V dubnu 2021 zařadil Odbor pro státní bezpečnost na listinu nežádoucích osob v Litvě samozvaného aktivistu Illju Bjahuna. Tento incident odhalil další způsob, jak se minský režim snaží rozvrátit činnost opozice v čele se Svjatlanou Cichanouskou v Litvě.

Po běloruských prezidentských volbách v srpnu 2020 propukly bezprecedentní demokratické protesty, které ohrozily Alexandra Lukašenka označovaného za posledního diktátora v Evropě. Tisíce lidí den co den vycházely do ulic, aby daly najevo svou nelibost kvůli falšování výsledků prezidentských voleb, rozsah protestů dosahoval až 200.000 osob. Na potírání těchto protestů byly nasazeny všechny síly Lukašenkova režimu: policie, armáda, těžkooděnci, kteří používali jak speciální prostředky (akustické granáty, vodní děla, slzný plyn atd.), tak psychologické a fyzické mučení nebo prostě hrubou sílu. Jak se venku začínalo ochlazovat a reakce režimu na mítinky byla stále agresivnější, začaly protesty slábnout a začátkem ledna 2021 zcela utichly. Podle několika různých zdrojů bylo v těchto několika měsících zadrženo až 30.000 běloruských občanů, z nichž je většina stále za mřížemi.

Svjatlana Cichanouskaja, jakmile začal minský režim takto postupovat, požádala o politický azyl v Litvě, který jí byl následně udělen, od srpna 2020 tedy pobývá ve Vilniusu. Humanitární vízum získala nejen Cichanouskaja, ale i další režimem pronásledovaní Bělorusové. Do začátku roku 2021 bylo uděleno již téměř 800 víz, i velká část nově příchozích se zapojila do činnosti běloruských opozičních aktivistů. Jak tato organizace v blízkosti Běloruska rostla, začal Minsk hledat cesty k její infiltraci. Jedním z příkladů je mladý novinář Illja Bjahun, jehož osobu litevský Odbor pro státní bezpečnost označil v dubnu 2021 za nežádoucí.

V tomto článku rozebíráme kauzu Illji Bjahuna, jak přišel do Litvy, zapojil se do opozičních aktivit a co dělá po návratu do Běloruska.

Illja Bjahun v Litvě

V dubnu 2021 zařadila Litva na černou listinu Bělorusa Illju Bjahuna, který do této země vstoupil v rámci tzv. humanitárního koridoru na humanitární vízum. Podle Odboru pro státní bezpečnost se Bjahun představil jako specialista na informační technologie „prchající před represemi režimu“. Po udělení povolení k pobytu v Litvě se Bjahun zapojil do aktivit běloruských organizací působících v Litvě jako je Dapamoha nebo nadace Země pro život.

Podle Odboru pro státní bezpečnost Bjahun začátkem roku 2021 narychlo odcestoval do Běloruska, patrně po splněném úkolu. Ve spěchu Bjahun nechal v Litvě některé své osobní doklady. Jeho útěk byl zaznamenán, když některé běloruské organizace sídlící ve Vilniusu hlásily krádež dat z jejich počítačů.

Ještě 13. ledna 2021 ve zveřejněném článku na ONT Bjahun pomluvil působící ve Vilniusu běloruskou opozici a jednoho z jejích předáků Andreje Stryžaka. Příběh obsahuje zmínku o příčině Bjahunova útěku do Běloruska, a sice prozrazení informací o vytunelování Fondu solidarity BYSOL. Podle Bjahuna Stryžak a jeho spolubojovníci začali zjišťovat, kdo to mohl udělat. Stryžak podle něj Bjahunovi vyhrožoval, že mu zlomí nohy nebo ho dokonce zabije.

Návrat do Běloruska

Bjahun, předtím jen málo známý a ve veřejném prostoru nenápadný, hned po návratu do Běloruska se stal hvězdou státní televize, hrdinou, který údajně odhalil zkorumpovanost a zákeřnost opozice.

Hned po příchodu do Běloruska se Bjahun zúčastnil vysílání na provládním televizním kanále ONT TV, kdy řekl, že ho exilová opozice zklamala a došlo mu, že pracuje proti státu. V pořadu byli odhaleni hlavní zástupci běloruské opozice působící v Litvě, jako klíčová osoba pomáhající tuto činnost koordinovat z litevské strany je označen vedoucí kanceláře Freedom House v Litvě. Pořad se jmenoval Lži utečenců, nahrávky tohoto pořadu se na internetu objevily ještě 17. ledna 2021, je tedy dost pravděpodobné, že k Bjahunovu útěku došlo již dlouho předtím, co byl zařazen na seznam nežádoucích osob v Litvě. V roce 2021 se na webu ONT našlo 18 příspěvků zmiňujících Bjahunovo jméno.

Později se připojil k tzv. Kulatému stolu demokratických sil (dále jen Kulatý stůl), který tvrdí, že je údajně opoziční organizací, funguje však se schválením režimu. Nejstarší příspěvek s Bjahunovou fotkou, který se našel na webu Kulatého stolu, pochází z 11. března 2021. Bjahun se zúčastnil debaty na téma Právní regulace médií, informačních zdrojů a nezávislých blogerů.

Illja Bjahun je zachycen v debatě Kulatého stolu z 11. března 2021 (mlyn.by)

Dále byl v březnu 2021 na youtubovou platformu ONT nahrán jeden pořad s názvem PolitStandUp, který moderoval Bjahun, byl oblečen do atributiky Kulatého stolu a vyjadřoval myšlenky o dezinformacích, trollích farmách a dalších internetových falzifikacích.

Odkaz na pořad PolitStandUp od ONT TV, který moderoval Illja Bjahun.

V srpnu 2021 se Bjahun také zúčastnil Her blogerů 2021, které uspořádala běloruská armáda. Tuto předváděcí akci zorganizovala 101. Vitebská brigáda výsadkářů, konala se na vitebském cvičišti, kde byli novináři a blogeři cvičeni v přežití v extrémních podmínkách. To opět dokazuje Bjahunovy úzké vazby na Lukašenkův režim.

Bjahunovy fotografie z Her blogerů 2021 (Vayar.mil.by)

Illjova dezinformační činnost

Když se Bjahun stal hvězdou běloruských státních televizí, začala se vynořovat určitá témata, v nichž se aktivně projevoval. Ve státním listu Sovětskaja Bělorussija – Bělarus segodňa (SB.by) vyšla řada článků očerňujících běloruskou opozici ve Vilniusu. Vedle již zmíněných pomluv opozice ve Vilniusu se Bjahun také zabýval činností NATO v regionu, rozšířil konspirační teorie o donucení k přistání letadla Ryanair v květnu 2021.

26. dubna 2021 se Bjahun zúčastnil televizního show Capital TV o seriálu HBO Černobyl. V tomto pořadu byly nejen kritizovány nepřesnosti, ale také šířeny konspirační teorie o „vojácích NATO, kteří přicházejí a zabíjejí místní lidi“.

Výstup Illji Bjahuna v běloruské národní televizi Capital TV (CTV.by)

Donucení letadla Ryanair k přistání ze strany minského režimu v květnu 2021, které vyvolalo velký mezinárodní skandál, Bjahun také permanentně komentoval. Toto přistání, které vyústilo v zatčení běloruského opozičního blogera Ramana Prataseviče, podle Bjahuna nebylo vynucené. Žádné důkazy, že by tomu tak bylo, podle Bjahuna prostě neexistují.

V květnu se zúčastnil vysílání na ONT, kdy prezentoval velmi podobné názory na přistání Ryanair. O stejném tématu debatoval i na státním kanále Bělarus 1 31. srpna 2021.

23. května se Bjahun zúčastnil pořadu ONT, kde vykládal konspirační teorie kolem vynuceného přistání letadla Ryanair (Embedy.org)

V květnu se na youtubovém kanále Kulatého stolu také objevilo video, na němž Bjahun prezentoval podobné konspirační teorie kolem přistání letadla Ryanair. Tento pořad Kulatého stolu vedl pouze on. Řešil také kauzu dezertéra, který zamířil do Běloruska, a další pro běloruský režim významná témata.

V červenci téhož roku v televizním pořadu Capital TV zazněly Bjahunovy kritické poznámky k politice Litvy související s otočením uprchlíků. Odvyprávěl příběh, jak kvůli vlastním agresivním postupům a akcím zaměřeným proti migrantům litevští pohraničníci nevpustili na území Litvy ani litevskou občanku i s dvěma nezletilými dětmi.

Bjahunovy projevy ve veřejném prostoru začaly řídnout v září 2021, z běloruského veřejného prostoru však nezmizel ani v roce 2022. Tyto trendy ukázal nástroj pro odposlech sociálních sítí Buzzsumo, který zanalyzoval klíčová slova „Illja Bjahun“. Výsledky z Buzzsuma ukázaly, že počet článků s Bjahunovými komentáři nebo s nasbíranými lajky/sdíleními začal výrazně klesat. Je dost pravděpodobné, že zájem režimu o Bjahuna značně klesl poté, co byl začátkem roku 2021 využit jako hrdina.

Graf od Buzzsuma ukazující články s klíčovými slovy „Illja Bjahun“ a lajky/sdíleními, které získaly v roce 2021 (Buzzsumo.com)

Závěry

Případ Illji Bjahuna samozřejmě není jedinou ukázkou infiltrace minského režimu do exilové opozice. V prosinci 2021 zveřejnili redaktoři 15min.lt také reportáž o proniknutí Andreje Abramenky. Abramenka je bývalý příslušník běloruských pořádkových orgánů, do Litvy vnikl nelegálně v okrese Varėna. Požádal o pomoc opozici působící ve Vilniusu, zanedlouho však z Litvy zmizel, o několik týdnů později se pak na YouTube objevilo Abramenkovo vyprávění o přechodu migrantů přes hranice. Kauza Bjahun však zůstává tím nejúspěšnějším ze známých případů infiltrace, který se minskému režimu podařilo využít nejen ke špionážním, ale i k dezinformačním cílům. Po návratu do Běloruska se dosud pro nikoho neznámý ajťák stal hvězdou běloruských státních kanálů. Z Bjahuna se stal nejen kritik běloruské opozice v Litvě, ale i šiřitel dalších užitečných pro minský režim konspiračních teorií. Nástroje pro odposlech sociálních sítí nám umožňují vidět, že zájem o Bjahuna ze strany jak Lukašenka, tak čtenářů rapidně klesá.

Zdroj obalové ilustrace (sb.by)

Tento článek napsal Lukas Andriukaitis speciálně pro Centrum občanského odporu Res Publica. Lukas Andriukaitis je výzkumník veřejných informačních zdrojů a učitel se specializací na kremelské dezinformace a válečné konflikty po celém světě. V posledních letech se zaměřoval na ruské vojenské intervence v Ukrajině, Libyi a Venezuele.

Partner InformNapalmu v Litvě: Res Publica – Centrum občanského odporu

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka InformNapalmu v češtině: InformNapalm Česko.

Překlad: Svatoslav Ščyhol