Přehled publikací o Ukrajině v amerických médiích v závěru roku 2019

svatoslav

6 years ago

Dobrovolník z mezinárodní komunity InformNapalm žijící v USA Andrij Hryhanskyj zpracoval pro naše čtenáře další přehled publikací v amerických médiích za období 24. až 31. prosince 2019. Tyto příspěvky umožní vycítit nálady a slyšet hlavní vzkazy, které zazněly v USA kolem Ukrajiny a hybridní agrese RF na sklonku roku 2019. Novináři v západních médiích také stále používají termín „separatisté“, který je podle redakce InformNapalmu chybný a plně nevyjadřuje podstatu ruské agrese proti Ukrajině. Nicméně v překladu převypravujeme původní obsah co nejblíž originálu, proto tento výraz ponecháváme, zároveň však zdůrazňujeme, že ve vlastních příspěvcích a vyšetřováních používáme jiný termín: kolaboranti, tedy osoby, které vědomě působí a účastní se války v zájmu cizího státu, v tomto případě Ruské federace. Terminologie v médiích je také důležitou součástí hybridní války, protože zejména zkreslením narativů Ruská federace také ovlivňuje vnímání cizí vojenské agrese a okupace, kterou prezentuje jako „vnitrostátní občanský konflikt“.

Washington Post

Článek Russia, Ukraine reach agreement on gas transit to Europe převzatý mnoha vlivnými západními periodiky (Associated Press News, Washington Post a další) píše o prodloužení dohody o tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu na dalších pět let. Dosavadnímu kontraktu končila platnost uplynutím roku 2019, což nápadně zneklidňovalo evropské odběratele. Dnes jde o dodávky cca 40 % ruského plynu pro Evropu přes ukrajinské území. Jedná se o 65 miliard kubíků plynu v roce 2020 a o 40 miliard každý následující rok. Jsou to však nižší objemy než v letech minulých.

Rusko dnes intenzivně pracuje na vývoji alternativních plynovodů, které by se Ukrajině vyhnuly. Jde především o Nord Stream 2. Jeho zprovoznění je dnes ohroženo kvůli zastavení prací několika dodavatelskými společnostmi, které byly postiženy nedávnými americkými sankcemi. Nová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou dále počítá s tím, že Rusko zaplatí Ukrajině 2,9 miliard dolarů na základě již vydaných soudních rozhodnutí o ukrajinských žalobách proti Rusku kvůli plynárenskému sporu mezi oběma státy. Jak prohlásil Alexej Miller, šéf ruského státního plynárenského monopolisty Gazpromu, Ukrajina se také vzdala dalších žalob proti Rusku kvůli plynu.

Dina Temple-Rastonová zveřejnila na The Washington Post shrnutí The ruthless Russian hacking unit that tried to crash Ukraine vycházející z knihy Andyho Greenberga Sandworm: A New Technology of Cyberwar and the Hunt for the Kremlin’s Maximum Unhealthy Hackers. Tato kniha popisuje důsledky ruské kybernetické války proti Ukrajině a vliv ruské rozvědky na nejrůznější sféry ukrajinského života, které mají ke sběru zpravodajských dat daleko, od voleb až po bezpečnost provozu elektráren, vládních úřadů a dopravního systému. Jak uvádí autor, ruská rozvědka vytváří pro tento účel týmy profesionálních hackerů, jimž se dávají jasně vymezené úkoly, zpravidla složené z fanatiků věci. Fancy Undergo je jedním z podobných týmů, byl uveden americkou společností Crowdstrike, která se specializuje na kybernetickou bezpečnost a vyšetřovala ruské ovlivňování amerických prezidentských voleb 2016. Podobným nabouráváním počítačových soustav Ukrajiny se zabýval jiný tým Sandworm. Mezi nejúspěšnějšími virovými útoky, které tento tým podnikl, se uvádí několik nejznámějších: BlackEnergy, Dangerous Rabbit nebo NotPetya. Mezi specifika těchto útoků patřila jejich nekontrolovanost, což jim umožňovalo snadno migrovat a vyhledávat cíle, které měly k původnímu zadání daleko, a to i mimo Ukrajinu. Na nabourávání počítačových systémů začalo Rusko pracovat už před válkou 2008 v Gruzii. Ukrajinu, USA a další napadené země stojí odstranění následků podobných útoků velmi draho, autor nevylučuje ani možnost, že by některý z nich mohl být kritický tak, že se na něj nenajde „protijed“. „Ostatně v ruské kybernetické válce s celým světem jsme Ukrajina všichni“, uzavírá autor.

USA Today

List USA Today (Deirdre Shesgreenová v článku Pompeo to visit Ukraine amid impeachment furor, disarray in Trump’s policy toward ally) píše o návštěvě ministra zahraničí Mikea Pompea v Kyjevě, která se plánuje na konec tohoto týdne. Účelem jeho cesty je setkání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Události kolem impeachmentu Donalda Trumpa totálně zničily politiku USA vůči Ukrajině, jejich spojenci proti Rusku. Pompeova návštěva se uskuteční na pozadí předčasné rezignace dočasného amerického velvyslance Williama Taylora, který v této funkci vystřídal odvolanou ambasadorku Marii Yovanovichovou.

Jak míní experti, skandál s Trumpovým impeachmentem a odvolání půltuctu amerických diplomatů a vysokých úředníků, kteří se zabývali Ukrajinou, většinu Ukrajinců nepřekvapily. Měli jen další příležitost vidět, že stejně jako jejich vlastní úřady i USA mají problémy kvůli korupci. I přesto však většina Ukrajinců doufá, že podpora ze strany USA v boji s agresorem a jejich pomoc Ukrajině s budováním demokratické společnosti zůstane beze změn. Pompeova návštěva je pro Ukrajinu významná krátce před další Zelenského schůzkou s Putinem, který doufá, že nové jednání bude pro Rusko výhrou. Při dosud posledním setkání oba prezidenti sice údajně vzájemného porozumění nedosáhli, nicméně se dohodli, že jednání bude pokračovat. Pompeo dal najevo, že požadavky USA na ruského vládce zůstávají stále stejné s tím, že přední pozice patří navrácení Krymu pod ukrajinskou správu.

The New York Times

Článek With Prisoner Swap, Ukraine’s President Inches Toward Peace With Separatists z pera Andrewa E. Kramera, redaktora listu The New York Times z moskevské pobočky, se věnuje nejnovější výměně zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem podporovanými „separatisty“. Tato výměna je podle redaktora známkou oteplování vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem. Byla dohodnuta při nedávné schůzce mezi Putinem a Zelenským v Paříži. Postavení toho druhého z nich bylo výrazně oslabeno chybějící americkou podporou, kolem níž došlo k řadě událostí, které se staly důvodem k impeachmentu Donalda Trumpa. Putin doufá, že se tato výměna stane jen článkem v řetězci celkového postupu odvolání protiruských sankcí kvůli jeho agresi proti Ukrajině. Výměnu zajatců lze považovat za úspěch i pro Zelenského, protože zlepšení vztahů s Ruskem a „ukončení války“ patřilo mezi základní kameny jeho volebního programu.

Výměna vězňů, původně avizovaná jako „všechny za všechny“, se na poslední chvíli hned po zveřejnění seznamů zkomplikovala a stala se nevyrovnanou. Některé z osob vězněných na Ukrajině (22 osob) upřednostnily výkon trestu v ukrajinských věznicích před tím, že by se dostaly na území izolovaných a represivních „separatistických enkláv“ v tzv. lidových republikách. V reakci „separatisté“ zadrželi mnoho svých vězňů, kteří byli předtím nahlášeni k výměně.

Při této výměně stejně jako v minulých případech vězni nesloužili jen jako předmět smlouvání pro propuštění požadovaných lidí na obou stranách, ale také strategickým cílům v rámci širšího konfliktu. Proruská strana prosadila výměnu pěti policejních důstojníků namočených do poprav demonstrantů (obvinění ze 48. vražd) v roce 2014 při masových protestech na Majdanu, které svrhly režim tehdejšího proruského prezidenta. Rodiny obětí a ukrajinští nacionalisté se domáhali jejich postavení před soud, což by zároveň znamenalo obvinění Ruska ze zasahování do ukrajinských věcí.

Zelenského snaha o sblížení s Ruskem vyústila v obnovení mírových jednání, dvě výměny zajatců a dohodu s Ruskem o tranzitu plynu přes ukrajinské plynovody. Je terčem početných protestů ze strany kritiků, kteří tyto ústupky považují za podlehnutí ruským požadavkům.

The Wall Street Journal

Ann M. Simmonsová v článku A Bridge to Crimea Strengthens Russia’s Hand Against Ukraine pro The Wall Street Journal popisuje Putinovo odstartování železničního spojení mezi Ruskem a Krymem přes právě dokončený 12 mil dlouhý most nad Kerčským průlivem. Do Simferopolu přijel první vlak, který překonal vzdálenost z Moskvy za půldruhého dne. Společně s už předtím dokončenou silnicí to vyslalo světu další signál, že Rusko má s anektovaným Krymem vážné plány. Výstavba mostu a komunikací po něm vedoucích byla odsouzena jak ve Washingtonu, tak ze strany špiček EU. V těchto dnech Rusko také zpochybňuje Zelenským avizovaný záměr navrátit okupované území Ukrajině, proti ruskému postupu však jen stěží dokáže něco udělat.

Zatímco na východě Ukrajiny se v tomto ohledu „aspoň něco děje“, tedy stahování ukrajinské armády od demarkační čáry, plány na provedení společných voleb se separatisty nebo výměny zajatců, ohledně Krymu Zelenskyj žádné jasnější plány nemá. Ukrajina s tím podle něj nic nezmůže a přelomit situaci dokáže jen reakce světového společenství. Moskva plánuje do května 2020 zavést přes most osm nových spojů, než začne turistická sezóna, což by mělo navýšit počet ruských turistů na Krymu o 20 %. Rusko se Krymu nikdy nevzdá, jak uvedl v článku hojně citovaný Alexej Makarkin, viceprezident Centra politických technologií v Moskvě.

InformNapalm velmi potřebuje vaši pomoc – podrobnosti zde.

Čtěte další zajímavé příspěvky od InformNapalmu

Tento přehled zpracoval Andrij Hryhanskyj speciálně pro web mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0).

Přihlaste se také k odběru novinek na stránce InformNapalm Česko na Facebooku a sledujte nové publikace od naší komunity v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol