Po roce 2008 (možná dokonce i dříve) si v diplomatickém, expertním a mediálním prostředí získal oblibu termín „kosovský precedent“. Uznání samostatnosti Kosova ze strany řady západních států bylo mimořádným případem, kdy část světového společenství rezignovala na zásadu územní celistvosti a v rozporu s postojem mateřského státu vyhověla politickým požadavkům separatistů. Právě jako o „precedentu“ nejvíce vytruboval o kosovském případu právě Kreml. Západní mocnosti si dovolily něco, co se nedovolovala RF: oficiálně uznat nezávislost spřáteleného separatistického státečku. Rusko, ač půldruhého desetiletí podporovalo separatisty v Gruzii, Moldavsku a Ázerbájdžánu, uznat je nemohlo. O precedent šlo právě proto, že jeho zopakování nenechalo na sebe dlouho čekat. V tomtéž roce 2008 uznala Moskva nezávislost gruzínských území Jižní Osetie a Abcházie. Vyrovnala takříkajíc rovnováhu cynismu a drzosti ve světové politice…

Mnoho pozorovatelů mělo za to, že se Rusko omezí na uznání samostatnosti státní formace krymských separatistů. Despota Putin však vykročil dál a porušil další, ještě významnější zásadu mezinárodního práva: zákaz anexí. Rusko nejen ukrojilo část ukrajinského území, ale rozšířilo vlastní území na náš úkor, a to bez našeho souhlasu. Nejde již tedy o kosovský precedent, ale o zcela nový „krymský precedent“. Naposledy si takto zahrával Saddam v roce 1990 s Kuvajtem. Tehdy dostal pořádně na frak. Dnes je Rusko v čele seznamu světových chuligánů – rozvracečů míru a stability. Dobývání Krymu probíhá zatím bez krveprolití. Mezinárodní váha Moskvy a nekrvavý průběh anexe představují dvě okolnosti, které nedovolují učinit s Putinem totéž, jak bylo naloženo s jeho kamarádem Saddamem. Postup Kremlu lze hodnotit jako banditský nájezd bezprecedentního rozsahu. Stejně jako jakýkoli jiný kriminální nájezd nebylo toto obsazení nijak vyprovokováno a proběhlo pod zástěrkou lží.

Ať se děje cokoliv, dnes máme plné morální právo mluvit o krymském precedentu ve vztahu k územní celistvosti samotné Ruské federace. Já osobně budu od nynějška vřele vítat veškeré iniciativy sousedů Ruska, pokud jde o anexe jeho území (jak víme, zájemci by tu byly). Rusko je příliš velké a nesourodé. Mnoho států by si s jeho rozlehlými prostranstvími poradilo lépe. Dost ruských občanů by neodmítlo státní občanství a sociální vyhlídky civilizovanějších zemí (Estonskem počínaje a Japonskem konče). V případech, kdy by krymský precedent nefungoval, bude uskutečněn ten kosovský. Takových území je dost na jihu a na východě země. Kreml se sám podepsal pod nové zásady budování světa. Je čas chytat bumerang, který se vrací.

English version: burkonews.info

Překlad: Svatoslav Ščyhol

Ukrajinsky: https://informnapalm.org/17-krymskyj-pretsedent, publikováno dne 30. března 2014