Dne 28. září vydá nizozemská strana další zprávu o vyšetřování sestřeleného MH17, v předvečer této události však všichni řeší nečekaný výskyt nových údajů, které zveřejnila ruská strana.

O čem se vyprávělo na brífinku

Dne 26. září 2016 byly na brífinku na Ministerstvu obrany RF oznámeny údaje získané z trasové radiolokační soupravy Uťos-T, která stojí v Rostovské oblasti poblíž osady Usť-Doněckij.

Vývojář tohoto radaru Lianozovský elektromechanický závod (ve zkratce LEMZ) je součástí koncernu Almaz-Antej. Podle informací od vývojáře údaje z radaru odečetli odborníci koncem července 2014 v rámci plánovaných servisních prací, kdy se vyměňovala informační média z hlavních procesorů. Na těchto médiích byly uloženy informace o situaci na obloze dne 17. července 2014, kdy byl sestřelen Boeing MH17 (zpráva).

Celý brífink vysílaly v přímém přenosu hlásné trouby ruské propagandy:

Nejdříve se slova ujal náměstek hlavního konstruktéra LEMZ Viktor Meščerjakov. Z jeho slov jsme se dozvěděli, že Uťos-T zajišťuje bezpečnost letů civilních letadel. Obsahuje tři radary: primární radar (až 360 km), sekundární radar (až 400 km) a radar pro rozlišování „svůj/cizí“, rychlost aktualizace informací je 10 vteřin.

Primární radar zpracovává signál odražený od vzdušného objektu (primární údaje).

Redakční poznámka: v praxi to znamená, že tento radar umožňuje vidět práškovací letadlo nad polem, bezpilotní letoun nebo odpálenou raketu. Čím větší je cíl a čím lépe se od něj signál odráží, tím je viditelnější. Je nutno rovněž vzít v potaz povětrnostní podmínky a rychlost objektu.

Sekundární radar zpracovává signál podle schématu „dotaz-odpověď“ a informace přicházející z palubního transpondéru vzdušného objektu (sekundární údaje).

Redakční poznámka: všechna civilní dopravní letadla jsou vybavena transpondéry, které je umožňují sledovat dokonce i na internetu prostřednictvím služeb typu Flightradar24 apod.

Uťos-T zpracuje primární a sekundární data a nakreslí dráhu letu vzdušného objektu.

Let MH17 byl nejdříve zachycen sekundárním radarem ve vzdálenosti 404 km ve 13:04:26 hod, následně radarem primárním ve vzdálenosti 362 km ve 13:07:20 hod.

Uťos-T vedl MH17 již od Dnipropetrovské oblasti (vzdálenost 400 km)

Naposledy radar vidí letadlo nehavarované ve 13:20:02 ve vzdálenosti cca 172 km do radaru v Usť-Doněckém.

Poslední bod před zřícením (vzdálenost od radaru 173 km)

Pak se slova ujal náčelník radiotechnických vojsk Vzdušně-kosmických sil generálmajor Andrej Koban, který přednesl základní údaje o letu a znovu zopakoval, od kterého místa bylo letadlo viditelné pro ruský radar.

Ve stejné době zachytil radar Uťos-T u rusko-ukrajinských hranic ruský dron Orlan-10. Raketa ze soupravy Buk je větší než tento dron a teoreticky by tak měla být na radaru viditelná, přesto ji radar „nezahlédl“.

Právě zde začíná to nejzajímavější. Doslovně cituji generálmajora Kobana:

„Můžeme přitom s jistotou tvrdit, že v době, která předcházela zřícení Boeingu, nebylo zjištěno přibližování žádných vzdušných objektů z východní strany, tzn. ani od Snižného. Zdůrazňuji: kdyby malajsijský Boeing sestřelila raketa vypálená z kteréhokoli místa, které leží východně od místa neštěstí, primární radar by ji zachytil.

Je nutno uvést, že technické možnosti ruských prostředků pro objektivní monitorování neumožňují učinit závěr, zda bylo provedeno odpálení rakety z území ležícího jižněji nebo západněji od místa neštěstí“ (úsek na videu 14:30 až 15:15).

Pak zaznívají obvinění vůči ukrajinské a americké straně, které neposkytly vyšetřovatelům satelitní data. Dále se již bez jakýchkoli důkazů nebo snímků uvádělo, že ruské radiotechnické průzkumné prostředky zjistily ten den poblíž místa zřícení letadla činnost ukrajinských radiolokačních monitorovacích systémů. Zatímco první část brífinku doprovázely alespoň formální důkazy, další informace nebyly podloženy vůbec nijak.

Opona.

A teď otázky

Vychází tak, že ruský radar Uťos-T zachytil MH17 ve vzdálenosti 400 km od osady Usť-Doněckij. Je to mnoho, nebo málo? Zde jsou vzdálenosti od Usť-Doněckého do dalších sídel vzdušnou čárou (výpočet údajů můžete provést zde):

Usť-Doněckij – Snižne: 162 km;

Usť-Doněckij – Čysťakove (bývalý Torez): 173 km;

Usť-Doněckij – Horlivka: 224 km;

Usť-Doněckij – Doněck: 237 km;

Usť-Doněckij – Toreck (bývalý Dzeržynsk): 240 km;

Usť-Doněckij – Kramatorsk: 272 km;

Usť-Doněckij – Slovjansk: 276 km (vše shora uvedené v Doněcké oblasti).

a jako příklad:

Usť-Doněckij – Pavlohrad (Dnipropetrovská oblast): 382 km;

Usť-Doněckij – Záporoží: 429 km;

Usť-Doněckij – Dnipro (bývalý Dnipropetrovsk): 446 km.

Ruský radar tak mohl monitorovat území celé Doněcké oblasti a dokonce část Dnipropetrovské. Když vezmeme dráhu letu MH17, poprvé se Boeing na ruský radar Uťos-T dostal již v Dnipropetrovské oblasti, něco málo nad Pavlohradem (používáme interaktivní mapu od kolegů z Correctivu).

Dráha letu MH17 a odhad místa, od kterého ho sledoval ruský radar

Od tohoto místa ruský radar sleduje let přes 200 km až do okolí Torezu, který leží 173 km od Usť-Doněckého. Když se podíváme na mapu rozmístění ukrajinské armády ke dni 17. července 2014, uvidíme, že dosah ruského radaru zahrnuje celé území kontrolované DLR (Doněck, Horlivka – 220 až 240 km), stykovou čáru mezi stranami (Toreck, Artemivsk – 240 km) a hluboký týl ukrajinské armády (Slovjansk, Kramatorsk – 270 až 280 km).

(Vývoj událostí v tomto regionu v dynamice podle dat viz zde).

Mapa zóny protiteroristické operace ve dnech 16.-17. července 2014

Znovu připomeňme prohlášení generálmajora Kobana: „…nebylo zjištěno přibližování žádných vzdušných objektů z východní strany, tzn. ani od Snižného…. Technické možnosti… neumožňují učinit závěr, zda bylo provedeno odpálení rakety z území ležícího jižněji nebo západněji od místa neštěstí“.

Radar tedy sleduje letadlo od Dnipropetrovské oblasti (400 km) až ke Snižnému (162 km), kdy kontroluje vše, jeho data přitom umožňují popřít odpálení rakety z Buku východně od Snižného (zjednodušeně „DLR“), zaznamenat stejné odpálení západně nebo jižně (zjednodušeně „ukrajinská armáda“) však tento radar nedokáže?

Připomeňme si, jak trhaná byla v té době frontová linie: stačilo ± 10 kilometrů, abychom byli již v hlubokém týlu DLR nebo ukrajinské armády, ruský radar však z nějakého důvodu vidí pouze území kontrolované DLR, není však schopen zachytit případné odpálení rakety z ukrajinského území. Jak je to možné?

Dalším důležitým parametrem je rozhledové období (interval aktualizace údajů) u radaru Uťos-T. Jedná se o oněch 10 vteřin, které uvádí vývojář. Je nutno rovněž vzít v potaz, že Buk/Buk-M1 dokáže zasahovat cíle vzdálené až 30–35 km a že rychlost základní rakety 9M38 je 2.880 km/hod (0,8 km/s). Z toho vyplývá, že Uťos-T prostě nemusí stihnout zachytit let rakety: prvních 10 vteřin by potřeboval na zjištění nového objektu a dalších 10 vteřin na nakreslení dráhy jeho letu. Za 20 vteřin však již bude letadlo zasaženo, v případě nejméně vydařeném se tak může raketa z Buku jen mihnout na obrazovce radaru jako bod bez dráhy.

Je třeba rovněž vědět, od jaké výšky dokáže civilní Uťos-T vůbec rozeznat letící raketu, jakou měla dráhu letu (stoupání a následný střemhlavý pád na Boeing nebo rovná s postupným stoupáním) a kde leželo místo odpálení vůči letícímu objektu.

Na brífinku vývojář sám uznává, že jeho systém má slabinu: „primární radar v případě výskytu oblačnosti v zóně letu nemusí zachytit objekt, jehož dráha letu je taková, že se jeho vzdálenost od radaru mění velmi pomalu…“ (úsek videa 2:38 až 2:59).

Znamená to, že stoupající objekt, který se od radaru příliš nevzdaluje, nebude vidět. Z fotografií pravděpodobně zachycujících odpálení rakety z Buku můžeme usoudit, že ten den bylo právě oblačno, po odpálení raketa nejdříve stoupala a v prvních vteřinách tak nebyla pro Uťos-T viditelná. Následně se mohla raketa během intervalu aktualizace údajů dostat na zásahovou dráhu a sestřelit MH17. Uťos-T by tak ani nestihl zobrazit raketu jako bod…

Stojí rovněž za zmínku, že tu nevidíme celou činnost Uťosu-T, ale jen její filtrovaný výstup. Opět dáme slovo vývojáři: „Patrně jste si všimli zelených puntíků, u nichž nejsou zobrazeny dráhy. Jsou to meteorologické útvary. Tyto údaje se uživatelům nezobrazují, těm se ukazují pouze ty značky, z nichž jsou vygenerovány dráhy“ (úsek videa 6:08 až 6:38).

Meteorologické útvary, které filtry radaru Uťos-T odfiltrují

Jde tak o údaje, na jejichž základě byly vygenerovány dráhy – musí tedy jít minimálně o dvě aktualizace údajů (10 + 10 vteřin). Což znamená, že na brífinku nebyly znázorněny všechny informace, ale jen filtrované pro koncového uživatele (dispečera): radar vyhodnotí veškeré údaje, pak na ně aplikuje filtry a vyhodí vše, co je nadbytečné. Pro vyšetřovatele by však bylo zajímavé nahlédnout do zdrojových údajů před filtrací a pokusit se zachytit vystřelení rakety na základě předpokládaného místa odpálení, její dráhy letu a dalších vstupních informací.

Co dělali celé dva roky?

A teď další velice nepříjemná pro ruskou stranu otázka. Ve zprávě nizozemského státního zastupitelství z října 2015 v kapitole „2.9.5. Air traffic services surveillance data“ je obsažena tabulka se seznamem údajů, které poskytla ukrajinská a ruská strana:

Tabulka poskytnutých údajů z radarů – Ukrajina a Rusko (zpráva nizozemského státního zastupitelství)

Ukrajina nemohla kontrolovat část svého území, část techniky UkrAeroRuchu se nacházela na okupovaném území, proto ukrajinští dispečeři pracovali se sekundárními údaji, které umožňovaly provést dopravní letadla zónou protiteroristické operace. Všechny tyto údaje (sekundární údaje – raw data a záznamy z obrazovky) ukrajinská strana poskytla nizozemskému státnímu zastupitelství.

Rusko na rozdíl od Ukrajiny poskytlo vyšetřovatelům pouze záznamy z obrazovek radarů, nikoli však raw data z primárních a sekundárních údajů. Připomeňme, že údaje z obrazovek jsou výsledkem filtrace. Nejzajímavější by bylo právě prozkoumat raw data, ta však Rusové neuložili.

Na základě požadavku ICAO musí země tato data uchovávat po dobu 30 dnů, v případě nehod nebo incidentů pak i déle. Federální agentura RF pro leteckou dopravu však požadované informace neposkytla: vzhledem k tomu, že k neštěstí došlo mimo ruské území, není ruská strana povinna tyto informace uchovávat.

Jak Rusko vloni přišlo o radarová data

Rusko tak před rokem oficiálně ujišťovalo, že data nebyla uložena, tudíž neexistují. Po dvou letech od neštěstí se však tyto záznamy najednou našly. Kdo dnes ovšem ověří, zda jsou autentické? Lhali jste tehdy, nebo lžete teď?

Tento příspěvek připravil k publikaci Anton Pavluško speciálně pro mezinárodní komunitu InformNapalm.

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.

Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění vyšetřovacích podkladů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.

Originál publikován dne 27. září 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol