanému“ státu a jeho proruský postoj v tomto ohledu byl formulován už velmi dávno, ještě před jeho prezidentstvím, jak píšou Vivian Salamová a Rebecca Ballhausová v článku Trump’s View of Ukraine as Corrupt Took Shape Early pro The Wall Street Journal. Stalo se to v době amerických prezidentských voleb 2016. Nezávislá protikorupční ukrajinská agentura tehdy zveřejnila výpisy z tajného účetnictví s údaji o 12.700.000 USD v hotovosti, které vyplatila šéfovi Trumpova volebního výboru Paulu Manafortovi proruská strana na Ukrajině. Ukrajina se podle Trumpa vůči Manafortovi zachovala velmi nepřátelsky. Takto negativní postoj velice ovlivnil všechny další Trumpovy kroky ve vztazích s Ukrajinou. Také jeho hodnocení ukrajinské zkorumpovanosti je významným činitelem, k němuž se přihlíží v rámci kongresového slyšení v řízení o impeachmentu. Rozhodující událostí, která definitivně dotvořila Trumpův postoj vůči Ukrajině, však byla jeho schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v roce 2017. Putin Trumpa vyzval k uznání „legitimity“ ruských nároků na část ukrajinského území, jejíž kořeny údajně sahají až k politické federaci z 11. století, která sdružovala předky dnešního ukrajinského, ruského a běloruského národa. Od té doby si Trump při jednáních s evropskými špičkami opakovaně stěžoval, že je nucen poskytovat Ukrajině pomoc s tím, kdy ji označoval výrazy „vaše Ukrajina“ a „část Ruska“, jak nejednou poznamenaly západní úřední osoby. Podle funkcionářů z Bílého domu Trump permanentně upřednostňoval ruské zájmy před ukrajinskými, zejména v situaci, kdy se dostávaly do střetu. Dokonce i rozhodnutí poskytnout Ukrajině letální zbraně mu podstrčili zaměstnanci prezidentského úřadu ve chvíli, kdy „byl v dobrém rozpoložení“. Dnes „ukrajinský skandál“ tvoří základ řízení o Trumpově impeachmentu, v jehož rámci již druhý týden probíhají slyšení

USA TODAY

William Cummings v listu USA TODAY uvádí údaje z nedávného průzkumu mezi Američany (ABC News-Ipsos poll z tohoto pondělí) ohledně Trumpova postupu na Ukrajině a jejich názoru na impeachment. Sedm z deseti Američanů uvedlo, že Trumpovo chování bylo „nesprávné“, i něco přes polovinu dotázaných má za to, že by kvůli tomu měl o svůj úřad přijít. Třináct procent sice označilo Trumpovo chování za nesprávné, ale s tím, že si impeachment nezaslouží. Šest procent uvedlo, že jeho počínání nebylo správné a zaslouží si impeachment, nikoli však ztrátu úřadu. Nakonec čtvrtina dotázaných nevidí na jeho postupu vůči Ukrajině nic špatného. Výsledky průzkumu se velmi liší podle stranické příslušnosti: 85 % demokratů by podpořilo impeachment a ztrátu prezidentského úřadu, zatímco 65 % republikánů nespatřuje na Trumpově postupu nic nezákonného. Velký vliv na veřejné mínění má také čas. Něco kolem třetiny dotázaných k svému závěru ohledně Trumpa dospělo po zprávách o Trumpově telefonátu se Zelenským, cca 20 % v průběhu kongresových slyšení o impeachmentu a dalších 20 % už dlouho před propuknutím „ukrajinského skandálu“.

Trumpovi hrozí impeachment za pozdržení vojenské pomoci Ukrajině použité jako páka k prosazení vyšetřování, které by mu poskytlo jisté politické bonusy v příštích volbách. Na druhou stranu Trump souvislost mezi pomocí a vyšetřováním popírá a trvá na tom, že mu dělala starosti pouze korupce na Ukrajině.

The Los Angeles Times

Článek Ukraine scandal is a microcosm of what we already know: Trump’s presidency is a failure v Los Angeles Times přirovnává řízení o impeachmentu Donalda Trumpa k okénku do škodlivých zmatků jeho politické činnosti jako prezidenta USA. Skandál s Ukrajinou je tvořen mnoha velmi negativními, ba dokonce zločinnými komponenty. Je to jednak ruská agrese a pět let války s touto zemí na východě, jednak korupce, jednak permanentní střídání diplomatů, prokurátorů, prezidentů a všemocných kriminálních zločinců v nejvyšších mocenských patrech. Ukrajinský skandál je však pouhým střípkem mnohem většího obrazu škodlivých, ba dokonce zločinných Trumpových aktivit na pozici šéfa americké exekutivy. Celá jeho zahraničí a vnitrostátní politika se jen málo liší od jeho postupu vůči Ukrajině, kvůli němuž dnes čelí řízení o impeachmentu. Zaměřuje se pouze na krátkodobé výhody, a to především pro sebe osobně, které vnímá jako celoamerické priority. Šikana, zaklekávání, obelhávání oponentů, bránění justici nebo útisky kvůli neloajalitě jsou jeho každodenními prostředky. Široce povědomá je jeho averze k pravdě a záliba v nejrůznějších konspiračních teoriích. List The Washington Post nedávno zveřejnil neustále se zvětšující seznam Trumpem přednesených prohlášení a svědectví neodpovídajících skutečnosti (jednoduše řečeno lží), který za poslední měsíc překročil 13.000 za 993 dní prezidentství. U Trumpa nenajdeme snad žádný postup nebo čin, kdy by jednal podle zákona nebo všeobecně uznávaných pravidel. Není tedy divu, že slíbil poskytnout vojenskou pomoc svému slabému a zranitelnému spojenci Ukrajině ve válce se silnějším nepřítelem Ruskem pouze výměnou za „protislužbu“, která měla přinést politický prospěch pouze jemu, nikoli Spojeným státům. Ukrajinský skandál nevznikl na prázdném místě, nejde o zdaleka jediný důkaz Trumpovy nezpůsobilosti vykonávat úřad prezidenta USA.

The Washington Post

Autoři článku Sen. Johnson says whistleblower’s sources ‘exposed things that didn’t need to be exposed’ pro The Washington Post prezentují stanovisko republikánského senátora za Wisconsin Johnsona, že není vhodné šířit a debatovat o politickém skandálu, který propukl po pověstném telefonátu mezi Trumpem a Zelenským a stal se důvodem k impeachmentu. Má za to, že měla být učiněna opatření v zákulisí, dál od veřejnosti. Ukrajina tímto skandálem utrpěla velké reputační, politické a hospodářské ztráty. Senátor uvádí, že většina ve vládě podporuje Ukrajinu, která dostávala a bude dostávat veškerou nutnou pomoc bez ohledu na to, který prezident aktuálně vládne. Trump ve svých tweetech stále útočí na všechny účastníky řízení o impeachmentu, zatímco v rámci slyšení vycházejí najevo další podrobnosti. Zejména se ukázalo, že Úřad pro správu a rozpočet zadržel vojenskou pomoc o více než dva týdny dříve, než se dosud myslelo, s tím, že původ tohoto zadržení je stále neznámý. Demokrati se přou, zda má smysl vyslechnout samotného prezidenta Trumpa a nechat ho, aby se k situaci celkově vyjádřil, protože jeho tweety jsou dost kontroverzní. Nicméně senátor Johnson má za to, že kvůli informátorovi, který vyzradil pointu telefonátu mezi Trumpem a Zelenským, vznikl nebezpečný precedent s únikem utajovaných informací z Bílého domu. Je přesvědčen, že oslabení výkonné moci skrze impeachment otřese její akceschopností, a dotažení impeachmentu do konce může být pro Spojené státy zhoubné. Autoři také uvádějí, že Johnson byl přímo zúčastněn na vzniku teorie o „nahrazení“ ruského zasahování do voleb 2016 v USA zasahováním ukrajinským. Osobně se sešel s dosud nejmenovaným ukrajinským diplomatem, který poskytl údajné důkazy ukrajinského zásahu. Trump začal následně ve velkém šířit tuto konspirační teorii, která je v rozporu s nespornými důkazy shromážděnými zvláštním prokurátorem Robertem Muellerem a předloženými ke zveřejnění letos v březnu s minimálními úpravami.

Čtěte také: Ježov pracoval pro RF již od dob svého působení na ukrajinské ambasádě v USA. Unikátní podrobnosti

The New York Times

Článek z pera Antona Troianovského A Ukrainian Billionaire Fought Russia. Now He’s Ready to Embrace It pro The New York Times vzbudil v ukrajinských médiích tak velkou odezvu, že má patrně smysl informovat o něm co nejpodrobněji s minimálními zkratkami.

Za posledních pět let v de facto válce mezi Ukrajinou a Ruskem zemřelo přes 13.000 lidí, jde o boj za osvobození z koloniálních pout a směrování na západ. Miliardář Ihor Kolomojskyj byl rozhodující postavou tohoto procesu, investoval miliony dolarů do dobrovolnických praporů a pomohl zastavit ruskou agresi v roce 2014. Přesto pan Kolomojskyj, který je široce vnímán jako nejsilnější ukrajinský mimovládní hráč s ohledem na jeho mecenášskou roli vůči nedávno zvolenému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, se radikálně změnil. Tvrdí, že nastal čas, aby se Ukrajina vzdala Západu a obrátila se zpět k Rusku. „Každopádně jsou mocnější. Musíme vylepšit naše vztahy“, řekl při porovnávání moci Ruska a Ukrajiny. „Lidé chtějí mír, chtějí dobře žít a nechtějí válčit. Zatímco vy, tedy Amerika, nás nutíte válčit a dokonce nám na to ani nedáte peníze“.

Do jeho vyjádření se promítá zklamání z toho, že západní diplomaté a Mezinárodní měnový fond nutí Zelenského, aby zabránil Kolomojskému znovu převzít kontrolu nad bankou Pryvatbank, která mu byla v roce 2016 zestátněna v kontextu obvinění z vytunelování mnoha miliard dolarů. Ať je však jeho motivace jakákoliv, na Kolomojského geopolitických názorech záleží, protože má výrazný vliv na administrativu Zelenského, komika, jehož televizní show vysílá Kolomojského kanál. I když Zelenskyj stále udržuje užší vztahy se Západem, je patrně víc ochotný spolupracovat s Ruskem než jeho předchůdce. Nedávno Zelenskyj navrhl schůzku s Putinem bez západních lídrů, o čemž vydal prohlášení bývalý prezident Kazachstánu.

V rámci slyšení o impeachmentu v posledních týdnech američtí úředníci popsali Kolomojského vliv jako jeden ze Zelenského největších problémů. MMF avizoval, že by financování Ukrajiny bylo problematické v případě, že Zelenskyj nevynaloží dostatek snah k navrácení prostředků, které Kolomojskyj vyvedl z Pryvatbanku. Tato aféra stála kyjevskou vládu 5,6 miliardy dolarů, aby banka v roce 2016 přežila. Kolomojskyj, který jakékoli protiprávní jednání popírá a obviňuje vládu, že mu banku ukořistila, před časem kritizoval MMF a údajně přehnané západní zasahování do ukrajinských záležitostí. Trvá na tom, že Zelenskyj musí být připraven na to, že půjčky fondu nesplatí. Dále popsal řízení o impeachmentu ve Washingtonu jako poslední stéblo, jehož se chytá tonoucí, a přímo řekl, že vnímá Rusko jako partnera. EU a NATO podle něj Ukrajinu nikdy nepřijmou, proto bude lepší přijmout skutečnost a o nic se nepokoušet. „Vy nás do aliance nevezmete“, řekl Kolomojskyj. „Nemusíte marnit čas prázdným tlacháním, zatímco Rusko by nás rádo připojilo k nové Varšavské smlouvě“.

Před pěti lety měl Kolomojskyj, jemuž je dnes 56, docela jiné postoje. Na začátku ruské agrese tento miliardář přijal návrh stát se gubernátorem ležící v blízkosti frontové linie Dnipropetrovské oblasti, odkud pochází. Financoval dobrovolnické prapory, které vedly boje předtím, než byla regulérní armáda schopna postavit se agresorovi naplno na odpor. Jako předák židovské obce na Ukrajině přispíval k zneškodnění kremelských lží o tom, že to v Kyjevě „řídí neonacisté“.

V roce 2017, když vláda tehdejšího prezidenta Petra Porošenka znárodnila Pryvatbank a obvinila Kolomojského z rozsáhlého podvodu a ohrožení ukrajinského hospodářství destabilizací, Kolomojskyj z Ukrajiny odešel do Švýcarska a Izraele. Vrátil se letos v květnu před zvolením Zelenského, komika, jehož seriál o učiteli, který se náhodou stal ukrajinským prezidentem, odvysílala Kolomojským vlastněná televize. Dodnes trvá na tom, že nemá rád Rusko, a připomíná masový hladomor v 1930. letech jako jednu z tragédií, která potkala Ukrajinu kvůli její okupaci Moskvou. Přesto, jak cynicky prohlásil, Západ vůči Ukrajině selhal, když nezajistil dostatek peněz a nedostatečně otevřel své trhy. Namísto toho, jak tvrdí, USA Ukrajinu pouze využívají k oslabení svého geopolitického soupeře: „Válka proti Rusku až do posledního Ukrajince“. Obnovení vztahů s Ruskem bylo nutné pro hospodářské přežití Ukrajiny. Říká, že trauma z války pomine. „Nechme tomu pět až deset let, a na krev se zapomene“, řekl Kolomojskyj. „V roce 2014 jsem ukázal, že nechci být s Ruskem“, dodal. „Objektivně popisuji to, co vidím a kam věci spějí“. Prohlásil, že by financování z ruské strany mohlo nahradit půjčky od MMF, které daly podnět k protikorupčním reformám rozčilujícím zavedené podnikatelské zájmy Ukrajiny. „Vezmeme si od Rusů 100 miliard dolarů. Myslím, že by je nám dnes rádi dali“, řekl Kolomojskyj. „Jaký je nejrychlejší způsob vyřešit problémy a obnovit vztahy? Jen peníze“.

Nevraživost vůči USA je pro Kolomojského osobní záležitostí. Má za to, že se stal terčem pronásledování ze strany MMF, který, jak se uvádí, zahájil vyšetřování finanční trestné činnosti v jeho aktivitách. Bývalá poradkyně Bílého domu pro Evropu a Rusko Fiona Hillová řekla zákonodárcům, že jí „dělá mimořádné starosti“ Kolomojského vliv na Zelenského. Nejvyšší úředník Ministerstva zahraničí George D. Kent prohlásil, že řekl panu Zelenskému, že jeho připravenost skoncovat s Kolomojským, „osobou se špatnou pověstí“, bude lakmusovým papírkem jeho nezávislosti. Také William Taylor, dočasně úřadující velvyslanec v Kyjevě, prohlásil, že Zelenského varoval: „Pan Kolomojskyj posiluje svůj vliv na Vaši vládu, což by mohlo způsobit Váš neúspěch“.

Kolomojskyj řekl, že kdyby byl prezidentem Ukrajiny, pokračoval by ve vyšetřováních, o něž usiluje Trump. Na otázku, čím to hrozí Ukrajině v případě, že v dalších prezidentských volbách zvítězí demokraté, Kolomojskyj odpověděl: „Když si s námi budou hrát, pojedeme do Ruska… Ruské tanky budou rozmístěny u Krakova a Varšavy… Vaše NATO si stáhne kalhoty a koupí plíny“.

Zelenskyj postavil svou předvolební agitaci na protikorupčním základě a zavázal se, že zbaví Ukrajinu vlivu podnikatelských magnátů, kteří se po rozpadu Sovětského svazu zmocnili hlavních aktiv v zemi. Slíbil, že Kolomojskyj nebude mít vůči jeho administrativě žádnou zvláštní pravomoc. Nicméně existuje řada známek, že Kolomojského politický vliv narůstá, i oligarchovy komentáře k důležitosti obnovení vztahů s Ruskem patrně působí neklid mezi Zelenského kritiky. Ti již mají za to, že je prezident ochoten obětovat ukrajinské zájmy realizaci kremelské „mírové“ dohody. Kolomojskyj řekl, že intenzivně pracuje na plánu ukončení války, podrobnosti však prozradit odmítl s tím, že by to „Američané pokazili a zabránili tomu“.

Kolomojskyj dále řekl, že má v plánu si znovu vydobýt vlastnické právo k Pryvatbanku nebo dosáhnout odškodnění. Řekl, že lidé podobní panu Porošenkovi, kteří jsou zodpovědní za zestátnění banky, si zaslouží „trest smrti“. Pokud jde o Zelenského, tento veřejně prohlásil, že se Pryvatbank bývalému vlastníkovi nevrátí, má totiž oprávněné obavy o mezinárodní investice. Kolomojskyj svou účast na tunelování financí banky popřel.

Popřel také, že má tajné páky k ovlivňování Zelenského. Nicméně, „kdybych si nasadil brýle a pohlédl na sebe stejně jako zbytek světa, uvidím se jako monstrum, loutkář, Zelenského pán a ten, kdo plánuje apokalypsu. Mohl bych z toho začít dělat skutečnost“, zakončil svůj rozhovor pan Kolomojskyj.

Čtěte další zajímavé příspěvky od InformNapalmu

• Co píšou o Ukrajině top noviny v USA. Přehled hlavních zpráv (5.–11. 11. 2019)
• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 32 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• Databáze a videografika nejmodernějších zbraní Ozbrojených sil RF na Donbasu
• Vyznamenání ruských vojáků jako cejch válečných zločinců. Databáze a videografika
• Veřejnosti poprvé zpřístupněna kniha „Krym za oponou. Průvodce okupační zónou“ (ukrajinsky)
• Ruský dron Orlan-10 se skládá ze součástek vyrobených v USA a dalších zemích– fotozpráva
• V Helsinkách se konala prezentace knihy „Putinin trollit“ o informační válce Kremlu (rusky)
• Ruské velení dodává na Donbas armádní dronové soupravy. Foto dokumentu
• Junarmija: ruský „Putinjugend“ pro nové války (Zvláštní šetření)
• JIT uveřejnila nahrávky z odposlechů a uvedla odkaz na SurkovLeaks
• Jak lze podpořit nezávislé dobrovolnické médium InformNapalm

Tento přehled zpracoval Andrij Hryhanskyj speciálně pro web mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0).

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlády jakéhokoli státu ani od dárců, jedinými mecenáši projektu jsou jeho dobrovolníci a čtenáři. Podpořit InformNapalm můžete i vy dobročinným příspěvkem prostřednictvím platformy Patreon. Become a Patron!

Přihlaste se také k odběru novinek na stránce InformNapalm Česko na Facebooku a sledujte nové publikace od naší komunity v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol