Když si Rusové zabírali Krym a začali okupovat Donbas, působil Stanislav Ježov jako poradce Velvyslanectví Ukrajiny ve Washingtonu, pravidelně se scházel se zástupci amerického establishmentu, namísto aby hájil zájmy Ukrajiny, která se stala obětí ruské agrese, se však zabýval šířením ruských mýtů a diskreditací nově zvolené ukrajinské vlády. Mezinárodní zpravodajská komunita InformNapalm nasbírala materiál ukazující na Ježovovu dlouhodobou podvratnou činnost proti Ukrajině a na jeho práci ve prospěch RF v diplomatických kruzích. Tyto jeho aktivity trvaly minimálně od konce roku 2013.

Včera, 20. prosince, Bezpečnostní služba Ukrajiny zadržela Stanislava Ježova, náměstka šéfa protokolu vlády a tlumočníka premiéra Volodymyra Hrojsmana. Oficiální zpráva tiskové služby SBU říká, že shora jmenovaný úředník jednal v zájmu tajných služeb RF.

„Orgány činné v trestním řízení zjistily, že tento úředník byl naverbován ruskými tajnými službami v době své dlouhodobé zahraniční služební cesty. Operační pracovníci SBU zadokumentovali, že shora uvedený funkcionář na základě úkolů od ruských kurátorů sbíral pomocí speciálního zařízení informace o činnosti vládních struktur. Takto získaná data pachatel předával kurátorům přes elektronické komunikační kanály“.

V současné době je Ježov obviněn z trestného činu vlastizrady dle čl. 111, odst. 1 Trestního zákoníku Ukrajiny.

Z vlastních zdrojů se dobrovolníci z mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm dozvěděli, že se „dlouhodobou zahraniční služební cestou“ myslí Ježovovo působení jako poradce Velvyslanectví Ukrajiny v americkém Washingtonu v době, kdy mimořádným a plnomocným velvyslancem Ukrajiny v USA byl Oleksandr Mocyk.

Stanislav Ježov je profesionálním diplomatem. Získal magisterský titul na Institutu mezinárodních vztahů Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka v roce 1999. Před jmenováním do funkce poradce na ukrajinském velvyslanectví v USA působil Ježov na Ministerstvu zahraničí a sloužil na zastupitelském úřadě ve Slovinsku.

Březen 2011, Istana. Stanislav Ježov sedí mezi prezidentem Ukrajiny Viktorem Janukovyčem a hostitelem rautu, prezidentem Singapuru Sellapanem Ramou Nathanem. Foto: Ministerstvo komunikací a informaci Singapuru (www.nas.gov.sg).

Ježovovo působení na Velvyslanectví Ukrajiny ve Washingtonu časově vyšlo na dva pro Ukrajinu nejnáročnější roky, 2013 a 2014. Právě v době Euromajdanu, zejména pak po ruském obsazení Krymu a začátku války na Donbasu potřebovala Ukrajina největší pomoc od cizích států, především USA. V těchto těžkých dnech museli diplomaté pracovat takřka nonstop, aby prokázali případy agrese, zajistili si podporu spojenců a dohodli se na finanční pomoci. Státní pokladna byla vydrancována Janukovyčem a jeho okolím, armáda trpěla katastrofálním podfinancováním a podstavem, na frontě chybělo to nejnutnější: neprůstřelné vesty, kevlarové helmy, optická mířidla, vojenské uniformy nebo zdravotnické potřeby, zejména hemostatické přípravky.

„Právě v předmětné době se Ježov při setkáních se zástupci amerického establishmentu v neformálním prostředí namísto hájení ukrajinských zájmů zabýval šířením ruských mýtů: o rozdělení na východ a západ, o občanské válce na Ukrajině, o radikálních nacionalistech, kteří se najednou rozhodli svrhnout Janukovyčův režim, atd. V pohodlí skleníkových podmínek u večeří s lososem Ježov přesvědčivě vyprávěl Američanům tyto báchorky. A většina z nich jim věřila: copak se totiž nedá věřit oficiálnímu zástupci ukrajinské ambasády v USA?!“

Svými postoji vůči nové vládě se Ježov nijak zvlášť netajil, je tedy těžko k uvěření, že by o nich nevěděli ostatní zaměstnanci velvyslanectví, o příslušnících tajných služeb nemluvě. Proč Ježova neprověřili na předmět možného spojení s Rusy, je velká záhada. Možná se tím jen nechtěli znovu zbytečně obtěžovat, možná také šlo i o vědomou sabotáž.

Ježov svůj postoj nejenže otevřeně prezentoval, ale dokonce zveřejňoval i odpovídající statusy na sociálních sítích. Třeba Vadym Labas, vedoucí analytického oddělení občanského sdružení Oberih, uveřejnil sérii screenshotů a fotografií z Ježovova sociálního profilu, které tento sdílel v době Euromajdanu:

Po návratu z USA na Ukrajinu

Po návratu na Ukrajinu Ježov nějakou dobu působil v kanceláři prezidenta, již zanedlouho však přestoupil k Hrojsmanovi, který byl tehdy předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny. Zde zastává funkci poradce Úřadu pro zajišťování mimoparlamentních vztahů aparátu Nejvyšší rady. Když byl Hrojsman jmenován premiérem, přestoupil Ježov na úřad vlády společně s ním. Zde v klidu pracuje až do 20. prosince 2017, kdy ho zatkla SBU pro podezření ze špionáže ve prospěch Generálního rozvědného úřadu (GRU) Ozbrojených sil RF.

Vypadá to, jako by až donedávna nic nebudilo podezření: ani Ježovovy příspěvky na ruských sociálních sítích, ani jeho chování a výroky v době pobytu v USA v rámci zastupitelského úřadu. Zkrátka a dobře „Stierlitze“ nic neprozrazovalo. Bez jakýchkoli problémů prošel lustrací na základě zákona „O očištění státní moci“ v květnu 2016. Úřady tedy neměly k Ježovově osobě vůbec žádné výhrady.

Ježov tak celou dobu v klidu pracoval pro nepřítele, a to za války. Byl přítomen u setkání na nejvyšší úrovni. Scházel se s Bidenem, Johnsonem, Mayovou, Volkerem a dalšími.

Setkání s viceprezidentem USA Joem Bidenem. Ježov sedí za Hrojsmanem.

Záznam v návštěvní knize kanceláře Bílého domu rovněž potvrzuje, že Ježov byl členem oficiální delegace premiéra Hrojsmana a zúčastnil se setkání s Bidenem 15. června 2016, tedy již po Ježovově úspěšném prolustrování.

Setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou. Zdroj fotky: Kabinet ministrů Ukrajiny.

Setkání se zvláštním zmocněncem USA pro Ukrajinu Kurtem Volkerem. Zdroj fotky: Kabinet ministrů Ukrajiny.

Závěry

Žádná země se nedokáže zcela ochránit před špiony, zejména v době války. Chytří a prohnaní nepolapitelní zrádci dovedou stát poškodit vždy. Existují však určité funkce a povolání, kde je riziko aktivní činnost podobných špionů primárně vyšší: na vojenských štábech, u bezpečnostních a zpravodajských orgánů, v obranném průmyslu, v kancelářích nejvyšších orgánů státní moci a samozřejmě také mezi diplomaty.

Ježov se pohyboval v rizikové oblasti, mohl mít přístup k utajovaným informacím a musel být nápadný svými proruskými výroky. Jak dlouho zůstal bez povšimnutí? Šlo tu snad o neschopnost bezpečnostních orgánů, nebo o vědomé nahrávání nepříteli? A kolik podobných „ježovů“ ještě asi máme? Státní úředníci s otevřeně protiukrajinskými názory ve velkém procházejí prověrkami a v klidu pracují dál. Problém však je, že pracují pro cizí stát, i když za peníze ukrajinských daňových poplatníků. Beztrestnost plodí stále nové zločiny a malá zrada vede k té velké.

Tento příspěvek zpracovala Anna Koval (VoT) speciálně pro InformNapalm
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)

Klikněte na „Sdílet“ a podělte se o naše zápalné informace s přáteli!
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol