Redaktor běloruské redakce Mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm poskytl komentář televiznímu kanálu Belsat k příchodu většího počtu proruských ozbrojenců na běloruské území. Zveřejňujeme video a text rozhovoru.

Jakkoli Lukašenko z vysokých tribun vytrubuje, že nedovolí přijet do Běloruska lidem, kteří válčili na Ukrajině (je jedno, na které straně), jeho slova se bohužel i tentokrát míjejí s činy. Pod tlak tajných služeb se vesměs dostávají jen ti běloruští dobrovolníci, kteří bojovali na straně Ukrajiny. Tlaku jsou vystaveni nejen přímí účastníci bojů, ale i jejich příbuzní a přátelé a vůbec lidé s proukrajinskými postoji.

Na druhou stranu proruští teroristé se v Bělorusku cítí pohodlně, čímž se nejednou chlubili dokonce i před novináři. Dobrovolníci z projektu InformNapalm.org odhalili hlavní cesty, kterými se ozbrojenci z tzv. „DLR“ a „LLR“ dostávají do naší země. Kolik je jich dnes v Bělorusku, odhadnout nelze. Mj. z důvodu de facto chybějících státních hranic s Ruskem a také proto, že ozbrojené složky přivírají oči před nejrůznějšími proruskými organizacemi, které v naší zemi působí, a dokonce jim i pomáhají. A nyní již máme v Hrodně na telefonu redaktora běloruské mutace projektu InformNapalm.org, občanského aktivistu Dzjanise Ivašyna.

• Dzjanisi, dobrý večer.
• Dobrý večer.
• Dzjanisi, jak moc dnešní situace v Bělorusku připomíná situaci na Krymu a na Donbasu před okupací, před ruskou invazí? Dalo by se to nějak porovnat?
• Ano, situace je docela srovnatelná. A nevznikla v zásadě dnes, ale v průběhu posledních dvou desetiletí. Projevuje se to tak, že je Bělorusko prošpikováno tzv. agenturní ovlivňovací sítí Ruské federace, která je soustředěna právě v nejvyšším vojenskopolitickém vedení země. Lukašenko uplatňuje politiku tzv. přátelství s Ruskem a tímto způsobem si obstarává hospodářské zdroje, de facto lze však na rovinu označit naši zemi za jakousi light verzi „DLR“.
• Z pohledu nikoli posledních desetiletí, ale aktuálního dění: dalo by se říct, že se tato proruská pátá kolona v Bělorusku nejen tvoří, ale již dávno vznikla a je skutečně připravena jednat? Myslím jednat tak, jak jsme to viděli na Ukrajině?
• Je nutno uvést a zdůraznit, že v posledních dvou letech se z Ukrajiny do Běloruska dostávají ruští žoldáci a ozbrojenci, které mají zkušenosti z bojů. Dříve se nic takového nedělo. Mohli se k nám sice dostat nějací funkcionáři nebo proruští občanští aktivisté, ale lidé s rozsáhlými válečnými zkušenostmi – to tu ještě nebylo. S podobnou hrozbou se setkáváme poprvé.
• Čemu to nasvědčuje? Myslím tím vývoz ozbrojenců a terorismu do Běloruska. Probíhají přípravy na takovou situaci, jakou jsme viděli na východě a jihu Ukrajiny? Nebo o čem je tu řeč?
• Především zde hraje velkou roli hospodářský faktor tohoto okupovaného území, které kontrolují rusko-teroristické jednotky. Tyto regiony jsou zcela izolovány, mají zničenou ekonomiku, vyvezenou většinu velkých továren, vše bylo rozřezáno na kovový šrot, všechny obchodní řetězce byly „převzaty“. Lidé utíkají, odvážejí si peníze a investice, nemají tu prostě žádnou budoucnost. A dnes dokonce i ozbrojenci, kteří vítali svůj „nový nádherný ruský svět“, již začínají hromadně prchat buď do Ruska, nebo do Běloruska.
• Dalo by se tím vysvětlit, že ozbrojenci přicházejí nejen za účelem přípravy možné války v Bělorusku, ale aby tu jen tak žili? Dalo by se tím vysvětlit, že nedochází ke střetům mezi proběloruskými aktivisty a hostujícími nebo místními proruskými aktivisty? Že se tu udržuje takříkajíc jakýsi status quo?
• Problém je v tom, že jim bohužel nemůžeme vlézt do hlavy a přečíst si jejich myšlenky. A pro nikoho snad není žádným tajemstvím, že většinu těchto ozbrojenců mají v evidenci ruské tajné služby. V jistou chvíli, kdy to bude Rusko potřebovat k realizaci krymského scénáře v Bělorusku, budou tito ozbrojenci na základě těchto evidencí povoláni a nasazeni v zájmu Ruska.
• Dzjanisi, vzniká nám tu vskutku apokalyptický scénář. Ale kdybychom ho vzali v potaz, která běloruská území by se mohla ucházet o roli jakéhosi běloruského Donbasu či běloruského Krymu? Dalo by se mluvit o nějakém konkrétním území, nebo jde v podstatě o celé území republiky?
• Docela by se dalo mluvit o východních běloruských regionech. Dnes se objevuje nový trend spojený s novou ruskou vojenskou doktrínou: Rusko buduje tzv. útočnou linii podél Ukrajiny a příznačné je, že se další vojenské jednotky rozmísťují také podél Běloruska. Z ruského vnitrozemí se přesouvají brigády, divize a tvoří se sjednocené vojenské formace. Nejčerstvějším příkladem je vojenský útvar v Klincy, Brjanská oblast, 45 km od hranic s Běloruskem a 90 km od Homelu. Dalo by se říct: 90 km od hranic s „Homelskou lidovou republikou“.
• Dzjanisi, kam putují informace, které InformNapalm shromažďuje a publikuje: jsou určeny pouze pro veřejnost a média, nebo spolupracujete i s některými ozbrojenými složkami, na které se dá spoléhat v případě konfliktu?
• Ano, na to mimochodem nezbývá než spoléhat, protože je nutno říct, že naše dobrovolnická komunita funguje jen díky lidem dobré vůle. Je to zcela neplacená činnost. Lidé to dělají ve svém volnu, srdcem a duší oddaní této věcí, odporu vůči ruské agresi. Velice doufáme, že naše informace využívají tajné služby, především samozřejmě ukrajinské, protože Ukrajina je dnes na přední linii tohoto boje. Víme, že mnoho občanských iniciativ a dobrovolnických struktur naše informace využívají.
• Rozumím. Díky, Dzjanisi, za komentář a za vaši činnost, která, doufejme, vzdálí hrozbu od Běloruska a možná je od naší země i zcela odvrátí. Velice děkuji za rozhovor.

Redaktorka: Kateryna Kotenko

(CC BY 4.0) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě úplného nebo částečného použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na článek na webu.

Sdílejte tuto publikaci na sociální síti! Zveřejnění materiálů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného zápasu s Kremlem. Společně zvítězíme!

Originál publikován dne 6. května 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol