Období od začátku roku 2022 až do poloviny 2025 je poznamenané pěknou řádkou úmrtí mezi vysoce postavenými ruskými úředníky, podnikateli a topmanažery velkých společností, jimž se dostalo velkého ohlasu. Dobrovolníci z mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm zanalyzovali desítky případů z doby 30. ledna 2022 až 7. července 2025, kdy topmanažeři z ruského státního sektoru umírali za podivných okolností. Naprostá většina zemřelých zastávala klíčové pozice v odvětvích strategicky významných pro Rusko, a sice ropném a plynárenském, finančním a obranném průmyslu, jakož i ve sféře dopravy a státní správy. Analýza je založena na zprávách z veřejně přístupných zdrojů. Do této analýzy bylo zahrnuto 34 případů, které můžeme považovat za trend jak z hlediska způsobu spáchání sebevraždy, tak snah třetích osob nebo zpravodajských služeb RF ututlat korupční nebo jiná tajemství odstraněním klíčových hráčů tak, že se vražda naaranžuje jako sebevražda. Nevyvozujeme žádné závěry, ale jen poukazujeme na trendy, které by mohly v budoucnu souviset s dalšími studiemi, vyšetřováními a událostmi v Ruské federaci. Pro pohodlnější nahlížení do statistik přinášíme infografiku s následujícím podrobnějším popisem případů a trendů.

(Infografika se rozkliknutím zvětší)

Rozložení úmrtí ze seznamu podle let

• 2022: 19 případů
• 2023: 9 případů
• 2024: 3 případy
• 2025: 3 případy (ke dni 7. července)

Vrchol úmrtnostní připadl na rok 2022, což se kryje se začátkem totální ruské invaze do Ukrajiny a značným přitvrzením mezinárodních sankcí. Toto období mohlo být poznamenáno nárůstem vnitřního napětí a možnými jistými čistkami uvnitř ruských elit, které s velkou pravděpodobností přímo souvisely s vyváděním a praním peněz. V roce 2023 se počet úmrtí snížil, což by mohlo být důsledkem změny okolností nebo posílení informačního dohledu. Průběžné údaje z let 2024 a 2025 ukazují další pokles, na konečné závěry je však potřeba čas.

Lví podíl zemřelých tak či jinak souvisí s ropným a plynárenským průmyslem (Gazprom, Lukoil, Novatek, TAIF) a finančnictvím (Gazprombank, Loko-Bank, RosJevroBank, Moskevská burza). Na seznamu nechybí ani zástupci obranného průmyslu, logistiky a vládních struktur.

To dokládá, že se nezjištěné okolnosti úmrtí týkají klíčových sfér pro fungování ruského hospodářství a politického systému.

Vyhodnocení těchto úmrtí odhaluje několik opakujících se „scénářů“, které ukazují na centralizovaný cílený postup, jakož i známky ovlivňování postupu vyšetřovatelů a podávání verzí dění v ruských médiích „ze správného úhlu pohledu“:

1. „Sebevraždy“ a „rodinné tragédie“. Jde o nejrozšířenější kategorii, kterou v řadě případů doprovázejí úmrtí rodinných příslušníků. Příklady: Leonid Šulman, Alexandr Ťuljakov, Michail Tolstošeja, Vladislav Avajev, Sergej Protosenja, Pavel Pčelnikov, Vladimir Makarov, Vitalij Robertus. V mnoha z těchto případů vzniká zákonité podezření ze zinscenované sebevraždy. Třeba Vladislav Avajev, který byl nalezen zastřelený, byl obviněn, že předtím, než se zastřelil, měl týrat těhotnou manželku a invalidní dceru, údajně kvůli tomu, že najednou pojal důvod k domněnce, že je manželka těhotná s někým jiným. Stejně tak den po Avajevových smrti byla ve Španělsku nalezena těla Sergeje Protosenji, jeho 53leté manželky Nataliji a 18leté dcery Mariji (19. dubna 2022) v pronajaté vile ve španělském Lloret de Mar, kde rodina trávila velikonoční prázdniny. Sergej Protosenja byl nalezen oběšený na zábradlí v zahradě vily, manželka a dcera byly nalezeny mrtvé v postelích se známkami násilí: ránami způsobenými tupými předměty (pravděpodobně sekyrou) a bodnými poraněními. Přestože se španělská policie klonila k verzi, že Sergej údajně zabil manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu, vznikly značné pochybnosti. Dle některých zpráv se na Protosenjově těle i přes kruté zavraždění manželky a dcery nenašla žádná krev. Na místě činu byly nalezeny zakrvácené ponožky, které byly možná použity jako improvizované rukavice pro zamezení zanechání otisků prstů na nalezených vražedných zbraních (sekyře a noži). Fjodor Protosenja, Sergejův starší syn, který v době tragédie pobýval ve Francii, kategoricky odmítl verzi, že by jeho otec mohl být vrahem, a požadoval plné a nestranné vyšetřování. Měl za to, že jeho rodiče a sestra byli zavražděni.
2. Pády z výšky. Druhý nejčastější scénář. Do této kategorie patří Ravil Maganov (vypadl z okna nemocnice), Marina Jankinová (vypadla z okna bytu), Kristina Bajkovová (vypadla z okna v 10. patře), Michail Rogačov (vypadl z okna v 9. patře), Andrej Badalov (vypadl z balkonu v 16. patře). Největší ohlas vzbudil případ Pavla Antova, který vypadl z okna téhož hotelu v Indii, kde krátce předtím „náhle zemřel“ jeho kamarád Vladimir Bidanov, jakož i pád Andreje Krukovského z horské stezky.
3. „Nehody“ a „náhlá“ úmrtí. Některé případy jsou prezentovány jako nehody: Ivan Pečorin (vypadl z motorového člunu), pád Georgije Čibisova z jachty nebo náhlá úmrtí na nemoci (Dmitrij Teslenko, Alexandr Subbotin, Dmitrij Konopljov, Alexandr Buzakov, Vladimir Někrasov, Pjotr Čuvilin, Sergej Grišin). Rychlé uzavření případů a chybějící nezávislé vyšetřování však vzbuzují pochybnosti. Zajímavá je kauza Alexandra Subbotina, někdejšího člena představenstva OOO „Torgovyj dom Lukojl“ a bratra exviceprezidenta Lukoilu Valerije Subbotina. Telegramový kanál Mash a další média hned rozšířila informaci, že Subbotin údajně šel za šamanem kvůli „léčbě kocoviny“. Šaman a jeho manželka podle zpráv praktikovali netradiční „léčebné“ metody, zejména „léčbu“ žabím jedem. Tato metoda spočívala v nařezávání pokožky a kapání žabího jedu do ran, kdy se stav pacienta měl po fázi zvracení následně zlepšit. Rovněž byly zmiňovány rituály s „vyvoláváním duchů“, obětováním zvířat nebo „koupelemi z kohoutí krve“. Když se Subbotinovi udělalo špatně, šaman údajně nevolal záchranku, ale „dal mu corvalol a nechal spát ve sklepě“, kde tento zemřel. Šamanský manželský pár policii sdělil, že si se zemřelým „prostě jen kamarádili“. Navzdory skutečné příčině smrti („akutní srdeční selhání“) vzbudily okolnosti spojené s „léčbou“ u šamana a možným použitím jedovaté žáby značnou odezvu a pochybnosti ohledně skutečně příčiny smrti, kdy se naznačovala možná otrava. Žádná oficiální potvrzení verze s otravou nebo další vyšetřování vyvracející „srdeční selhání“ se však ve veřejných zdrojích neobjevila.
4. Násilná úmrtí. V případech Vasilije Melnikova a Jurije Voronova šlo o bodná a střelná zranění, přičemž Melnikovovu smrt doprovázela vražda jeho manželky a dětí.
5. Smrt ve vazbě. Igor Škurko byl nalezen mrtvý ve vazební věznici v Jakutsku, což vzbuzuje otázky ohledně podmínek výkonu vazby a dodržování lidských práv.
6. „Nalezen mrtvý. Několik osob jako je Alexej Ogarjov nebo Oleg Zacepin byly prostě „nalezeny mrtvé“ bez upřesnění okolností.

K většině úmrtí došlo na ruském území (Moskva a její okolí, Petrohrad, Nižnij Novgorod, Soči, Jakutsk). Geografie však zahrnuje i zahraničí: Argentina (Dmitrij Teslenko), Velká Británie (Michail Tolstošeja), Španělsko (Sergej Protosenja), Indie (Vladimir Bidanov, Pavel Antov). To dokládá, že jakási „geografie úmrtí“ se neomezovala jen na ruské území.

Nejpravděpodobnější verze motivu úmrtí, pokud na to pohlížíme prismatem násilné smrti, je odklízení svědků.

Mnoho zemřelých zastávalo pozice umožňující přístup k důvěrným informacím o korupčních schématech, finančních machinacích s praním špinavých peněz nebo dalších tajemstvích spojených s vládnoucími špičkami nebo velkými projekty (výraznou ukázkou je Pjotr Čuvilin, který náhle zemřel při operaci kolene v soukromém zdravotním středisku v Moskvě. Exbankéř Čuvilin figuroval jako svědek v kauze Landromat, a sice ohledně pobočky této sítě pro praní špinavých peněz čekisty v „moldavském landromatu“).

V pouhých dvou případech nelze vyloučit kriminální podtext související s podnikatelskými konflikty nebo dluhy.

Je jen velmi málo pravděpodobné, že by tisk zvenčí, nejistota či výhrůžky mohly způsobit zhoršení nemocí (včetně těch duševních) nebo nepřiměřené chování spočívající v sebevraždě nebo vraždě příbuzných.

Celkový obrázek „záhadných úmrtí“ ruských topmanažerů v období 2022 až 2025 nasvědčuje hloubkovým a destruktivním procesům uvnitř ruských elit.

Vysoká koncentrace úmrtí oficiálně kvalifikovaných jako sebevraždy nebo nehody, zejména mezi osobami spojenými s kriticky významnými odvětvími, vzbuzuje vážné otázky ohledně skutečných příčin těchto tragédií.

Účelem těchto událostí je patrně vytvořit ovzduší strachu a nepředvídatelnosti mezi ruskými elitami. Bez transparentních a nezávislých vyšetřování zůstanou skutečné příčiny těchto úmrtí jen věcí dohadů.

Celkový trend však ukazuje na cílený a centralizovaný postup, jehož cílem je kontrolovat a zastrašit elity v nestabilním období pro Rusko.

Leonid Šulman († 60) 30. 1. 2022
Vedoucí dopravní služby Gazprom invest.
Nalezen v koupelně venkovského sídla se známkami sebevraždy.

Dmitrij Teslenko († 61) 6. 2. 2022
Vedoucí finančně hospodářské správy AO „TAIF“.
Při výpravě do Argentiny omdlel a zemřel ve výšce 6.100 m nad mořem.

Alexandr Ťuljakov († 61) 25. 2. 2022
Topmanažer finanční složky Gazpromu.
Nalezen mrtvý v garáži svého domu u Petrohradu.

Michail Tolstošeja (Watford) († 57) 28. 2. 2022
Podnikatel v ropném a plynárenském průmyslu.
Kamarád Borise Berezovského.
Nalezen oběšený v garáži na statku Wentworth v hrabství Surrey, Velká Británie.

Vasilij Melnikov († 44) 22. 3. 2022
Ředitel Medstomu (dodávky zdravotnického zařízení z EU).
Nalezen mrtvý s manželkou a dvěma dětmi s bodnými poraněními v rodinném domě v Nižním Novgorodě.

Vladislav Avajev († 51) 18. 4. 2022
Bývalý viceprezident Gazprombanku.
Nalezen zastřelený v bytě na třídě Universitětskij v Moskvě. Podle vyšetřovatelů měl zavraždit invalidní dceru, týrat a zavraždit manželku a následně spáchat sebevraždu.

Sergej Protosenja († 55) 19. 4. 2022
Bývalý topmanažer Novateku.
Tělo nalezeno ve vile ve Španělsku, poblíž ležela těla manželky a dcery.

Andrej Krukovskij († 37) 30. 4. 2022
Generální ředitel rekreačního střediska Gazpromu Krasnaja Poljana.
Zemřel při pádu z horské stezky v Soči.

Alexandr Subbotin († 43) 8. 5. 2022
Bývalý člen představenstva Lukoilu.
Zemřel na srdeční selhání v suterénu domu šamana poblíž Moskvy.

Alexej Ogarjov († 65) 17. 6. 2022
Exšéf Rosvooruženija.
Nalezen mrtvý ve svém domě v Moskevské oblasti.

Jurij Voronov († 61) 4. 7. 2022
Ředitel dodavatelské společnosti Gazpromu (Astra Šipping).
Nalezen se střelným zraněním v bazénu svého domu u Petrohradu.

Dmitrij Konopljov († 45) 22. 7. 2022
Ředitel Projekční kanceláře pro výrobu přístrojů akademika Arkadije Šipunova.
Zemřel při xenoterapeutickém sezení na klinice Xeospa v Moskvě.

Ravil Maganov († 67) 1. 9. 2022
Předseda představenstva Lukoilu.
Vypadl z okna Ústřední klinické nemocnice v Moskvě.

Ivan Pečorin († 39) 10. 9. 2022
Ředitel státní korporace pro rozvoj Dálného Východu a Arktidy.
Vypadl z motorového člunu při námořním výletě poblíž ostrova Russkij.

Pavel Pčelnikov († 52) 28. 9. 2022
Ředitel pro komunikace Digitální logistiky (Ruské železnice).
Nalezen se známkami sebevraždy na balkoně svého bytu v Moskvě.

Oleg Zacepin († 47) 16. 12. 2022
Ředitel PP „Kogalymněftěgaz“ OOO „LUKOJL – Zapadnaja Sibir“.
Nalezen mrtvý v pracovně.

Vladimir Bydanov († 61) 22. 12. 2022
Podnikatel, kamarád Pavla Antova.
Zemřel v hotelu v Indii na srdeční infarkt kvůli nadužívání alkoholu nebo drog.

Pavel Antov († 65) 24. 12. 2022
Poslanec, zakladatel „Vladimirského standartu“.
Vypadl z okna téhož hotelu v Indii, kde zemřel V. Bydanov.

Alexandr Buzakov († 66) 24. 12. 2022
Generální ředitel AO „Admiraltějskije verfi“.
Náhle zemřel.

Vladimir Makarov († 72) 13. 2. 2023
Exzástupce vedoucího hlavního úřadu Ministerstva vnitra RF pro potírání extremismu.
Zastřelil se z pušky poblíž Moskvy.

Marina Jankinová († 58) 15. 2. 2023
Vedoucí finanční správy Západního vojenského okruhu.
Vypadla z okna bytu v Petrohradě.

Vjačeslav Rovnějko († 59) 22. 2. 2023
Ředitel Meziregionální palivové unie.
Zakladatel Urals Energy.
Spoluvlastník Nafta (B) N.V.
Nalezen mrtvý ve svém domě na Rubljovce.

Pjotr Čuvilin († 54) 26. 2. 2023
Bankéř, účastník a svědek v kauze moldavského Landromatu.
Exporadce Ramzana Kadyrova.
Zemřel na srdeční selhání na soukromé klinice.

Sergej Grišin († 56) 6. 3. 2023
Ruský miliardář.
Exvlastník banky Lubjanka (RosJevroBank).
Zemřel v Moskvě.

Igor Škurko († 51) 4. 4. 2023
První místopředseda Jakutskenergo, exposlanec za Jednotné Rusko.
Nalezen mrtvý ve vazební věznici v Jakutsku.

Kristina Bajkovová († 28) 24. 6. 2023
Viceprezidentka Loko-Banku.
Vypadla z okna svého bytu v 10. patře po večírku.

Anton Čerepennikov († 40) 22. 7. 2023
Vlastník většiny systémů pro odposlechy telefonů a archivaci internetového provozu, zakladatel IKS Choldingu.
Tělo se našlo v noci na třídě Mičurinskij v Moskvě.

Vladimir Někrasov († 66) 24. 10. 2023
Předseda představenstva PAO „Lukojl“.
Zemřel na akutní srdeční selhání.

Vitalij Robertus († 53) 13. 3. 2024
Viceprezident PAO „Lukojl“.
Nalezen mrtvý v pracovně kanceláře Lukoilu na bulváru Sretenskij se známkami sebevraždy.

Georgij Čibisov († 44) 27. 7. 2024
Ředitel Moskevské burzy pro reklamu a média.
Zahynul při pádu z jachty při výletě po řece Moskva.

Michail Rogačov († 66) 19. 10. 2024
Výkonný ředitel ONEKSIMu (2008–2011).
Předseda Ruského fondu pro technologický rozvoj (2011–2015).
Vypadl z okna v 9. patře bytového domu v Moskvě.

Andrej Badalov († 62) 4. 7. 2025
Viceprezident PAO „Transněfť“ pro IT.
Vypadl z balkonu v 16. patře domu na Rubljovce.

Roman Starovojt († 53) 7. 7. 2025
Ministr dopravy RF.
Zemřel v den Putinova dekretu o svém odvolání.
Nalezen se střelným poraněním ve vlastním osobním autě v městském obvodu Odincovskij, Moskevská oblast, RF. Oficiální verzí Vyšetřovacího výboru je „sebevražda“.
Vladimir Putin odvolal Romana Starovojta z funkce ministra dopravy RF. Příslušný dekret byl zveřejněn.

Alexej Kornějčuk († 42) 7. 7. 2025
Topmanažer Rosavtodoru – zástupce vedoucího oddělení pro správu majetku agentury železniční dopravy.
Náhle zemřel v budově Ministerstva dopravy.

Pokračování příště…

P.S. V roce 2016 přinesla komunita InformNapalm další zajímavou statistiku a infografiku Smuteční pochod ruských generálů. Analýza názorně ukázala, že největší počet „nehod“ a záhadných úmrtí ruských generálů připadá právě na období ruských válečných tažení. V roce 2021 Roskomnadzor požadoval zablokování této studie s tím, že „ohrožuje národní bezpečnost RF“.

V kontextu předchozích zkušenosti s generály tedy nabývá náš nový příspěvek o topmanažerech hlubokého významu, zejména pro větší rozšíření mezi ruskými úředníky. A kdoví, třeba trendy zaznamenané v tomto rozboru dají některému z nich podnět k útěku z RF a spolupráci s ukrajinskými nebo evropskými zpravodajskými službami. Je to jeden ze způsobů, jak se vyhnout „vypadávání z oken“, otravám muchomůrkami nebo „rodinným dramatům“ s masovým vražděním a sebevraždami, které se stále znovu opakují mezi těmi, kdo zastává v Rusku vysoké pozice a v něčem zkřížil cestu putinovské mafii.

Tato publikace je zpracována speciálně pro čtenáře webu InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Zajišťovat provoz webu pomáhají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a naši čtenáři. Mezi dobrovolníky se můžete zapojit i vy nebo podpořit InformNapalm svými příspěvky.

Překlad: Svatoslav Ščyhol