Přehled publikací v TOP 5 amerických médiích o Ukrajině, Ukrajincích a hybridní válce

svatoslav

6 years ago

Dobrovolník z mezinárodní komunity InformNapalm žijící v USA Andrij Hryhanskyj zpracoval pro naše čtenáře další přehled publikací v amerických médiích za období 17. až 24. prosince 2019. Tyto příspěvky umožní vycítit nálady a slyšet hlavní vzkazy, které se v USA ozývají na téma Ukrajina a hybridní agrese RF.

Minulý týden jsme pozorovali pokles zájmu o Ukrajinu ze strany amerických médií, který se delší dobu udržoval kolem událostí spojených s řízením o impeachmentu prezidenta USA Donalda Trumpa. Dva články obvinění již byly vyhlášeny, předsedkyně Sněmovny reprezentantů demokratka Nancy Pelosiová však nespěchá na to, aby postoupila spis k projednání Senátu, poněvadž oprávněně očekává, že republikánská většina v Senátu bude hlasovat proti impeachmentu. Můžeme mít za to, že se řízení dostalo do vleklé fáze, kdy k větším informačním boomům dosud nedošlo. Do tohoto přehledu tedy byly zařazeny některé příspěvky k tématům, o nichž už částečně informovala jiná periodika, nebo články, které se netýkají přímo Ukrajiny, jsou však významné z geopolitického hlediska. Jde o novinky v amerických médiích o agresorském státě RF, které se týkají jeho správního systému, politických plánů do nejbližší budoucnosti a vývoje informační a hybridní války s Ukrajinou.

The New York Times

Článek od Andrewa Higginse pro The New York Times Putin’s Russia, Punching Above Its Weight, Keeps Adversaries Off Balance odkrývá nebezpečí Putinova režimu pro dnešní Ameriku a celý svět. Autor uvádí výčet krizových situací ve světě vygenerovaných dnešním ruským vládcem pocházejícím z KGB, od impeachmentu amerického prezidenta přes brexit ve Velké Británii až k nárůstu jeho vlivu na Blízkém Východě a v zemích třetího světa. Nabízí se pochopitelná otázka: jak to, že z regionální velmoci s ekonomikou slabší než italská se Rusko za posledních pět let proměnilo v silného světového hráče? Nestalo se tak proto, že by se ruská síla zvýšila, ale podle samotného Putina díky jeho schopnosti „využívat svou sílu správně“, i když není velká. Jde o „politické technologie“, jejichž terčem jsou vady a chyby demokracie, které si kladou za cíl podkopat vůdčí roli USA ve světovém řádu. Jsou primitivní a nízkonákladové, jako jsou např. trollové na Twitteru a Facebooku. Ukázalo se však, že jejich účinnost je ve velkém nepoměru k vynaloženým snahám a přesáhla veškerá očekávání. Mluvíme o rozšiřování fake news a informačních hoaxů celkově, které se liší od přístupů tradičních liberálních médií. Základem informační politiky Kremlu se stalo šíření početných „iluzí volby“ zneužívající jednu ze zásad demokratického zřízení, a sice svobodu slova.

Autor často cituje experty Petera Pomerantseva, pí Khrushchevovou a p. Pavlovského, posledně jmenovaný je bývalým pracovníkem Putinova aparátu. Putin se podle něj vždy orientoval na americký model politického a společenského zřízení, než v roce 2008 začala recese. Od té doby své názory od základu změnil, protože ideály liberální demokracie se podle něj přežily. Náhle „prozřel“ a nabyl jistoty, že USA neřídí svět, jak mu to připadalo dříve. Neřídí vůbec nic, veškeré staré normy a pravidla odvál vítr. A tak se Putin rozhodl, že bude světovou ideologii budoucnosti tvořit sám na principu „Nic není pravda a vše je možné“ (“Nothing is True and Everything is Possible”). To mu výrazně usnadnilo vedení tradiční ruské dobyvatelské imperiální politiky, jak tomu bylo v případě s Ukrajinou, kdy rozhodnutí anektovat Krym padlo doslova přes noc. Jeho přístup skrze alternativní realitu si oblíbilo také mnoho vládců z různých zemí, kteří mají autoritářské sklony. Podle autora to zasáhlo dokonce i země orientované tradičně prozápadně a protirusky, jimž ruský (popř. obdobně sovětský) imperialismus způsobil v minulosti hodně utrpení.

The Wall Street Journal

Článek Two Guiliani Associates Used Washington Connections to Chase Ukraine Gas Deal na The Wall Street Journal podrobně popisuje aféru dvou postav ze sovětského období a asistentů Rudyho Giulianiho, osobního advokáta prezidenta USA Donalda Trumpa, a sice Lva Parnase a Igora Frumana, kterou se tito snažili zrealizovat na Ukrajině. Fruman v minulosti vedl bar poblíž Oděsy a prováděl dovozní/vývozní transakce, Parnas po sobě zanechal řadu zkrachovalých podniků. Nyní se tato dvojice snažila využít osobních konexí a vysoké záštity pro transakci s hlavní ukrajinskou energetickou společností Naftohaz (na niž připadá přes 10 % energetického trhu na Ukrajině). Koncem minulého roku se pokusili vydělat na akutním nedostatků energetických zdrojů na Ukrajině. Za tímto účelem Fruman koncem roku 2018 navázal kontakt s A. Favororem, top manažerem v představenstvu Naftohazu. V dalších několika měsících oba podezřelí, kteří jsou dnes zadrženi a vyšetřováni v USA pro obvinění z uplácení amerického volebního systému, opakovaně Favorovovi připomínali, že mají záštitu u samotného prezidenta USA a dalších lídrů Republikánské strany. Ze strany Favorova to vyústilo v pokus podepsat za Naftohaz neuskutečněný kontrakt. Podle jeho ujednání by oba shora jmenovaní získali brokerská oprávnění pro dodávky amerického zkapalněného plynu na Ukrajinu. Předmětná dvojice spekulovala na dlouholetých akutních problémech Ukrajiny a „tlačila na její bolavá místa“: narůstající ruskou agresi, marné snahy o překonání korupce, vnitrostátní politické třenice a značnou závislost Ukrajiny na politické a finanční pomoci z USA. Podle Favorova, který má americké občanství, jeho osobní známost s Frumanem v minulosti neměla obchodní důvody, a Fruman je „člověkem, s nímž je zajímavé si dát panáka“.

Později Favorov slyšel o růstu Frumanovy politické kariéry, jeho nabídku však rázně odmítl a tuto skutečnost neprodleně oznámil svému přímému nadřízenému Andriji Koboljevovi. Před několika týdny oba dobrovolně vypovídali před federálním vyšetřovatelem USA. Příslušné podklady jsou součástí obecnějšího vyšetřování Parnasovy a Frumanovy trestné činnosti vedeného federálními orgány a jsou pevně spjaty s Trumpovou snahou zneužít svých úředních pravomocí k zajištění svého vítězství v příštích amerických prezidentských volbách a k bránění činnosti orgánů činných v trestním řízení, což se stalo důvodem k jeho impeachmentu. Parnasovým a Frumanovým úkolem bylo nasbírat kompromitující materiál na hlavního Trumpova soupeře Joea Bidena a přemluvit ukrajinskou vládu, aby se přihlásila k ruskému ovlivňování minulých voleb z roku 2016. Svou podnikatelskou aféru prosazovali současně se shora popsaným protiprávním jednáním.

The Washington Post

Článek Former White House officials say they feared Putin influenced the president’s views on Ukraine and 2016 campaign na The Washington Post seznamuje čtenáře s ukázkou úspěšné dezinformační kampaně vedené Kremlem proti Ukrajině. Téměř od začátku svého prezidentství Donald Trump opakovaně říkal svým asistentům, že se Ukrajina snažila zabránit jeho vítězství ve volbách. Tato prohlášení nabyla na síle po důvěrné schůzce mezi Trumpem a Putinem v červenci 2017 v Hamburku při setkání „dvacítky“. Trump neustále odmítal podklady od zpravodajských resortů USA o ruském ovlivňování voleb 2016, a to natolik vytrvale, že si je jeho administrativa jista, že právě Putin vsugeroval Trumpovi nápad s „ukrajinskou rolí“ na ovlivňování. Sám Trump jasně a jednoznačně odpověděl na podobnou otázku ze strany svého asistenta, který chtěl zůstat v anonymitě: „Putin mi to řekl“. Tento článek je postaven na materiálu získaném od 15 bývalých anonymních pracovníků administrativy a vlády. Absurdita situace se dostala tak daleko, že když řízení o impeachmentu vrcholilo, Trump učinil prohlášení: „Je to směšné. Všichni vědí, že jsem volby vyhrál. Byly to nejvelkolepější volby na světě. Rusové neudělali nic. Ukrajinci se o něco pokusili“. I přes veškeré snahy jeho spolupracovníků zjistit zdroj tohoto prohlášení Trump neuvedl žádný důkaz. Putin ve svých projevech nejednou mluvil o jakémsi nejmenovaném ukrajinském oligarchovi, který údajně financoval předvolební kampaň Hillary Clintonové, aby Trump nemohl vyhrát volby. Podle novinářů mohlo jít o ukrajinského ocelářského magnáta Viktora Pinčuka, který přispěl několik milionů dolarů Clintonové nadaci, neexistují však žádné důkazy, že by financoval i její volební kampaň. Tuto konspirační teorii Trump dále doplnil o nečekanou odbočku, kdy prohlásil, že soukromá kybernetická bezpečností společnost CrowdStrike (sídlící v Kalifornii a založená rodákem z Ruska), kterou najala FBI pro vyšetřování ruského nabourání serveru Demokratické strany, údajně má nějaké vazby na Ukrajinu. Ve skutečnosti FBI pořídila desítky kopií ze všech serverů demokratů již dlouho před tím, než byla ke zpracování materiálu přibrána společnost CrowdStrike, a zpravodajské služby věděly o infiltraci Rusů do počítačů demokratů již dlouho před jejich nabouráním.

Trump opakovaně ignoroval varování svého personálu před osobními schůzkami s Putinem, které byly stále důvěrnější. Toto vnímání Ukrajiny z Trumpovy strany vyústilo v odkládání schůzky s jejím bývalým prezidentem Petrem Porošenkem, protahování rozhodnutí spojených s Ukrajinou a snahy se za každou cenu zavděčit Putinovi, jehož Trump nejednou označil za svého přítele. O posledních schůzkách s ním nemá americká strana žádné informace, protože tlumočníka měl jen Putin. „Ukrajinská teorie“ je dnes přijata zástupci Republikánské strany, kteří ji zvolili jako hlavní linii obhajoby Trumpa před impeachmentem. Nejvyšší funkcionáři této strany dokonce požadovali zahájení oficiálního vyšetřování „ukrajinského ovlivňování“, na což američtí úředníci včetně ředitele FBI reagovali, že na to neexistují žádné důkazy, a ukázali na skutečné zločince z ruských zpravodajských služeb. Navzdory této skutečnosti byla falešná teorie o ukrajinském zasahování do amerických voleb 2016 převzata hlavními protrumpovskými médii a šíří se prostřednictvím sociálních sítí natolik aktivně, že sám Putin dal najevo svou spokojenost s průběhem.

