Analytika založená na vyšetřování od běloruské služby Rádia Svoboda, podkladech ze společné kyberoperace analytického centra Fenix a mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm, satelitních záběrech Planet Labs obsažených ve studii od Rádia Svoboda a datech od ukrajinských a mezinárodních monitorovacích OSINT komunit.

Hlavní

Rusko vybudovalo podél běloruského směru distribuovanou strukturu dronové války. Jde o nejméně pět letišť a startovacích komplexů ve Smolenské, Brjanské a Orelské oblasti, trasování útočných bezpilotních letounů podél běloruského vzdušného prostoru nebo skrze něj a o používání běloruské civilní komunikační struktury k podpoře tras a signálu.

Tento systém nepůsobí jen proti Ukrajině. V září 2025 podle dat ze společné kyberoperace Fenixu a InformNapalmu byly vlety desítek ruských dronů do Polska prvkem testování nové taktiky a možností běloruské mobilní infrastruktury. 18. února 2026 uvalila Ukrajina sankce na Alexandra Lukašenka. Mezi důvody bylo přímo zmíněno rozvíjení infrastruktury v Bělorusku, která posílila možnosti ruských dronových útoků.

10. června 2026 přinesla běloruská služba Rádia Svoboda vyšetřování s lokalizací klíčových ruských objektů v blízkosti běloruských hranic. Tato data jsou důležitá nejen jako fakt zachycené ruské vojenské infrastruktury. Umožňují lépe pochopit architekturu hrozby: kde Rusko hromadí bezpilotní letouny, odkud je vypouští, jaké trasy může využívat, proč drony pravidelně zalétávají do Běloruska a jak se z tohoto území stává součást bitevní geografie ruské války proti Ukrajině.

Pět klíčových objektů

1. Letiště Šatalovo, Smolenská oblast

Souřadnice: 54.33892, 32.47221
Vzdálenost od hranic s Běloruskem: cca 46 km
Stav: používá se od začátku roku 2025.

Ze známých startovacích lokací pro útočné drony leží Šatalovo k Bělorusku nejblíž. Stavební práce na letišti byly zahájeny začátkem roku 2025. Téměř hned se ve východní části objektu objevila dvě pevně umístěná startovací zařízení pro drony typu Shahed/Geraň. Na satelitním záběru od Planet Labs z 5. května 2026 je vidět už na deset podobných zařízení, zatímco výstavba stále trvá.

Na objektu byl také zaznamenán výskyt prostředků protivzdušné obrany a pravděpodobného krytu pro bezpilotní letouny. Dle ukrajinských monitorovacích kanálů může ke startům z Šatalova docházet několikrát týdně.

Samostatným důležitým znakem jsou stopy po možných startech tryskových provedení Gerani. Na záběru z 1. března 2026 jsou patrné černé stopy na sněhu poblíž startovacích zařízení, které vypadají jako po provozu tryskových motorů. To ukazuje, že by Šatalovo mohlo být nejen stanovištěm pro klasické útočné bezpilotní letouny, ale také součástí přechodu RF k rychlým tryskovým provedením.

V září 2025 právě Šatalovo figurovalo jako jedno ze startovacích míst pro drony, které vletěly do Polska. Tato skutečnost dostává objekt mimo rámec ryze ukrajinského bojiště a činí z něj součást širšího ohrožení pro východní křídlo NATO.

2. Startovací komplex Cimbulova, Orelská oblast

Souřadnice: 53.36858, 35.81660
Vzdálenost do hranic s Běloruskem: cca 200 km
Stav: používá se od podzimu 2024.

Komplex u Cimbulovy patří mezi největší známé ruské startovací objekty pro útočné bezpilotní letouny. S jeho stavbou se začalo v srpnu 2024, k prvním startům pak mohlo dojít již na podzim téhož roku.

Podle satelitního záběru od Planet Labs z 1. června 2026 dosahuje rozloha objektu téměř 2 x 4 km. Během jara 2026 se komplex téměř zdvojnásobil. V areálu je vidět nejméně 12 provozovaných startovacích zařízení, dalších až osm startovacích pozic navíc by mohly být v přípravě. Dále byla zaznamenána dlouhá startovací ranvej pro starty z dopravních plošin a na stovku skladišťních a pomocných staveb.

Dle odhadu ukrajinských výzkumníků by tu mohly být současně uskladněny stovky útočných dronů. Právě proto bychom měli mít Cimbulovu v patrnosti nejen jako startovací bod, ale jako velký dronový uzel v zázemí, místo pro kumulaci, přípravu, logistiku a hromadné vypouštění.

