Ilustrace: Mart Nigola / Delfi.ee

Přinášíme v různých jazycích mezinárodní vyšetřování, které zpracovaly The Daily Beast, Dossier Centrum, ARD, siena.lt a Delfi.ee. Poprvé bylo zveřejněno v ruštině na webových stránkách Dossier Centra.

26. února vyhlásila FBI pátrání po Jevgeniji Prigožinovi a lidech s předpokládanými vazbami na něj v rámci kauzy ovlivňování amerických voleb v roce 2016. V Rusku je Jevgenij Prigožin známý hned na několika frontách: je nazýván „Putinovým kuchařem“ a zakladatelem trollí farmy a také bývá spojován s tzv. Soukromou vojenskou společností Vagner, jejíž žoldáci se podílejí na vojenských operacích po celém světě a zejména, jak před časem informovalo Dossier Centrum, mohli mít prsty v zabití ruských novinářů ve Středoafrické republice. Ve skutečnosti Prigožin a na něj napojené osoby rozjeli své aktivity téměř na všech světadílech, i jejich služby stále více potřebuje Kreml, jehož zahraniční politika si v posledních letech neklade za cíl partnerství s cizími státy, ale hašení sankčních „požárů“ a vměšování se do vnitřních věcí jiných států. Za poslední roky postihly nejrůznější sankce stovky ruských úředníků, podnikatelů a společností, které mají blízko ke Kremlu, a do médií unikají nové informace o kremelských operacích v zahraničí, jejichž cílem je vyhledávání expertů loajálních vůči režimu Vladimira Putina a destabilizace situace „v zázemí nepřítele“. Ze začátku bylo možno některé z těchto operací dokonce označit za úspěšné, nicméně jak se z tajných věcí stávají věci veřejné, je hledání „přátel“ v zahraničí stále obtížnější.

Zatímco se v Rusku slavil tzv. starý Nový rok, konala se v hotelu Hilton v Berlíně ve dnech 14. až 15. ledna konference Strategický dialog regionu Baltského moře (Baltic Sea Region strategic dialogue) věnovaná hospodářské agendě a ekologickým problémům Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska a Německa. Mezi její účastníky patřili předseda správní rady Spolkové asociace pro hospodářský rozvoj a zahraniční obchod (BWA) Michael Schumann, vedoucí hospodářského oddělení polského velvyslanectví v Německu Jacek Róza, německý politik za ultrapravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Stefan Keuter, předseda výboru lotyšského parlamentu pro mezinárodní vztahy Richards Kols, zástupce estonského Ministerstva pro životní prostředí Mihkel Krusberg a několik poslanců německého Spolkového sněmu.

Tato berlínská konference byla první z řady tzv. panelových diskuzí zaměřených na „vznik nové vize postpandemické budoucnosti“ pro shora uvedené země. Zpráva, která byla zveřejněna po skončení akce, popisovala témata schůzí: pandemie COVIDu-19, Brexit, Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace. Konání další konference, která se má zabývat vztahy mezi pobaltskými a severskými zeměmi, je naplánováno již na konec března. Formálně tyto akce nemají s kremelskou agendou nic společného, ve skutečnosti však představovala avizovaná témata jen atraktivní záminku, jak umožnit prigožinovským expertům, kteří se specializují na prosazování protizápadních a ultrapravicových nálad, začít v novém regionu.

Jako oficiální pořadatelé akce se uvádějí dvě struktury, které na první pohled také nemají žádné vazby na Rusko, a sice poradenská společnost ADMIS Consultancy a Spolková asociace pro hospodářský rozvoj a zahraniční obchod (BWA). Podklady, které získalo k dispozici Dossier Centrum, ukazují, že zakladatelka a statutární zástupkyně ADMIS Consultancy, státní občanka Litvy Vaiva Adomaitytė od léta 2019 spolupracuje s pracovnicí Prigožinovy kanceláře v Petrohradě Julijou Bergovou (před rokem 2020 Afanasjevovou).

Julija Bergová je ředitelkou neziskové organizace Centrum sociálních a kulturních iniciativ. Její spolumajitel Pjotr Byčkov do listopadu 2019 řídil Prigožinův neformální štáb zabývající se africkými projekty. Dossier Centrum, MBCh media a The Daily Maverick před časem informovaly, že Julija Bergová v rámci týmu prigožinovských politických technologů poskytovala „poradenskou podporu“ u parlamentních voleb v JAR. S Vaivou Adomaitytė se Julija Bergová seznámila podle všeho také díky Africe.

Adomaitytė označuje Bergovou za svou „kmotru“: právě s jejím přispěním se šéfka ADMIS Consultancy podle všeho do Prigožinovy struktury zapojila. Jednou z jejich prvních společných akcí byla konference Asociace pro svobodný výzkum a mezinárodní spolupráci (AFRIC), která se konala v už zmíněném berlínském hotelu Hilton v červenci 2019. Vaiva Adomaitytė na této konferenci přednášela jako jedna z mluvčích a hned vzápětí zaslala svůj životopis Juliji Bergové, která stála u zrodu této asociace. O pár týdnů později začala Adomaitytė pracovat ve vedení AFRIC a plně se zapojila do její činnosti, např. dojednávala s hotelem Hilton vracení depozitu Prigožinovým spolupracovníkům.

Na základě závěrů konference AFRIC vypracovala Adomaitytė strategický dokument „Vize budoucnosti Afriky na období do roku 2040“. Ten prezentovala o několik měsíců později v Soči na summitu Rusko-Afrika v rámci panelu „Obraz budoucnosti afrického kontinentu: suverenita a tradiční hodnoty jako významné složky rozvojové strategie“. Samotný panel moderoval další Prigožinův spolupracovník a častý host akcí AFRIC, bývalý šéfredaktor zpravodajské agentury USA Really Alexandr Malkevič, který se dostal na americkou sankční listinu. Stojí za zmínku také Malkevičova aktivní účast při vyjednávání o propuštění několika Prigožinových spolupracovníků z libyjského vězení.

AFRIC je úzce napojena na struktury Jevgenije Prigožina a patrně koordinována z jeho petrohradské kanceláře. Původně byla zamýšlena jako „síť vlivových agentů“ vydávajících „znalecké odhady a názory užitečné pro Rusko“ v Africe. Zejména tato asociace vysílala do afrických zemí tzv. volební pozorovatele, mezi nimiž figurovali zanícení neonacisté a zastánci převahy bílé rasy, třeba člen AfD Stefan Keuter (tento vedle „africké demokracie“ měl příležitost dohlížet na hlasování o ústavních změnách v RF v létě 2020 nebo na ruské prezidentské volby v roce 2018). Političtí technologové Jevgenije Prigožina využívali volební pozorování jako krytí pro projekty na ovlivnění volebních procesů v Zimbabwe, Kongu, Jižní Africe nebo na Madagaskaru. Ve skutečnosti sázeli na jednoho nebo více „vlastních“ kandidátů a podíleli se na jejich kampaních.

V červnu 2020 uspořádala společnost Vaivy Adomaitytė ADMIS Consultancy online konferenci věnovanou globálním důsledkům pandemie COVIDu-19. Tato akce, kterou zahajoval známý ruský televizní moderátor Sergej Brilev, se konala s partnerstvím hned tří organizací spojených s prigožinovskými projekty, a sice AFRIC, Mezinárodního centra pro prosazování obchodu (IBAC) a Centra sociálních a kulturních iniciativ (CSCI). Mezi pořadateli konference nechyběla ani Spolková asociace pro hospodářský rozvoj a zahraniční obchod (BWA).

Od roku 2018 stojí v čele BWA Michael Schumann, německý obchodní poradce, který se specializuje na Čínu. Pod jeho vedením BWA ve velkém spolupracuje s prokremelskými strukturami v Německu včetně Asociace ruského obchodu a analytického centra Dialog civilizací, které založil v roce 2016 exšéf Ruských železnic (RŽD) Vladimir Jakunin. Jeho aktivity v pobaltském regionu již v minulosti upoutaly pozornost bezpečnostních složek: v roce 2010 odtajnila estonská Bezpečnostní policie dokument č. 98T, dle nějž Jakunin slíbil tallinnskému primátorovi Edgaru Savisaarovi a jeho náměstkovi Denissi Boroditšovi příspěvek 1,5 eur na stavbu pravoslavného kostela (politici navíc požadovali stejnou částku na volební kampaň).

AFRIC také přibírá členy BWA k volebnímu pozorování: zakladatel tzv. Pruského spolku, který má mnoho ultrapravicových příznivců, Volker Tschapke a diplomatický poradce Urs Unkauf dohlíželi na volby na Madagaskaru, v Kongu, Zimbabwe a JAR. Stejná dvojice navštívila Rusko v době prezidentských voleb 2018 na pozvání Ústřední volební komise.

V neformální komunikaci se zdrojem Dossier Centra samotná Julija Bergová potvrdila, že dříve spolupracovala s Jevgenijem Prigožinem a skutečně stála v pozadí pořádání konference Strategický dialog regionu Baltského moře. Britská ADMIS Consultancy a německá BWA jsou podle Bergové partnerskými strukturami, které poskytují krytí pořadatelům akcí, protože „v evropských zemích, zejména v Pobaltí, existují jisté komplikace na politické úrovni ve vztahu k čemukoli, co souvisí s Ruskem“. Po dobu několika let tyto organizace navazovaly kontakty s experty, politiky a společnostmi kvůli pořádání akcí v Evropě. Expertní síť čítá cca 250 osob z pobaltských zemí, Polska, Německá, Francie, Belgie a Skandinávie. Bergová dále uvedla, že náklady na pořádání menší konference v Berlíně s 15 účastníky začínají na cca 40.000–50.000 eur, akce pro 50 osob na 100.000 eur. Tyto částky nezahrnují práci s médii, která předpokládá samostatnou agendu ve smyslu mediálního podávání požadovaných myšlenek z určitého uhlu pohledu.

Ředitel Mezinárodního obranného a bezpečnostního centra (ICDS) Indrek Kannik řekl pro Delfi Estonia, že volba „neutrálních“ témat pro konferenci dobře zapadá do logiky počáteční etapy vlivové operace:

„Začnete falešnými záminkami a pak, jakmile podchytíte své obecenstvo, se dostanete k ideologické problematice. Právě z tohoto důvodu se pořadatelé konference rozhodli pro politicky neutrální témata jako je Zelená dohoda pro Evropu. Začínají „měkce“, i teprve až získají jistý stupeň důvěry společnosti a mírně pozitivní pověst, pouštějí se do témat pro Kreml aktuálnějších, jako je třeba dialog mezi Evropou a Ruskem, bezpečnost a kritika pobaltských států, nemluvě např. o něčem, co souvisí s Krymem a Ukrajinou“.

Podle Kannika hlavním cílem konference je strategické ovlivňování politiky v Německu a Litvě. Další v pořadí priorit jsou Estonsko, Lotyšsko a Polsko.

Tato zjištění potvrzuje zdroj Dossier Centra, který pořadatele konference osobně zná. Podle něj tito udělili přímý pokyn nedotýkat se otázek mezinárodní bezpečnosti a namísto toho se zaměřit na hospodářské a ekologické problémy.

Přesný rozpočet akce není znám, zdroj Dossier Centra však tvrdí, že Adomaitytė za pořádání konference dostala cca deset tisíc eur a dělala pořadatelům akce finančního prostředníka, aby se zakryl ruský původ peněz. Zejména převedla 1.000 eur Volkeru Tschapkemu za „poradenství“ kolem pořádání konference. Platit se muselo také za hledání mluvčích: za tímto účelem byly najaty PR agentury, které inkasovaly několik set eur za nového účastníka. Julija Bergová zaplatila také přeznačkování webových stránek ADMIS Consultancy a služby SMM manažera pro propagaci akcí.

Jak se podařilo zjistit investigativcům, závěrečnou zprávu o konferenci nevypracovala samotná Adomaitytė ani někdo z pořádajícího týmu, ale freelancer najatý přes darknet, jemuž pomáhal pravidelný účastník akcí AFRIC indický profesor Jagdish Khatri. Tento legrační detail nutně připomene, že většina zahraničních vlivových operací Jevgenije Prigožina se zpravidla nevyznačuje vysokou odborností, a političtí technologové často neznají specifika regionu, kde působí. Na druhou stranu, používání velkého množství struktur registrovaných mimo RF a cizojazyčných názvů má patrně za cíl vytvořit zdání legitimity podobných aktivit, které plně koordinují Prigožinovi spolupracovníci.

V rozhovoru pro redaktora Delfi Estonia samotná Adomaitytė uvedla, že ji najala Spolková asociace pro hospodářský rozvoj a zahraniční obchod (BWA), kde je od minulého roku členkou senátu Julija Bergová. Další akce se podle Adomaitytė plánuje na konec března. Vedle standardní listiny zúčastněných zemí se pořadatelé snaží nalákat k účasti na konferenci také zástupce z Finska a Skandinávie. V rozhovoru se Adomaitytė vyhýbala odpovědi na otázky ohledně jejích vazeb na Juliju Bergovou a Jevgenije Prigožina s tím, že komunikace na toto téma jí prý „nedělá dobře“. Také dodala, že nemá informace o agendě a politických cílech AFRIC, s touto asociací údajně spolupracovala jako nezávislá poradkyně.

Je na místě vyslovit domněnku, že se akce pořádaly pouze za účelem vytvoření sítě kontaktů, která bude v budoucnu využita k prosazování zájmů Kremlu. Lednová panelová diskuze v Berlíně je prvním krokem ke vstupu do nového regionu. Stejně jako všechny předchozí konference spojené s Prigožinem, i tato se stala pouhým neobratným pokusem „rozjet“ prokremelské experty a organizace v cizině. V neposlední řadě těmto snahám pomáhá i důvěřivost místních politiků, kteří se neobtěžují pečlivým ověřováním pozvání a stávají se snadnou kořistí pro „specialisty na měkkou sílu“. Vzhledem k tomu, že v USA skončily aktivity mnoha prigožinovských spolupracovníků trestním stíháním, není divu, že se musí uchylovat k celé řadě fíglů, aby svou účast na novém projektu zakryli. Další konference, na níž se plánuje projev ruské proxy Vaivy Adomaitytė, proběhne v dubnu letošního roku v Litvě.

Podrobněji se dočtete na webových stránkách Dossier Centra (rusky).

Čtěte také další příspěvky k tématu na InformNapalmu

• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 32 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• Seznam 1097: jak 18. samostatná motostřelecká brigáda ruských Ozbrojených sil okupovala Krym
• Zjištěna účast ruských vojáků ze 7057. základny námořního letectva na operaci záboru Krymu
• Ruské jaderné zbraně již jsou na Krymu: expert na mezinárodní námořní právo připomněl četná fakta
• Rusko pokračuje v militarizaci okupovaného Krymu. Infografika
• U voleb v USA zástupcům Parlamentního shromáždění OBSE prezentován materiál k okupaci Krymu (FOTOZPRÁVA)
• Na Donbase poprvé oficiálně zaznamenán ruský radarový systém Kasta-2E1, který se snažili narychlo zamaskovat (FOTO)

Partner InformNapalmu v Litvě: Res Publica – Centrum občanského odporu

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka InfornNapalmu v češtině: InformNapalm Česko.

Překlad: Svatoslav Ščyhol