Nabízíme čtenářům webových stránek mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm zajímavý článek z pera Kateryny Kistolové, expertky na bezpečnostní studie, mezinárodní vztahy a informační bezpečnost působící na University College London Alumni.

Píšu pro ty, kdo sleduje události v Litvě, a také pro ty, kdo je nesleduje. Je to důležité, a to nejen kvůli neklidné situaci ve spřátelené Litvě, týká se to totiž i nás.

Od začátku června musí Litva čelit útokům dirigovaným Lukašenkovým režimem s podporou Kremlu. Mohlo by se zdát, že se situace v posledních dnech poněkud stabilizovala, podařilo se pozastavit proudění přes hranice a dokonce omezit i letecké spoje směrem Minsk. Úterý však bylo zvlášť náročné: vedle situace na hranicích a v uprchlických táborech, na jejímž pozadí probíhá plánovitá agresivní dezinformační kampaň, přibylo další ohnisko destabilizace. Zkusím všechno popořadě.

Za prvé, co se dělo v Sejmu a před Sejmem?

V úterý 10. srpna se sešel litevský Sejm (parlament) k mimořádné schůzi, kdy se plánovalo rozhodnout o dvou balíčcích nejnaléhavějších otázek. Tato schůze byla avizována asi týden a o řešených otázkách se ve veřejném prostoru ve velkém debatovalo.

V úterý v ranních hodinách se před budovou Sejmu začali scházet „protestující“, kteří nesouhlasili s politikou povinného očkování a zavádění omezení pro neočkované. Podle těch, co přišli protestovat, by rozhodnutí Sejmu porušovalo lidská práva. Háček je však v tom, že se ten den na schůzi neprojednávala žádná věc, která by souvisela s pandemií nebo protiepidemickými opatřeními. První balíček, který Sejm projednával, se týkal výstavby fyzické bariéry na hranicích s Běloruskem. U toho druhého šlo o udělení rozšířených pravomocí ozbrojeným sílám v současných podmínkách kvůli účinnějšímu řešení situace.

Formálně byl mítink před Sejmem povolen do 17. hod, to, co se dělo pak, se však za mítink zcela jistě označit nedá. „Protestující“ (ve skutečnosti místní lůza) obklíčili Sejm a takto poslance v budově zabarikádovali. Kolem 21. hod, když se „protest“ definitivně zvrhl v potyčky, dorazili na místo riot police officers a ještě pět posádek Služby veřejné záchrany (VST), byl použit slzný plyn. Na policii a novináře letěly kameny, skleněné láhve nebo světlice. Při střetech bylo zraněno na dvacet policistů a příslušníků VST. Ke středečnímu ránu bylo zadrženo 26 osob a zahájeny úkony trestního řízení. Jak se ukázalo dnes, víc než třetina zadržených má záznam v rejstříku trestů.

Za druhé, k čemu byl tento mítink zapotřebí?

Jistě přece chápete, že obvykle litevské protesty vypadají jinak, že ano? Úplně a docela jinak. A že načasování shromáždění před Sejmem také nebylo zvoleno náhodou. Aktivizovaly se tedy dvě destabilizační ohniska, která byla navíc synchronizovaná. Mimochodem večer téhož dne ve vojenském újezdě Rūdninkai, kde se nachází tábor nelegálních migrantů, opět došlo k potyčkám. Dvacet osob z tábora uprchlo, jedenáct z nich se podařilo najít.

Za třetí: informační složka

Co k nástrojům? Klasická propaganda, dezinformace a manipulace s úmyslem diskreditovat vládu, snaha situaci rozhoupat až na politickou krizi. Hlavními zdroji jsou ruská, běloruská nebo proruská „média“ jako je např. RuBaltic, Sputnik.by a Sputnik.lt, Baltnews, Lenta.ru, Belta.by nebo Ont.by. Dovolím si připomenout, že cílená diskreditace vlády krok za krokem trvá již delší dobu. Třeba na proruském RuBaltic se objevil článek s titulkem Útok na Vilnius a demise vlády: kam spěje migrační krize v Litvě již 28. července.

Co k technikám? Jen namátkou lze v informačních útocích proti litevské vládě a společnosti pozorovat minimálně tyto:

– Name calling (objekt je spojován s barvitým výrazem, který je symbolem vyvolávajícím negativní emoce, uplatňuje se sarkasmus). Např. výraz „fašisté“, který ve vztahu k vládě zaznívá takřka permanentně, nechyběl ani na plakátech včerejších „protestujících“. Mimochodem v případě Litvy se dle scénáře kremelských propagandistů „fašisté“ pravidelně zviditelňují již asi celé desetiletí, a to v různých scénách a s různými kulisami.

– Transfer (bezdůvodné používání symbolů, které dokážou v lidském povědomí spojit jeden jev s jiným). Např. „protestující“ byli oblečeni jako vězni z koncentračního tábora s nalepenými žlutými Davidovými hvězdami, kdy inscenovali ghetto, čímž se snažili dát najevo, že na neočkované nevyhnutelně čeká „ghetto“. Nejde o nic jiného než o snahu tlačit na místo, které je pro litevskou společnost velmi bolavé. Patří sem také srovnávání střetů před Sejmem s „Majdanem ve Vilniusu“, jak to podávaly propagandistické zdroje.

– Labeling (nálepkování). Jako příklad uveďme již zmíněná „zvěrstva fašistů“ nebo srovnávání s „nacisty“, snahu prezentovat „protest“ jako poklidnou akci a postup úřadů jako brutalitu proti „poklidným demonstrantům“.

– Outright lie (výslovné lži). Příkladem budiž několik hrubých hoaxů o údajném zabitém Iráčanovi nebo dokonce konání pikety před litevským velvyslanectvím v Minsku; údajná těhotná žena v bezvědomí, kterou litevští pohraničníci měli podle příběhu násilím vrátit na běloruskou stranu; spousta příběhů o zvěrstvech litevských pohraničníků nebo dokonce psů litevských pohraničníků! Tyto smýšlené příběhy (všechny zde zmíněné fake news byly vyvráceny) jsou prosazovány s jediným velmi jednoduchým cílem: dehumanizovat veřejnou moc.

– Band wagon (nabádání následovat dav bez řádné argumentace podle zásady „dělej jako ostatní“). Zde je to asi jasné. Když jde o protestní shromáždění proti očkování, resp. se to aspoň takto servírovalo, jsou argumenty zbytečné.

Tři techniky ze zde uvedených figurují na seznamu Sedmi základních propagandistických metod, které popsaly v hlavní učebnici propagandy Alfred M. Lee a Elizabeth B. Leeová již v roce 1939.

Nakonec musím říct, že záměrně nenazývám události letošního léta v Litvě „migrační krizí“. Právě tak o této situaci obvykle píšou média. Zde mám pocit, že bychom měli být s definicemi opatrní, alespoň ze tří důvodů:

1. Minimálně proto, že nesmíme přebírat terminologii agresora, protože ji musí nutně následovat řada nepřátelských narativů. Tečka.
2. Nejde o klasickou (neboli přirozenou, chcete-li) „migrant crisis“ v obvyklém slova smyslu: proudy nelegálních migrantů samy od sebe nevznikly, letadla z Iráku se jen tak nezaplnila, spousty lidí nezačaly proudit přes Bělorusko k litevským hranicím, dokud nebyly vytvořeny náležité podmínky k realizaci a přiživování tohoto schématu. Tyto podmínky vytvořily a podpořily struktury běloruského režimu za intervence Kremlu. Lze tedy říct, že nejde o nic jiného než útok na litevskou státnost s jasným cílem destabilizovat politickou situaci, polarizovat společnost, snížit její stabilitu a schopnost klást odpor.
3. Tento útok má smysl brát komplexně, také jako útok proti EU a NATO jako celku, jeho účelem je totiž na příkladě Litvy, která aktuálně čelí největšímu útoku kvůli své zeměpisné poloze, ukázat údajnou celkovou neschopnost západních států vyřešit politickou krizi. Ukázat, že „demokracie nefunguje“. Ukázat, že je demokracie zranitelná. A že „tohle bude reakcí na vaše sankce“. Navíc nezapomeňme, že Lukašenko začal vyhrožovat také Ukrajině. Toto „předvádění síly“ tedy cílí i na nás, prý „podívejte, jak to zvládne mocná EU a spojenci v rámci NATO, a pak si dobře rozmyslete, kdo vám v podobné situaci přijde na pomoc“.

Mimochodem na včerejší mimořádné schůzi Sejmu byly schváleny oba balíčky, o nichž se ten den jednalo. První z nich umožňuje zřídit fyzickou zábranu na hranicích s Běloruskem. Její stavbu se plánuje dokončit dvakrát rychleji, tzn. do léta 2022. Na 508 km dlouhém úseku vznikne 4metrový opevněný plot. Tato ochranná stavba bude stát cca 152 milionů eur. Bylo odhlasováno také udělení širších pravomocí ozbrojeným sílám v podmínkách extrémní situace (např. oprávnění zastavovat nebo zadržovat osoby kvůli kontrole).

Autorka: Kateryna Kistolová, expertka na bezpečnostní studie, mezinárodní vztahy a informační bezpečnost, University College London Alumni.

 Karikatura autorství Sergeje Jelkina na téma situace na bělorusko-litevských hranicích / DW.com

Čtěte také další příspěvky k tématu na InformNapalmu

• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese (aktualizováno 22. 4. 2021)
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 35 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• Na Donbase poprvé zaznamenán nejmodernější ruský komplet Navodčik-2
• Bayraktary TB2 v ukrajinských zbrojnicích brzdí RF lépe než „hluboké znepokojení“
• 40 vojáků z 15. brigády Ozbrojených sil RF usvědčeno z účasti na agresi proti Ukrajině (Infografika)
• Do konce roku plánuje RF zřídit 20 nových formací u západních hranic
• Nová divize RF u litevských hranic vzniká v předstihu
• Tsunami nelegální migrace: ruská a běloruská hybridní zbraň proti Evropské unii

Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka komunity InformNapalm v češtině: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Na financování provozu našeho webu přispívají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a ostatní čtenáři. Zařadit se mezi dobrovolníky můžete i vy, popř. podpořit rozvoj jedinečného dobrovolnického zpravodajského média InformNapalm svými příspěvky prostřednictvím Patreonu.

Překlad: Svatoslav Ščyhol