Obzvlášť znepokojivý detail: prodloužená kolejová odpalovací zařízení cca 85 metrů dlouhá, která analytici spojují s připravovanými starty nových tryskových provedení Geraně, zejména Geraň 5. Pokud další monitorování tento odhad potvrdí, stane se Cimbulova indikátorem technologické evoluce ruského dronového tažení: od pomalé vyčkávací munice k té rychlejší a náročnější pro zachycení cílů.

3. Startovací komplex u Navli, Brjanská oblast

Souřadnice: 53.36858, 35.81660
Vzdálenost do hranic s Běloruskem: cca 127 km
Vzdálenost do hranic s Ukrajinou: cca 75 km
Stav: používá se od podzimu 2024.

Komplex u Navli byl vytvořen od nuly. Ještě v roce 2022 v těchto místech nebylo nic než nezpevněná cesta. S aktivní stavbou se začalo v létě 2024, nejdříve vznikla startovací silnice pro vypouštění dronů z automobilových plošin, jakož i tři velké bunkrové úkryty zasypané zeminou.

V roce 2025 byl objekt rozšířen. Na záběru z 1. června 2026 jsou vidět nejméně tři startovací pozice a cca 16 menších chráněných úkrytů, pravděpodobně určených k uskladnění bezpilotních letounů. Stavební práce na objektu trvají.

V dubnu 2026 Obranné síly Ukrajiny na komplex u Navli útočily. Podle monitorovacích kanálů však starty útočných Geraní a návnadových dronů Gerbera odsud trvaly několikrát týdně, zejména ve dnech 1. a 3. června 2026.

Tato kauza je důležitá pro pochopení houževnatosti ruské dronové infrastruktury. Rozptýlené polní komplexy s úkryty, startovacími silnicemi a několika pozicemi dokážou po útoku činnost obnovit. K zneškodnění podobných objektů je tedy zapotřebí nikoli jednorázového působení, ale soustavného monitorování, opakované verifikace stavu a odhadu rychlosti obnovy.

4. Letiště Sešča, Brjanská oblast

Souřadnice: 53.71538, 33.34548
Vzdálenost od hranic s Běloruskem: cca 45 km
Stav: v roce 2023 zmíněno jako jedno ze startovacích míst; v letech 2022 až 2024 zachovávalo roli tranzitního uzlu.

Sešča má jinou logiku než nové polní komplexy. Nejde o novostavbu, ale o vojenské letiště, které v letech 2022 až 2024 zastávalo roli jednoho z významných tranzitních uzlů pro ruské vojenské letectvo mezi Ruskem a Běloruskem.

V roce 2023 mluvčí Vzdušných sil ZSU Jurij Ihnat označoval Sešču za jedno z hlavních startovacích míst pro ruské Shahedy směrem na Kyjev. Tuto úlohu vyzdvihovala také britská vojenská rozvědka. Po útoku ukrajinských dronů v květnu 2023 Sešča téměř zmizela z veřejných zmínek ukrajinské strany jako aktivní startovací místo pro útočné bezpilotní letouny.

Nicméně objekt svůj význam neztratil. Na satelitních záběrech z 4. června 2026 jsou vidět nové stavební práce, náspy ze zeminy pro umístění prostředků protivzdušné obrany, rozptýlení transportních letadel a částečné zakrytí letadel automobilovými pneumatikami jako improvizovanou ochranou před drony.

Sešča zůstává významným logistickým uzlem a potenciálním záložním místem k reaktivaci. Její význam nespočívá jen v možných startech, ale také v zásobování celého severního infrastrukturního oblouku RF: přepravě nákladů, rozptýlení letectva, krytí objektů a podpoře vojenské logistiky ve směru Bělorusko.

5. Startovací komplex u Asovici, Brjanská oblast

Souřadnice: 52.32268, 34.50236
Vzdálenost do hranic s Běloruskem: cca 163 km
Vzdálenost do hranic s Ukrajinou: cca 35 km
Stav: nový objekt v rozvojovém stádiu, používání mohlo začít několik měsíců od zahájení výstavby.

Asovica je nejmladším ze zaznamenaných objektů v tomto pásmu. Jeho stavba započala v létě 2025. Na satelitním záběru od Planet Labs z 11. ledna 2026 jsou vidět nejméně dvě pevně umístěná startovací zařízení a čtyři menší opevněné sklady.

Vyšetřovatelé formálně připouštějí, že s používáním tohoto objektů ke startům se mohlo začít již několik měsíců po zahájení stavby. Zároveň je však korektnější posuzovat Asovici jako objekt v rozvojové fázi, nikoli jako dokončený komplex na úrovni Cimbulovy nebo Navli.

Právě proto má Asovica zvláštní analytickou hodnotu. Ukazuje, jak vypadá časné stádium vzniku ruské startovací infrastruktury: vznik startovacích pozic, krytů, účelových komunikací, chráněných skladů a postupná přeměna prázdného pozemku ve vojenskou plochu.

Poloha cca 35 km od ukrajinských hranic radikálně snižuje dobu doletu k cílům v severních oblastech Ukrajiny. V případě plnohodnotného uvedení do provozu by tento objekt mohl zesílit ohrožení Černihivské, Sumské a Kyjevské oblasti či tras podél rusko-ukrajinských hranic.

Kontext rozsahu

Dle Generálního štábu ZSU dosahuje celkový počet známých ruských startovacích míst pro útočné drony až 14 položek. Vedle objektů poblíž Běloruska tu figurují také Orel, Chalino, Millerovo, Doněck, Jejsk, Primorsko-Achtarsk, cvičiště Čauda, Hvardijske a Berďansk.

Pásmo podél Běloruska patří mezi nejdynamičtější segmenty tohoto systému. Jeho specifikem je kombinace blízkosti ukrajinské metropole, možnosti vedení tras podél běloruských hranic, přítomnosti běloruského vzdušného prostoru jako politicky neurčité zóny a potenciálního používání běloruské civilní komunikační infrastruktury.

Běloruský koridor: žádné přilehlé území, ale součást bitevní geografie

První hromadné zálety ruských dronů do Běloruska se začaly zaznamenávat v červenci 2024. To se časově krylo s rozvojem velkých startovacích komplexů v Brjanské, Orelské a Smolenské oblasti RF.

Odtehdy se běloruský směr stále častěji využívá jako koridor nebo pohraniční manévrovací pásmo pro Shahedy/Geraně a návnadové drony Gerbera. Část strojů vstupuje do běloruského vzdušného prostoru, část se pohybuje podél bělorusko-ukrajinských hranic, kdy následně změní směr na Kyjevskou či Žytomyrskou oblast, popř. západní oblasti Ukrajiny.

Rozsah problému přiznávají dokonce i běloruští úředníci. Podle velitele běloruského letectva a vojsk protivzdušné obrany Andreje Lukjanaviče bylo jen v roce 2025 zaznamenáno přes 1400 porušení pravidel používání vzdušného prostoru. Velitel vnitřních vojsk Mikalaj Karpenkau uváděl, že v průběhu roku 2025 bylo na běloruském území zneškodněno nebo po pádech odminováno na 520 dronů, z nichž třetinu tvořily ty bitevní. V roce 2026 běloruské ozbrojené složky poprvé přiznaly, že k podobným vletům dochází takřka denně.

Oficiální Minsk se přitom soustavně vyhýbá přímému přiznání ruského původu těchto dronů. Jejich příslušnost buď neupřesňuje, nebo se ji snaží prezentovat jako „ukrajinskou“. Podobná informační taktika umožňuje Lukašenkovu režimu skrývat to, co je zřejmé: Bělorusko plně nekontroluje vlastní vzdušný prostor a de facto umožňuje Rusku ho využívat jako prvek války proti Ukrajině.

Ukrajinští vojáci opakovaně popisovali taktiku „tlačení“ ruských dronů na běloruské hranice. To ztěžuje práci ukrajinské protivzdušné obraně a mobilním skupinám, protože používání palebných prostředků v těsné blízkosti běloruských hranic má politická a operační omezení. Pro Rusko tím vzniká manévrovací zóna, kdy se vojenská logika spojuje s politickým vydíráním.

Retranslace signálu: role běloruské civilní infrastruktury

Samostatnou úrovní tohoto systému je komunikace, trasování a retranslace signálu. Právě tato stránka byla zadokumentována v rámci kyberoperací analytického kybercentra Fenix s podporou dobrovolníků od mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm.

V únoru 2026 InformNapalm zveřejnil výsledky této operace. Ukrajinští kyberodborníci po dobu šesti měsíců skrytě sledovali počínání ruských operátorů útočných dronů. Byly zpřístupněny profily desítek ruských vojáků a monitorovací systém, který operátoři dronů využívali. To umožňovalo předávat Obranným sílám Ukrajiny údaje o trasách bezpilotních letounů, letové úkoly a některých prvcích ruského řídicího systému.

Klíčový závěr operace: Rusko aktivně využívalo běloruskou civilní infrastrukturu, zejména mobilní vysílače, k vytyčování tras pro své drony a podpoře stabilního signálu. Tím se zvyšovaly možnosti ruské armády útočit na severní oblasti Ukrajiny, od Kyjevské až k Volyňské.

S platností v září 2025 v zachycených datech ruských operátorů již figurovaly trasy, které vedly podél vnitřní části běloruských hranic. Tentýž měsíc byly partnerům v rámci NATO předávány pohotové informace, že vlet desítek ruských dronů do Polska v noci z 9. na 10. září 2025 nebyl náhodou, ale prvkem testování nové taktiky a možností běloruské civilní komunikační infrastruktury.

Tato epizoda je kriticky důležitá. Ukazuje, že se běloruská infrastruktura využívá nejen k útokům na Ukrajinu. Může být součástí přípravy širších scénářů tlaku na logistiku NATO, zejména na trasy pro dodávky zbraní, techniky a munice do Ukrajiny.

Architektura systému: čtyři okruhy ruské dronové války

Posuzovat Šatalovo, Cimbulovu, Navlju, Sešču a Asovicu jako samostatné body znamená nevidět to hlavní. Máme před sebou ucelenou architekturu, kterou tvoří nejméně čtyři okruhy.

• Prvním okruhem je start. Jsou to pevně umístěná startovací zařízení, startovací silnice, automobilové plošiny, kolejová zařízení pro trysková provedení a připravené pozice pro hromadné starty.
• Druhým okruhem je uskladnění a logistika. Jsou to opevněné sklady, bunkry, pomocné stavby, dopravní uzly, letiště a plochy, které dokážou kumulovat stovky útočných bezpilotních letounů.
• Třetím okruhem je trasování. Je to využívání vzdušného prostoru v blízkosti Běloruska, přesouvání podél hranic, vstupy do běloruského vzdušného prostoru a následná změna směru do Ukrajiny.
• Čtvrtým okruhem je ovládání a retranslace. Jsou to komunikační kanály, mobilní vysílače, retranslátory a digitální infrastruktura, která umožňuje podporovat stabilitu tras a zvyšovat účinnost nasazení dronů.

Právě kombinace těchto čtyř okruhů zvyšuje odolnost ruské dronové hrozby. Když se zničí nebo poškodí jeden prvek, může systém dočasně přerozdělit zátěž na jiné objekty. Když se jedna trasa stane rizikovou, Rusové testují jiné. Když klasické Shahedy začínají být méně účinné, je infrastruktura přizpůsobena tryskovým provedením a návnadovým dronům.

Operační logika RF

Ruská logika ve směru Bělorusko má několik klíčových cílů.

• Za prvé jde o variabilitu tras. Starty z různých lokalit umožňují zatěžovat ukrajinskou protivzdušnou obranu z více směrů současně a komplikovat odhady tras.
• Za druhé jde o snížení doby doletu do Kyjeva a severních oblastí. Šatalovo a Sešča jsou významné pro směr Kyjev; Navlja a Asovica pro Černihivsko, Sumsko a Kyjevsko; Cimbulova jako velký uzel v zázemí pro hromadné starty s širší sadou tras.
• Za třetí jde o využívání běloruského vzdušného prostoru jako politicky komplikované zóny pro ukrajinský odpor. Rusko se snaží vytvořit situaci, kdy vojenská nutnost zachytit dron naráží na riziko politické eskalace ve směru Bělorusko.
• Za čtvrté jde o životaschopnost. Navlja ukazuje, že dokonce i po útocích na komplex se mohou starty obnovit. Pro RF to znamená, že rozptýlená polní infrastruktura může být účinnější než jedno velké a zranitelné centrum.
• Za páté jde o přípravu na eskalaci. Kolejová zařízení v Cimbulově a stopy po možných tryskových startech v Šatalovu nasvědčují tomu, že Rusko dronové tažení neredukuje, ale přizpůsobuje ho novým prostředkům vzdušného teroru.

Jak tato data pomáhají lokalizovat hrozby

Souřadnice startovacích komplexů a letišť mají aplikační význam pro OSINT komunity, monitorovací projekty, bezpečnostní struktury a systémy časného varování. Je to základ pro situační informovanost.

1. Mapování startovacích lokalit
Existence přesných souřadnic umožňuje vytvořit mapu výhledových startovacích zón a porovnávat ji se skutečnými letovými dráhami dronů při hromadných útocích. Když je některou noc zaznamenán pohyb bezpilotního letounu přes jihovýchod Běloruska nebo podél běloruských hranic, lze ho vztáhnout k pravděpodobným startovacím lokalitám: Šatalovo, Sešča, Navlja, Asovica nebo Cimbulova.

2. Detekce koridorů
Porovnávání startovacích lokalit s dráhami dronů, místy vletů do Běloruska, zónami pokrytí mobilním signálem a pravděpodobnými retranslátory pomáhá detekovat opakované koridory. Tyto koridory mohou být významnější než jednotlivý start, protože ukazují, kde konkrétně Rusko testuje stabilní trasy.

3. Monitorování znaků připravovaných útoků.
Pravidelné satelitní monitorování umožňuje zaznamenávat prediktory budoucí aktivity: výskyt techniky, rozšíření skladů, změnu konfigurace startovacích pozic, výstavbu nových silnic, výskyt prostředků protivzdušné obrany, maskování letadel nebo zvýšení počtu krytů.

4. Detekce nových objektů v časné fázi.
Kauza Asovica ukazuje, že nové startovací komplexy lze dokumentovat ještě před jejich plnohodnotným uvedením do provozu. Pro OSINT to znamená nutnost monitorovat nejen známá letiště, ale také polní úseky s charakteristickými znaky: startovacími silnicemi, kryty, bunkry, zeminovými náspy, účelovými komunikacemi a bezpečnostní infrastrukturou.

5. Hodnocení životaschopnosti objektů
Po útocích na Navlju využívání objektu podle otevřených dat pokračovalo. To znamená, že by se hodnocení účinnosti vlivu mělo zakládat nejen na skutečnosti, že došlo k zásahu, ale i na následném monitorování: zda se objevuje technika, zda se obnovují starty, zda se opravují kryty, zda se mění konfigurace plochy.

6. NATO dimenze.
Polský incident z 9.–10. září 2025 ukázal, že je tato infrastruktura významná už nejen pro Ukrajinu. Trasy procházející Běloruskem nebo podél něj mohou být testovány jako nástroj k nátlaku na Polsko, pobaltské státy a logistické trasy dodávek pomoci Ukrajiny. Proto je monitorování tohoto pásma společným zájmem Ukrajiny, Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska a NATO jako celku.

Politická odpovědnost Minsku

Běloruský režim se snaží udržovat dvě neslučitelná stanoviska. Na jednu stranu uznává masové narušování vzdušného prostoru, pády dronů a nutnost jejich zneškodnění. Na stranu druhou se pak vyhýbá výslovnému přiznání, že jde o ruské stroje, a pokračuje v politickém krytí agresora.

Skutečný obrázek je však jiný. Když se běloruské území využívá k trasování ruských dronů, když se z vzdušného prostoru této země stává koridor pro útoky proti Ukrajině, když je její civilní komunikační infrastruktura využívána k podpoře signálu, pak Minsk nelze považovat za nestranného pozorovatele.

Běloruský režim není pouhým politickým spojencem Ruska. Svou zemi změnil v infrastrukturní doplněk ruské vojenské mašinérie. Právě proto mají sankce proti Lukašenkovi kvůli účasti na eskalaci dronové války nikoli symbolický, ale faktický základ.

Závěr

Rusko zřídilo poblíž běloruského směru dronové pásmo zahrnující startovací komplexy, letiště, sklady, logistické uzly, trasy podél hranic, využívání běloruského vzdušného prostoru a prvky retranslace signálu prostřednictvím běloruské civilní infrastruktury.

Jeho účelem je zvýšit rozsah, variabilitu a houževnatost ruských dronových útoků; zkrátit dobu lety k severním regionům Ukrajiny; ztížit činnost protivzdušné obrany; využívat Bělorusko jako zónu pro politické krytí; jakož i testovat scénáře tlaku na východní křídlo NATO.

Pro Ukrajinu, OSINT komunity a partnery v rámci NATO nespočívá úkol jen v zaznamenávání jednotlivých startů. Je třeba zmapovat veškerou architekturu: startovací pozice, sklady, logistické uzly, trasy, retranslátory, zóny pokrytí signálem a opakované letové koridory.

Běloruský směr patří mezi klíčové složky ruské dronové války proti Ukrajině a potenciálně ohrožuje širší bezpečnostní region v Evropě.

Tento rozbor založený na veřejně přístupných údajích zpracoval Roman Burko, zakladatel mezinárodní dobrovolnické zpravodajské komunity InformNapalm.

Tato publikace je zpracována speciálně pro čtenáře webu InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Přihlaste se k odběru novinek na české stránce komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Zajišťovat provoz webu pomáhají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a naši čtenáři. Podpořit operační aktivity naší komunity lze některým ze způsobů.

Překlad: Svatoslav Ščyhol