The New York Times

Článek z pera Anny Momiglianové How Russian Propaganda Showed Up in an Italian Murder Trial taktéž pro The New York Times ukazuje, jak hluboce dokážou falešné informace nejen prostoupit některé médium nebo volební proces v některé zemi, ale ovlivnit dokonce i soudní rozhodnutí. Jde o rozsudek proti ukrajinskému vojákovi Vitaliji Markivovi, který byl zatčen v Itálii a obviněn z vraždy italského vojenského fotografa Andrea Rocchelliho. Odsuzující rozsudek s trestem 24 let odnětí svobody pro Markiva nesklidil v Itálii prakticky žádnou kritiku. Obvinění bylo postaveno na datech z fotografových elektronických médií, která „ukázala“ koordinaci dělostřelecké palby Ozbrojených sil Ukrajiny při boji na východě Ukrajiny, což údajně způsobilo tomuto Italovi smrt. Rozruch vzbudila také skutečnost, že ke spisu obžaloba připojila i fragmenty publikací z ruských propagandistických outletů, zejména z Russia Today a Russkaja vesna, které ukrajinská vláda oficiálně označila za lživé. Když se tato fakta objevila v tisku a řada politiků vyslovila znepokojení, dočkala se kauza širšího ohlasu. Žalující strana tvrdila, že připojené ke spisu ruské propagandistické materiály nehrály významnější roli, porotci však nesmějí prozradit, které konkrétní faktory jejich rozhodování ovlivnily.

Profesorka Serena Quattrocolová, která se specializuje na vliv digitalizace na činnost právních organizací, uvádí, že rozsudek proti Markivovi je součástí mnohem širšího obrazu ruských snah o destrukci světového řádu skrze jeho destabilizaci. Itálie se ukázala jako slabší článek, který se neubránil ruskému vlivu v různých oblastech života, soudnictví nevyjímaje. Následky tohoto procesu také dalece přesahují osobní dimenzi jednotlivého ukrajinského vojáka, který byl neprávem obviněn a odsouzen. Rozsudek ukládá Ukrajině jako státu zaplatit odškodné rodině oběti a dvěma italským profesním komorám, jichž byl Rocchelli členem. Jeden z nich se nechal slyšet, že ho nezajímá, zda byl rozsudek spravedlivý či nikoli, pravdivý nebo chybný. „Ostatně i rozbité hodiny dvakrát za den ukazují správný čas“, řekl cynicky.

USA TODAY

Doug Stanglin v článku Putin says Trump was impeached for ‘fabricated reasons,’ calls new US sanctions ‘unfriendly’ pro USA TODAY prezentoval hlavní myšlenky nedávného projevu ruského prezidenta Vladimira Putina z jeho čtyřhodinové tiskové konference v přímém přenosu. Ruský prezident se tu dotkl tématu Trumpova impeachmentu, jehož důvody označil za zcela vykonstruované, čímž prakticky zopakoval hlavní postuláty Trumpovy obhajoby ze strany republikánů. Mluvil také o závodech ve zbrojení, kdy dal najevo ochotu podepsat s USA nové dohody a obvinil USA, že jim chybí podobná ochota pokračovat v jednání o jaderných raketách dlouhého doletu.

Čtěte také: V roce 2016 Ministerstvo obrany RF utratilo 371.000.000 USD za zahájení nové etapy závodů ve zbrojení

Putin dále slíbil, že na případné další protiruské sankce kvůli ovlivňování amerických voleb a kremelské politice vůči Ukrajině, kdyby je americká vláda zavedla, zareaguje „přiměřeně“ a „nepřátelsky“. Putin také naznačil cestu, jak může zůstat v úřadě i nadále, skrze změny ústavy RF, odkud by mělo zmizet ustanovení o omezení prezidentského úřadu na dvě funkční období. Ohledně Ukrajiny Putin uvedl, že nepřipouští žádné změny k území na východě Ukrajiny podle Minských dohod, které musí být splněny za každou cenu. Údajně ho velmi zneklidnily nedávné komentáře prezidenta Zelenského o nutnosti přezkoumat dohody podepsané v letech 2014 a 2015. „Kdyby se začaly přezkoumávat Minské dohody, mohla by se situace dostat do slepé uličky“, řekl ruský prezident.

InformNapalm velmi potřebuje vaši pomoc – podrobnosti zde.

Čtěte také zajímavé příspěvky od InformNapalmu

Tento přehled zpracoval Andrij Hryhanskyj speciálně pro web mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0).

Přihlaste se také k odběru novinek na stránce InformNapalm Česko na Facebooku a sledujte nové publikace od naší komunity v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol